Kůň leží a nevstává. Nemůže? Nechce? Ať tak, nebo tak, koně jsou zvířata, která lehají málo a rozhodně nemohou ležet dlouho, jako třeba kočka nebo pes. Už za pár hodin by mohli mít z ležení vážné následky … Co tedy dělat, když kůň ulehl a nevstává?
V minulé části našeho seriálu jsme se zabývali situací, kdy kůň nechce chodit nebo se pohybuje špatně – slabě či naopak ztuhle. Zmínili jsme celou řadu situací, které mohou tento stav způsobit. Ve skutečnosti to, že si kůň lehne a nevstává, je vlastně úplně stejný problém, jen vystupňovaný. Koni je natolik špatně, že se už ani neudrží na nohou … Přitom může mít problémy se
– svaly (tady už to nebude jen natažený sval, ale opravdový a těžký záchvat „černého močení“ či správněji paralytické myoglobinurie, který způsobí, že zkřečovatělé svaly zádě/stehen/hřbetu neudrží hmotnost koně a ten musí lehnout);
– končetinami (většinou se bude jednat o vážné poškození jedné končetiny, například zlomeninu či přetržení šlach, nebo spíš bude postiženo končetin více, protože stát na dvou nohou, to koně skutečně nezvládnou …);
– nervy (kdy dochází k jejich obrně, a tedy úplnému oslabení svalů, které nejsou schopné držet koně na nohou, nebo naopak nadměrné dráždění nervů vede ke svalovým křečím, např. při tetanu, kdy opět svaly končetin nedokážou plnit svoji funkci, a když kůň ulehne, není schopen vstát);
– mozkem či míchou (poškození mozku se může projevovat neschopností koně se orientovat, ale také sníženým vědomím, patologickým spánkem či úpornými křečemi; poškozením míchy, ke kterému může dojít například následkem stlačení nerovností v obratlích nebo infarktem, dochází k těžké ataxii, kdy kůň prostě necítí/neovládá své končetiny, a tudíž buď nedokáže stát, nebo po normálním lehnutí není schopen se postavit);
– krevním oběhem (kdy mu srdce není schopné pumpovat krev do cév, a není tedy možná výživa důležitých orgánů ovlivňujících schopnost koně stát – mozku a míchy; tomuto stavu se často říká šok);
– vysokou teplotou (kůň přehřátý nebo s vysokou horečkou může mít následkem vysoké teploty poškozený mozek a opět ztrácet schopnost vnímat svět a taky stát …);
– nedostatkem tekutin (kdy krev je natolik hustá, že není schopná zásobit živinami a kyslíkem důležité orgány);
– velkými bolestmi (např. těžká kolika, schvácení kopyt, těžké záněty v dutině břišní apod.).
Ano, pokud kůň leží a je vidět, že to není jen zdravý odpočinek, je potřeba ho postavit. Čím déle bude kůň ležet, tím bude jeho postavení obtížnější, a může se stát, že dojde k tak závažnému poškození, že už stát nebude moct. Proč? Kůň je velmi těžké zvíře a jeho váha mu je velkou přítěží, pokud má delší dobu ležet. Velmi snadno se u něho objeví poškození kůže či svalů způsobená tlakem těžkého těla na zem – proleženiny. Ty se obvykle velmi těžko hojí a jsou bolestivé. Velké nebezpečí je také v možném otlačení nervů a následné obrně některých svalů; postižené bývají především nervy nacházející se v oblasti lopatky. Velice vážné ale je poškození krevního oběhu. Těžké tělo zalehne důležité cévy, v nichž nemůže proudit krev, městná se a prosakuje do okolí. Pokud se tekutina z takto pozastavené krve dostane do plic, může způsobit jejich otok a následně těžký zánět, kterému kůň může podlehnout.
