Slabý čirý sekret z očí je u mnoha psů normální a u některých psů je dokonce nadměrné slzení vzhledem ke tvaru tváře a očních víček nevyhnutelné. Oční sekret je třeba jednou denně nebo podle potřeby opatrně odstranit navlhčeným vatovým tamponem. Pokud má pes na tváři výrazné skvrny po vytékajícím očním sekretu neustále a hrozí tvorba boláků nebo vředů, je třeba navštívit veterináře, který rozhodne o případné léčbě. Pobyt v nezvykle zakouřeném prostředí nebo cestování autem, kdy má pes hlavu vystrčenou z okna, mohou také způsobit podráždění očí a být příčinou nadměrného slzení. Druhý případ je nebezpečný z více důvodů, proto by pes takto nikdy neměl autem cestovat.
Příznaky a symptomy nemocí
Je-li výtok z očí silný, obsahuje hnis nebo ho doprovázejí přetrvávající příznaky bolesti, je třeba neprodleně navštívit veterináře, protože jakékoli poranění oka může způsobit poškození zraku. Přetrvávající výtok z očí, spojený s konjunktivitidou (zánětem spojivek) a doprovázený dalšími příznaky systémového onemocnění, může znamenat, že pes trpí nějakou vážnější nemocí, která vyžaduje rychlou pomoc veterináře. Konjunktivitida s hnisavým výtokem, jenž slepuje víčka, je způsobena zánětem vnitřní výstelky víček. Důvodem tohoto stavu bývá lokální infekce, ale může také souviset se závažnějším onemocněním. Chronická konjunktivitida může být také důsledkem určitých anatomických defektů tváře a očí. Oči jsou pro psa příliš důležité na to, abyste riskovali odkládání léčby nebo nesprávnou léčbu, proto vždy se psem navštivte veterináře a nepoužívejte jiné přípravky než ty, které vám předepíše. Nepodlehněte pokušení použít kapky, které veterinář předepsal k léčbě nějakých dřívějších potíží psa. Anatomické defekty oka nebo tváře mohou být hlavní příčinou slzení očí. Některé chovatelské standardy vyloženě vyžadují tvar oka nebo tváře, který pak vede k anatomickým defektům působícím psům bolest. Některé anatomické defekty jsou dědičné, jiné získané. Mnohé z nich působí dráždění oční bulvy, které přejde do chronického stavu a je příčinou trvalého slzení. Lze provést určité chirurgické úpravy, ale veterinář vám pak pravděpodobně důrazně doporučí, abyste psa či fenu nevyužívali k chovu ani se s nimi neúčastnili výstav. Měli byste být schopni veterináře informovat, kdy výtok z očí začal, zda se zhoršuje v určitou denní dobu nebo na určitém místě a zda pes v poslední době nevykazoval příznaky nějakého onemocnění.
Pouze důkladné pozorování normálního oka pomůže majiteli rychle zjistit jakékoli změny. Snažte se určit dobu, kdy jste si poprvé všimli nějaké změny v oku, a vzpomeňte si, zda pes v tu dobu neprojevoval známky bolesti nebo podráždění oka.
Mnoho starších psů částečně nebo úplně oslepne, ale pomocí čichu a sluchu se pes dokáže ve známém teritoriu velice dobře orientovat, pokud na to má dost času a pokud se mu v cestě neocitne nějaká neočekávaná překážka. Ztráta zraku není rozhodně důvodem k utracení milovaného psa, který je jinak zdravý. Náhlé oslepnutí u mladého psa nebo psa středního věku vyžaduje okamžitou pomoc veterináře. Obzvlášť u mladých psů je třeba vyhledat veterináře co nejdříve, protože léčba tohoto stavu je možná jen v případě, když je rozpoznán včas. Uvědomte si, kdy jste si změny vidění psa všimli poprvé. Ověřte, zda je slepota částečná, nebo úplná. Sledujte, zda se zrak horší za šera, nebo za denního světla. Užitečnou pomůckou je naučit psa chytat hozený pamlsek, protože na základě této schopnosti závisející na kvalitě zraku pak můžete pravidelně ověřovat vidění a všímat si jakýchkoli změn.
