Někdy se skutečně může stát, že se kůň dostane do situace, kdy prostě zastaví a neudělá ani krok; nebo udělá, ale velmi váhavě, toporně, ztuhle … Například:
• Během ježdění či jiné práce najednou zastaví a odmítá jít dál, může se třást, těžce dýchat, potit; pokud sesednete a vedete ho, nechce se pohnout nebo se velmi ztuhle rozejde.
• Koně chcete vyvézt z výběhu či boxu, kde „jen“ stojí, a on má problém udělat krok; nezvedne a neohne nohy či se viditelně potácí.
• Chcete stojícího koně ustoupit a on odmítá či není schopen ukročit nebo se jinak pohnout.
• Kůň se postupně stále méně pohybuje, až je problém ho rozejít nebo ustoupit.
Takových situací může být jistě víc, ale společné mají především tyto znaky:
– má problém zvednout či ohnout končetiny, popřípadě přenést váhu na některou končetinu,
– má celkově ztuhlé držení těla a ztuhlé či toporné pohyby tělesných částí (například hlavy a krku, ocasu), může vrávorat nebo ztrácet rovnováhu,
– kůň má na pohmat tužší svaly, dotyk mu může být nepříjemný až bolestivý (brání se mu),
– mívá povrch těla (svaly, především zádě a hřbetu či krku) teplý, popřípadě naopak studený,
– má změněné chování – je vystrašený, apatický nebo naopak nervózní či projevuje bolest,
– zrychleně dýchá, někdy viditelně, jindy slabě.
Někdy si můžete všimnout, že se kůň potí, ať už celkově, nebo jen na některých místech, jindy mohou být vidět třeba různě výrazné otoky.
Co dělat s koněm, který se nemůže/odmítá pohnout?
Pokud se váš kůň dostal do podobné situace, tedy zastaví/stojí a není schopen pokračovat v pohybu, je třeba jednat tak, abyste mu – byť v tom nejlepším úmyslu – nezpůsobili nějaké další škody. Proto:
– pokud na koni sedíte, ihned sesedněte,
– má-li kůň na sobě sedlo/výstroj, sundejte ji a nechte mu pouze na hlavě ohlávku nebo uzdečku (volně zapnutou!) pro možnost ovládání,
– nechte koně v klidu stát, nenuťte ho k pohybu násilím, spíš si ho důkladně prohlédněte, zda na něm nevidíte něco nenormálního (rána, otok, dýchání apod.),
– zjistěte, jak rychle dýchá (zda dýchá povrchně, nebo zhluboka, zda dýchá pravidelně), zda při dýchání pracuje celým tělem, roztahuje nozdry apod.; měl by mít asi 8–16 dechů za minutu,
– změřte mu tep (poslech srdce nebo pohmat lícní tepny, počet tepů za minutu) – normální hodnoty jsou okolo 30–40 tepů za minutu,
– opatrně mu prosahejte celé tělo od hlavy přes krk, plece, kohoutek, přední končetiny, hřbet a břicho až na záď a zadní končetiny; zjistěte, zda je kůň horký, nebo studený, zda má svaly tuhé, popřípadě bolestivé,
– podívejte se koni na sliznici dásně, zda je pěkně růžová, nebo zda není bledá či naopak tmavě růžová až červená,
– sáhněte koni i na kopyta, zda nehřejí a zda nelze nahmatat tepající prstní tepnu na zadní straně spěnky či nad spěnkovým kloubem.
Během této prohlídky se může kůň uklidnit a může být ochoten pokračovat v pohybu. Zkuste ho proto opatrně přimět k rozejití, ale nenuťte ho. Pokud je ochotný a schopný udělat aspoň nějaké plouživé kroky, bude dobré ho pomalu odvést na nějaké vhodné místo: například do boxu nebo třeba „jen“ do stínu, mimo bláto, do závětří, pod střechu/mimo déšť, blíž k silnici, blíž k vodě apod. Pokud se však kůň nechce ani nadále pohnout nebo je jeho pohyb opravdu velmi namáhavý, bude lepší ho nechat stát na místě a snažit se mu tamní pobyt zpříjemnit do příchodu/příjezdu pomoci: v případě slunce koni udělat stín aspoň nad hlavou (větve, plachta, přenosná zástěna…), v dešti ho chránit před promoknutím provizorní střechou nebo aspoň pláštěnkou, v chladném/větrném počasí mu hřbet a záď přikrýt dekou či třeba svojí bundou, v horku mu vymyslet vítr (například větrák) nebo ho chladit omýváním vodou.
Samozřejmě je hned třeba zavolat veterináře a důkladně mu popsat celou situaci včetně toho, co jste zjistili při prohlídce koně.
