Traduje se, že česnek je jednou z nejcennějších potravin na zemi. Proč by tedy nemohl pomoct také v našich chovech? Jeho antiparazitární, antibakteriální a protizánětlivé účinky oceníme nejen ve dnech mírné zimy, kdy jsou i zvířata (stejně jako lidé) náchylnější k onemocnění.
Česnek kuchyňský (Allium sativum), též česnek setý, luk či lulek, patří do řádu chřestotvarých (Asparagales), čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae).
Výskyt
Česnek kuchyňský patrně pochází ze střední nebo jihozápadní Asie, kde vznikl z planého druhu.
Pěstování
Česnek množíme vegetativně – na podzim nebo na jaře vysazujeme přímo na záhony stroužky rozebrané palice česneku. Nikdy nesázíme česnek z pochybného zdroje. Podle sázené odrůdy volíme spon 5–12×20–40 cm, hloubka výsadby by měla být 6 cm.
Proti vlnovníku česnekovému se česnek před výsadbou moří v 5 % roztoku Sulky, a to 2–3 hodiny. Delší působení mořidla může způsobit popálení. Dříve se doporučovalo moření těsně před výsadbou, jako vhodné se uvádí i dřívější moření už začátkem září. Pokud byly stroužky Sulkou ošetřeny již v září, před výsadbou je dobré je namočit na hodinu do vody.
Česnek je napadán také fusarii – účinnou obranou je pozdní výsadba těsně před zamrznutím. Pro podzimní výsadbu vybíráme lehčí a nezamokřené lokality. V těžkých a mokrých půdách je sadba často napadána chorobami a špatně přezimuje. Teplota při výsadbě by měla trvale klesnout pod 9 °C.
Jarní česneky můžete sázet od podzimu do jara. Výsadba začátkem března omezí napadení houbomilkou.
V průběhu růstu rozrušujeme půdní škraloup, jakmile se objeví vrcholy s pacibulkami (česnek začne kvést), je potřeba vrcholy ručně zalámat. Zvýšené nároky na vodu má česnek od poloviny května do poloviny června. Pro nať je možné česnek pěstovat i v květináčích či ve sklenících.
Pokud je česnek v dobrém zdravotním stavu, je možné ho na stanoviště zasadit po čtyřech letech, při výskytu např. háďátka zhoubného nebo bílé sklerociové choroby po sedmi letech i delší době. Nevhodnými předplodinami jsou hrách, cibule, pór a pažitka. Většině odrůd vadí příliš vysoká hladina spodní vody.
Česnek paličák je možné množit i pacibulkami. Pacibulky vznikají nad zemí, nejsou napadané chorobami z půdy. Mohou se jimi ale přenášet virózy a háďátko zhoubné. Pacibulky se vysévají na podzim nebo na jaře. Z jarních osevů nejsou palice obvykle dělené na stroužky, u podzimních se na stroužky dělí více cibulí. Tyto cibule se používají především pro další výsadbu.
Charakteristika
Česnek je vytrvalou rostlinou, tedy, pokud jej nesklidíme …
Cibule se dělí na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou pokryté společným obalem bílé až purpurové barvy. Stonek je do poloviny krytý pochvami jednoduchých přilehlých listů. Květy jsou oboupohlavní, umístěné ve staženém vrcholičnatém květenství zvaném šroubel. V květenství jsou skoro vždy přítomny pacibulky, plodem je tobolka.
Trocha historie
Původní vlastí česneku je zřejmě Mongolsko (Džungarsko) a kyrgyzské stepi, odtud byl přivezen do Číny, byl pěstován i ve starém Egyptě. Také na sumerských hliněných tabulkách je údajně zapsán postup výroby léčivého prostředku z česneku. Řekové a Římané ve starověku připisovali česneku posilující účinky a dávali ho svým vojákům na válečných výpravách. Patriciové jím ale prý opovrhovali a krmili česnekem jako lacinou potravou své otroky. Během první světové války se šťáva z česneku podávala jako prostředek proti infekcím, namáčely se v ní obvazy a ty se přikládaly na rány.
Dnes je česnek nedílnou součástí všech vyhlášených kuchyní, např. francouzské či čínské nebo té naší …
Má pozitivní účinky především na obranyschopnost organismu a trávení. V lidovém léčitelství je používán jako účinné antiseptikum a antibiotikum, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, prospívá srdci a pročišťuje cévy, podává se proti nadýmání, kornatění tepen, ničí parazity ve střevech, je vhodný při nachlazení a chřipce.