Z toho důvodu je skutečně třeba se snažit, aby byl kůň co nejdříve na nohou. Zde je pár tipů, které mohou pomoci, pokud kůň leží, ale je při smyslech a nemá žádná viditelné poranění, které by se mohlo postavením zhoršit (zlomená noha, krvácení, napíchnutý předmět apod.):
• Možná se kůň nemůže postavit, protože leží nohama blízko stěny (v boxu apod.) – zavalil se. Pak obvykle stačí, když koně jednoduše chytnete za nohy nebo hlavu a ocas a otočíte tak, aby nohama ležel do volného prostoru.
• Koně se často nemohou postavit, když leží ve svahu nohama nahoru, pokud jim pod nohama klouže zem (bláto, asfalt, beton, led …). Pak je potřeba situaci upravit: koně otočit nohama ze svahu, popřípadě mu pod kopyta nasypat dostatek zpevňujícího materiálu (písek, hlína, listí, sláma …).
• Možná je kůň vysílený neúspěšnou snahou vstát a nepostaví se ani tehdy, když leží na dobrém místě. Pak může pomoct mu trochu upravit nohy: leží-li na boku, pak zadní nohy budou směřovat pod břicho, spodní zadní bude trochu vpředu a horní zadní vzadu, přední nohy vedle sebe natažené dopředu. Nejdříve je třeba koně dostat do sternální polohy (tzv. na břicho či na hrudník se vztyčenou hlavou). Nasaďte koni ohlávku, srovnejte nohy a za ohlávku mu zvedněte hlavu, krk a hrudník. Pokud se to podaří, můžete ho v této poloze chvíli podržet tím, že mu spodní lopatku podepřete a přední nohy vytáhnete tak, aby byly trochu rozkročené. Koně se často v této poloze vzpamatují a pak jim můžete pomáhat postavit se na nohy.
• Pokud je kůň ve sternální poloze, je dobré mu pomoci vstát tím, že ho budete podporovat tahem za ohlávku a za ocas. Samozřejmě nohy musí mít připravené – tedy přední vedle sebe natažené dopředu, dolní zadní vpředu, horní zadní trochu vzadu. Jeden člověk za ohlávku táhne dopředu, druhý pevně uchopí ocas a táhne dozadu. Hlasem či bičíkem lze pak koně povzbudit, aby vstal. Přitom ho oba pomocníci budou stále jako na skřipec natahovat mezi hlavou a ocasem, protože to mu ulehčí hledání rovnováhy. Vstane-li kůň, ještě chvíli je třeba ho mít nataženého mezi hlavou a ocasem, dokud není jasné, že stojí stabilně. Pak se nejdříve povolí tah za ocas a nakonec za ohlávku.
• Pokud kůň ani tak nevstane, lze využít kladku – pokud je po ruce nějaká pevná konstrukce (např. stěny boxu) nebo třeba leží-li kůň pod silnými větvemi stromu. Vezmou se dvě lonže, jedna se pevně omotá shora okolo nánosníku ohlávky, druhá se omotá okolo kořene ocasu a žíní. Přehodí se přes konstrukci či větve jako přes kladku a táhne se za ně tak, aby tah za ohlávku byl nahoru–dopředu a za ocas nahoru a dozadu.
• Pokud nic z toho nepomůže nebo není po ruce, je třeba k postavení koně zavolat záchranáře (hasiče), popřípadě Koňskou záchranku.
Vše je však třeba konzultovat s veterinářem, který by měl ke koni dorazit co nejdříve a zhodnotit, zda se kůň smí postavit rovnou, nebo nejdříve provede některá důležité opatření (podá infuze, povzbuzující léky, zastaví krvácení, fixuje zlomeninu, zmírní bolest, uklidní křeče apod.).
Někdy je třeba počítat s tím, že se kůň po postavení neudrží sám na nohou. K tomuto účelu slouží speciální závěs, který se koni podvleče pod břichem a okolo plecí a stehen a zavěsí do pevné kontrakce, obvykle stájového boxu. Podobný závěs i s pojízdnou konstrukcí má i Koňská záchranka a může takto pověšeného koně vytáhnout do přepravníku a odvézt na kliniku k dalšímu ošetření.