Dědičné vady oka
Je známé, že celá řada očních vad, které vedou k úplné nebo částečné slepotě, je dědičná. Bývá jimi postiženo mnoho čistokrevných jedinců určitého plemene i kříženců nebo voříšků, kteří z nich pocházejí.
• Nekupujte si štěně z chovu postiženého nějakou vadou očí, pokud vám majitel neposkytne osvědčení o tom, že touto vadou netrpí ani jeden z rodičů.
• Nevyužívejte svého psa nebo fenu k chovu, nemají-li certifikát dosvědčující absenci nějaké oční vady, získaný po oficiálním vyšetření.
• Nevyužívejte svého psa nebo fenu k chovu, pokud mají nějakou dědičnou oční vadu.
Váš veterinář vám určitě bude schopen poradit vše, co obnáší příslušné vyšetření.
Určitě byste měli vědět, jak vypadá normální zdravé ucho vašeho psa už proto, abyste při pravidelné každotýdenní kontrole postřehli jakoukoli změnu. Malé množství světle hnědé voskovité tekutiny je normální a pro zdravé ucho nezbytné, ale z ucha by neměl v žádném případě vycházet nepříjemný zápach. Psi často nápadně třepou ušima po probuzení a občas si je taky škrábou, ale opakované a prudké třesení hlavou je znamením, že je něco špatně.
Příznaky onemocnění uší
• Opakované škrábání a potřásání hlavou.
• Pes drží hlavu bolestivou stranou dolů.
• Tmavá červenohnědá voskovitá usazenina v uchu.
• Nepříjemný zápach z ucha.
• Zánět – horký, oteklý a bolestivý zvukovod a boltec.
Léčba
Jakékoli onemocnění uší je třeba řádně diagnostikovat a bez prodlení léčit, protože relativně nezávažný problém se může radikálně zhoršit a přejít do mnohem horšího stavu, jehož léčba bývá složitější a dražší a který může doprovázet zápach šířící se celým domem. Kvůli akutní bolesti doprovázející nemoc uší může být pes také podrážděný a mít sklon chňapat po komkoli, kdo se jeho uší dotkne. Nepokoušejte se onemocnění uší léčit sami různými, i když patentovanými přípravky, které mohou být pro konkrétní stav vašeho psa k ničemu, nebo mohou být dokonce nevhodné. Vždy co nejdříve navštivte se psem veterináře, protože opožděná léčba může někdy znamenat, že k vyléčení již chronického stavu bude nezbytná operace. Včasná léčba vám ušetří peníze a vašeho psa trápení.
Máte-li doma další zvířata, především kočky, informujte o tom veterináře. Vaše kočka bude možná také potřebovat léčbu, i když nevykazuje žádné příznaky nemoci, protože kočky mohou být pro psy zdrojem infekce. |
Prevence onemocnění uší
• Srst na spodní straně ušních boltců udržujte kartáčováním bez uzlíků a zcuchanin.
• Psovi po koupání vysušte uši.
• Nadbytečné chlupy v uších vytrhejte nebo zastřihněte, ale postupujte přitom opatrně a s citem. Požádejte veterináře, aby vám ukázal, jak se to dělá.
• Zanesený, špinavý vnější zvukovod bez přístupu vzduchu je často hlavní příčinou zánětu zvukovodu.
• Nepokoušejte se čistit ucho do přílišné hloubky. Otřete povrch ucha vatovým tamponem navlhčeným slabým dezinfekčním přípravkem. Používejte pouze prsty, nikoli nějaké nástroje nebo pomůcky.
Možné příčiny onemocnění uší – zánětu zvukovodu (Otitis externa)
• Ušní roztoči. Malí roztoči v uchu, kteří mohou způsobit akutní podráždění; pes si ucho neustále škrábe a poškozuje tkáň ucha. Léčba vyžaduje použití přípravku s obsahem látky, která roztoče usmrtí. Zdrojem nákazy mohou být kočky přítomné ve stejné domácnosti.
• Plísňová nebo kvasinková infekce v uchu působí silné svědění, červenohnědý výtok a nepříjemný zápach. Nutný je specifický lék předepsaný veterinářem.
