Krmení trochu jinak

O krmení byla již napsána spousta článků a každý chovatel má „svůj“ zaručený způsob, který se mu osvědčil buď z hlediska dostupnosti, nebo možností jak časových, tak prostorových. Určitě jinak krmí chovatel, jenž má na své svěřence spoustu času, a jinak ten, který je plně zaměstnán a je převážnou část dne mimo. Navíc v dnešní době existuje nepřeberné množství krmných směsí už namíchaných pro určité druhy, a tak se chovatel může při zkrmování těchto produktů víceméně spolehnout na nutriční vyváženost krmné dávky.

Nechci zde však rozebírat složení suchých složek ve směsích. Chtěla bych se v tomto článku zaměřit spíš na okrajové (doplňkové) krmivo, které podle mého názoru hraje ve výživě ptáků nezastupitelné místo a prokáže zdraví a vitalitě chovaných ptáků neméně cenné služby a je pro ně zcela jistě velkým přínosem. Navíc naše příroda umí být velice štědrá k chovateli, který se umí dívat. Nasbírané přírodní komponenty jsou jednak velice oblíbené a navíc zadarmo – no zkuste se přesvědčit sami! Možná budete překvapeni. Je ale taky docela dobře možné, že si vaši ptáci nově předložených ingrediencí ani nevšimnou a nechají je jen tak ležet. Nelámejte nad tím hůl a vytrvejte – jde jen o zvyk a přirozenou opatrnost (zvlášť nebyli-li na nic takového zvyklí). Ptáci, kteří se naučí přijímat co nejpestřejší nabídku krmiv, budou v dobré kondici, spokojení a zdraví, což je základem úspěšného odchovu mláďat.

Pokusím se zde uvést a přiblížit vám aspoň několik nejvíce dostupných rostlin a plodů, které velice často používám, a budu jen ráda, doplní-li mě další chovatelé svými zkušenostmi s jinými druhy buď přímo z přírody, nebo i vypěstovanými doma na zahrádce.

Co lze vypěstovat na zahradě

I na celkem malé zahrádce můžeme pro naše miláčky vypěstovat hodně netradičních pochoutek:

Mangold

Mangold je zelenina pocházející ze Středomoří. Může být listový nebo řapíkatý, zelený nebo červený, ale i fialový. Listy jsou velmi bohaté na provitamin A, jsou důležitým zdrojem vitaminu C a B2. Z minerálů nás zajímá především obsah železa, vápníku, draslíku a sodíku. Mangold je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění, posiluje nervový systém a pročišťuje krev. Je zeleninou vytrvalou, listy lze sklízet po více sezon, a jelikož je hodně vzrůstný, stačí nám pár rostlinek a zásobí nás čerstvými listy po celý rok. Navíc (na rozdíl třeba od salátu nebo pampelišky) utržené listy zůstávají velmi dlouho pevné a chřupavé a nevadnou tak rychle. Nasekané do míchanice nemají chybu a celý list strčený do ok pletiva zmizí okamžitě. Bez této zeleniny už si krmení ani neumím představit.

Špenát

Špenát je pouze jednoletá rostlina. Obsahuje vitamin C, E, B1, B2, K, provitamin A (tedy důležité antioxidanty), jód, vápník, železo a fosfor. Druhů špenátu je mnoho a jistě si každý může vybrat. Mrazy však špenát netoleruje.

Máta peprná

Máta má velmi dobré antibakteriální účinky a schopnost zklidňovat zažívací ústrojí, zmírňovat poruchy trávení a jiné zažívací potíže. Většinou ji zkrmuji drobně nasekanou do klíčeného krmení, kde se nabalí na vlhká semínka. Přebytek máty pravidelně suším a v zimním období jí (stejně jako dalšími bylinkami) rozemletou na prášek obohacuji měkké krmení.

