Koňský domácí lékař 26: Co je to kolika?

Kolika, tento pojem je postrach nejednoho koňáka, protože s tím má obvykle spojené vážné, až smrtelné nebezpečí pro svého koně. Je to tak. Kolika patří k nejčastějším zdravotním problémům koní, postihuje až jednoho koně z deseti, a je to jedna z nejčastějších příčin jejich předčasného úhynu či utracení. Přitom jí lze dobře předcházet a – pokud se podchytí v prvních stadiích – je velká šance na bezproblémové vyléčení. Jak tedy na koliku?

Co je to kolika?

Kolika znamená akutní (tedy náhlou) bolest břicha. Nejedná se přímo o nemoc, ale o příznak mnoha různých nemocí a zdravotních problémů. U koní onemocní nejčastěji střeva – takže bývají postiženi především střevní kolikou. Můžeme se ale setkat s dalšími problémy provázenými náhlou bolestí břicha, například s těžkým onemocněním jater, záněty pobřišnice, onemocněním ledvin a močových cest, se silnými svalovými bolestmi, stahy či onemocněními dělohy (například před porodem) aj.

Skutečnou příčinu koliky může zjistit až veterinář na základě důkladného vyšetření koně, proto je vždy třeba veterináře zavolat. Kolika je u koní považována za naléhavou situaci, jejíž řešení nelze odkládat!

Pokud se podíváme na střevní koliky, můžeme podle závažnosti rozeznat hned několik nejčastějších bolestivých střevních problémů, z nichž některé končí bez okamžité a správné pomoci smrtí koně v těžkých bolestech:

1. Většina kolik začíná takzvanými střevními dysfunkcemi – změnami funkce střev. To znamená, že střeva nepracují tak, jak by měla, a z nějakého důvodu mají místy zrychlenou či zpomalenou peristaltiku. Sem můžeme zařadit plynovou koliku, jednoduchou zácpu, křečovou koliku… Tyto koliky jsou nejčastější, obvykle patří mezi „jednodušší“ a méně nebezpečné, lze je (pokud majitel neotálí se zavoláním veterináře) vyléčit přímo ve stáji a koně se po uzdravení vrací do normálního pracovního i krmného režimu. Pokud se však tyto koliky neléčí včas, mohou se z nich vyvinout koliky závažnější!

2. K těm závažnějším kolikám patří takzvané změny polohy střev. Jsou to situace, kdy se následkem změněné peristaltiky část střeva přemístí či otočí. Známé jsou například jednoduchá změna polohy (přemístění, ohnutí), otočení (jako když se ždímá prádlo) či zauzlení, ale také uskřinutí střeva v kýle. Tyto problémy jsou velice nebezpečné a bývají při pozdní léčbě smrtelné. Většinou je lze vyřešit operací, ale mohou po nich zůstat trvalé komplikace a následky (různé srůsty apod.).

3. Setkat se ale můžeme s jiným střevními problémy projevujícími se kolikami. Patří sem záněty střev, střevní infarkty (nedokrvení) nebo vředy. Kromě koliky se tato onemocnění mohou projevovat i jinými příznaky, např. průjmem, a jejich diagnostika a léčba bývají někdy složité a zdlouhavé, pokud se vůbec ten správný postup najde.

Trávicí trakt koní je nesmírně citlivý, ale zato velmi dobře přizpůsobený jejich přirozenému životnímu stylu: po celý den se průběžně pást, tedy přijímat po menších dávkách vláknitou potravu a přitom neustále popocházet.

Dnešní „životní styl“ koní (omezený pohyb, jadrné krmení, krmení pouze několikrát denně, velký objem krmiva najednou, nepřirozeně velká zátěž při tréninku, stresy apod.) tento přirozený proces trávení značně narušuje, a přestože se na první pohled nemusí nic dít, postupně se hromadí podněty k nějaké poruše či onemocnění, které může po určité době ústit v koliku. I to může být důvodem toho, proč v mnoha případech ani po důkladném vyšetření a rozebrání anamnézy jasnou příčinu koliky nezjistíme.

