Chceme si pořídit psa – co vzít v úvahu
Čas, finance a prostor
Při výběru a vůbec celkovém rozhodování o pořízení si psa je vhodné zvážit mnoho okolností. Jednou z nich je, zda jsme schopni se o psa postarat a poskytnout mu vše, co bude během svého života potřebovat. Naše rozhodnutí o pořízení psa by nemělo být podloženo pouze chvilkovou touhou dítěte, které si přeje pod stromečkem najít roztomilé štěně, nebo naší chutí po kamarádovi ve chvílích, kdy se cítíme sami. Koupí psa se zavazujeme, že se o něj budeme starat po celý jeho život.
Čtyřnohý společník nám poskytne hodně příjemných chvil, ale ty nejsou zadarmo. Co vše od nás bude na oplátku chtít on?
• Čas – Aby štěně vyrostlo ve psa, jakého si představujeme, musíme mu věnovat hodně svého času a toho psa z něj vychovat. Chodit s ním na rozmanitá místa, umožnit mu setkání s jinými psy a lidmi. Pokud se rozhodnete pro plemeno náročnější na výchovu a bude to váš první pes, bude vhodné s ním chodit na kynologické cvičiště či si nechat poradit od zkušeného cvičitele psů.
V dospělosti bude pes potřebovat vaši společnost také, a to aby se necítil opuštěný, nebyl znuděný, a nezačal tak provádět lumpárny, které by se vám vůbec nelíbily. To je záležitost, na kterou lidé často zapomínají – a potom psa hubují a lamentují, co si to pořídili za hrozné zvíře. Pes, který není dostatečně zabavený, se nudí a potřebu nějaké aktivity si začne řešit po svém a dle možností, které má. Začne okusovat nábytek a demolovat vše, co mu přijde do cesty, štěkat, výt. Ze své zkušenosti vám mohu říct, že to není nic příjemného. Můj pes, nyní senior – vychovaný, poslušný, inteligentní, aktivní, tvrdohlavý tvor – si krátil dopoledne, kdy jsem po společné procházce odešla z domova, rozkousáváním plotu. Podařilo se mu laťkový plot zdemolovat natolik, že se dostal k sousedovi na zahradu a tam už měl celé dopoledne o zábavu postaráno. Soused, správný majitel vesnického domu, totiž vlastnil hejno slepic s kohoutem. Poštípat na krku všechny slepice byla ohromná zábava, ale ještě větší výzvou byl kohout – taktéž samec, který bránil své teritorium a své slepice. Naštěstí přežil a šok přežil i soused, když jsem se mu přišla za psa omluvit. Slepice i kohout se vzpamatovali, plot se opravil a provizorně obrnil pletivem. Ani to nebylo dostatečné, protože můj milovaný pes si poradil i s ním.
• Finance – Vlastnictví psa nejsou jen náklady na jeho pořízení. V závislosti na velikosti psího kamaráda si musíte připravit nemalou částku na jeho celoživotní (doufám, že) kvalitní krmení. Dále musíte počítat s tím, že každého psa potká čas od času nějaký menší zdravotní problém, musí jít na očkování, měl by být odčerven. Některá plemena potřebují na zimu oblečky.
Když pojedete na dovolenou, budete ho brát buď s sebou (připlatíte za něho), anebo mu na danou dobu seženete náhradní ubytování. Ne každý má možnost svěřit ho někomu z rodiny či kamarádovi, a musí tak vyhledat kvalitní psí hotel a zaplatit za něj.
• Prostor – V závislosti na vybraném plemenu musíte disponovat dostatečně velkou zahradou, aby měl pes možnost se proběhnout, nebo s ním musíte denně absolvovat dlouhé procházky.
Někdy ve psím životě bohužel nastanou chvíle, kdy tu pes nebude pro vás, ale bude on potřebovat vás. Snad až po dlouhém a šťastném životě, kdy mu začnou ubývat síly a začnou přicházet nemoci. Bude vás potřebovat, abyste se o něj postarali, když mu bude špatně, a dodali mu pocit, že není na vše sám. Bude doufat, že ho nenecháte dlouho se trápit. Jste skutečně ochotni a schopni toto vše psovi poskytnout?
Které plemeno zvolit?