• Cizí předměty. Často se stává, že se psovi pohybujícímu se v trávě nebo obilí dostanou do ucha osiny nebo semena trav. Pes, který má v uchu cizí předmět, se najednou začne silně škrábat, potřásá hlavou a často ji naklání na stranu. Nepokoušejte se cizí předmět odstranit sami. Navštivte co nejrychleji veterináře, který psa ošetří, podle potřeby s lokální anestezií nebo po podání silného sedativa.
• Alergie nebo rozšíření onemocnění kůže. Pokud se jedná o tyto příčiny, je samozřejmě nutná diagnóza a léčba veterinářem.
• Bakterie. Většina bakteriálních infekcí je až druhotnou odezvou na jinou příčinu podráždění. Pro rychlé a úplné vyléčení je třeba zvolit správné antibiotikum.
• Tvar ucha. Nemůže být pochyb o tom, že stavba vnějšího ucha může být důležitým predispozičním faktorem pro vznik zánětu zvukovodu. Dlouhé, plandající ušní boltce s hustou srstí brání dostatečnému přístupu vzduchu. Nadměrně osrstěné vnější zvukovody, jako například u pudlů nebo některých teriérů, umožňují hromadění ušního mazu a drobných kousíčků, které vedou k zánětu.
Tento příznak obvykle naznačuje problémy s ušima, ale může ho vyvolat i výměna zubů 4–6měsíčních štěňat, bolest zubů staršího psa. Další příčinou může být zánět vnitřního ucha (otitis interna), zánět středního ucha (otitis media) nebo Aurální hematom (othematom), krví naplněný otok ušního boltce.
• Příznaky
Horký a bolestivý otok ušního boltce, který se pomalu během 2–3 dní zvětšuje; pes často třepe hlavou.
• Příčina
Zranění při rvačce, popř. zranění, které si pes způsobil sám agresivním škrábáním, intenzivními pohyby nebo údery hlavou, často spojené se zánětem zvukovodu (otitis externa).
• Opatření
Ihned se poraďte s veterinářem, protože to, že si pes škrábáním zranil ucho, má obvykle nějaký zásadní důvod. Obvykle je také nutné otok drénovat.
Neměl pes nedávno poraněný nebo jinak zhmožděný ušní boltec? Možná se popral s kočkou nebo se zranil trny rostlin. Neodhalila pravidelná kontrola uší příznaky zánětu zvukovodu? |
Poškození mozkového centra rovnováhy
• Příznaky
Nejistá chůze, otáčení se ve směru postižené strany, mimovolné pohyby očí ze strany na stranu.
• Možné příčiny
Doznívání epileptického záchvatu – v tom případě se pes vrátí do normálního stavu za pár hodin. Zánět zvukovodu vedoucí k zánětu středního ucha. Možná otrava, ale také poškození mozku po úderu do hlavy, popřípadě neoplazie (novotvorba nezhoubné nebo zhoubné tkáně).
• Opatření
Nechte psa co nejdříve vyšetřit veterinářem, který diagnostikuje příčinu.
Je důležité, abyste si vybavili jakékoli neobvyklé chování psa nebo příhodu z poslední doby. |
Když je pes v klidu, dýchá čenichem, ale když běží, dýchá ústy. Zrychleným dechem s otevřenou tlamou uvolňuje pes z jazyka a čenichu teplo a tím se chladí. Prohloubené nutkavé dýchání psa, který se nepohybuje, je známkou nervozity a obav, např. ve veterinární čekárně, nebo známkou bolesti v břišní oblasti. Březí feny mohou zrychleně dýchat až 12 hodin v prvním stadiu porodu. Abnormální dýchání bývá také spojeno s pěti závažnými naléhavými situacemi:
• Dilatace a torze žaludku
• Úpal, přehřátí
• Překážka v dýchacích cestách
• Eklampsie (laktační tetanie, mléčná horečka)
Tento stav se vyskytuje u fen buď v pozdním stadiu březosti, nebo nejčastěji během laktace, kdy jí štěňata mlékem odebírají velké množství živin.
Příznaky
Neklid, hledání úkrytu před světlem, opuštění štěňat, atypické chování, ztuhlost, bolest svalů, zrychlený dech, kolaps, případně křeče nebo záchvaty.
Příčina
Abnormálně nízké hladiny vápníku/glukózy v krvi. K tomuto stavu může dojít přesto, že je fena krmena dobře vyváženou potravou obsahující vápník. Feně v posledním stadiu březosti vápníkové doplňky potravy nedávejte, protože nadměrný přísun vápníku během březosti se může po porodu negativně projevit právě eklampsií.
