Poklady z přírody 5 Česnek medvědí

Nejen česnek zahradní, který všichni známe, ale také medvědí česnek může být v chovech prevencí různých onemocnění a zdrojem prvních jarních přírodních vitaminů.

Za své pojmenování prý opravdu vděčí medvědům – ti jej po dlouhém zimním spánku s oblibou vyhledávají a dokážou za ním putovat i desítky kilometrů. Podle jiných zdrojů vděčí medvědí česnek za svůj přívlastek starým Germánům – věřili, že jim dodá medvědí sílu.

Česnek medvědí (Allium ursinum L) řadíme do řádu chřestotvarých (Asparagales), čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae). Většinou jsou uznávány dva poddruhy, a to česnek medvědí pravý (Allium ursinum subsp. ursinum) a česnek medvědí ukrajinský (Allium ursinum subsp. ucrainicum).

Výskyt

Česnek medvědí roste v celé Evropě s výjimkou Islandu a většiny Skandinávského poloostrova, dále roste na Kavkaze. U nás se vyskytují oba poddruhy, na Moravě a v severovýchodních Čechách spíše česnek medvědí ukrajinský, jinde v Čechách spíše česnek medvědí pravý. Jde o běžný druh, jeho výskyt je však velmi nerovnoměrný. Všeobecně je hojnější na Moravě a v severovýchodní části Čech než v jihozápadní části Čech.

Nejčastěji roste ve vlhkých, na živiny bohatších lužních a listnatých lesích, kolem potoků i na úpatích svahů. Častější je v nížinách, ale občas se vyskytuje i v horách. Daří se mu na vlhkých, písčito–hlinitých až jílovitých půdách.

Česnek medvědí vyrůstá časně na jaře ještě před olistěním stromů. Brzy vykvete a zaplodí, nadzemní část záhy odumírá, takže v létě ji už nenajdeme. V době květu jsou porosty česneku medvědího nepřehlédnutelné, nejen proto, že vytváří bujnou vegetaci, ale pokud se v takovém porostu ocitnete, ucítíte silnou česnekovou vůni.

Pěstování

Medvědí česnek může být také součástí zahrádky, jako léčivá i okrasná rostlina. Pěstování této rostlinky je snadné a nenáročné, dá se množit jak semeny, tak cibulkami.

Česneku medvědímu se dobře daří v polostínu i na severní straně, vybírejte stanoviště pod stromy. Vhodné jsou humózní a kypré půdy. Nehnojí se ani nevysazuje do vyhnojené půdy.

Nejlepší je obstarat si mladé rostliny a vysadit je během března až dubna do řádků s odstupy 10–20 cm. Cibulky se sázejí na podzim v trsech po deseti cibulkách do hloubky 1–2 cm.

Pamatovat musíme na to, že medvědí česnek má rád vlhkou půdu, je potřeba jej pravidelně zalévat. Pěstovat se dá i v květináči.

Charakteristika

Česnek medvědí je vytrvalá bylina s úzce válcovitou, 4–6 cm dlouhou podzemní cibulí obalenou nažloutlými šupinami. Řapíkaté listy jsou většinou přízemní, elipticky kopinaté čepele vynikají na rubu výraznou žilnatinou. Délka listů se pohybuje od 10 do 20 cm, šířka od 2 do 5 cm. Celá rostlina pak může být až 45 cm vysoká. Květy jsou uspořádány do květenství – lichookolíku, kterému se říká také stažený šroubel. Květenství podepřená toulci jsou poměrně řídká, obsahují 10–20 drobných bílých květů, pacibulky se nevytvářejí. Česnek medvědí pravý má květní stopky drsné s papilami, česnek medvědí ukrajinský květní stopky hladké bez papil. Plodem je tobolka se třemi brázdami. Rostlina charakteristicky voní i chutná po česneku a trošku štiplavě.

Trocha historie

Česnek medvědí je jednou z nejznámějších rostlin lidového lékařství a má mnoho způsobů využití.

