Zařazení: plemena se zvláštními znaky (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina G2).
Původ: nejasný, pravděpodobně jižní Asie.
Kroužek: kohout 20 mm, slepice 18 mm, zdrobnělá forma kohout 15 mm, slepice 13 mm.
Vznik plemene
Slepice s kadeřavým peřím byly objeveny už v 18. století, a to v Indii, na Jávě a na Filipínách.
Kadeřavost jako taková existuje jako varieta opeření i u jiných plemen, nesmíme je proto s kadeřavými slepicemi jako plemenem zaměňovat.
Minulost plemene není přesně známá, ale odhaduje se, že vznikly v jižní Asii. Uvádí se také, že je vyšlechtil Gerd Rott – stejný chovatel, který se podílel na vzniku bílefeldských slepic. Asii uvedl jako zemi původu prý jen proto, aby obešel byrokracii při uznávání nového plemene.
Plemenné znaky
Tyto slepice středního rámce působí na první pohled velmi zavalitě. Je to díky zvláštní struktuře peří, opticky je zvětšuje zkadeřené peří celého trupu, to nesmí chybět ani na krku, holeních a v ocase.
Struktura opeření je hlavním plemenným znakem. Standard požaduje, aby peří bylo poměrně dlouhé, pokud možno širší, na krku, hrudi, zádech a krytech křídel se ostny per otáčejí směrem k hlavě. Netvoří vícenásobné ruličky, prapor je jen z poloviny vidět z rubové strany. Na křídlech a v ocase je kadeření menšího rozsahu. Také u slepic jsou pera kratší a kadeřavost méně výrazná. Hodnotí se také bohatost a rovnoměrnost zkadeření. Zkadeření peří je patrné už na kuřatech.
Dobře osvalený trup je středně velkého rámce, tvaru krátkého obdélníku, v oblasti prsou je široký, dozadu se mírně zužuje. Je jen lehce zvednutý. Hmotnost starších zvířat se pohybuje u kohoutů od 3,0 do 3,7 kg, u slepic od 2,4 do 3,1 kg, v prvním roce by měli kohouti dosáhnout max. 3,1 kg, slepice 2,5 kg. U zdrobnělých je požadovaná hmotnost u kohoutů od 0,7 do 1,1 kg, u slepic od 0,6 do 1,0 kg.
Záda vypadají díky opeření krátce, plně opeřené sedlo plynule přechází do ocasu nasazeného pod úhlem asi 60°. Prsa musejí být široká a plná, výrazně klenutá, také břicho je široké a plné.
Dlouhá křídla jsou poněkud níže nesená, ale neměla by zasahovat pod paty. U ručních letek se připouští částečně redukované vnitřní prapory. Krk musí být středně dlouhý, v horní části dopředu zahnutý. Silné krátké holeně se ztrácejí v kadeřavém opeření, středně dlouhé běháky jsou zbarvené podle barvy peří.
Hlava se požaduje široká, dobře zaoblená, zdobí ji listový hřeben. Ten by měl být středně velký, vzpřímený, rovný, se 4 až 6 zuby, praporek sleduje týl, aniž by se ho dotýkal.
Obličej má být jemné tkáně, neopeřený, červený – stejně jako oválné ušnice. Laloky by měly být středně velké, dobře zaoblené. Barva silného zahnutého zobáku odpovídá barvě běháků a je odlišná podle zbarvení. Také velké výrazné oči jsou různé barvy podle jednotlivých rázů.
Nejčastější exteriérové vady
Nežádoucí je úzké peří, chybějící kadeřavost, chybějící prapory per v ocase nebo křídlech, normální struktura letek nebo značná redukce jejich praporů, hedvábné opeření.
K vadám patří příliš nízký postoj, svěšená křídla, opeření běháků či neodpovídající tvar trupu – ten nesmí být tvaru trojúhelníku nebo vysoko zvednutý.
Vyskytují se i zvířata s větším nebo klopeným hřebenem, probělenými ušnicemi či zvrásněnými laloky.
Barevné rázy
V našem vzorníku je uvedeno 15 barevných rázů, rázy uznané v evropských zemích jsou uvedeny v tabulce.