Opatření
Okamžitě kontaktujte veterináře, ve dne či v noci, protože neléčený stav může rychle vést ke kolapsu a smrti. Odezva na léčbu je obvykle dramaticky rychlá.
• Poranění hrudníku
Příznaky
Náhlý nástup příznaků, viditelné trápení, rány nebo podlitiny, šok, slabost, bolest.
Příčina
Pád, dopravní nehoda, rvačka s větším psem.
Opatření
Šetrný převoz psa k veterináři.
U každého případu abnormálního dýchání je dobré vědět, jestli se příznaky objevovaly postupně (během 4–6 týdnů), nebo najednou. Všimli jste si abnormálního dýchání nejprve po tělesné námaze? Dýchá pes abnormálně, i když je v klidu? Neměl pes nějakou nehodu nebo úraz? Poznámka: S každými potížemi s dýcháním je lepší včas navštívit veterináře, než později litovat. |
Všem psům s výjimkou pudlů, bedlington teriérů a bišonků vypadává odumřelá srst. Někdy je línání sezonní, ale někteří psi s hustou srstí pocházející z chladnějších oblastí línají celý rok, pokud jsou chováni v teplém prostředí (vyhřátém domě). Když pes začne línat, je dobré mu venku důkladným vyčesáváním odstraňovat odumřelou srst a umožnit tím růst srsti nové. Němečtí ovčáci a další plemena s hustou podsadou ztrácejí velké množství chlupů na jaře. Buďte na to připraveni, je to normální stav. Další situace, kdy pes nadměrně líná:
U některých fen po porodu štěňat a během laktace
Příčina
V tomto případě je to pouze důsledek zvýšených nároků, které na fenu klade výživa štěňat.
Opatření
Odčervení kvůli případným vnitřním parazitům a časné odstavení štěňat pomůže omezit vypadávání srsti a zajistí rychlý návrat k normálu. S veterinářem se poraďte o vhodném krmivu a případných vitaminových doplňcích.
Po prodělání infekce/při chronické infekci. Ztrátu srsti mohou způsobit i nemoci, které ovlivňují trávicí ústrojí tak, že se všechny živiny nemohou řádně absorbovat do těla. Po takové nemoci často srst neroste normálně i po řadu týdnů či měsíců. Ztráta srsti je často spojena s chronickým oslabujícím onemocněním. Poraďte se s veterinářem o případné snadněji stravitelné dietě psa a minerálních doplňcích.
Stáří. U velmi starých psů se obecně předpokládá řídnutí srsti, stejně jako její šednutí nebo vybělování, které začíná na čenichu a postupně se šíří na srst po celém těle.
Špatná dieta. Psi, kteří mají trávicí potíže, alergie nebo jsou krmeni nedostatečnou nebo nevhodnou potravou, mívají řídkou, hrubou a suchou srst. Tento stav se většinou zlepší po odstranění příčiny.
Hormonální nerovnováha. Ztráta srsti je často spojena s hormonální nerovnováhou nebo nedostatečností, například u některých vykastrovaných fen či psů a při nedostatečné funkci štítné žlázy. Veterinární vyšetření, případně laboratorní vyšetření vzorku krve je v tomto případě nezbytné k určení příčiny a zahájení účinné léčby. Pro veterináře může být vodítkem fotografie psa v době, kdy měl normální nevylínalou srst, protože na jejím základě může odhadnout celkovou ztrátu srsti.
Symetrická oboustranná olysalost se někdy objevuje u starších kastrovaných fen, především u boxerů a jezevčíků. Na obou bocích se vytvoří typické lysiny stejného tvaru. Příčinou tohoto stavu je pravděpodobně hormonální nerovnováha. S tímto problémem si veterinář bude vědět rady. Celková progradující olysalost nekastrovaných psů nebo fen může souviset s hormonální nedostatečností, například s nedostatkem hormonu štítné žlázy. Určitě stojí za to poradit se s veterinářem, protože někdy i pár tablet podávaných každý den dokáže zázraky. Několik lysinek a suchá kůže na jednom kousku těla psa, především na hřbetě, může být důsledek staršího opaření nebo spáleniny, které jste si tehdy nevšimli. Jejich příčinou může být také infekce kůže nebo napadení parazity. Tyto léze je třeba pozorně sledovat, a pokud nejsou patrné známky hojení a růst nové srsti, je třeba navštívit veterináře, který předepíše vhodnou léčbu. Velkým psům se někdy vytvoří lysiny na hleznech a loktech, když lehávají na tvrdém povrchu. U veterináře určitě koupíte zvláčňující krém, ale samozřejmě byste také měli psovi vyhradit nějaké měkké místo, kam si může lehnout.
