Soudní znalectví v kynologii – část 4. Hodnocení exteriéru psa pro potřeby soudního znalectví

Po přečtení názvu tohoto příspěvku si asi každý čtenář položí otázku, proč pro účely soudního znalectví v kynologii? V běžném životě se čtenáři podaří seznámit se spíš se znaleckou činností v oboru stavebnictví či zdravotnictví. Ale i kynologie patří mezi činnosti či obory, kdy je potřeba pro určité posouzení nebo rozhodnutí znát kvalifikovaný názor znalce ustanoveného zákonem. V oblasti kynologie jsou znalci jmenováni Ministerstvem spravedlnosti ČR a krajskými soudy převážně v oborech sport či zemědělství se specializací v kynologii a v oboru ekonomika se specializací ceny a odhady v kynologii.

Tak jako jsou metody pro stanovení různých hodnot v oboru soudního znalectví v kynologii (metoda stanovení ceny psa, stanovení ceny chovatelské stanice apod.) důležité pro nějaké hodnocení či posuzování, tak posouzení exteriéru psa služebního a pracovního plemene je velmi stěžejní záležitostí pro celkové ověření fyzického a duševního stavu psa. Posuzování exteriéru psa různého plemene pro potřeby soudního znalectví je většinou ověřování již jednou či vícekrát zhodnoceného stavu exteriéru psa, který pes získal při výstavním ocenění, nebo posouzení exteriéru z hlediska budoucího vývoje posuzovaného psa.

Posuzování exteriéru psa obecně

Exteriér psa je souborem vnějších morfologických znaků a vlastností psa. V průběhu domestikace psa byl zevnějšek prakticky jediným kritériem výběru psa pro další chov. Tato skutečnost se přenesla i do dnešní doby, kdy exteriér psa hraje důležitou roli při jeho celkovém hodnocení. U některých plemen je to jediné kritérium pro zařazení do chovu. Exteriér služebních a pracovních plemen psů chápeme jako přímou spojnici k užitkovosti psa. Při posuzování exteriéru psa využíváme těch znaků a vlastností, které mají vztah k interiéru psa a tím i užitkovosti, pro kterou je pes chován. U psa je možné považovat exteriér za hlavní užitkovou vlastnost.

Exteriér je výsledkem působících faktorů:

vnitřních – druhová a plemenná příslušnost, genotyp, pohlaví, věk;

vnějších – výživa, ošetřování, pohyb, klima, pracovní využívání.

Z uvedeného je zřejmé, že tělesná stavba psa charakterizuje obecně užitkové zaměření, neurčí však kvantitu ani kvalitu produkce.

Podle znaků exteriéru se u psa posuzuje

1. pohlavní příslušnost (intersexualita či asexualita),

2. plemenná příslušnost (posuzování znaků tělesné stavby charakterizujících plemeno a plemenný typ),

3. užitkový typ (hodnocení stupně vývinu souboru znaků charakterizujících užitkové zaměření psa),

4. konstituční typ a zdravotní stav,

5. tělesná stavba a souladnost tvarů (tělesná stavba psa).

Metody posuzování exteriéru obecně rozdělujeme na subjektivní a objektivní podle způsobu provedení. Subjektivní posuzování exteriéru psa je prováděno jedním či více hodnotiteli, kteří k tomu mají patřičné oprávnění, v praxi to jsou rozhodčí pro exteriér.

Mezi subjektivní metody posuzování řadíme:

Slovní popis. (Popis zevnějšku psa, kde tělesná stavba psa je vyjádřená slovy. Tato metoda je v současné době nejvíce používaná ve výstavní praxi v ČR, ale i všude jinde ve světě. U této metody nelze provést genetickou analýzu, která vyžaduje číselné vyjádření znaků.)

Přímé zařazování do třídy – bez další specifikace.

Popis značkovým klíčem.

Bodový systém. (Každý znak exteriéru má určitý počet bodů, tato metoda je často využívána při hodnocení exteriéru psa.)

Lineární popis. (Systém, který nehodnotí, co je správné či špatné, ale popisuje stupně vývinu znaku mezi dvěma biologickými exteriéry na lineární škále 1–9.)

Mezi objektivní metody posuzování exteriéru psa řadíme:

Metoda canismetrických indexů těla psa. (Pes je v podstatě těleso, u kterého lze měřit rozměry délkové, výškové, šířkové, obvodové, úhly a hmotnost. Míry by měly být definovány tak, aby byly opakovatelné, tj. aby v případě měření různých psů se rozměr měřil vždy od stejného místa – kloubu či hrbolu. Měření rozměrů umožňuje:

a/ charakterizovat tělesnou stavbu psa,

b/ sledovat změny těla růstem nebo šlechtěním,

c/ získat informace pro tvorbu prostředí psa.)

