Důvody k dokrmování mláďat
Na samém počátku svého chovu afrických papoušků jsem několikrát přišel o mladé u mých odchytových párů papoušků senegalských, někdy rodiče svá mláďata fyzicky zlikvidovali po kontrole budky, několikrát mladým uštípali články prstů těsně po okroužkování – to v lepším případě. Jednoduše jsem přicházel o většinu svých mláďat. Moji chovní papoušci konžští ssp. Fantiensis se zpočátku zdáli být jiní – po vylíhnutí mladých svědomitě krmili, snášeli bezproblémově občasné kontroly budky, rodičům nevadilo ani okroužkování mladých. Trochu starostí mi začalo dělat zmenšení množství příjmu potravy u rodičů kolem čtvrtého týdne věku mladých. V pátém týdnu už krmili jen občas a mladí počali ztrácet svoji vitalitu, tudíž mi nezbývalo nic jiného než mláďata odebrat a dokrmovat ručně. Ale dokrmovat mláďata ve věku 35 dnů, to už takový problém nebyl.
Později jsem musel ještě zasahovat, pokud se vylíhlo třetí mládě, které rodiče vždy automaticky odtlačili do kouta hnízdní budky, zahrabali jej a dále se věnovali jen prvním dvěma vylíhnutým. To vše byly důvody, které mě vedly k počátkům ručních odchovů. Nyní u všech svých „Afričanů“ praktikuji odebrat mladé asi dvacátý den, ptáčata okroužkovat a mladé již rodičům nevracet, dokrmovat ručně. Z mých několika desítek mladých papoušků konžských poddruhu Fantiensis, odchovaných od dvou párů, byla jen dvě mláďata, která jsem nechal jejich rodičům, aby je vyvedli až na bidlo.
Mnoho z mých ručních odchovů bylo později dopárováno a zdárně vyvádějí potomstvo, nynější chovný pár je složen z mého ručně dokrmeného samečka a ze samičky odchované pod rodiči. Konkrétně u papoušků konžských nespatřuji problém v použití ručně dokrmených jedinců k sestavování chovných párů. Další důvod k ručnímu dokrmování je, že správně dokrmená a hlavně i dobře odstavená mláďata budou mít všechny drápky, všechny prsty a nebudou jinak zmrzačena od svých rodičů. Na druhé straně ovšem přibývá nešvar dokrmených mladých papoušků – vykřivený zobáček. Jedním z důvodů křivého zobáku může být nesprávný postup při dokrmování nebo dokrmování s použitím určité dávky násilí.
Pomůcky k ručnímu odchovu
Pokud se tedy přece jen rozhodnete dokrmovat, musíte mít kromě spousty volného času a notné dávky trpělivosti ještě následující vybavení:
• Nejlépe odchovnu, kde můžete regulovat alespoň teplotu v rozumném rozsahu – plně dostačuje rozsah teplot od 25 do 35 °C s odchylkou jednoho stupně. Odchovnu můžete vyrobit sami nebo lépe koupit již hotovou, k dostání jsou různé značky s různými cenami nebo se občas nabízí odchovny od soukromých výrobců, cena začíná někde okolo 3 000 korun.
• Krmicí nástroje, které mají sloužit k nenásilnému příjmu potravy – injekční stříkačka, později k tomuto účelu poslouží upravená kávová lžička se zahnutými okraji (krmení sondou do volátka osobně nepraktikuji a nejsem příznivcem tohoto způsobu dokrmování).
• Teploměr, kterým můžete občas kontrolně přeměřit nastavení teploty v odchovně, a další pro stanovení optimální teploty krmné kaše při samotném dokrmování (používám klasický obyčejný akvaristický teploměr s rozsahem od nuly do 50 °C, je dostatečně přesný a pevný – ten mi se osvědčil).
• Misku s papírovými ubrousky a substrátem, ve které budete mít mláďata – zpočátku používám papírové utěrky, po pár dnech přecházím na substrát, který je nasypán na plastové mřížce na dně misky. Jako substrát se mi dlouhodobě osvědčily ovesné přesáté a prachu zbavené vločky, můžete ovšem použít hrubé hoblovačky nebo kukuřičný granulát. Při použití vloček však dopředu vyloučíte možnost, že mládě pozře nějakou dřevěnou hoblinu, která může způsobit dost vážný problém s trávením. Plastová mřížka zabraňuje rozjíždění nožiček u mláďat, vytváří pro nožky oporu.