Poznámka: Chronická demodikóza (trudníkovitost) může být příčinou velkých lysin, které se objevují hlavně na hleznech a loktech. Důležitým pravidlem je zabránit tomu, aby léze přešly do chronického stavu nebo se vytvořily po celém těle, proto včas navštivte veterináře. Zdá se, že tento zdravotní problém postihuje především určitá plemena, například dobrmany.
Psi se stejně jako lidé škrábou (drbou), když je něco svědí. Nervová zakončení, která přenášejí pocit svědění, leží blízko povrchu kůže. Škrábáním si pes poškodí nervové receptory a ty už pak nereagují. Výsledkem je mírná bolest, kterou psi snášejí lépe než svědění. Silné drápy a vehemence, s jakou se psi škrábou, mohou vést ke značnému poškození kůže a umožnit tak vstup bakteriím, které se do místa poranění dostanou a celý problém zhorší. Nesmíte psovi dovolit, aby se neustále škrábal. Hlavní příčinou jsou paraziti, kteří psa koušou, sají mu krev a narušují celistvost kůže – poškodí ji. Nejběžnější paraziti jsou blechy, všenky, vši, dravčíci (králičí roztoči) a zákožka svrabová. Někdy lze příčinu snadno odhalit a jednoduše odstranit vhodným ošetřením, ale pokud škrábání přetrvává, vezměte psa k veterináři. Často je totiž levnější navštívit veterináře a koupit u něj pro psa účinný antiparazitární přípravek, který působí dlouhodobě. Zároveň je nutné ošetřit vhodnými přípravky všechna zvířata v domácnosti a také zlikvidovat parazity z pelechu psa a celého domu. K dalším příčinám škrábání patří zánětlivá onemocnění kůže vyvolaná alergiemi nebo bakteriální infekcí.
Velkou výhodou je, když dokážete určit, zda škrábání vašeho psa je obsedantní (nutkavé, posedlé) chování. Přestane se pes škrábat, když mu to povelem zakážete? Škrábe se jen na jednom místě, nebo téměř všude? Je škrábání intenzivnější v určitou denní dobu, na konkrétním místě, nebo když je psu horko nebo zima? Je škrábání stále častější a intenzivnější? |
Pšoukání, kručení v břiše (borborygmus) a plynatost (nadýmání, flatulence) nejsou obvykle spojeny s nějakým vážnějším onemocněním a psa jen zřídkakdy nějak trápí, i když často přivádějí majitele do společensky trapných situací. Pouštění větrů a plynatost mohou také souviset s nedostatečnou funkcí slinivky a dalšími trávicími potížemi.
Zkuste dát psovi největší denní porci v časnějších hodinách. Přejděte ze suchého krmiva na zvhlčené a naopak nebo mu do potravy přidejte vařenou rýži či chleba jako polysacharidovou složku a pokuste se tak omezit kvašení potravy ve střevech. Vždy udělejte jen jednu změnu naráz a v novém krmném režimu pokračujte dva týdny. Pozorně psa sledujte - zdá se vám, že mu nadýmání působí bolesti? Pokud nakonec musíte navštívit veterináře, informujte ho o všech změnách v krmení, které jste udělali, a o jejich výsledcích. |
Veterinář vám také může doporučit některou ze speciálních diet. Není od věci pobavit se s veterinářem o krmném režimu vašeho psa, kdykoli ho k němu přivedete i z jiného důvodu, protože dietetické potřeby se během jeho života mění. Vhodná úprava režimu krmení a složení podávaného krmiva může dát psovi novou energii a chuť do života a ten mu tak prodloužit.
(Ukázka z knihy Průvodce péčí o psa, kterou vydalo Nakladatelství Brázda.)
Pokračování příště