Barvení kanárů, barviva a „kupovaná“ vejce
Kanáry chovám již přes 30 let, a proto jsem si s velkým zájmem přečetl v čísle 3/2014 článek pana JUDr. Rudolfa Kociána o mozaikových kanárech. Avšak informace o „škodlivosti kantaxantinu v kupovaných vejcích na lidské zdraví“ mne přímo nadzvedla ze židle. A protože se i při různých schůzkách s chovateli setkávám s názory, že barviva poškozují vnitřní orgány ptáků, chci vám o nich podat několik důležitých informací.
Fámy
Ještě než začnu, chci konkrétně poukázat na to, jak se mohou šířit mezi lidmi různé fámy. Než jsem začal psát tento článek, pozorně jsem sledoval 11. díl pořadu „Peklo na talíři – vaječná epopej“, na který pan doktor v této souvislosti upozornil. Pořad se zabýval kvalitou a čerstvostí vajec, ale nikoli barvením žloutků. I k tomuto pořadu mám výhrady k některým předloženým informacím, ale to není předmětem mého článku. Pan doktor měl zřejmě na mysli 68. díl pořadu „A dost! – vejce s dobarvovanými žloutky“. Ani zde však nepadla zmínka o tom, že barviva obsažená ve žloutcích kupovaných vajec jsou zdraví škodlivá. Po zběžném zhlédnutí mohl mylný dojem pouze vyvolat. Všechny tyto „informace“, nepravdivá tvrzení a fámy tak zbytečně, a řekl bych někdy i cíleně (tím nemyslím přímo článek pana JUDr. Rudolfa Kociána), poškozují dobré jméno producentů českých vajec.
Tak tedy k barvivům
Přírodní barviva se přirozeně vyskytují všude okolo nás. Souhrnně se nazývají karotenoidy. Jsou to barviva rostlin, hub, řas, mikroorganismů a živočichů. Jde o lipofilní (v tucích rozpustné) organické látky ze skupiny tetraterpenoidů. Za svoji barevnost vděčí řetězci konjugovaných dvojných vazeb. Dělí se na dvě základní skupiny: karoteny (červené barvivo) a kyslíkaté sloučeniny (alkoholy, ketony apod.) odvozené od karotenů, které se nazývají xanthofyly (žluté barvivo). Karotenoidy se vyskytují v rostlinách a v nich se podílejí na přenosech energie při fotosyntéze; mají též ochranný účinek proti působení UV–záření. Živočichové ani lidé je neumějí syntetizovat a musejí je přijímat z rostlinné říše, některé z nich (b-karoteny) působí jako provitaminy (prekurzory vitaminu A). Mají výrazné antioxidační účinky. Spolehlivě lze využít jejich účinku i v kombinovaných potravinových doplňcích. Karotenoidy (hlavně lutein a zeaxantin) chrání oči před silným slunečním zářením a zejména u starších lidí zabraňují poškození sítnice.
Příjem karotenoidů: karotenoidy se přijímají spolu s rostlinnou potravou - zejména v zelenině, ovoci, ale i v zelené píci. Zatím bylo identifikováno přes 600 různých karotenoidních barviv.
Druhy karotenoidů:
beta–karoten (paprika, špenát, meruňky brokolice, zelí, třešně…), je z nich nejznámější;
alfa–karoten (mrkev, dýně);
kryptoxantin (mango, broskve, pomeranče, papája);
lykopen (rajčata, meloun, grapefruit, dýně);
lutein (zelí, paprika, vaječný žloutek, obilí, smetanka, měsíček lékařský, aksamitník…);
zeaxantin (kukuřice);
kantaxantin (zelené řasy, bakterie, korýši, kaprovité ryby, jedlé houby – např. liška obecná).
Lutein (z latinského Luteus – žlutý)
Je to žluté až žlutooranžové přírodní barvivo, je tedy produkován pouze rostlinami. Nejčastěji se získává z okvětních lístků afrikánů (Tagetes erecta L.). Při dostatečném příjmu luteinu nosnice produkují jasně žluté vaječné žloutky. Lutein je přirozenou součástí jídelníčku lidí i zvířat. Z hlediska příjmu luteinu je pro organismus nepodstatné, z jakého zdroje pochází. Základem je pestrá strava bohatá na ovoce a zeleninu. Lutein (jako potravinový doplněk) se často používá při prevenci a léčbě věkem podmíněné degenerace makuly (centrální část oční sítnice – žlutá skvrna).
Kantaxantin (b,b–karoten–4,4–dion)
Patří mezi xanthofyly. Jedná se o barvivo, které dodává pokrmům jemně růžovou barvu. Lehce se vstřebává v tucích. Hlavní zdroj příjmu je u lidí nepřímý – např. příjmem masa, často též vajec. Získává se extrakcí z lišky obecné nebo běžněji synteticky z b-karotenu (známý z mrkve), jenž je však nestabilní. Látka je bezpečná a zdraví spíše prospěšná. Jedná se však o látku, která je stejně jako většina karotenoidů, ale i chlorofylů rozpustná v tucích. Tedy má stanovené maximální hladiny denního příjmu. Tyto látky, stejně jako vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K), musejí být používány uvážlivě, neboť může hrozit předávkování. To se týká dlouhodobě požívaných vysokých dávek. Kantaxantin se též používá jako součást „opalovacích“ krémů.
