Svojí nápadnou a nezvyklou šedou barvou jsou výmarani považováni za nejstarší čistou rasu německých ohařů. Přibližně od roku 1878 je jejich chov cílevědomě řízen. Přesto se doposud nepodařilo ujednotit názor na jeho původ.
Jedna z variant dokládá původ výmarských ohařů v Čechách. Při honech na panství knížete Esterhazyho a Auersperga v Čechách poprvé uviděl stříbřitě šedé psy sasko - výmarský arcivévoda Karel August (1757 - 1828), který byl nadšen jejich výkony a inteligencí. Nechal si několik jedinců poslat ( darem ? ) na svůj výmarský dvůr, kde je nadále šlechtil a založil systematický chov. Během první poloviny 19. století se pak tito stříbřitě šedí psi značně rozšířili. Ceněná je mimo jiné jejich ostrost a ostražitost.
Pod názvem výmarský ohař si většinou každý představí velkého urostlého krátkosrstého psa zvláštního zbarvení. Ovšem podstatně méně známý je výmarský ohař dlouhosrstý.
Původ dlouhosrsté varianty je rovněž nejasný. Nejvíce věrohodnou a doloženou variantou je ta, že krátkosrstým rodičům se ve vrzích rodila s krátkosrstými štěňaty vzácně i dlouhosrstá štěňata.Dlouhosrstá štěňata se vyskytovala pouze v některých krátkosrstých krevních liniích. Nebylo tedy vytvořeno nové plemeno, ale byla zde možnost přijmout tento dar přírody. Dlouhosrstí výmaráci se tedy vyskytovali , k lovu málo používali a dokonce někdy byla štěňata utrácena jako nežádoucí.
Obrat nastal až v roce 1935 kdy byla dlouhosrstá varianta mezinárodně uznaná.
Teprve dnes poznáváme, že bezdůvodným usmrcováním dlouhosrstých štěňat jenom na základě tehdejších módních hledisek byla uměle a lehkomyslně narušena cenná genetická základna.
S prvním plánovaným chovem dlouhosrstých se začalo v Rakousku. V Německu začali až v roce 1963. Proto se nelze divit tomu, že i dnes je Rakousko stále ještě pravým domovem dlouhosrstých výmaranů i když nejvíce je jich nyní už v Německu. Ovšem nejznámější německá chovatelská stanice dlouhosrstých začala chovat na feně původem z Rakouska.
V ČR má výmarský ohař z evropského pohledu kvalitní chovnou základnu, zastoupeni jsou i dlouhosrstí.Na Slovensku mají také svého " výmaráka " - slovenský hrubosrstý ohař - ale to je další historie.
Nezbývá než konstatovat, že výmarský ohař je vzhledově a povahově nejzajímavější příslušník rodiny kontinentálních ohařů a je obestřen tajemstvím, které se nepodaří nikdy odhalit. Z připravované ročenky k 35. výročí založení klubu chovatelů VO v ČR.