Nákup
Své první vlhovce oranžohlavé jsem spatřil na podzimní burze ve Zwole. Na první pohled mne tak zaujali, že jsem se k nabízeným ptákům několikrát vrátil, a i když jejich cena nebyla nikterak nízká (1 500 eur), tento pár jsem koupil. Ptáci již byli plně vybarvení a byli v dobré kondici. Dlouhou cestu přestáli v pořádku. Doma jsem vlhovce umístil do větší klece na klidné místo. Ptáky jsem preventivně přeléčil a odčervil.
Hnízdění v zimním období
Po karanténě byli přemístěni do prostorné voliéry v zimovišti. V krátké době jsem vypozoroval, že jdou do toku. Náhle nastalo dilema – nechat ptáky hnízdit, nebo počkat do jara? Nevěděl jsem, jak dalece jsou aklimatizovaní, a ze strachu o promeškání zájmu o hnízdění jsem zvolil pokus o odchov v zimním období, tedy v listopadu. Následně vyvstala otázka: co a jak? I když jsem prostudoval všemožnou literaturu a internet, nikde jsem nenašel zmínku o hnízdění těchto ptáků v zajetí. Protože se jedná o ptáky, kteří žijí v mokřadech, zvolil jsem co nejvíce napodobení tohoto biotopu. Hustší větve a houštiny z rákosu. Ptáci ihned projevili zájem o nabízené a stále více se zdržovali v houští, kde svými špičatými zobáky štípali rákos na tenká vlákna, ze kterých začali stavět hnízdo. Splétali stébla velice pečlivě a stavba rostla. Během tří týdnů již byla vysoká půl metru. Na vrcholu vytvořili hlubokou kotlinku, ze které při sezení koukal samičce jen ocásek a hlava.
Během dalších 10 dnů se v hnízdě objevilo první vajíčko. Snůška čítala celkem 4 zelenavá vajíčka, na kterých seděla výhradně samička. Samec ji poctivě krmil, a tak opouštěla hnízdo, jen aby se napila a vyprázdnila. Po 14 dnech sezení se vylíhli 3 mladí vlhovci. Rodičům jsem nabídl co největší výběr hmyzu, ať to byli drobní cvrčci, voskoví zavíječi, bufalo, masoví červi atd. Rodiče mladé sice krmili, přesto během tří dnů uhynuli. Totéž se opakovalo ještě třikrát a odchovu jsem nedocílil.
Dvě mláďata
V dubnu jsem ptáky přemístil do venkovní voliéry, ale začali pelichat a tento rok byl ztracený. Následnou zimu jsem ptáky krmil co nejméně hmyzem a snažil jsem se protáhnout začátek jejich toku do jarních a letních měsíců. Když jsem je vypustil do venkovní voliéry, kde bylo vytvořeno větší houští z rákosu, loubince a různých živých keřů, během krátké doby nastal tok a postavili zde pěkné hnízdo. V době líhnutí jsem nabídl výše jmenovaný hmyz a k tomu přidal větší množství čerstvého smýkaného hmyzu, který jsem vysypal do plastové bedny, v níž byla vrstvička lesní hrabanky. I když se vylíhla jen dvě mláďata, prospívala velice dobře. Tyto jsem okroužkoval 7. den kroužkem č. 5. Ve 14 dnech opustila hnízdo. Zdržovala se v houští nízko nad zemí. Ke vší smůle přišla v nočních hodinách bouřka s přívalovým deštěm a o obě mláďata jsem přišel.
Konečně
Do 14 dnů začali rodiče s novým hnízděním. Po vylétnutí jsem mladé na noc několik dnů nosil domů, a tak byli úspěšně odchováni. Endoskopií odchovu bylo určeno pohlaví – tři samičky. Dvě jsem přenechal Zoo Lešná a jednu jsem si nechal. Mladí byli celí černí a po dvou měsících začali pomalu přepeřovat, ale ještě následující jaro nebyli plně vybarveni. Z dalšího hnízda se povedlo jen jedno mládě.
Co mohu napsat závěrem? Chov těchto ptáků není nikterak jednoduchý, ale jejich krása vše vynahradí.