Někdy je ale příčina jasnější – pokud máte u svého koně podezření na koliku, zkuste zapřemýšlet, zda by se nemohlo jednat o některý z těchto důvodů:

— kůň dostává za den málo píce – méně než 1,5 kg na 100 kg jeho tělesné hmotnosti,

— dáváte koni příliš jádra najednou – více než 2 kg na jedno krmení,

— kůň má delší přestávky mezi krmením, kdy hladoví, a to více než asi 4 hodiny,

— došlo k náhlé změně krmiva, ať už jádra, nebo i píce, například se koně vyvedli na pastvu,

— kůň má nepravidelné pracovní zatížení, pouhé stání střídá s náročnější prací,

— kůň je ve stresu, a to nejen z pracovního vytížení (tréninky, přeprava, závody), ale třeba i z omezení pohybu, omezeného prostoru, z nevhodného složení stáda či z nepřátelského souseda ve stáji, z nepravidelného denního režimu, ze změny ustájení apod.

— kůň má nedostatek vody (zima, ucpaná napáječka, nechutná voda apod.),

— má nadbytek slámy či příliš tvrdého sena,

— požírá hlínu nebo písek,

— trpí problémy se zuby, takže špatně rozkouše píci,

— je jinak nemocný (infekce, horečka, zranění …),

— je začervený,

— dostal určité léky, například proti bolesti a zánětu nebo léky podporující roztahování zornice při měsíční slepotě,

— pozřel jedovaté látky (nátěry, hnojiva, postřiky …).

Jak se vlastně kolika pozná

Koliku samozřejmě nemusíte vždy na první pohled poznat – uvědomte si, že koně prostě bolí břicho a on na to nějak reaguje. Přestože existují běžné příznaky koliky, může se někdy stát, že kůň dává svoji bolest najevo jiným, méně častým způsobem.

Koně s kolikou většinou nechtějí žrát a mnohdy ani pít. Jsou skleslí, aspoň na začátku koliky, nechtějí se hýbat, chodit, mohou hodně ležet. Charakteristické ale je tzv. kolikové chování:

— Pokud jsou bolesti mírnější, kůň může například „jen“ flémovat či zívat, může se ohlížet po slabině či zaujímat různé natažené postoje. Může být neklidný, hrabat, točit se dokola a snaží se lehat.

— Čím jsou bolesti silnější, tím víc se zvyšuje neklid koně. Opakovaně vstává a lehá, válí se, může kopat do stěny boxu, kousat se. S rostoucími bolestmi nabírá válení na dramatičnosti, kůň při něm nevnímá nic okolo sebe a může být až nebezpečný sobě i svému okolí. Někdy koně hekají a sténají, mohou zůstat ležet na zádech s nohama vystrčenýma do vzduchu. Běžně se koně v kolice potí, a to až tak, že z nich pot kape. Dýchají rychle a povrchně, rychle jim tluče srdce. Dá se dokonce říct, že čím je tepová frekvence rychlejší, tím závažnější problém kůň má. Koně mohou mít bledší sliznice a změněný vzhled trusu, či dokonce přestanou trousit úplně. Důležitá je i změna slyšitelnosti peristaltiky.

Velmi závažnými příznaky jsou úplně ztichlá peristaltika, silná dehydratace a takzvaný šok. V těchto případech už často bývá příliš pozdě na záchranu koně.

Dehydratace znamená ztrátu tekutin z cév i tkání. Kůň má většinou bledé sliznice s matným, suchým povrchem, může mít i matné rohovky a zapadlé oči. Jeho kůže po vytažení nad lopatkou udělá záhyb, než se zase vyhladí.

Šok se může vyvinout, když je kolika už v pokročilém stavu a dochází k poškození vnitřních orgánů a krevního oběhu. Kůň v šoku má nejdříve bledé, později zarudlé, až špinavě červené, popřípadě namodralé sliznice, naplněné podkožní cévy a slabý, až nehmatný pulz.