Kantaxantin je tedy přírodně se vyskytující červené barvivo. V přírodě je poměrně běžný, nachází se v některých jedlých houbách (v liškách), v zelených řasách, bakteriích, korýších, rybách (např. kapr, mořanovití, cípalovití). Karotenoidy se vyskytují v rostlinách a v nich se podílejí na přenosech energie při fotosyntéze. Mají též ochranný účinek proti působení UV–záření. Živočichové ani lidé je neumějí syntetizovat a musejí je přijímat z rostlinné říše, některé z nich (b–karoteny) působí jako provitaminy (prekurzory vitaminu A). Mají výrazné antioxidační účinky. Spolehlivě lze využít jejich účinku v kombinovaných potravinových doplňcích. Karotenoidy chrání oči před silným slunečním zářením a zejména u starších lidí zabraňují poškození sítnice.
Plameňáci by bez kantaxantinu byli bílí nebo šediví a neplodní. Protože jejich hlavní potravou jsou v divoké přírodě korýši (žábronožky) a sinice, mají dostatečný přísun kantaxantinu a krásně se probarví. Teprve potom pohlavně dospívají.
„Éčka“
Z důvodu bezpečnostipotravin i krmiv byla zavedena evidence všech látek, které se používají jako doplňky, ochucovadla, aromata, konzervanty atd., aby zákazníci věděli, že se jedná o bezpečné, zkontrolované a schválené látky. Jejich označení začíná písmenem E+číslo. Je to kód, pod kterým je přídatná látka označována v mezinárodním číselném systému úplně stejně na celém světě.
Přítomnost látek přídatných, které byly v potravině použity, musí být uvedena na obale, a to v sestupném pořadí podle toho, v jakém množství jsou v potravině obsaženy. A tak i všechny karotenoidy, ať se jedná o přírodní, nebo syntetické zdroje, dostaly číslo E. Konkrétně kantaxantin E 161 g.
Příklady E (éček):
E 140 chlorofyl z kopřiv
E 160a(i) směs karotenů
E 160a(ii) beta-karoten (provitamin A)
E 160b annato, bixin, norbixin
E 160c paprikový extrakt, kapsantin, kapsorubin
E 160d lykopen (přírodní žluť 27)
E 160e beta-apo-8-karotenal
E 160f kyseliny beta-apo-8-karotenové
E 161a flavoxantin
E 161b lutein (smíšené karotenoidy, xanthofyly)
E 161c kryptoxantin
E 161d rubixantin
E 161e violoxantin
E 161f rhodoxantin
E 161g kantaxantin (CI potravinářská oranž 8)
E 162 betanin (betalainová červeň)
E 163 antokyany
I když označení E vypadá hrozivě, jde o rostlinná barviva, která běžně přijímáme v ovoci a zelenině. Je pravda, že některá éčka mohou být pro určité lidi nebezpečná, ale pouze v tom smyslu, že u nich mohou vyvolat alergickou reakci. Alergickou reakci však může vyvolat u susceptibilních lidí řada potravin, např. lískové oříšky, mléko, rybí maso, dary moře atd., a přitom o nich nikdo neprohlašuje, že jsou životu nebezpečné, i když pro lidi na ně alergické životu nebezpečné být mohou.
Proč se dostal kantaxantin do povědomí o své nebezpečnosti?
V USA je toto barvivo povoleno jako potravinový doplněk užívaný per os ve formě tablet místo samoopalovacího krému. Bohužel se vyskytli lidé, kteří přes stanovenou maximální hladinu brali velmi vysoké dávky. Po vysazení těchto pilulek problémy vymizely. FDA (Federal Food and Drug Administration), americký úřad pro kontrolu potravin a léků, tyto tablety následně zakázal. Pokud byste si totéž chtěli způsobit např. snědením vajec, která obsahují kantaxantin, museli byste jich denně jíst asi 80-100 po dobu minimálně jednoho týdne, jen tak dosáhnete předávkování.
Evropské ani české úřady však v rámci předběžné opatrnosti tento doplněk pro přímou spotřebu lidí nepovolily. Testy bezpečnosti použití tohoto barviva byly dokončeny již v roce 1995 JoinFAO/WHO expertním výborem pro potravinářské přísady (JECFA) a byly stanoveny přijatelné denní dávky (ADI) pro kantaxantin na 0,03 mg/kg živé hmotnosti. Následně proběhlo hodnocení bezpečnosti uvnitř EU v roce 1997 Vědeckou komisí pro výživu. Může se však používat ve výživě zvířat. Používání doplňkových látek se řídí zákonem o krmivech č. 91/1996 Sb. v poslední úpravě z 23. 2. 2011, zákon o krmivech upravuje vyhláška č. 356/2008 Sb. v poslední úpravě ze dne 27. 3. 2013.
Zpět ke kanárům
V žádném případě nechci zpochybňovat zkušenosti pana doktora Kociána. Já však používám barviva ve svém chovu již hezkou řádku let a kanáři se dožívají 8–10 roků. Vaječnou míchanici vyrábím pouze z kupovaných vajec, krmím jí kanáry velmi intenzivně a ještě jsem se nesetkal s červeným nádechem u žlutých kanárů, a to samozřejmě strouhám do míchanice mrkev, která obsahuje mnohonásobně více červených barviv než kupovaná vejce. Krmíme-li domácí slepice zeleným krmením, mohou žloutky od domácích slepic obsahovat (a většinou i obsahují) rovněž větší množství barviv než žloutky vajec kupovaných. Na bílé kanáry se sice nezaměřuji, ale několik jich přece jenom mám, krmím je řepkou jako všechny ostatní neomezeně, a přestože je chovám společně se žlutými, a tedy přibarvuju žlutým barvivem (z aksamitníku), nesetkal jsem se se žlutým nádechem v bílém zbarvení. Pro ilustraci přidávám několik fotografií.
Tímto článkem reagujeme na velmi neodborné zacházení s informacemi a matení laické veřejnosti. Je škoda, že kvůli pár lidem, kteří nedodržovali maximální doporučenou denní dávku, se může vyvolat zbytečná panika.