• Ještě je vhodné mít po ruce přesnější digitální kuchyňskou váhu a kontrolovat váhové přírůstky alespoň jednou týdně. Vedení tabulky s údaji o váze pokládám za velmi prospěšné a přínosné.
Techniky dokrmování
a jejich výhody
Krmení sondou do volátka je celkem technicky náročnější, s mládětem je kratší kontakt a já tuto techniku pokládám za nepřirozenou. Za nepřirozenou, nikoliv za nepřijatelnou, osobně jsem takto žádné mládě nekrmil. Jedinou výhodu spatřuji v tom, že do mláděte můžete dostat (či narvat?) tolik krmiva, kolik považujete za vhodné. Touto technikou mládě nakrmíte nejrychleji.
Krmení injekční stříkačkou je asi nejpoužívanější způsob. Levou rukou držíme mláděti vzpřímenou hlavičku a pravou rukou s injekční stříkačkou vpravujeme krmnou směs do levého koutku zobáčku, aby se potrava dostala jícnem do volátka. Při podávání potravy do pravého koutku hrozí vdechnutí kaše do plic. Mládě při krmení spolupracuje třepáním hlavičkou. Velkou výhodou tohoto způsobu krmení je přesný údaj o množství kaše, které mládě pozřelo. Krmivo podávané injekční stříkačkou nechladne tak rychle jako při krmení upravenou lžičkou.
Další možností je krmení lžičkou, která má nahoru zahnuté okraje, proto kaše na lžíci lépe drží. Nevýhodou tohoto způsobu krmení je rychlejší chladnutí kaše a celkem málo přesný odhad toho, kolik které mládě krmné kaše spotřebovalo. Dále je třeba dávat pozor na to, aby si mládě při spolupráci při krmení (třepání hlavičkou) neporanilo koutky zobáčku o hrany lžičky.
Značky a specifika
krmných směsí
Nutribird A 19 je vhodná pro africké druhy papoušků – jemná, krémová konzistence, opravdová raketa pro nastartování případných zesláblých mláďat, nejrychlejší váhové přírůstky. Nevýhodou je značná lepivost kaše.
Kaytee Exct Hand Feeding Formula – ve srovnání s předchozí je trochu hrubší konzistence, nehrudkuje a dá se snadno po zaschnutí odstranit z pírek mladých. Růst mladých krmených touto značkou je o něco pomalejší, ale stabilní, bez váhových výkyvů. Touto značkou jsem dokrmil nejvíce mláďat.
Harrison's Bird Foods – – toto krmivo jsem doplňoval ještě o Avian Enzyme od téže značky. Krmivo je dle mého názoru svou konzistenci i váhovými přírůstky u mláďat dost podobné předchozí značce. Jediný a dost podstatný rozdíl jsem spatřoval v jeho ceně – je totiž několikanásobně dražší než ostatní dostupné dokrmovací směsi.
Psittacus Energy Hand Feeding Formula – k dokrmování touto značkou jsem se uchýlil na doporučení jednoho svého známého, který prohlásil: „Už v názvu mají žaka, určitě to bude pro africké druhy to nejlepší.“ Takže asi do 4 týdnů krmím formulí Psittacus Papilla Neonatal, pak postupně přecházím na Psittacus Energy. Výhodou tohoto krmení je jeho hrubší zrnitost, to, že nehrudkuje, obrovskou nevýhodou je pomalejší trávení mladých, tudíž i menší váhové přírůstky, časová frekvence krmných dávek se zvětšuje v řádu hodin. Možná jsem to trochu vychytal tím, že několik prvních týdnů na přípravu kaše nepoužívám teplou vodu, ale čaj z drceného kmínu – asi dvě kávové lžičky na 2 až 3 dcl horké vody. Ještě jsem u svých dokrmovaných papoušků, nejen papoušků konžských, ale i senegalských a papoušků žako, zaregistroval permanentně řidší konzistenci trusu po krmení kaší této značky.
Jediné uklidňující zjištění je, že při krmení kteroukoliv z uvedených značek se i přes rozdílné přírůstky dostaneme na přibližně stejnou váhu ptáčat v době započetí jejich odstavu. Jiné značky dokrmovacích směsí jsem nevyzkoušel, ale láká mě zn. Zupreem, tedy spíše mě láká chvála, kterou na tuto značku slyším od jiných chovatelů, ale všichni se zabývají chovem a dokrmováním amazoňanů a arů.
