Rousné zakrslé slepice
Jedno z nejstarších původních zakrslých plemen musí zaujmout svou postavou, mohutnými rousy, ale i pestrou škálou barevných rázů.
Zařazení: původní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H1).
Původ: Evropa.
Kroužek: kohout 16 mm, slepice 15 mm.
Vznik plemene
Rousné jsou řazeny mezi nejstarší zakrslá plemena na světě. Plemeno má jistě evropský původ, ale podle některých autorů byli jeho prapředci dovezeni ve starověku ze západní Asie.
V Evropě se chovají po staletí. Zmínky o zakrslých slepicích s rousy pocházejí už z 60. let n. l., dá se tedy říct, že doprovázejí člověka téměř od narození Krista. Údajně se ale pro potěšení dětí a dam chovaly už v dobách římského impéria.
Další záznamy o slepicích s pernatými ozdobami běháků jsou datovány do 16. století. Zaujaly nejen milovníky přírody, ale také řadu umělců a malířů. Ve svém díle Ornitologie je v roce 1600 popisuje O. Aldrovandi, zahrnují je i reporty německého přírodovědce Pallase z jeho cesty do Ruska.
Uvádí se jejich nesporná příbuznost s belgickými barbu d'Uccle (ukkelskými vousáči), a to na základě supích pat – tvrdého opeření vyrůstajícího z holení, které se vyskytuje kromě uvedených dvou plemen snad jen u sultánek. Některé zdroje uvádějí společný belgický původ, jiné, že rousné byly průkazně zdokumentovány v Nizozemsku již v 16. století. U obou plemen se podle nejčastějšího zbarvení také používal shodný lidový název Mille Fleurs – milflérky.
Na konci 19. století se ještě u rousných vyskytovaly žluté běháky. Na vzniku rousných zakrslých slepic, jak je známe dnes, se podílely zejména Velká Británie, Německo a Nizozemsko, uvádí se také Francie.
Německé zdroje uvádějí, že rousné zakrslé byly u nich velmi rozšířeným plemenem již v 19. století. Na první německé výstavě drůbeže byly vystaveny tři páry rousných zakrslých, v roce 1896 na výstavě zakrslé drůbeže to bylo 74 kusů v barvě porcelánové, černé bíle skrvnité a pestré. V Německu vznikl klub jejich chovatelů v Saské Kamenici (Chemnitz) roku 1911, zejména z iniciativy Paula Hahna. Zatímco v období kolem první světové války se plemenu věnovalo jen několik chovatelů, po druhé světové válce zažilo opravdový boom. Zvýšil se jak počet chovatelů, tak barevných rázů. Po rozdělení Německa pracovaly samostatné kluby v SRN i NDR. Ke sloučení klubů pak došlo v roce 1990. Na současných speciálních výstavách bývá prezentováno 700–900 rousných. Od roku 1960 se jednou ročně pořádají konference určené pro členy klubu a jejich rodiny.
V Británii vznikaly zejména černé a bílé rousné. Dnes jsou tyto rázy na pevnině menší a kompaktnější. V Británii nejsou rousné tak oblíbeným plemenem, patří zde spíše k vzácnostem. Černé a bílé rázy jsou velmi podobné s ukkelskými vousáči a často se s nimi chovají společně. Pozor proto na křížence.
V Nizozemsku bylo v roce 1916 na výstavě Avicultura vystaveno 21 zvířat čtyř barevných rázů, v roce 1950 již 83 zvířat v deseti barvách od 22 chovatelů. Dnes je v Nizozemsku uznaných 19 kresebných rázů, téměř polovina vystavovaných rousných je v porcelánovém rázu.
Do Severní Ameriky byly rousné dovezeny údajně z Německa, klub chovatelů tu byl založen až v roce 1956.
Také u nás patří rousné zakrslé slepice k oblíbeným plemenům. Nejčastější jsou chované bezvousé variety, objevují se ale také vousatá zvířata nebo rázy se zkadeřeným peřím.
Plemenné znaky
Trup rousných zakrslých je kratší, zavalitý, široký a poněkud zvednutý, linie zad by měla být zaoblená, přechody ze závěsů jsou plynulé. Typická jsou uzavřená dlouhá křídla spuštěná v ose holení a zejména supí peří na holeních a husté rousy.
Tělesný rámec je malý, hmotnost se pohybuje u kohoutů od 0,7 do 0,9 kg, u slepic od 0,5 do 0,7 kg.
Hlava je menší až středně velká, její velikost musí korespondovat s velikostí trupu. Zobák se požaduje kratší, silný, lehce zahnutý, hřeben listový, středně velký, jemné struktury, s 5–6 pravidelně řezanými zuby a praporkem sledujícím linii týlu.
