Můj odchov pyrury modročelého říčního
Začalo shánění po internetu. Našla jsem inzerát, kde pán prodával roční chovný pár pyrurů modročelých říčních. Přemluvila jsem manžela a vyrazili jsme v sobotu do Prahy pro pyrurky. Velmi mě překvapilo, kde je pán choval, měl je ve sklepě bez oken a mezi mníšky. Manžel je moc koupit nechtěl, samec se mu nelíbil, ale já si to nedala vymluvit, a tak jsem si je vezla domů. To bylo v roce 2011 v listopadu. Doma jsem je dala do klece a překvapilo mě, že pár po chvíli začal zobat zrní. Tím jsem si myslela, že je vše v pořádku.
Problémy
Opak byl pravdou. Po pěti týdnech samec přestal jíst a jen bez zájmu seděl. Přendala jsem ho do malé klece. Podle veterináře se jednalo o začervení, pták dostal léky a večer vypadal lépe i začal zobat zrní. Doufala jsem, že je vše zažehnáno. O to horší bylo ranní probuzení, samec byl mrtvý. Kontaktovala jsem bývalého majitele s tím, co se stalo, ale ten mě odbyl, že bez pitvy od pana doktora Tukače se se mnou nebude vůbec bavit. Takže jsem to vzdala a začala shánět nového samce. Dala jsem si inzerát, ale nikdo se neozval, jen pár kupců na samičku. Našla jsem si starý inzerát chovatele pana Šenka z Karlových Varů a zavolala mu, zda ještě nějakého samce nemá. Neměl. Ale slíbil, že mi samečka nechá, až bude mít mladé. V listopadu 2012 mi pan Šenk volal, zda samce ještě chci, že má dva a že mi ho doveze. Měla jsem radost, protože samici už bylo samotné smutno. A tak se konečně dočkala. Byl to krásný mladý samec, který ještě neměl oranžovou hlavičku.
Samce jsem dala k samičce do voliéry velikosti 2×1,5 metru, kde je budka 25×25×40 cm, a čekala, co bude. Samice zalezla do boudy a jen vykukovala. Samec začal obcházet misku s ovocem a zrním a začal jíst. Samice vylezla a začala do něj štípat, ale ne silou, jen ho odháněla a sama začala rychle jíst. Vtom samec využil příležitosti a zalezl do boudy. Samice šla za ním a já opět čekala, co z toho bude. Protože mám voliéry v obýváku, měla jsem je stále na očích a v záloze rezervní klec. Odpoledne už spolu seděli a samice chtěla od něj drbat na hlavičce. Na noc už byli spolu v budce. To už jsem se těšila, jak budu odchovávat mladé. Byla jsem ráda, že vše proběhlo v klidu.
Krmení
Pyrurům dávám každý den misku ovoce a zeleniny, většinou to, co je zrovna k mání, základem je jablko, které milují. Dostávají misku zrní pro střední papoušky s čili papričkami, které mají moc rádi. Tuto směs kupuji již namíchanou na burze. Samec má rád semínka z kapie, která jim odkrojím a dávám celá do klece. Naklíčené zrní moc nedávám, nevyhledávají ho a ani vaječnou směs, ať kupovanou, nebo doma dělanou. Občas dostávají červené senegalské proso v klasech. Milují jeřabiny a strašně rádi okusují větvičky. Také dostávají denně dva piškoty, které jim rozlámu do misky s ovocem. Samice si chodí piškot namáčet, samec ho má rád suchý. Každý den krmím dopoledne, misky jim nechávám celý den, akorát v létě je měním dvakrát za den kvůli muchničkám. Ve voliéře mají sépiovou kost, misku s gritem, větší misku s vodou, kde se docela často koupou.
Námluvy
V únoru 2012 se začali pářit, moc jim to nešlo, samec lezl samičce na záda a ta strašně křičela. Stále se krmili a probírali si peří. Měla jsem i z těchto malých pokusů radost, i když jsem nečekala žádná mláďata. Pářili se několikrát za den a samice 6. března snesla první vejce. Po 14 dnech jsem nakoukla do budky: dvě vajíčka byla rozbitá a pět bylo celých. Po prosvícení jsem jistila, že tři jsou plná. 29. 3. se začalo ozývat pípání. Mládě se ozývalo asi každou půlhodinu. Měla jsem radost, která trvala dva dny, protože jsem našla mládě mrtvé, celé rozkousané. Začala jsem pátrat u známých, proč se to děje, a příčinou jejich chování bylo nejpravděpodobněji mládí páru a nezkušenost. V té době jsem měla již objednanou líheň a doufala, že přijde dříve, než se druhé mládě začne líhnout. Jenže mládě se vylíhlo večer a líheň měla dorazit druhý den. Ráno bylo mládě opět mrtvé a opět celé rozkousané. Líheň dorazila, hned jsem ji zapojila, aby byla připravená. Samici jsem poslední plné vejce odebrala, abych aspoň jedno zachránila. 8. 4. se ve vajíčku udělala malá krvavá dírka. To už jsem si říkala, že to asi nebude v pořádku. Mládě se večer vylíhlo. Po hodině dostalo napít fyziologického roztoku, po další hodině již kaši. Trávilo dobře, krmila jsem každou půlhodinu kaší Nutribird, podle návodu. Mládě krásně prospívalo. Zvrat nastal 10. den, kdy přestalo trávit, bylo apatické a stále spalo. Večer mi mládě uhynulo. Hledala jsem příčinu, ale nic mě nenapadlo, snad jen málo probiotik v kaši nebo špatná teplota kaše.