Náš český česnek se vyznačuje vyšším množstvím silic, výraznější a příjemnou chutí.
Co rostlina obsahuje?
Česnek je bohatý na vitaminy A, B a C, selen, vápník, draslík, hořčík, fosfor, železo, mangan, zinek a jod. Dále obsahuje flavonoidy, polysacharidy, lutamylpeptidy, steroidní a triterpenové saponiny a lektiny. V listech se nachází karoten.
Za jeho charakteristické aroma je zodpovědná silice aliin, která se po narušení buněčné stěny mění na alicin, silné přírodní antibiotikum.
Sběr
Sklízíme zcela vyvinuté cibule v době, kdy nať zasychá. Nať se odřízne asi 3 cm nad cibulí a kořeny se zkrátí asi na 0,5 cm nebo zcela odstraní už při sklizni na poli.
Zpracování
Suší se s natí nebo alespoň s její podstatnou částí. Rostliny se svazkují, zaplétají do copů nebo rozkládají na dřevěné nebo hliněné podlahy, vhodné jsou i rošty.
Sušíme ve stínu na místě s dobrým prouděním vzduchu. Česneku škodí příliš vysoká teplota, přímé sluneční záření, neublíží mu mírný mráz. Vhodná je teplota kolem nuly při nízké vlhkosti. Při pokojové teplotě je riziko napadení roztočem vlnovníkem česnekovým.
Koupit můžeme česnek i ve formě suchých kousků, vloček, granulátu či prášku nebo v tabletách.
Využití u drůbeže
Česnek obsahuj sirné sloučeniny, které jsou toxické pro parazity trápící zejména chovy drůbeže.
Jak bylo naznačeno výše, alicin vzniká při mechanickém poškození česnekových buněk – rozříznutí či rozmačkání. Právě alicin působí proti bakteriím, plísním, virům a kvasinkám. Je účinný proti stafylokokům, streptokokům i prvokům, oproti umělým antibiotikům je daleko šetrnější k původní mikroflóře trávicího traktu.
Česnek je možné podávat mláďatům od prvního dne, a to zejména jako prevenci kokcidiózy, může omezit onemocnění dýchacích cest, posiluje imunitní systém. Příznivý účinek česneku na organismus se projeví lepším příjmem potravy, trávením a využitím živin. Česnek také kladně ovlivňuje velikost vajec. Podle výzkumů Clemson University může česnek snížit obsah cholesterolu ve vejcích. Po několika týdnech podávání se snižuje zápach trusu. Česnek lze použít jako antiseptikum na drobné rány či oděrky, doporučuje se také jako prevence či léčba vápenky běháků.
Česnek lze podávat rozdrcený čerstvý nebo sušený jako součást míchanice nebo rozmíchaný ve vodě. U práškového česneku je možné přidat čtvrt čajové lžičky na kilogram krmiva. Další chovatelé uvádějí přidání tří rozdrcených stroužků do šesti litrů vody. Doporučuje se podávat také česnekový olej nebo česnek vyluhovaný ve vodě. Česnek se přidává i do krmných směsí pro drůbež. Zajímavé je i použití kvasnic s přídavkem česneku do míchanice pro nosnice. Použít se dají i zelené části česneku – listy, natě či před květem otrhané vrcholy s pacibulkami.
Při problémech s parazity je možné jej podávat přímo do zobáku – podávané množství závisí na velikosti zvířete. Někteří chovatelé doporučují rozpustit lžičku rozdrceného česneku na litr vody a podávat po dobu jednoho týdne.
Při obsahu česneku nad 3 % krmné dávky může být ovlivněna chuť vajec i masa drůbeže. Uvádí se, že při dlouhodobém podávání česneku se bakterie mohou stát vůči němu imunními.
Opakované podávání vysokých dávek česneku působí toxicky. I zde platí – všeho s mírou …
Krmiva s přídavkem česneku není vhodné podávat v pozinkovaných nádobách.
U dalších druhů
Česnek je i součástí doplňků stravy pro holuby, psy a kočky. Podávání česneku se údajně projevuje lepším příjmem potravy, trávením i látkovou výměnou. Vytváří nepříznivé podmínky pro střevní parazity, má baktericidní účinky, vhodně působí při zánětlivých stavech, působí antiskleroticky.
Podle Kansas Veterinary podávání velkého množství česneku, pažitky či cibule (až 25 % dávky) může vést u některých druhů k anémii. Nejvíce je vnímavý skot, pak koně a psi, rezistentní jsou ovce a kozy.