Oregano (dobromysl)

Dobromysl je bezproblémová bezúdržbová trvalka a roste velice bujně. Mí ptáci ji milují – podávám celý stonek i s květy do ok pletiva, případně ji též nakrájím do krmení. Má antiseptické účinky, a jak napovídá její název, měla by zlepšovat náladu. Nevím, jak u ptáků poznám zlepšení nálady, ale díky vysokému obsahu tymolu určitě napomáhá při poruchách trávení, nadýmání či křečích trávicí soustavy.

Meduňka

Meduňka je jednoznačně favorit nejen pro svoji lehce příjemnou citronovou vůni, ale má i výrazné uklidňující účinky, podporuje správnou funkci zažívání a údajně má i protivirové účinky.

Měsíček lékařský

Z měsíčku používám pouze květy, neboť listy i stonek jsou lehce lepivé a špatně se mi s nimi pracuje. Květy zkrmím všechny (plně rozkvetlé i již odkvetlé se semínky) – buď formou přímého krmení rozhozem na pletivový strop, či rozkrájením do míchanice, nebo z nich připravím čaj (ten je výborný na nemoci jater a žlučníku, záněty močového měchýře a močových cest). Navíc v míchanici barevně pěkně vyniká.

Len

Vysejte si zjara na záhonek rozhozem lněná semínka, a až len vyroste, zjistíte, že nic jiného ptáky tak nenaláká jako tato rostlina. Plod je pukající tobolka (semena mají pročišťující a protizánětlivý účinek) a berou ji úplně všichni – i ti, co ji v životě neviděli, se můžou přetrhnout, aby ji ukořistili.

Citronová tráva

Tato rostlina sice pochází z Thajska, ale i u nás je již běžná a můžete si ji pořídit v květináči či sami dopěstovat ze semínek. Je to trvalka, takže při dobré péči vám vydrží mnoho let. Je známo, že má antioxidační, antibakteriální, antivirové, antiseptické a antimykotické účinky. Zamezuje tedy množení plísní, virů a bakterií. Pomáhá při odstraňování kandidóz (kvasinkové onemocnění). Podporuje funkci vnitřních orgánů, zejména trávicího traktu, žaludku, střev, jater, žlučníku a slinivky. Harmonizuje centrální nervový i lymfatický systém, posiluje krevní oběh, čistí cévní systém. Navíc krásně citronově voní. Opět používám do měkkých krmení, míchanic či pro změnu připravím čaj.

Petrželka a pažitka

Tyto bylinky zná a má doma jistě každý, a jelikož jsou silně aromatické, ptáci o ně nejeví moc velký zájem, ale občas i z nich snítku utrhnu a rozsekám. Pažitka je zdrojem vitaminu C (až 100 mg v 100 g čerstvé hmoty), dále obsahuje provitamin A, vitamin B2, silici se sírou, minerální látky (soli vápníku, fosforu, draslíku, železa aj.) a můžeme zkrmovat i její květenství.

Česnek medvědí

Medvědí česnek je jedna z prvních rostlin, které na jaře raší, a navíc je doslova nabitý vitaminy a energií. V první řadě je to silné přírodní antibiotikum a antioxidant, pomáhá léčit mykózy a ničit nežádoucí střevní bakterie. Podporuje chuť k jídlu, trávení a tvorbu krve, obsahuje vitamin C, jod, fytoncidy, hořčiny a další látky. Účinné látky v česneku medvědím regulují činnost žaludku, urychlují hojení ran a vředů, uklidňují křeče hladkého svalstva a ničí střevní parazity. Pěstování této rostlinky je snadné a nenáročné, dá se množit jak semeny, tak cibulkami. Daří se jí dobře v polostínu na severní straně, můžete zvolit například umístění pod ovocnými stromy a podobná místa, kde by se jiným rostlinkám příliš nedařilo. Je pouze potřeba česnek častěji zalévat, protože má velmi rád vlhkou půdu. Na zimu si můžete listy nasekat a uložit do mrazáku.

Afrikán

Tato kvítka ptáci milují, a jelikož každý den obírám odkvetlé, rostliny kvetou jako o život a k podzimu už tu záplavu květů nestíhám ani zkrmit. Nevadí – mám nasušeno na celou zimu a zbytek semínek rozcupuju zjara do prvních míchanic.