Než veterinář přijde, můžete sami zahájit první pomoc. Většinou se bude jednat o tyto úkony:
• Pokud zjistíte, že má kůň bolavé nebo ztuhlé svaly, většinou pomůže teplo; přikryjte ho dekou nebo bundou. Pravděpodobně mu nebude dělat dobře dotyk, proto se ho nesnažte nijak masírovat, hladit či promazávat nějakými hřejivými emulzemi.
• Je-li venku horko a kůň je rozehřátý, či dokonce rozpálený, je dobré mu změřit teplotu (měl by mít v tomto počasí do 39 °C) a tepovou frekvenci (nanejvýš k 50 tepům za minutu). Pokud zjistíte vyšší hodnoty, bude třeba ho chladit: nejlépe ho postavit na stinné a dobře větrané místo (ne uzavřená bouda či přepravník!) a polévat či omývat mu chladnou vodou krk, případně hlavu, je-li po ruce hadice, může pomocník zároveň stříkat jeho vnitřní horní části nohou). Každých 20 minut chlazení kontrolujte tepovou frekvenci koně, a pokud klesne na aspoň 50 tepů/min, můžete s chlazením přestat.
• Pokud koni hřejí silně kopyta, bude třeba mu je ihned co nejintenzivněji chladit. Ideální je namočit mu nohy až po zápěstní klouby (karpy) či hlezna do ledové vody (rozpuštěná ledová tříšť) a nechat ho tak stát; není-li tato možnost, pak je třeba nohy dlouhodobě stříkat nebo koně postavit do studeného potoka / kyblíků / vany apod. Namočit je přitom třeba holeně, ne pouze kopyta! Rozhodně nepomohou žádné chladivé gely či spreje!
• Pokud má kůň slabý pulz, je bledý a slabý, může pomoct masáž končetin zdola nahoru směrem k srdci.
• Pokud byste slyšeli rozbouřenou peristaltiku, je dobré mu promasírovat (vyvíchovat) břicho, například masážní rukavicí, slaměným víchem nebo třeba řádným čištěním.
• Jestliže by kůň měl problémy s dýcháním, je třeba, aby se dostal na čerstvý vzduch, do stínu, na dobře větrané bezprašné místo. Mohou pomoct mokré zábaly hrudníku.
• V případě zranění bude třeba zastavit krvácení a ránu ošetřit – nechá-li na sebe kůň sáhnout.
• Zatímco krmení je v těchto případech zapovězeno, vodu koni podávejte a můžete ji i mírně ochutit, aby se ochotně napil, především v horku či při silném pocení.
V případě, že kůň jednou zastavil a má problém se rozejít, skutečně může být velmi nebezpečné nutit ho znovu k pohybu. Dokonce může být nebezpečné ho v tomto stavu naložit na vozík a odvézt. Má proto větší smysl, aby veterinář přišel až ke koni (i kdyby byl někde v terénu), podal mu potřebné léky – pak by bylo možné s koněm dále manipulovat, případě ho převážet. V extrémních situacích je třeba zvážit i přivolání koňské záchranky!
Co vlastně koni může být?
Příčin tohoto závažného stavu může být skutečně více, proto nelze nikdy hned říct, co přesně může majitel nebo jezdec s koněm dělat a jak mu pomoct. Posuďte sami …
• Koně mohou bolet svaly (např. může mít natažený sval, zánět svalu, ale třeba i tzv. zátěžovou myopatii, která je velmi bolestivá a může ohrožovat i jeho ledviny).
• Kůň může mít bolesti končetin (např. zlomeninu kosti, poškození šlachy, zánět kloubu, může mít nemocná kopyta – schvácená či třeba kopytní absces nebo závažný otlak).
• Může se jednat o nervosvalové problémy (např. tetanus či botulismus, ale třeba i nutriční myodegeneraci následkem nedostatku selenu v potravě).
• Může mít příznaky poškození nervových orgánů (např. ataxii následkem poškození páteře a s ní i míchy, mohl utrpět úraz hlavy a poškození mozku, může mít úžeh, úpal, být otrávený apod.).
• Kůň může být přehřátý nebo trpí horečkou.
• Může být vyčerpaný a dehydratovaný (málo tekutin).
• Může mu selhávat krevní oběh (onemocnění srdce, šokové stavy).
• Může ale také trpět jinými velkými bolestmi (např. kolikou, záněty, děložními stahy apod.).
• Může mít záchvat dušnosti a různé další problémy různých orgánů a tělních systému.
Je bohužel vždy pouze a jen na majiteli, zda odmítnutí pohybu bude považovat za pouhou „neposlušnost“ a donutí koně jít dál, nebo se bude snažit brát jeho chování vážně a v případě potřeby mu pomoct. Je třeba si uvědomit, že někdy i zdánlivá banalita může koni doslova zarazit pohyb: třeba přetažené sedlo!