Pasení na kosti
Ve světě se stále častěji setkáme s tím, že pasení ovcí a jiných hospodářských zvířat se provozuje více jako sportovní disciplina či hobby než jako tvrdá každodenní práce u stáda. Ale i ta tvrdá práce u stád je v souvislosti se změnou plemen a způsobu jejich chovu potřeba. S rozvojem chovu ovcí a ovčáckých psů bychom se mohli setkat s podobnými trendy i u nás.
Školení výcviku ovčáckých psů
Dříve než se ale ten vlak rozjede, bylo třeba vytvořit kvalitní chovatelskou základnu psů a vzbudit zájem. Ukazuje se, že obojí bychom mohli mít. Máme u nás v ČR několik psů z čistě pracovních linií ISDS (International Sheep Dog Society), několika dalším psům má geny po vynikajících pracovních psech alespoň od jednoho rodiče. Sestavili jsme pravidla pro posuzování zkoušek a soutěží v ovládání ovčáckých psů, která jsou kompatibilní s mezinárodními. A zájem o pasení s pořádným psem u ovčáků už, myslím, také je. Alespoň podle toho, co se událo ve dnech 14.-16. dubna 2000 v Podkosti a Dobšicích u Sobotky, by to tak mohlo být.
V těchto dvou vískách poblíž hradu Kost proběhla nebývalá kynologická a ovčácká akce, první svého druhu v ČR, školení výcviku ovčáckých psů v pasení ovcí a zkoušky vloh ovčáckých psů (ZVOP) podle nového národního řádu. Pořadatelé se rozhodli pozvat hned jednoho z nejlepších, mistra světa a trojnásobného mistra Evropy v pasení ovcí Serge van der Zweepa z Holandska. Serge přijel a potvrdil, že doporučení, které na něj dali italští kolegové, se zakládá na pravdě. Je to nejen mistr v ovládání ovčáckých psů, ale i příjemný společník, který umí srozumitelně vysvětlit, případně ukázat, jak se má pes i člověk u stáda pohybovat.
Průběh akce
Do hotelu Helikar přímo pod hradem Kost, kde probíhala teoretická část školení, přijelo 20 účastníků školení z celé republiky. Jen polovina z nich má doma ovce, ostatní chtějí provozovat pasení jako sport a ovce si teprve hodlají pořídit. Třeba se jim ale práce s ovcemi zalíbí a místo stádečka deseti ovcí jich budou mít stovky. První dva kroky již však udělali. Mají ovčáckého psa a teoretickou průpravu.
Účastníci školení byli seznámeni s celkovou situací v chovu a pasení ovcí, a s organizací kynologie (zde pomohl s vysvětlováním místopředseda Kynologické jednoty ČR pan Vondrouš) u nás i ve světě. Podrobně se také seznámili s Řádem zkoušek a soutěží v ovládání ovčáckých psů, který byl v loňském roce schválen organizacemi ČMKU a ÚKOZ. Důležitá pro ně byla například informace, že zkoušky a soutěže pro ovčácké psy mohou být pořádány různými organizacemi, ale jen ve spolupráci s Kynologickou jednotou ČR a se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK) prostřednictvím České asociace ovčáckých psů (CSDA - Czech Sheep Dog Association), která je členským klubem SCHOK.
CSDA pak byla spolu s klubem BCCCZ (Border Collie Club Czech Republic) a akciovou společností Agrochov Sobotka spolupořadatelem této ovčácké a kynologické akce. Nebylo jednoduché akci připravit a zorganizovat. Určitě by se to nepodařilo bez přispění sponzorů. Bylo jich celkem 21. Největším z nich byla firma Fitmin, a.s.
Část akce pro veřejnost
V sobotu dne 15.4. 2000 byla akce přístupná veřejnosti. Ukázky práce a též zkoušky vloh ovčáckých psů probíhaly v malebném údolí v Dobšicích. Serge hned v úvodu ukázal se svou čtyřletou fenou border collie Jill, že to s ovcemi umí (přitom Jill není jeho nejlepší pes, vavříny nejvyšší například získal spolu s Lynn. Předvedl jak pes na povel obíhá stádo, jak se k němu pomalu přibližuje, jak zalehne, je-li to třeba, i jak dokáže vzpurnou ovci přimět tomu, aby dělala co chce pes a ne ona. Pak na chvíli převzal stádečko pěti ovcí jeden z místních pořadatelů - Miroslav Koško, jinak mistr Československa z roku 1989 - a se svou border collií Etnou ho odvedl až na konec louky vzdálený 500 metrů od kůlu, u kterého stál Serge.
Když se ovce začaly pást a Mirek Koško s Etnou od nich poodešli, dal Serge povel Jill, aby stádo přivedla. Jill se rozeběhla jak o závod malým obloukem k ovcím. Rychle a nenápadně se dostala až za ovce. Serge zatím vysvětloval jak naučil psa, aby běžel k ovcím, které nemůže ani vidět, ani slyšet, ba ani cítit (Jill běžela proti větru). Důležitý je nacvičený pohyb těla a důvěra Jill v to, že když se takhle její pán chová, tak někde v dálce, ve směru ve kterém Serge vykročil, je stádo. Nejdříve se to učila na krátkou vzdálenost, pak na větší a větší. Dnes by byl Serge schopný vyslat několik svých psů na vzdálenost téměř jednoho kilometru a byl by si celkem jistý, že mu stádečko ovcí přivedou (Poznámka: na mistrovství Evropy v Rakousku, kde jsem byl, se v rozřazovacím kole ovce přiháněly na vzdálenost 450 metrů, ve finále 600 metrů).