Po definitivním rozhodnutí o pořízení psa je vhodné si uvědomit, co od něho zejména očekáváme. Ten, kdo potřebuje hlídače, by si neměl pořídit například Labradora nebo Čivavu. Jeho volba by měla směřovat spíše k Rotvajlerovi, dobrmanovi nebo např. k německému ovčákovi. Ten, kdo chce psa na dlouhé pěší výlety, by neměl volit plemeno malé ani moc velké. Správnou volbou by nebyl ani pes flegmatický, který má rád svůj klid a rozjímání o životě spíše než velké akce. Ten, kdo chce výhradně mazlíčka do bytu, bude volit plemeno menší a klidnější. Důležitou otázkou se v tomto případě kromě velikosti psa stane také jeho srst. Je mnoho lidí, kteří jsou ochotni odstraňovat v době línání chlupy ze všech míst, se kterými přišel pes do styku. Pokud nemáte koberce, velkou pomocí se vám stane robotický vysavač, který za vás vyčistí podlahu. Při správné výchově psa, kam smí a kam ne, a při vhodně zvolených potazích na psí pelíšek a váš gauč nebude pro většinu z vás ani to ostatní problém. Ti, kteří nejsou ochotni chlupy řešit, mají možnost pořídit si plemeno, které nelíná, nebo plemeno bez chlupů, například čínského naháče. U něho ale musíte dát pozor v létě na sluníčko.
Když budete mít jasno, k čemu psa chcete a co od něho očekáváte, můžete se dát do výběru vhodného plemena. Nápomocno vám bude nepřeberné množství knih, informace na internetu a různé diskuse. Můžete navštívit výstavu a pozorně sledovat rozličné chování psů různých plemen. I na výstavě si můžete všimnout, jak jsou některá plemena aktivní a jiná naopak přespříliš klidná.
S průkazem původu (PP), bez, nebo nakonec křížence?
Mnoho lidí si při výběru psa řekne, že nebudou zbytečně utrácet. Vždyť chtějí psa jen na zahradu. Proč platit zbytečně více za psa s průkazem původu? Je mezi psy s PP a takzvanými čistokrevnými bez PP nějaký rozdíl? V mnoha případech je přímo propastný, v některých je minimální. Vše záleží na daném chovateli, jeho poctivosti, vztahu ke zvířatům a na tom, zda prodává štěňata jen za účelem zisku, nebo odchovává štěňata pro potěšení.
Když si pořizujete psa s PP, máte jistotu, že si pořizujete skutečně plemeno, které chcete. Každé plemeno má stanovena svoje pravidla pro chovná zvířata. Ta určují, co vše musí fena či pes splnit, aby mohli mít štěňata s průkazem původu. U většiny plemen se jedná o určité zdravotní vyšetření, které by mělo eliminovat výskyt nemoci trápící to které plemeno. Dále je běžná bonitace, kdy musíte předvést psa, ověří se jeho výška a je případně přezkoušen z požadovaných dovedností. Co to znamená pro zájemce o štěně? Ví, že rodiče jeho štěněte prošli alespoň nějakým sítem a že štěňátko by vzhledově i povahově mělo odpovídat standardu daného plemena.
Jinou věcí je, že někteří chovatelé nehrají fair play. Mají například doma fenu a dva psy jednoho plemena, ale fena a jeden ze psů jsou sourozenci. Fenka se s bratrem omylem spáří a chovatel, místo aby vzniklou situaci korektně vyřešil, uvede do rodokmenu štěňat, že otcem je nepříbuzný pes. Lidé jsou bohužel schopni mnoha ohavností. U některých plemen je proto zavedeno testování DNA, kdy každý chovný jedinec má záznam o své DNA v příslušné databázi a u jeho potomků se před jejich uchovněním z krve ověřuje, zda jsou skutečně potomky uvedených rodičů.
Ne každý chovatel se svým psům věnuje stejnou měrou a ne každý je ochoten nepoužít do chovu zvíře, které ho stálo mnoho peněz, jen proto, že není úplně ideální. Někteří chovatelé používají k chovu fenu, jejíž někteří potomci z předchozích vrhů onemocněli genetickou nemocí. Bez varování zájemcům taková štěňata prodávají.
Na co si dát při výběru chovatelské stanice a chovného páru pozor? Při volbě chovatele sledujte jeho předchozí odchovy. Zkuste vysledovat jejich umístění na výstavách, jejich zdravotní stav. Poptejte se na zkušenosti s tímto chovatelem. Pokud vám to umožní, tak ho navštivte. Uvidíte, v jakých podmínkách žijí jeho psi. Z přímé komunikace s ním se dozvíte jeho názor na chov psů a uděláte si tak o něm obrázek. Při výběru chovného páru je vhodné zjistit si zdravotní stav obou jedinců, můžete požádat o výsledky z výstav a návštěvu feny. Pokud fena již má potomky a máte možnost o nich něco zjistit, zkuste to. Pomůže vám to udělat si bližší představu o tom, co u svého štěňátka můžete očekávat.