K nejčastějším rázům patří černé, modré, bílé, krahujcovité a žluté. Podívejme se na vady, které se u nich vyskytují: U černých se občas vyskytne peří zcela bez lesku, fialový lesk, bílá pera v opeření, u modrých neucelená barva, příměs rezavé nebo slámové barvy. U bílých se toleruje lehký žlutý nádech v závěsech, nepřípustné jsou silný žlutý nádech nebo pera jiné barvy. U krahujcovitých není kresba tak ostrá jako u jiných plemen, podsada je kreslena méně výrazně. Nepřípustná je zcela smytá kresba či chybějící pruhování v rejdovácích a srpech a silné zabělení v ocase. U červených je nepřípustná nelesklá, příliš světlá nebo tmavá barva, našedlá podsada, slámové zbarvení.
Další u nás uznané rázy a u nich požadované zbarvení zobáku, běháků a očí je uvedeno v tabulce.
Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE |
|||||
Původ | Česká republika | Německo 1) | Belgie | Velká Británie | Francie |
D | Kadeřavé | Strupphühner | Krulveerhoen | Frizzle | Poule frisée |
(EE: Frizzle) | |||||
modré | blau | blauw | |||
krahujcové | gesperbert | koekoek | |||
černé | schwarz | zwart | |||
bílé | weiß | wit | |||
všechny barevné rázy jsou povoleny | alle Farbenschläge anerkannt |
any colour permitted | toutes variétés reconnues | ||
EE | zdr.Kadeřavé | Zwerg-Strupphühner | Krulveerkriel | FrizzleBantam | Poule frisée naine |
(EE: Zwerg-Frizzle) | |||||
modré | blau | blauw | blue | bleu | |
žluté | gelb | buff | buff | fauve | |
zlatokrké | goldhalsig | black-red | |||
oranžovokrké | orangehalsig | brown-red cuckoo | |||
červené | rot | rood | red | rouge | |
červeně sedlaté | rotgesattelt | pyle | |||
černé | schwarz | zwart | black | noir | |
černé bíle skvrnité | schwarz-weissgescheckt | spangled | |||
bílé | weiß | wit | white | blanc | |
Původ | Itálie | Polsko | Slovensko | ||
D | Arricciata | Lokowane | Kučeravá | ||
blu | niebieske | modrá | |||
sparviero | złoty czarno nakrapiane | krahulcové | |||
nera | czarne | čierne | |||
bianca | białe | biele | |||
EE | Arricciata | Szurpate miniaturowe | zdr.Kučeravé | ||
(EE: Zwerg-Frizzle) | |||||
blu | niebieski | modrá | |||
fulva | żółty | žltá | |||
rossa | czerwony | červené | |||
nera | czarny | čierne | |||
bianca | biały | biele | |||
1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko |
barevný ráz | zobák a běháky | oči |
bílé, žluté, bílé kolumbijské | žluté | oranžově červené až červené |
černé zlatokrké, krahujcovité | žluté zašedlé | oranžově červené až červené |
červené, červené černoocasé | žluté zahnědlé až začervenalé | oranžově červené až červené |
červeně sedlaté zlatokrké | vrbově zelené, žluté nebo masové | oranžově červené až červené |
stříbrokrké, stříbrokrké oranžovohřbeté, stříbrně koroptví vlnité, pestré | vrbově zelené, žluté nebo masové | žluté až červené |
černé, modré | břidlicově šedé až černé | červenohnědé až tmavohnědé |
Užitkovost
Kadeřavé slepice se vyznačují snáškou 170 vajec s bílou až hnědožlutou skořápkou. Snášky bývají i vyšší. Minimální hmotnost násadových vajec činí 58 g. U zdrobnělé formy se uvádí snáška 120 vajec s minimální hmotností 40 g.
Specifika chovu
Jedná se o rané slepice klidné povahy, které dobře využijí travnaté výběhy. Mráz snášejí poměrně dobře, v chovu je dobré zajistit ochranu před deštěm a zejména v kurníku je potřeba udržet prostředí suché. A. Sedlák uvádí, že jsou náchylnější k prochladnutí, vlhkým prostředím trpí také opeření.
Za zkadeření peří je zodpovědný neúplně dominantní gen. Z páření mohou vzniknout tři různé typy peří: normální, kadeřavé a kadeřavé, kde je narušena struktura, peří se podobá štětkám. Štěpný poměr je 25 %, 50 % a 25 %.
Zahraničí
Britský klub uvádí až 13 barevných variet. Informace o něm naleznete na stránkách:
http://www.thefrizzlesocietyofgreatbritain.co.uk/.
Informace o německém klubu můžete získat na stránkách: http://www.strupphuhn.de/.
Klub
Chovatelů kadeřavých slepic je u nás velmi málo, jejich klub tu nepracuje.