Feferonky

Léta jsem dávala všem ptákům pro zpestření lusky paprik a hlavně vnitřek se semínky. Jednou jsem zjistila, že mi papoušci ožrali celou rostlinu feferonky, kterou jsem měla postavenou hned vedle výletů. Nejdřív jsem čekala nějaké nemilé překvapení, ale to se nekonalo – od té doby dávám plody feferonek všem. A jelikož chilli papričky i feferonky mají mnoho blahodárných účinků na lidské zdraví, nevidím důvod, proč by nemohly být vhodné i pro papoušky.

Jahody

Nevím, jak u vás, ale moji papoušci mají raději jahody měsíční. Ty velké, šťavnaté většinou moc nemusejí. Třísloviny obsažené v jahodách působí protizánětlivě a antibakteriálně. Jahody jsou bohaté na kyselinu listovou a draslík – žádné tuzemské ovoce není tak bohaté na mangan (stopový prvek, jenž zasahuje do celkového metabolismu organismu). Produkuje tvorbu a sílu kostí a krve, vyživuje nervy a mozek. K léčivým účinkům jahod dále patří skutečnost, že zbavují střeva jedovatých látek, zmírňují trávicí obtíže a posilují imunitní systém.

Lichořeřišnice

Lichořeřišnici zná a nejspíš má doma skoro každý. Víte ale, že i tato popínavá kytička je velice prospěšná? Lichořeřišnice má významné antibiotické a antibakteriální účinky, pomáhá při chronických zánětech plic, a protože působí na stafylokoky, streptokoky, Proteus, E. coli a další druhy bakterií v močových cestách, přispívá i k léčbě zánětů močového měchýře. Léčivý je květ, nať, listy i semeno. Jistě uvítáte její preventivní účinky proti většině infekčních chorob.

Dýně

S pěstováním dýně jsem začala před několika lety a sklidila jsem veliký úspěch. Zkrmím ji úplně celou – dužninu se slupkou strouhám jako mrkev do míchaných směsí a semínka přidávám k ovoci a zelenině. Pěstuji dýni Hokaido, která je bohatá na vitaminy a minerální látky, zastoupeny jsou: vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník, betakaroten a vitaminy A, B, C. Léčivé účinky dýně Hokaido, která je opravdovou vitaminovou bombou, jsou přímo zázračné. Pomáhá při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích. Má močopudné účinky a v ní obsažené látky bojují proti vnitřním parazitům. Navíc má velmi dlouho dobu skladovatelnosti.

Červená řepa

Tady se přiznám hned zkraje, že si ji raději kupuji. O její vypěstování jsem se sice snažila, ale výsledky mě moc nepřesvědčily – což ovšem neznamená, že doma vypěstovat nelze. Je to zelenina velmi hodnotná – obsahuje sodík, draslík, vápník, hořčík a z mikroprvků rubidium a caesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů, zabraňujících křehkosti cév. Z vitaminů obsahuje vitamin C, vitaminy skupiny B a další. Její šťáva podporuje činnost jater a zbavuje střeva jedovatých látek.

To je jen tak ve zkratce. Ostatní plody (jako jsou angrešty, rybíz, borůvky, maliny, ostružiny, okurky, papriky …) nebudu ani uvádět, neboť ty jistě podává každý z nás (mající aspoň kousek půdy).

Co lze přinést z přírody

Všechny druhy papoušků rády oštipují kůru, listí i pupeny z čerstvých větviček různých dřevin, které obsahují vlákninu, třísloviny a další cenné látky. Například v květech třešní jsou látky, které mají vliv na plodnost. Léčivé účinky má i kůra a listí z břízy. Použijeme-li do voliéry bidla z černého bezu, ptáci je budou oštipovat a tím získají látky s účinky proti červivosti. Neodmítnou ani větve pokryté mechem a lišejníky (ty zase obsahují mangan) a zcela jistě je nejen zabaví, přineseme-li jim z lesa šišky, šištice a třeba i kousky jehličnatých větví. Také jsem zjistila, že předložím-li ptákům plody planého ovoce, dají mu většinou přednost před „výstavními“ plody pro lidské konzumenty.