Na závěr bych ještě ráda připomněla, co dělat, když najdete koně ležícího … a co nedělat:
• V první řadě nepropadejte panice a v klidu jednejte i přemýšlejte.
• Přehlédněte situaci – nevstává kůň proto, že leží na nevhodném místě (zavalený, kluzký povrch apod.)?
• Zjistěte vědomí koně – vnímá vás? Reaguje na normální podněty (váš hlas, zašustění pytlíkem, štípnutí, plácnutí apod.)? Má snahu vstát? Leží ve sternální poloze? Leží na boku? Snaží se aspoň zvedat hlavu?
• Prohlédněte koně, zda na sobě nemá viditelné zranění, například zlomeninu, větší nebo krvácející ránu apod. Dá-li si to líbit, krvácení zkuste zastavit tlakem. Pokud by měl vážné poškození končetin, nepokoušejte se ho postavit a hned volejte veterináře.
• Zkontrolujte životní funkce koně (dechová a tepová frekvence, teplota, barva a lesklost sliznic, stav hydratace, střevní peristaltika, vědomí a chování koně), zapište je i s časem, kdy jste je naměřili, a informujte o všem veterináře.
Než dorazí pomoc, můžete koně zkusit postavit, a pokud se to nepodaří, trochu mu zlepšit čekání vleže:
– leží-li na boku, převalujte ho na druhý bok každých asi 30–45 minut;
– podložte jeho plec, kyčelní hrbol a hlavu (oko) něčím suchým a měkkým, aby se nepodchladil a neotlačil;
– zajistěte mu ochranu před nepřízní počasí (střechu, stín, deku, větrání …), v horku ho chlaďte, v zimě zateplete;
– pokud se vám podaří koně postavit, zajistěte mu stín, v létě chlazení a větrání, v zimě zateplení a ochranu před případným deštěm, popřípadě koně pomalu odveďte na vhodnější místo; pamatujte ale, že ho nesmíte nutit, aby se hýbal, nechte to na jeho chuti a tempu.
Rozhodně nedělejte následující úkony:
– nenuťte koně vstávat i přes vážná zranění či bolest končetin, popřípadě pokud se o to pokouší, ale nejde mu to;
– nenuťte koně, aby po postavení musel ujít dlouhou vzdálenost (například z vyjížďky do stáje) nebo aby se pohyboval rychleji, než chce;
– neošetřujte rány přípravky, které je zabarví, nesypte na ně žádné pudry ani nemazejte masti;
– bez souhlasu veterináře koni nepodávejte léky tlumící bolest;
– nevytahujte z jeho těla zapíchnuté předměty;
– nekřičte, nepobíhejte, nepanikařte – svůj stres přenášíte na koně;
– pokud sebou kůň nenechá manipulovat, nenuťte ho, mohlo by mu to ublížit nebo by se mohl začít bránit a způsobit problémy i vám.
Zbývá jen popřát, abyste většinu z uvedených kontaktů nikdy nemuseli vyhledat!
Možná se nikdy v životě s takovou situací nesetkáte, přesto je dobré mít v mobilu telefonní čísla na
– svého veterináře,
– několik dalších veterinářů z okolí,
– přepravce či někoho, kdo vám koně může přepravit,
– některou z koňských klinik (klinika chorob koní VFU Brno, nonstop pohotovost: +420 725 375 122, klinika Heřmanův Městec nonstop pohotovost: +420 605 515 841),
– místní hasiče,
– Koňskou záchranku: 112 pro akutní případy s nutností vyproštění zvířete nebo při živelných pohromách, autonehodách apod.; 608 980 657, 777 991 040 pro všechny ostatní případy včetně neakutních převozů a zákroků.