Taxonomie
Papoušek fíkový červenohlavý (Psittaculirostris desmarestii) se řadí do řádu papoušků (Psittaciformes), čeledi papouškovití (Psittacidae), podčeledi papoušci (Psittacinae) a rodu loríček (Psittaculirostris).
Papoušci fíkoví zahrnují pět druhů ve dvou rodech:
1) Papoušek fíkový rudobradý
(rod: Psittaculirostris)
2) Papoušek fíkový červenohlavý
(rod: Psittaculirostris)
3) Papoušek fíkový zlatouchý
(rod: Psittaculirostris)
4) Papoušek fíkový žlutoboký
(rod: Cyclopsitta)
5) Papoušek fíkový oranžovoprsý
(rod: Cyclopsitta)
Anglický název: Fig parrot
Německý název: Feingenpapagei
Český název: Papoušek fíkový
Popis
Délka těla: 18 cm
Hmotnost: 108–126 g
Zbarvení: Jsou to velice pestře zbarvení papoušci, není u nich patrný pohlavní dimorfismus. Tváře a hrdlo mají žluté, pod okem je tyrkysově modrá skvrna, čelo a temeno je červenooranžové. Zobák je černý, zbarvení krku a prsou je modrozelené, břicho je světle zelené a křídla jsou zbarvená tmavěji. Ocas je modrozelený a končetiny šedé.
Výskyt, potrava
Vyskytuje se na Nové Guinei a přilehlých ostrovech. Žije v lesích a na savanách v párech nebo malých skupinkách v šesti poddruzích. Hnízdí v dutinách stromů.
Potrava v přírodě: Upřednostňuje fíky a podobné plody, různá semena planých i kulturních rostlin, jako doplněk potravy mu slouží hmyz.
Délka života je asi 20 let.
Chov v ČR
Jediný chovatel v České republice, který má všech pět druhů papouška fíkového, je Pavel Pecka ze Srbska na Berounsku. Pro zajímavost: ptačí park ve Walsrode chová čtyři z pěti druhů papouška fíkového. S Pavlem se kamarádím už dlouho, je to můj dobrý přítel. Pracuji jako ošetřovatelka ptáků v zoologické zahradě – navzájem si pomáháme a vyměňujeme si své poznatky z chovu ptáků. Je to můj učitel a jsem ráda, že jsem ho poznala.
Pavlův sen je mít od každého druhu papouška fíkového 10 párů. V roce 2013 se mu povedlo odchovat jako prvnímu v České republice tři mláďata papouška fíkového červenohlavého. Tito ptáci jsou v ČR chováni u chovatelů a v zoologických zahradách s přestávkami už 20 let.
Chovný pár papoušků získal od chovatele z EU v roce 2011 jako mláďata. Ve dvou letech ptáci poprvé zahnízdili a snesli dvě vejce. První mládě se vyklubalo po 23 dnech inkubace. Bohužel mu samice ukousla obě nohy a mládě zahynulo. Druhé vajíčko bylo neoplozené.
Když papoušci snesli druhou snůšku, Pavel se rozhodl, že vejce odebere a bude je inkubovat ve své líhni. Mláďata se vylíhla a Pavel musel přistoupit k obtížnému umělému odchovu. Mláďata vážila po vyklubání 2 g. Je všeobecně známo, že se tito papoušci dají jen velmi těžce odchovat uměle. Prakticky pro ně neexistuje žádná vhodná, průmyslově vyráběná směs k umělému odchovu. Pavel si tedy podle vlastní receptury namíchal směs a mláďata bez větších obtíží dosáhla dospělosti. Endoskopií se zjistilo, že to jsou dvě samice.
Zanedlouho papoušci začali hnízdit potřetí. Snesli opět dvě vejce a Pavel to tentokrát nechal na nich. Vylíhlo se jedno mládě, které rodičovský pár vzorně odchoval. Taktéž endoskopií se zjistilo, že je to sameček. U tohoto druhu jsou samci v převaze. Samička z druhé snůšky byla vyměněna v zahraničí za samečka. Pavel v současnosti chová dva páry a mladého samečka papouška červenohlavého a 16 párů ostatních druhů fíkových papoušků. Samička papouška fíkového červenohlavého snesla první vajíčka v lednu a pár hnízdil třikrát za sebou, z čehož vyplývá, že jsou schopni hnízdit po celý rok.
Chovatelské zařízení
Klece mají omyvatelné stěny, na podlaze je rošt s miskami. Každá klec má svůj zdroj světla. Rozměry klecí jsou 120×120×120 a 100×160×220 cm. Budka je vysoká 50 cm, průměr 12 cm, vletový otvor 4 cm. Je vybavena žebříčkem z pletiva a je kontrolována z obslužné chodby. Teplota v místnosti je 20 °C.
Krmení
Potrava se skládá z ovoce a zeleniny (může být i zmrazená), oblíbené jsou fíky, pomeranče, hrušky, okurky, granátová jablka a zamrazené proso v klasech (v mléčné zralosti). Přidává se i máčené zrní a hmyz. Je třeba dbát na čistotu a nezávadnost krmení. Ovoce nesmí být nahnilé ani plesnivé. Při odchovu mláďat je krmení podáváno pětkrát denně, jinak stačí krmit třikrát denně.
Papoušci mají také velmi rádi větve stromů, jak ovocných, tak jehličnatých, např. borovic. Okusováním větví se zabaví a ještě si u toho obrušují zobák a drápky.