Méně kontrolovatelná situace je při výběru psa bez PP, kdy vám ve většině případů nezbude nic jiného než prodávajícímu věřit. Jestli vám bude tvrdit, že rodiče jsou čistokrevní zástupci nějakého plemena, požádejte ho o předložení PP. Navštivte ho a podívejte se alespoň na matku štěňat, abyste si mohli utvořit názor na její povahu.
Problém ve většině případů není ve psech, ale v lidech, kteří lžou. Na kříženci není nic špatného. Také jednoho mám – toho slepice obšťastňujícího křížence německého ovčáka a rhodéského ridgebacka, který s námi bez větších zdravotních problémů žije již třináct let. Vznikl nedopatřením a budoucí majitelé štěňátek mohli vidět matku i otce, které se v době hárání nepodařilo dostatečně dobře ohlídat. Paní nelhala, všichni věděli, co za štěňátko si od ní za symbolickou částku berou.
Něco jiného je, když vám rádoby chovatel, spíše se hodí říci množitel, tvrdí, že štěňátko má matku i otce čistokrevné, ale bez PP. Matku ve většině případů vidět můžete, ale otce málokdy. A kdo vám zaručí, že uváděný otec je otec skutečný? Nedávno se mě ptal jeden pán na velikost štěňat německého ovčáka v určitém věku, protože se mu jeho fenka zdála moc malá. Nikdy jsem štěně v tomto věku neměřila, každé roste trochu jinak a jinak rychle. Ptala jsem se pána na chovatelskou stanici, ze které fenka pochází, a na její rodiče. Fenka byla po údajně čistokrevných německých ovčácích bez PP a pán nám napsal velikost své fenky a zaslal i fotografie. Byla to sympatická, na pohled milá fenka, ale Německý ovčák to skutečně nebyl. Byly jí tuším čtyři měsíce a váhu a výšku měla jako štěňátka německého ovčáka v osmi týdnech při odběru. Snad se i přesto, že z ní německý ovčák nikdy nevyroste, má u pána dobře …
Každý člověk s dobrým srdcem nebo šetřící své finance má ještě jednu možnost pořízení psa. Může se porozhlédnout po útulcích a pomoci tak nějakému opuštěnému psovi. Samozřejmě i s tímto řešením můžou být spojena úskalí. Pokud si vezmete již dospělého psa, u kterého není známá jeho minulost, nemůžete vědět, jaké jsou jeho zápory. Některé jeho charakterové rysy se jistě projeví již v útulku a budete na ně upozorněni, ale celá jeho povaha a zkušenosti z minulého života a z nich plynoucí chování se ukážou až později v novém domově. Buďte tedy připraveni na možné komplikace a nutnost převýchovy. U štěňátka bude situace mnohem lepší, protože počáteční vývojovou fázi můžete svojí láskyplnou péčí brzy dohnat.
Výběr štěněte – charakter psa
Pokud již máte vybraného chovatele a vrh, ze kterého si budete štěně pořizovat, je dobré se na štěňátka jet několikrát (minimálně jednou) podívat. Někdy se stane, že se dvojice do sebe zamiluje na první pohled. Přijdete na nezávaznou návštěvu a z chumlu štěňat se k vám jeden prcek na stále ještě nejistých tlapkách „rozběhne“ a začne se o vás zajímat a projevovat vám přízeň. Pak je hned vybráno. Jindy hledáte štěně s předpokladem ideálního vzhledu na výstavy, tak budete posuzovat i to, jak vypadá, a možná si necháte poradit od chovatele.
Je dobré si uvědomit, že chování psa v dospělosti dokážete velkou měrou ovlivnit jeho výchovou, ale jeho temperament ovlivnit nedokážete. Při výběru se proto dívejte, jak se pejsek chová v chumlu ostatních štěňat. Co udělá, když se od něj budete vzdalovat a přitom ho hlasem lákat, aby vás následoval? Je hodně aktivní, nebo spíše klidnější? Měli byste být schopni mezi štěňaty rozlišit čtyři typy:
• Pes měkký, který je už ve společnosti svých sourozenců na nižších místech hierarchie. Nejpozději se dostane k misce, nesnaží se prosadit. V situaci, kterou nezná, ukazuje stažením ocasu pod břicho a uší dozadu svoji nejistotu. Je to pes přítulný a lehce ovladatelný. Při jeho výcviku je nutno postupovat velmi citlivě, používat hodně odměn a pochval, fyzicky netrestat. Pro takového psa je i pokárání hlasem velký trest.