Na internetových stránkách věnovaným Slovanům je uvedeno motto: Kdo nesmrdí po česneku, není správný Slovan. Pravda je, že by se naše kuchyně bez česneku obešla jen stěží, ale také to, že před výrazně po česneku páchnoucí osobou by dnes jeho okolí – mírně řečeno – vrtělo hlavami… Zatímco dnes používáme především česnek zahradní, okolí starých slovanských hradišť byla obklopena hojnými porosty česneku medvědího. Údajně jej naši předkové cíleně pěstovali, byl zdrojem energie a vitaminů. Naši předkové věřili na jeho léčebný účinek při léčbě křečových žil, při návalech, závratích a potížích s dechem. Byl (a je) využíván jako tonikum na oslabený nervový systém a jako utišující prostředek při revmatických bolestech. Jeho šťávy se využívalo při dezinfekci v domácnostech.

Daleko více mystiky bylo ale přisuzováno česneku hadímu (Allium victorialis L.), v současnosti silně ohroženému druhu česneku.

Dnes česnek medvědí zažívá v našich zahradách a kuchyních svou renesanci. Používá se jak v kuchyni, tak v léčitelství. Kromě toho, že ho přidáváme do polévek, omáček, k masu, do salátů, pomazánek a kořeníme jím, působí při nachlazení, chřipce, při onemocnění horních cest dýchacích, má baktericidní účinky. Působí rovněž fungicidně – ničí mykózy a plísně. Snižuje krevní tlak a působí proti kornatění cév. Používá se jako prostředek ničící střevní bakterie, proti nadýmání a střevním parazitům, podporuje chuť k jídlu, doporučuje se jako přírodní mírné projímadlo pro lidi, kteří trpí zácpami. Pomáhá také při vyšším krevním tlaku, proti depresím a oddaluje některé nemoci stáří. Používá se při jarních počišťovacích a odhleňovacích kúrách a jako vynikající podpůrný prostředek k hojení ran po operacích. Šťáva z listů může fungovat jako hmyzí repelent.

Co rostlina obsahuje?

Jako všechny ostatní druhy rodu Allium obsahuje i česnek medvědí silice se sirnými sloučeninami. Dále obsahuje vitamin C, fytoncidy, hořčiny, aminokyseliny allicin a alliin, vinylsulfid a esenciální oleje.

100 g česneku medvědího obsahuje 150 mg vitaminu C, což je trojnásobek doporučené denní dávky pro člověka. V česneku jsou křemičité sloučeniny a různé další stopové prvky, např. jód.

Sběr

Sbírají se listy, nať i cibule. Nejvhodnější dobou ke sběru je březen až polovina května, doba, kdy rostliny ještě nekvetou.

Na první pohled bychom medvědí česnek, jenž nekvete, mohli zaměnit s konvalinkou vonnou, která je jedovatá. Proto sbíráme pouze rostliny, jež dobře poznáme. Obě rostliny mají velmi podobný tvar listů, spolehlivým rozpoznávacím znakem je vůně.

I když není česnek medvědí ohroženou nebo chráněnou rostlinou, nesbíráme jej na chráněných územích.

Zpracování

Česnek medvědí se používá čerstvý, jeho účinky se sušením ztrácejí. Pro využití v léčitelství se pro dlouhodobější užívání vyrábí z listů tinktura nebo víno, dá se naložit do oleje, listy je možné zmrazit. Nabízen je i ve formě extraktu v tabletách.

Listy pár dní vydrží i ve skleničce s vodou nebo v chladničce zabalený do vlhké utěrky.

Využití u drůbeže

Pokud žijete v oblasti, kde česnek medvědí roste, může být pro vaše zvířata jedním z prvních zdrojů přídavku zeleného krmení – vítaným zdrojem vitaminů, ale také prostředkem snižujícím riziko zejména střevních onemocnění.

Přidat jej lze nadrobno nakrájený nebo nasekaný všem druhům a kategoriím drůbeže, ale jen v takovém množství, které v krátké době spotřebují.

Zkrmování vyšších dávek může ovlivnit chuť vajec, popř. masa.

U dalších druhů

Medvědí česnek je velmi oblíbenou pochoutkou i dalších druhů zvířat. Pokud se přidává do krmení domácím zvířatům ve větším množství, přenáší se jeho pach do mléka a masa. Máslo z mléka mírně chutnajícího po česneku, který krávy spásaly, bylo velmi populární  v 19. století ve Švýcarsku.