Předložená metoda je metoda, která by měla být využitelná pro všechny pracovní výkony psa, jednoduše použitelná v praxi při posuzování psího výkonu, variabilní z hlediska jeho posuzování a vysoce objektivní.
Tak jako například u hospodářských zvířat je prováděna kontrola užitkovosti stanovená ČSN, i v chovu psů lze tento proces provádět, a to přezkušováním pracovní výkonnosti psa. Pracovní výkonnost psa je v podstatě základní užitková vlastnost, která charakterizuje dané plemeno a podle požadavků jednotlivých chovatelských klubů je podmínkou pro zařazení do chovu. Přezkušování pracovní výkonnosti psa je v současné době prováděno formou zkoušek z výkonu. Zkoušky z výkonu jsou vždy sestaveny z jednotlivých pracovních úkonů pro daný pracovní výkon psa v dané oblasti a jsou vydávány formou zkušebních řádů. Pracovní výkonnost psů je u vybraných plemen základním předpokladem pro chov a nezbytným principem k udržení, případně zvýšení kvality jejich chovu.
Mají-li zkoušky z výkonu dobře vyhovovat účelu, musejí být přesně zaměřeny na praktické upotřebení daného plemene psa. Zásadně je třeba vyzkoušet psa ze všech vlastností (výkonnostní činitele) nutných k praktickému upotřebení daného plemene (Kopecký, 1977).
Pokud jde o zkušební řády, mělo by platit základní pravidlo: čím jednostrannější je praktické použití psa, tím vyšší výkon je třeba požadovat od zkoušených psů. Při všestrannosti není možné v kterékoliv disciplíně požadovat maximální výkon, protože by trpěla všestrannost. Bylo by nutné slevit na požadavcích u jiných disciplín nebo by mohly být ohroženy výkonnostní činitele. Součástí zkoušek z výkonu je i dokonalé a přesné posouzení pracovního výkonu psa. Zabezpečení velmi přísné objektivity a přesnosti pracovního výkonu psa je velice důležitý proces při výkonu zkoušek. V tomto procesu by neměla být opomenuta ani vysoce odborná úroveň posuzovatelů, a to zejména jejich znalostí v oblasti zootechniky a etologie.
Někteří rozhodčí soutěží poslušnosti považují osobnost psa za jeden z hlavních faktorů, které se odráží v jeho pracovní výkonnosti (Coren, 2007).
Ve vynikajícím fenotypu nemůže být špatný genotyp, ale jedinec vynikajícího genotypu ve špatných podmínkách prostředí nikdy nedosáhne vynikajícího fenotypu (Dostál, 2007).
Úspěchy na zkouškách a memoriálech jsou spíše měřítkem úspěchu a zkušeností cvičitelů než vypovídajícím dokladem o genotypu hodnoceného psa (Dostál, 2007).
Tyto citace dokládají tu skutečnost, že pracovní výkon psa je velmi málo ovlivněn genetickými informacemi a je převážně ovlivněn systémem výcvikových metod použitých cvičitelem. O to více je nutné přesnější zkoušení pracovního výkonu.
Hodnocení pracovních vloh
Problematika vytvoření univerzální metody hodnocení pracovní výkonnosti psa je komplikovaná a složitá záležitost. Vytvoření jakékoliv metody ihned vyvolá diskusi na téma, zda je, či není předložená metoda objektivní a univerzální. Pro proces, při kterém se jedná o co nejpřesnější způsob hodnocení výkonnosti psa, je zapotřebí vycházet z vědeckých principů obecné a speciální zootechniky.
S hodnocením pracovních vloh je to složitější než s hodnocením exteriéru. Pes či fena s výborným hodnocením na zkouškách nemusí dávat potomstvo výborných loveckých vloh. Výkon psa na zkouškách je ovlivněn nejen vlohami psa, ale i zkušenostmi vůdce, zejména jeho chybami při výcviku, počasím, terénem, porostem, stářím, zkušenostmi psa, tréninkem, ročním obdobím, sympatiemi rozhodčích k vůdci či plemeni psa, zkouškovým štěstím, momentálními dispozicemi psa, náladou vůdce a podobně. Přesto víme, že máme psy a feny, kteří se snadněji cvičí a dosahují vynikajících výsledků, a na druhé straně jsou takoví, jejichž výcvik vyžaduje značné zkušenosti cvičitele a daleko delší dobu nutnou k přípravě na zkoušky, aby byl jejich výkon alespoň uspokojivý. Při hodnocení výkonu psa však tento rozdíl nejsou rozhodčí schopni postřehnout, poněvadž hodnotí momentální stav (Jaromír Dostál, 2007).
Při sestavování metody pro potřeby soudního znalectví bylo nutné přihlédnout k určitým aspektům:
1. Metoda musí být použitelná pro hodnocení všech druhů pracovních výkonů psa.
2. Navrženou metodou musí jít hodnotit jak jednotlivé části pracovního výkonu psa, tak výkon jako celek.
3. S metodou mohou pracovat všichni posuzovatelé různých pracovních výkonů psa.
Popis metody hodnocení pracovního výkonu psa
Metoda je sestavena pro následující pracovní využití psa:
— služební pracovní výkon psa,
— sportovní výkon psa,
— záchranářský výkon psa,
— pastevecký výkon psa,
— lovecký výkon psa,
— pracovní výkon psa v oblasti sociálního využití.