Koncem července se pár začal opět pářit. Páření probíhalo několikrát denně a hlavně v budce, a to i dvakrát za noc. Samice je při páření velmi hlučná. Měla jsem strach, aby si sousedé nestěžovali. Páření probíhalo po celou dobu, kdy samice snášela vajíčka. 15. 8. začala samice snášet. Celou dobu ji samec krmil a byl s ní buď v budce, nebo seděl před budkou. Na radu známého jsem byla připravená na umělý odchov s tím, že první mládě jí necháme, co kdyby se vše zadařilo. 8. 9. se večer začalo ozývat pípání, a tak jsem čekala, co bude. Líheň byla připravená, kdyby byla potřeba. Pípání bylo slyšet i v noci, ale ráno již ne. Opět bylo mládě mrtvé, opět rozkousané. Samici jsem všechna vejce sebrala a dala do líhně, kde byla teplota 37 stupňů a 65 % vlhkost. 11. 9. ráno se vylíhlo první mládě, 12. 9. odpoledne druhé, 15. 9. ráno třetí a 18. 9. v noci čtvrté. Všechna jsem krmila kaší Nutribird, do které jsem přidala ještě probiotika. Dávám Probi–Zyne Versele–laga. Všechna mláďata prospívala. Krmila jsem první dny po půlhodině, v noci po hodině a potom se intervaly prodlužovaly. Krmení mláďata dostávala i v noci po dobu asi 3 týdnů. Po vylíhnutí vážila 4 gramy a každý den přibývala na váze, i když velmi pomalu. Mláďata se líhnou skoro holá, mají jen velmi řídké bílé chmýří, které po pár dnech zmizí.
Kroužkovala jsem je, když měla asi 28 gramů, kroužkem číslo 5. Kolem desátého dne jsem si všimla, že se jim rozjíždějí nožičky. Možná to bylo jen zdání, ale pro jistotu jsem jim nožičky svázala obvazem Peha Crep, nejdříve jsem zkoušela udělat jim z kapesníku hnízdečko, aby měla nohy u sebe, ale i tak je měla roztažené, proto jsem nožky svázala. Mláďatům to vůbec nevadilo a krásně prospívala. Kolem 30. dne jim již pěkně rostlo peří, v líhni jim začínalo být horko a začala vykukovat z misek. Vyndala jsem je a dala do přepravky s pilinami. V té době jsem jim nabrala krev na určení pohlaví. Také jsem jim rozvázala nožky, měla je krásně rovně. V pilinách se jim líbilo. Přestala jsem je krmit v noci, poslední krmení mláďata dostala v devět večer a první v šest ráno. Peří se jim krásně rozblaňovalo, přestávala pořád spát a začala víc šmejdit. V té době už dostávala místo Nutribirdu Kaytee, do které jsem také přidala probiotika. Kaše jsem postupně míchala dohromady, Nutribirdu jsem ubírala a přidávala Kaytee. Když papoušci začali okusovat piliny, dala jsem jim do bedýnky klásky červeného senegalského prosa, které začali okusovat. Začali zkoušet křidýlka, a tak nastal čas dát je do klece. V kleci měli také piliny, stále spali na zemi, ale již začali zkoušet létat po kleci a nakukovat do budky. Každý den bylo znát, jak byli o něco šikovnější. Odstav proběhl úplně bez problémů, sami měli snahu ochutnávat zrní, ale hlavně ovoce, takže se vlastně odstavili skoro sami. Asi v 55 dnech již sami loupali zrní a kaši již odmítali. Také začali spát v budce, a to i přes den. Podle DNA jsou všichni kluci. Tito pyrurové jsou velmi hraví a neposední a hlavně velmi dobří letci. Pohyb mimo klec si užívají a zkoušejí velmi rádi nové věci. Určitě to nejsou papoušci, kteří jen sedí a jedí. Malí Faníci, jak jim říkáme, také velmi rádi štípají, jsou to malí rarášci. Na to, jak jsou malí, jsou trochu hlučnější, jejich křik mi připomíná spíše štěkání. Občas se nechají velmi rádi drbat na hlavičce a dokážou v klidu sedět na rameni, kde si probírají pírka. Každý mi radí, abych samici prodala, já ale určitě nebudu chovný pár dělit nebo měnit, budu to dál zkoušet, třeba jednou sami odchovají …