Poslouchání peristaltiky

Uchem nebo fonendoskopem poslechněte střevní zvuky (škrundání) z levé a pravé strany vždy pod kyčelním hrbolem a ve slabině (viz obr.). Vyhodnoťte tyto zvuky na křížky:

+             normální peristaltika = dobře slyšitelné kručivé zvuky se pomalu nastartují, pak nějakou dobu běží a na chvíli utichnou a znovu začnou,

++          zesílená peristaltika, většinou při křečové kolice, což je jeden ze snáze léčitelných stavů; kručivé zvuky jsou hlasité a téměř bez přestávky,

±             slabá peristaltika = hůř slyšitelné zvuky provázené dlouhými přestávkami, provází různé zácpy, změny polohy a otočení střeva,

-              žádná peristaltika = úplná zástava nebo změna polohy střeva.

První pomoc při kolice

Máte-li na základě popsaných příznaků podezření, že by váš kůň mohl mít koliku, pak je třeba neprodleně jednat – rychle, ale v klidu.

1. Vyšetřete koně – zjistěte jeho dechovou a tepovou frekvenci, teplotu, barvu a suchost sliznic, stav hydratace (kožní řasa) a peristaltiku na uvedených čtyřech místech břicha. Vše zapište včetně času, kdy jste měření prováděli.

2. Zavolejte veterináři a sdělte mu vše, co víte – tedy jak dlouho a jaké má kůň příznaky, jaké jste naměřili hodnoty a jaké další zdravotní parametry jste zjistili, ale také to, co kolice předcházelo (závody, změna krmiva …), zda už byl kůň předtím léčen a jak.

Dále je třeba provést následná opatření, kterými můžete koni ulevit od bolesti a možná i předejít závažným komplikacím:

• v první řadě zamezte přístupu koně ke krmení (i podestýlce) i vodě nebo je odstraňte,

• pokud se kůň chce válet, není nutné mu v tom bránit, ale snažte se, aby se přitom neporanil, čili mu zajistěte dostatek prostoru (písková jízdárna, výběh …),

• pokud je kůň schopen stát na nohou a je ochotný se pohybovat, provádějte ho; voďte ho krokem – jeho tempem – okolo stáje, ideálně asi 20–30 minut, pak mu dejte chvíli přestávku pro odpočinek, po níž ho můžete znovu pomalu provádět,

• koně udržujte v teple (ne horku), například kvalitní dekou, nebo mu během chvilek odpočinku opatrně masírujte břicho nahřátou osuškou,

• při křečové kolice (výrazně slyšitelná peristaltika) mohou být užitečné masáže těla (například hrubou žínkou nebo slámou), protože dráždí sympatikus, který zpomaluje činnost střev,

• můžete si také pomoct masáží (1 minutu) některých akupunkturních bodů, například u báze ucha nebo na spodní straně uprostřed kořene ocasu přímo nad řitním otvorem,

• rozhodně koně nenuťte k pohybu, nebo s ním dokonce neklusejte či ho nelonžujte,

• nepodávejte mu žádné léky, pokud s nimi nebude vyloženě souhlasit veterinář,

• koni lze podávat speciálně určené homeopatické či bylinné přípravky, rozhodně však nesmí nahradit odborné veterinární vyšetření a ošetření!

Pokud jsou tepy koně slabé a příliš rychlé (přes asi 70–80 tepů za minutu), pokud není slyšet peristaltiku, pokud jsou sliznice koně hodně bledé nebo naopak rudé či namodralé, jednejte ihned – naložte koně co nejdříve na vozík a odvezte ho na kliniku. V takových případech většinou není dost času na čekání a pokusy vyřešit problém ve stáji. Totéž platí i pro mírnější případy, kdy však zavolaný veterinář nemůže přijet hned; raději jeďte vy s koněm „do nemocnice“, i kdyby se nakonec jednalo o jednoduché střevní problémy. Koliku totiž není nikdy radno podcenit a čas tu vždy hraje prproti vašemu koni.