• Pes bázlivý má strach z nových situací. Při návštěvě u chovatele se k vám nebude hrnout, bude vyčkávat. Při výchově musíte postupovat velmi pomalu a jemně. Psa je nutné hodně chválit. Není vhodné používat fyzické tresty, protože by se vás pes začal bát. Bude od vás vyžadovat hodně času a lásky. Při výchově bude přímo nutné ho vodit mezi psy, lidi a na různá místa. Brát ho odmalička všude, kam půjdete. Tak pozná v raném věku mnoho míst a zažije různé situace. Začne věřit ve vás a sám v sebe.
• Pes tvrdý je opakem psa měkkého. Usiluje o dominantní postavení ve smečce. Proto již od štěněte mu dávejte jasně najevo jeho postavení v hierarchii. Veškeré jeho snahy o prosazování musíte ihned potlačit. Důsledně u něho dodržujte zásady přirozeného prosazování autority psovoda.
• Pes vyrovnaný je povahově ideální. Reaguje adekvátně a rychle se učí. Používejte u něho úměrné tresty, které musí vždy následovat ihned po nežádoucí činnosti.
Pokud byste chtěli vybírat skutečně erudovaně, můžete si pořídit knihu Stanleyho Corena nazvanou „Inteligence psů“. V té mimo jiné najdete podrobný a zajímavý test štěňat ve věku okolo šesti týdnů. Díky němu tak lehce a s jistotou zjistíte, které štěně bude mít problém s bázlivostí, které s dominancí atd.
Při výběru štěňátka však nehleďte jen na jeho chování, ale prohlédněte si i jeho zevnějšek. Zkontrolujte:
— zda reaguje na hluk, zda vidí, zda nekulhá;
— srst a kůži, které by měly být v naprostém pořádku bez lupů a lysých míst;
— zda štěně nemá kýlu;
— oči – víčka by neměla být přivřená, pejskovi by nemělo téct z očí;
— zuby – pejsek by měl mít (kromě pár plemen) nůžkový skus a 28 zubů;
— u pejsků šourek, ve kterém by ve věku šesti týdnů již měla být sestouplá obě varlata.
Před odběrem
Jistě jste hodně natěšení a nedočkaví, kdy už si konečně své vyvolené štěně dovezete domů. Náročné dny nastanou rodičům malých dětí, které se ptají několikrát za den, kdy už se konečně pojede pro štěně. Čas sobě i dětem můžete krátit chystáním věcí, které je potřeba před příjezdem nového člena domů zařídit.
Pejsek bude potřebovat misku na jídlo a vodu, vodítko a obojek. Chovatele se zeptejte, na jakou stravu, případně na jakou značku granulí je štěně zvyklé, a ty mu alespoň pro začátek pořiďte. Nezapomeňte na klidném místě nachystat štěňátku pelíšek nebo venku prostorný kotec se zateplenou boudou. Potřebovat budete také kartáč, hřeben, prostředek na čištění uší a pamlsky.
Promyslete rovněž způsob, jak budete štěně autem přepravovat. Každý pes by měl být v autě nějak zajištěn. V obchodech je na výběr mnoho možností:
— plastové přepravky;
— skládací klece;
— pásy na připoutání psa na zadní sedačce atd.
Větší psy budete vozit pravděpodobně v kufru, a to buď jen za oddělovací mříží, nebo také v plastové přepravce, či v přepravce, která je vyrobená přímo pro umístění do kufru toho kterého automobilu. Někteří majitelé více psů si raději kvůli pohodlí a místu v autě kupují vozík.
Od chovatele si předem vyžádejte k prostudování kupní smlouvu. Ta by měla mimo jiné specifikovat dané štěně a jeho rodiče. Měla by v ní být uvedena cena za štěně a jeho případné nedostatky. Pokud si ohledně smlouvy nejste jisti, poproste někoho dané věci znalejšího o radu.
Den odběru
Předem domluvený a s rozechvěním očekávaný den odběru je tady a vy můžete vyrazit pro štěně.
Při odběru byste se měli zeptat na poslední detailní informace o zvycích štěněte – na venčení, frekvenci a množství stravování, termín dalšího očkování a odčervení. Pokud od chovatele nedostanete potřebné informace písemně, na vše se podrobně vyptejte a zapište si to. Nezapomeňte si vyžádat a s sebou odvézt očkovací průkaz štěněte. Průkaz původu je zasílán většinou později po vystavení plemennou knihou.
Vyvolené štěně, očkovací průkaz, informace o odčervení a stravování, kupní smlouva, případně napachovaný hadr a nějaké dárečky – vše máte v autě a můžete vyrazit. Šťastnou cestu a spokojené společné soužití!