Krmnou kaši připravuji z vlažné vody nebo kmínového čaje v odpovídající nádobce a ohřívám ji za stálého míchání na 40 °C v horké vodě v dalším hrníčku. Při přípravě kaše z horké vody přesahující 60 °C s následným ochlazením na požadovanou teplotu dochází ke ztrátě některých látek v krmivu.
Do značkových krmných kaší přidávám ještě pár kapek karnivitu, od pátého týdne také najemno nadrcenou kopřivovou moučku. Lze také přidávat sirup aloe vera – opět pár kapek na krmnou dávku, trošku jablečné přesnídávky nebo pár kapek čerstvě vylisované šťávy z jablka, mrkve nebo z červené řepy. Celkem mě zaujala zmínka v jednom odborném časopise o přidávání mrazené dřeně z plodů acai do krmné směsi, jistě to jednou vyzkouším.
Teplota podávané krmné kaše by se měla pohybovat v rozmezí 38 až 40 °C, při teplotách nad 41 °C hrozí poškození volátka popálením, při teplotě pod 36 °C (zvláště do 4 týdnů věku ) přijímají mláďata kaši méně ochotně. Tento rozsah teploty je zcela logický, pokud vezmeme v úvahu tělesnou teplotu papoušků, která se pohybuje v rozmezí 38 až 39 °C.
Následující údaje jsou průměrné hodnoty u papoušků konžských ssp. Fantiensis. | ||||
věk | váha mladých | teplota v odchovně | frekvence krmení | množství krmiva na jednu dávku |
3 týdny | 75 g | 33 °C | 3 hod. (bez noční pauzy) | 4 ml |
4 týdny | 105 g | 33 °C | 4 hod. |
6 ml |
5 týdnů | 132 g | 32 °C | 6 hod. | 9 ml |
6 až 7 týdnů | 170 až 190 g | 30 °C | 6 hod. | 12 ml |
8 až 9 týdnů | 220 g | 28 °C | 8 hod. | 12–15 ml |
Předkládáno senegalské proso v klasech, strouhaná mrkev a jablko, kolečka kukuřice v mléčné zralosti. Změna barvy trusu způsobená příjmem předkládané potravy. | ||||
10 týdnů | až 240 g | 15 ml | ||
Přemístění do klece, pokojová teplota – krmení pouze 2× denně – navíc podáváno máčené či vařené krmení skládající se z různých druhů zrnin. Započato s odstavem. |
Evidence, kroužkování, teplota v odchovně, váhy mláďat
Je velmi dobré vést evidenci, takový deník s událostmi a změnami váhy či chování – zaznamenávat případné problémy, psát si váhové přírůstky, množství krmiva na jednotlivá krmení v daném časovém období, postupné snižování teploty v odchovně, zjištění při kontrole trusu (ta by se měla provádět minimálně jednou za tři dny). Za zcela samozřejmé považuji mít dokrmované jedince označeny nesnímatelnými kroužky přiměřené velikosti, evidence je pak daleko jednodušší a přesnější, bez případných možných záměn. Někteří chovatelé ještě označují svá ne zcela opeřená mláďata pro rychlejší rozlišení barevným fixem na hlavičce.
Všechny své páry „Afričanů“ nechávám hnízdit v zimním období, vejce obvykle snáší v období od října do ledna následujícího roku. V chovatelském zařízení pro Afriku mám radiátory napojené na ústřední vytápění rodinného domu, teplotu i v největších mrazech mám 15 °C, jinak kolísá do 20 °C. Vylíhnutá mláďata papouškům konžským odebírám ve věku 21 dnů, okamžitě je kroužkuji kroužky o velikosti 8 mm pro ssp. Fantiensis a 8,5 mm pro ssp. Gulielmi. Používal jsem kroužky pro poddruh Fantiensis o velikosti 7,5 mm, ale kroužkování v době odběru bylo už tak na hraně. Jednou jsem již kroužek této velikosti nejstaršímu mláděti nedokázal natáhnout na nožku, kroužky velkosti 8 mm jsem neměl, a tak jsem se rozhodl, že toto mládě okroužkuji později dodatečně otevřeným kroužkem s osičkou. Ty se vyrábějí až od velikosti 8,5 mm, ale přesto jsem přistoupil k této variantě. Kroužkování tímto typem kroužků bez odpovídajících kleštiček je velké dobrodružství, zajistit kroužek osičkou jsem ani za asistence kamaráda chovatele nedokázal. Další problém nastal, když jsem již po odstavení mláďat do voliérky zpozoroval, že je kroužek přetažen až nad patním kloubem. Dolů již stáhnout nešel, a tak jsem opět za asistence kamaráda a nějakých zvláštních kleští, podobných kleštím na segerovky, kroužek roztáhl a odstranil. Asi bylo štěstí, že se mi kroužek nepodařilo osičkou zajistit!