Luční trávy

A co takhle obyčejná tráva z louky? Nepřebírám – jednoduše rukou natrhám pár hrstí a rozházím je po stropě voliér, ať si ptáci přeberou a vyberou, co chtějí. Všichni bez rozdílu jsou v momentě zavěšeni a protahují pletivem, co se dá. Nemusí to tedy být vždy jen kopřiva, ptačinec žabinec, sedmikráska, jitrocel atd. atd.

Vratič

Z travin bych ještě „vypíchla“ vratič obecný. Tato bylinka je chovateli často používaná, jelikož obsahuje účinné látky, které u parazitů vyvolávají křeče hladkého svalstva či ochrnují jejich svaly nebo přímo tyto parazity hubí. Užívá se celá, to je listy i květ, a buď čerstvá, nebo si ji můžeme usušit (usušené kytice zavěšené v blízkosti voliér navíc odpuzují hmyz).

Pelyněk

Další velice oblíbená travina. Obsahuje látky a silice, které jsou svojí chemickou stavbou totožné s chininem, a odtud tedy pramení antiseptický účinek pelyňku. Podporuje chuť k přijímání potravy, mírní křeče a dezinfikuje vnitřek střev.

Jeřabiny

Je jedno, zda červené, či černé (aronie) – papouškům chutná obojí stejně. Můžeme je krmit čerstvé, ale i nasušit či zamrazit. Plody červených jeřabin obsahují organické kyseliny, vitamin C, sorbit, sorbózu, třísloviny, glukózu, flavonoidy, antokyany a hořčiny, působí proti průjmovým onemocněním a regulují trávení. Aronie je zajisté vitaminová bomba (obsahuje vitaminy P, C, E a B a také organické kyseliny, cukry, antokyany, jod, pektin a další látky). Tento „koktejl“ účinných složek dělá z aronie zázrak medicíny. Má navíc detoxikační účinky na játra, je silným antioxidantem a zmírňuje stresové stavy.

Hloh

Kromě toho, že papouškům chutná, má i další klady, a to že zlepšuje srdeční činnost a má uklidňující účinky. Jediné malé minus (alespoň pro mne) jsou jeho trny.

Černý bez

Všestranně použitelný keř (větve, kůra, květy, plody). Květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny (jablečnou, octovou, valerovou) a vitamin C. Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, v čerstvém stavu vitamin C, ve slupce a v semenech vitamin A a skupinu vitaminů B: B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dosti velké množství vápníku. Nelze jinak než vřele doporučit.

Šípky

Je jedno, máme-li na mysli růži šípkovou, či svraskalou (ta má plody větší a baculatější s větším množstvím dužniny). Plody obsahují vitamin C, betakaroten a mnoho jiných vitaminů a minerálních látek (draslík a vápník). Ptáci je konzumují velice rádi a pro nás je jistě výhodou, že se plody dají zamrazit a po rozmrazení jsou jako čerstvé.

Závěrem bych chtěla dodat, že mnou uvedený výčet plodů a travin je pouhý zlomek toho, co můžeme našim svěřencům nabídnout ať již přímo donesením z přírody, či vypěstováním na svých zahrádkách. A vezmeme-li v úvahu, že se jim snažíme alespoň trochu nahradit velký výběr potravy, který by měli v přírodních podmínkách, je naše snaha velice opodstatněná.

Budu ráda, přinese-li můj malý článek aspoň části chovatelů (třeba i těm začínajícím) pár podnětů a tipů, jak obohatit svým papouškům krmení a třeba trochu zlepšit jejich zdravotní stav. Určitě se nám za naši péči odvděčí báječnou podívanou na spokojené, zdravé a silné ptáky s krásnými silnými odchovy.