Jill sice musela několikrát zasahovat když se ovce vydaly přes potok k lesu nebo se chtěly vrátit zpátky (byly z toho všeho vyplašené), ale ovce přivedla na stanovené místo během několika minut. Pak ji Serge navigoval pískáním k projití se stádem třemi brankami. Nakonec je zahnala do košáru. Ještě než Serge vrata košáru zavřel, stačila jedna ovce vyběhnout. Jill ji však spolehlivě k jejím kolegyním po chvilce zahnala.
Mezitím Mirek Koško přivedl před úžaslé diváky kachny, tedy zvláštní druh chodivých kachen, indické běžce. Bylo zajímavé pozorovat jak rychle se tito opeřenci dokáží pohybovat a jak bravůrně je dokázala Etna a po ní ještě Lucky Su (donedávna jediná borderka s původem ISDS, yní již jsou tu 4) ovládat. Visely na nich očima a v potřebné vzdálenosti se za nimi pohybovaly v přikrčeném postoji stále připraveny zasáhnout vpravo nebo vlevo tak, aby kachny udržovaly přímý směr.
Po tomto show pro diváky následovalo posuzování instinktů pro pasení, tzv. zkoušky vloh ovčáckého psa (ZVOP). Z 18 psů přihlášených na ZVOP (15 border collií, 1 Australský ovčák, 1 bearded collie a 1 kříženec Chodského psa) jich bylo posouzeno pouze 17, protože kříženec byl příliš mladý (minimální věk psa je 9 měsíců). Ovce byly uzavřeny v oplůtku o poloměru asi 16 metrů. Do kruhu k nim přišel psovod a pes zůstal venku. Psovod se pak kolem ovcí pohyboval tak, aby pes sledoval ovce a pokyny jeho pána. Serge posuzoval jak pes reaguje na řeč těla člověka. Pes musel o ovce projevovat neustálý zájem a rychle reagovat na pohyby svého pána. Nestačilo kolem oplůtku jen obíhat, pes měl také prokázat, že se umí zastavit a udržovat stádo v houfu (být neustále na opačném konci stáda než je jeho pán, tzv. balanc). Vlohy prokázalo 13 psů (mezi BC i australský ovčák), z toho 5 výtečně (Serge o nich řekl, že by si je hned vzal do tréninku, a to je, myslím, velké ocenění). Majitelům psů byly při závěrečném zhodnocení předány certifikáty o jejím absolvování. Jen málokdo se může pochlubit tím, že má doklad o vrozených schopnostech svého psa ovládat stádo ovcí, který podepsal mistr světa Serge van der Zweep.
Nedělní školení bez diváků
V neděli školení, již bez přítomností diváků, pokračovalo praktickými lekcemi. Ovce již byly "na volno" a každý budoucí instruktor nebo rozhodčí si jednotlivé kroky výuky mohl, pod vedením Serge, vyzkoušet se svým psem. Ukázalo se, že nejvíce se opravdu musí učit ne psi, ale jejich páni. Většina z nich byla překvapena jak namáhavá, ale i zábavná je práce při výcviku psů k pasení. Každý se po několika minutách pořádně zadýchal. A co pes? Ten se kolem stáda pořádně naběhá. Vysilující je pro něj je také být neustále ve střehu. Borderka, která má denně možnost alespoň několik minut pracovat se stádem a tedy vybít svou energii, je pak zbytek dne "hodná a velice spokojená". Spokojený může být i její pán. Udělal něco pro svého psa, ale i pro své zdraví a duševní pohodu. Je to perfektní fyzická a duševní relaxace, to pasení jako sport. Ve světě dobře vědí, proč ho v takové míře provozují. A dělají to kolikrát i takoví majitelé border collií, kteří sami ovce nemají. Prostě za ovcemi nebo kachnami někam jezdí. I u nás by takové možnosti, jet si někam "zapást" ovce nebo kachny, mohly být také. Zkuste inzerovat, že takovou možnost zájemcům, samozřejmě že ne zadarmo, poskytnete. Případně, pokud máte vycvičeného psa, jim předvedete, jak se má pes cvičit.
Cílem této akce bylo především vychovat adepty na rozhodčí a instruktory výcviku ovčáckých psů, aby v ČR existoval někdo, na koho se může zájemce o výcvik nebo pořádání zkoušek a soutěží s důvěrou obrátit o pomoc. To se, myslím, podařilo. Zájem o práci instruktora výcviku ovčáckých psů k pasení projevilo celkem 10 účastníků školení, z toho 7 jich chce zkusit vykonávat práci rozhodčího zkoušek a soutěží. Všichni zájemci o instruktora a rozhodčího k vykonávání této činnosti dostali oprávnění. Jen je třeba dodržet postup, který je dán schváleným Řádem, a ten oni znají.
Akce byla dobře připravena, počasí přálo, a tak se "pasení na Kosti" vydařilo. Svědčí o tom četné příznivé ohlasy. Na sobotní ukázky se přijelo podívat asi 400 diváků. Odborná úroveň byla výborná - jak jinak, školitelem byl přímo mistr světa. Dá se předpokládat, že zájem o výcvik ovčáckých psů u nás po vzoru našich západních sousedů, i díky této akci a jí podobným, rychle poroste.
BCCCZ a CSDA připravují další akce. Ještě tento rok bude zorganizována minimálně jedna zkouška vloh pro pasení. Uskuteční se autobusový zájezd na mistrovství Evropy v pasení ovcí ve švýcarském Einsiedelnu, a to ve dnech 14.-16.10.2000. Zájemci se mohou hlásit : R. Loučka, U Svodnice 105, 104 00 Praha 10, tel.:02-67711253, 0603-888362.