Metoda fotografování a videosnímky.

Metoda zjišťování hmotnosti psa.

Pro účely posuzování exteriéru psa služebního a pracovního plemene v soudním znalectví jsem vybral následující metody posuzování s tím, že obě metody se vzájemně doplňují a vytvářejí ucelenější obraz o kvalitách posuzovaného psa. Vybral jsem dvě, jelikož ze své znalecké praxe jsem několikrát získal negativní zkušenost s metodou posuzování, která je formou slovního popisu jednoho posuzovatele. Měl jsem několik případů, kde jsem na jednoho posuzovaného psa měl k dispozici více výstavních posudků od různých hodnotitelů, ale s výrazně odlišným popisem. Proto jsem pro potřeby znalecké činnosti v kynologii začal využívat, jako doplňující či zpřesňující metodu, využití canismetrických indexů těla psa.

Způsob popisování exteriéru psa využívá jako základ plemenný standard psů uznaných FCI pro fyzické posuzování určeného psa. Při znalecké činnosti má znalec většinou k dispozici již několik posudků od různých posuzovatelů z jednotlivých výstav. Jde o přiměřené posuzování stávajícího hodnocení a skutečného stavu exteriéru posuzovaného psa. Bohužel tato metoda nemá objektivní podklad pro korektní posuzování exteriéru psa. Nepostihuje možnost jakkoli analyzovat či zobecňovat stav posuzovaného exteriéru psa v minulé či budoucí generaci.

Metoda canismetrických indexů těla psa

V této metodě je při posuzování exteriéru psa využíváno následujících indexů části těla psa, které přesněji vystihují skutečnou hodnotu exteriéru posuzovaného psa.

Index formátu těla psa. Tento index vyjadřuje formát posuzovaného psa

Index formátu = šikmá délka těla psa / výška v kohoutku × 100

Index 100 = čtvercový rámec psa

Index 110 = protáhlejší rámec psa

Index kostry. Tento index vyjadřuje správný vývin kostry psa.

Index kostry = objem nadprstí / výška v kohoutku × 100

Index v rozmezí hodnot 18,5–21,5 svědčí o rovnoměrném vývinu kostry psa.

Index výšky. Tento index vyjadřuje délku hrudní kosti v poměru k výšce v kohoutku.

Index výšky = délka přední končetiny v lokti / výška v kohoutku × 100

Index v rozmezí hodnot 57–58 dává ve stavbě těla psa dobré předpoklady pro pohyb.

Index hrudního objemu. Tento index charakterizuje vývin hrudníku psa k celkové stavbě těla psa.

Index hrudního objemu = šířka rudníku / hloubka hrudníku × 100

Optimální hodnota tohoto indexu je mezi 66 a 68. Hodnota nad 69 poukazuje na mohutnější hrudník.

Index masivnosti. Tento index vyjadřuje poměr mezi objemem hrudníku k výšce v kohoutku.

Index masivnosti = objem hrudi / výška v kohoutku × 100

Optimální hodnota tohoto indexu je 120. Tento index nemá až takový význam při posuzování exteriéru psa. Slouží jako doplňující informace.

Způsob měření jednotlivých používaných tělesných rozměrů

Výška v kohoutku: měříme posuvným měřítkem v nejvyšším bodu kohoutku v cm.

Šikmá délka trupu: měříme posuvným měřítkem od předního okraje ramenního kloubu k sedacímu hrbolu v cm.

Objem nadprstí: měříme páskovou měrou v cm. Páska se přiloží pod zápěstí, avšak nad záprstní kloub.

Délka přední nohy: měříme páskovou měrou v cm, od lokte rovně k zemi.

Šířka hrudníku: měříme posuvným měřítkem od lopatky ke spodní části hrudníku v cm.

Objem hrudníku: měříme páskovou měrou v cm, obvod hrudníku za lopatkou.

Závěr

Uvedený postup posuzování exteriéru psů služebních a pracovních plemen psů pro účely soudního znalectví byl vypracován a používán pouze pro znaleckou činnost a nemusí být vždy směrodatný pro běžnou chovatelskou praxi, která vlivem komerčních zájmů chovatelských klubů vyžaduje co nejjednodušší postupy v technice posuzování exteriéru psa, a to jakéhokoli plemene. Různé diskuse kolem hodnocení exteriéru jednotlivých plemen psů či polemizování na téma platnosti či aktuálnosti plemenných standardů jsou podle mého názoru vedeny někdy celkem zbytečně a zejména pramení z neznalosti principů obecné a speciální zootechniky.