Odstav, odvykání
Období odstavu může být u papoušků spojeno se stresem z nastalých změn a vyžaduje větší pozornost ze strany chovatele, aby pro papouška nestalo kritickým. Mládě je již plně vyvinuté a dosáhlo své maximální váhy. Během tohoto období odvykání obvykle mláďata ztratí až 10 % své tělesné hmotnosti, stále se dožadují kašičky a dávají přednost ručnímu krmení. Je vhodné začít v tomto období předkládat také namáčené granule. Postupně snižujeme množství kaše a sledujeme, zda je papoušek aktivní, protože pouze aktivní a nakrmený papoušek zkoumá se zájmem různou předkládanou potravu a formou hraní zkouší ozobávat a přijímat krmivo. Pokud je papoušek nervózní či apatický nebo ve vaší přítomnosti neustále křičí, děláte něco špatně. Měl jsem některá mláďata papoušků konžských odstavená a samostatná již ve 13 týdnech, ale také až v 17. týdnu, je to zcela individuální.
Možné problémy
ručního odchovu
• Při nesprávné technice dokrmování vykřivený (vyosený) zobáček.
• Možnost pozření hobliny z podestýlky a následné trávicí problémy. Jedna z možností, jak v tomto případě pomoci, je naředění obsahu volete čajem nebo teplou vodou a následné odsátí sondou (hadičkou) na injekční stříkačce. Tento možný problém jsem vyřešil výměnou hoblin za ovesné či pšeničné vločky.
• Možné obalování kroužku nečistotami – trusem v podestýlce, a následné zaškrcení nožky. Prevencí je každodenní kontrola kroužku a každé tři dny výměna podestýlky – vloček či granulátu.
• Zpomalení trávení – před každým krmením zkontrolujte, zda je volátko prázdné. V žádném případě nekrmte do nevytráveného volete, jen nařeďte nestrávený obsah volete výluhem z drceného kmínu. Toto je nepříjemný problém hlavně u mláďat do 4 týdnů stáří.
• Nutná je kontrola trusu, jeho konzistence, barvy (ta je přibližně v barvě kaše, kterou dokrmujete), trus nesmí kysele nebo jinak zapáchat. Případné pochybnosti řešte okamžitě s veterinářem!
• Zvracení je problém, který byste měli také urychleně řešit s veterinářem! Odlišujte však od ublinknutí, které je způsobeno tím, že do mláděte dostanete více kaše, než je záhodno.
• Křivě rostoucí končetiny, nesymetricky se vyvíjející hrudník, případné zlomeniny končetin řešte pouze s veterinárním lékařem.
Předání ručně dokrmeného papouška novému majiteli
Před odchodem ručně dokrmeného jedince od vás je vhodné, aby měl stanoveno své pohlaví. Je možné použít endoskopické vyšetření, je to však invazivní zákrok a neprovádí jej každý veterinář, nebo oslovit některou z laboratoří zabývajících se prováděním testů DNA. DNA lze stanovit z několika čerstvě vytržených pírek z oblasti pod křídly a na hrudi nebo z kapky krve vsáklé na odběrný savý terčík. Krev odebíráme napíchnutím žilky injekční jehlou na vnitřní straně loketního křídelního kloubu, ale je nutné vytrhnout pro lepší nalezení žilky pár pírek v dané oblasti. Další možností odběru je napíchnutí spodní části článku prstu na noze – vždy ale na každého jedince musíte použít novou jehlu! Poslední možností je odběr kapky krve ze zastřihnutého drápku na nožičce. Při malých nebo žádných zkušenostech byste odběr měli ponechat na veterináři.
Nového majitele před předáním papouška informujte o jeho aktuální krmné dávce a o případných možných změnách v krmení, o vhodné kleci, kde bude papoušek dále přebývat, o vhodném umístění klece a o papouškových potřebách a zvycích, které je třeba respektovat.