Metodika hodnocení pracovní výkonnosti je založena na důkladném rozfázování jednotlivých pracovních výkonů zkoušeného psa. Fázování se provádí u jednotlivých disciplín pracovního výkonu podle výběru a potřeby zkoušejícího a počet fází výkonu závisí vždy na jeho úvaze. Dělením pracovního výkonu psa na jednotlivé fáze získáme důkladnou analýzu skutečného stavu provádění pracovní výkonnosti jako celku. Hlubší rozbor jednotlivého pracovního výkonu je nutný pro objektivní závěry soudního znalectví a umožňuje univerzální použití metody pro všechny pracovní výkony psů.
Principy navržené metody
a) Výběr pracovního výkonu pro přezkoušení – buď komplexní soubor pracovních výkonů, nebo jednotlivé cviky či disciplíny, na kterých se ověří pracovní výkonnost psa.
b) Rozfázování cviků či disciplín určených k přezkoušení může být rozděleno na více či méně fází – podle hloubky analýzy pracovního výkonu.
c) Hodnocení jednotlivých fází (FDV) je uvedeno v procentickém vyjádření od 0 do 100, z jednotlivých či dílčích hodnocení se provede celková hodnota – průměr zkoušeného cviku či disciplíny (HDV).
d) Celková hodnota v procentech cviku, disciplíny či souboru cviků se vždy násobí koeficientem pracovní kondice, ve které je zkoušený pes.
Komentář k metodě přezkoušení pracovního výkonu psa
Hodnocení v jakékoliv fázi je uvedeno v procentech.
Koeficient PK je koeficient pracovní kondice, kterou pes vykazuje při výkonu.
HCV je hodnota celkového výkonu, který se posuzuje.
HDV je hodnota dílčího výkonu, který se posuzuje, např. cvik poslušnosti ze souboru předepsaných cviků.
FDV fáze dílčího výkonu je část dílčího výkonu, např. přesnost označení předmětu v rámci dílčího výkonu hledání předmětů na stopě nebo intenzita provedení chůze u nohy v rámci cviku ovladatelnosti HCV posuzovaného psa.
Výpočet ohodnocení výkonu psa ve zkoušeném pracovním výkonu: | ||
HDV | Součet fází dílčího výkonu FDV1 + FDVx | |
Počet fází dílčího výkonu | ||
HCV | Součet hodnot dílčího výkonu HDV1… + HDVx | × koeficient PK |
Počet HDV |
Pracovní kondice
Pracovní kondice je stav organismu psa, kdy jeho fyzický i duševní stupeň vyjadřuje kvalitu provedení jeho pracovního výkonu.
Koeficient pracovní kondice
Pracovní kondice V – Výborná: posuzovaný pes je v mimořádné pracovní kondici jevící se zvýrazněnou chutí do práce a vysokou rychlostí provedení výkonu. Hodnota tohoto koeficientu je 1.
Pracovní kondice VD – Velmi dobrá: posuzovaný pes je ve výborné pracovní kondici s velmi dobrou chutí do práce a s rychlým provedením výkonu. Hodnota tohoto koeficientu je 0,9.
Pracovní kondice D – Dobrá: posuzovaný pes je v dobré pracovní kondici s průměrným zájmem o výkon a rychlost provedení výkonu je průměrná. Hodnota tohoto koeficientu je 0,8.
Pracovní kondice N – Neuspokojivá: posuzovaný pes je v podprůměrné pracovní kondici, s těžkým pohybem při výkonu a rychlost provedení výkonu je velice nízká. Hodnota tohoto koeficientu je 0,6.
Posuzování pracovní výkonnosti pro soudní znalectví je zcela odlišnou záležitostí, než jsou způsoby posuzování podle různých zkušebních řádů. Posuzování v této oblasti vyžaduje přesné posouzení pracovní výkonnosti v daný čas a v dané oblasti. Je nutné umět vyhodnotit pracovní výkonnost psa v jednotlivých oblastech, které vyžadují potřeby soudního znalectví v kynologii, jako je například vyhodnocení přesného sledování pachové stopy, způsob označování nalezených předmětů, vyhledávání předmětů v oblasti nasazení psa, tvrdost zákusu při obraně nebo jednotlivé cviky v poslušnosti.
Nevýhody stávajícího systému posuzování pracovního výkonu psa
• Jednotlivé části příslušné zkoušky musí být splněny ve stanoveném limitu, jinak je zkouška jako celek neplatná. Přezkoušení nezná dílčí výsledek pracovní výkonnosti.
• Hodnocení jednotlivých částí zkoušky nelze použít jako samostatné hodnocení.
• Subjektivní systém posuzování jedním, maximálně dvěma rozhodčími.
• Zaměření zkoušek z výkonu někdy neodpovídá požadovanému pracovnímu výkonu.
• Platné zkoušky z výkonu nepracují s institutem pracovní kondice.
• Ze stávajícího systému zkoušek z výkonu nelze přesně analyzovat pracovní výkonnost psa.
Výhody navrhovaného systému posuzování pracovní výkonnosti
• Lze posoudit jakýkoliv pracovní výkon psa samostatně a výsledky lze shrnout do celku.
• Navrhovaná metoda přesně odhalí jednotlivé fáze pracovní výkonnosti posuzovaného psa.
• Hodnocení má na základě použití systému výpočtu průměru výkonu objektivnější charakter posuzování a může ho provádět jednotlivec, ale i neomezený počet posuzovatelů.
• Posouzení pracovní výkonnosti touto metodou nevyžaduje zaměření zkoušek, předmět zkoušení lze variabilně upravit.
• V rámci použití této metody je využit institut pracovní kondice, který nám dává jasnou představu o pracovním stavu psa.
• Z navrhovaného systému lze velice přesně analyzovat pracovní výkonnost psa.