Obličej by měl být plný a stejně jako ušnice jemný a červený. Laloky musejí být kratší, zaoblené, i ony jsou jemné tkáně.
Zajímavá je varieta s vousy. Vous by měl být bohatý, trojdílný – tvořený podbradním a bočními vousy. Vousy by měly být pevně uzavřené a zakrývat laloky, ušnice i část obličeje, ale nesmějí bránit výhledu.
Typický krk je kratší, mírně dozadu prohnutý s bohatým závěsem. U vousatých rousných se vzadu na krku tvoří účes nebo také hříva.
Plná výrazně klenutá prsa jsou nesena výše i břicho je plné, spodní linie zaoblená. Záda musejí být krátká a široká, plynulé přechody do krčního a sedlového závěsu vytvářejí lyru. Ocas je rozevřený, široce nasazený pod úhlem asi 60°. Velké srpy mají tvar šavle a přesahují výšku hřebene, malé a střední srpy by měly být poněkud více zahnuté.
Běháky i holeně jsou středně dlouhé, z holení vyčnívá dlouhé tvrdší supí peří. Jemnější běháky zdobí dlouhé, bohaté tvrdší rousy, které vyrůstají po jejich vnější straně a z vnějších a středních prstů.
Nejčastější exteriérové vady
Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.
Vady se vyskytují v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.
Vyskytuje se hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.
U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.
Barevné rázy
Kytice z barevných květin – takto a právem uvádí svůj článek v Geflügelzeitung Rüben Schreiter. Důvodem tohoto obratu je jak množství barevných rázů, které jsou u rousných zakrslých slepic vyšlechtěny, tak skutečnost, že nejstarším ze všech barevných rázů jsou porcelánové. Ty byly v kruzích svých obdivovatelů nazývány také Mille Fleurs (z francouzského tisíc květin) nebo zahradní zakrslíci (Gartenzwerghühner). Na konci červenohnědých per jsou černé puntíky tvaru hrušky a na hrotu praporu bílé perly, které se zvětšují po každém dalším pelichání. Tomuto rázu patří také další nej… Kromě toho, že jsou nejstarší, jsou i nejoblíbenější a nejčastěji chované.
Barevné rázy rousných mohou být rozděleny do čtyř skupin. První a nejstarší z nich jsou rázy porcelánové, u nás dříve nazývané trojbarevné. Postupně vznikaly porcelánové kresby v různých odstínech. Naše šedě porcelánové, v Německu izabelové porcelánové, dříve byly nazývány modrými porcelánovými, jsou hned druhým nejčastěji chovaným rázem. Citronové porcelánové byly v Německu uznány roku 1984, stříbrné porcelánové v polovině 90. let minulého století. Problematické je u nich stále dosažení čisté barvy, bez pepření a zažloutnutí zejména v závěsech.
Další skupinou jsou rázy tečkované a skvrnité. Žluté bíle tečkované se do německého standardu zařadily již v šedesátých letech minulého století.
Čtvrtou skupinou jsou další kresebné rázy – kolumbijské a barevnokrké, pruhované i barevnoprsé. V tomto století byly v Německu uznány modré zlatokrké (2002), oranžovokrké (2006) i červeně sedlaté (2005) či rodobarvé (2010) pocházející z křížení žíhaných a zlatokrkých.
Konečně poslední skupinou jsou jednobarevné rousné, z nichž zejména u bílých a černých stoupá počet i kvalita.
U většiny vousatých rázů jsou ocasní pera o něco kratší, než je tomu u bezvousých. Je to v důsledku struktury ostnu. U černých, bílých a šedých bývá typ vousatých výraznější než u bezvousých.
Rousné zakrslé jsou u nás popsány v 26 rázech. Z těch, které nejsou jmenované v tabulce seznamu rázů v EE, jsou to žluté modře kolumbijské a žlutě plavé bíle tečkované.
| Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE | |||||
| Původ | ČR | Německo 1) | Belgie | Velká Británie | Francie |
| EE | Rousné zakrslé | Federfüßige Zwerghühner 2) | Nederlandse sabelpootkriel 2) | Booted Bantam | Sabelpoot 2) |
| černé stříbroprsé | birkenfarbig | noir a camail argenté et poitrine liserée | |||
| modré | blau | blauw | bleu | ||
| modré s lemy | blau-gesäumt* | ||||
| modré bíle skvrnité | blau mit weissen Tupfen | blauw witgepareld | bleue caillouté blanc | ||
| modré zlatokrké | blau-goldhalsig | ||||
| žluté | gelb | buff | fauve | ||
| žluté bíle tečkované | gelb mit weißen Tupfen | okerwitporselein | |||
| žluté kolumbijské | gelb-schwarzcolumbia | fauve herminé noir | |||
| krahujcové | gesperbert | coucou | |||
| žíhané | gestreift | gestreept | |||
| zlaté modře porcelánové | gold-blauporzellanfarbig*** | porselein blauwgetekend | |||
| zlatokrké | goldhalsig | patrijs | |||
| porcelánové | gold- -porzellanfarbig | porselein | mille fleurs | mille-fleurs | |
| šedě porcelánové | isabell- -porzellanfarbig | isabelporselein | porcelain | Porcelaine | |
| rodobarvé | kennfarbig** | ||||
| černé oranžovoprsé | orangebrüstug*** | noir a camail doré et poitrine liserée | |||
| oranžovokrké | orangehalsig | ||||
| šedé | perlgrau | parelgrijs | gris perle | ||
| šedé bíle skvrnité | perlgrau mit weißen Tupfen | gris perle caillouté blanc | |||
| červené | rot | ||||
| červené bíle tečkované | rot mit weißen Tupfen | ||||
| červeně sedlaté | rotgesattelt | ||||
| černé | schwarz | zwart | black | noir | |
| černé bíle skvrnité | schwarz mit weißen Tupfen | zwart witgepareld | mottled | noir caillouté blanc | |
| černé zlatokrké | schwarz- -goldhalsig | noir a camail doré | |||
| černé stříbroprsé | schwarz-silber | noir a camail argenté | |||
| stříbrokrké | silberhalsig | zilverpatrijs | |||
| stříbrokrké oranžovohřbeté | silberhalsig mit orange Rücken | roodgeschouderd zilverpatrijs | saumon argenté a épaules rouges | ||
| stříbrné porcelánové | silber- -porzellanfarbig | zilverporselein | |||
| bílé | weiß | wit | white | blanc | |
| bílé modře kolumbijské | weiss- -blaucolumbia | ||||
| bílé kolumbijské | weiß- -schwarzcolumbia | wit zwartcolumbia | blanc herminé noir | ||
| citronové porcelánové | zitron- -porzellanfarbig | citroenporselein | citronné millefleurs | ||
| Původ | Itálie | Chorvatsko | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie |
| EE | Nana Calzata | Gaćasta patuljasta kokoš | Nederlandse sabelpootkriel 2) | Millaflerka/Karzełek Łapciaty | Fodbefjerede Dvaerge - Sabelpoot 2) |
| betulla | brzozowy | sort solvbrystet | |||
| blauw (ongezoomd) | |||||
| blauw witgepareld | |||||
| niebieski złotoszyji | |||||
| fulva | buff | żółty | gul | ||
| camoscio pagliettata bianco | oker witgepareld | żółty biało nakrapiany | guld hvid porcelaensfarvet | ||
| żółto czarny kolumbia | gul sort columbia | ||||
| sparviero | gestreept | pręgowany | tvaerstribet | ||
| porselein m.bl.tekening | |||||
| collo oro | patrijs | złotoszyji | guldhalset | ||
| millefiori | zlatno- -porculanska | porselein | złoto porcelanowy | guld sort porcelaensfarvet | |
| porcellana | isabelporselein | izabelinowo porcelanowy | isabel porcelaensfarvet | ||
| pomarańczowoszyji | orangehalset | ||||
| grigio perla | parelgrijs | perłowo szary | perlegra | ||
| perłowo szary biało nakrapiany | perlegra hvidplettet | ||||
| rossa | czerwony | ||||
| czerwony biało nakrapiany | |||||
| czerwono siodły | |||||
| nera | zwart | czarny | sorte | ||
| nera picchiettata bianco | zwart witgepareld | czarny biało nakrapiany | sort hvidplettet | ||
| collo argento | zilverpatrijs | srebrnoszyji | solvhalset | ||
| roodgesch. zilverpatrijs | |||||
| zilverporselein | srebrno porcelanowy | solv sort porcel?nsfarvet | |||
| bianca | wit | biały | hvid | ||
| hvid bla columbia | |||||
| bianca columbia nero | wit zwartcolumbia | biało czarny kolumbia (jasny) | hvid sort columbia | ||
| millefiori limone | citroenporselein | cytrynowo porcelanowy | citron sort porcelaensfarvet | ||
| Původ | Slovensko | ||||
| EE | Mileflerka | ||||
| brezová | |||||
| modrá | |||||
| modrá bielobodkovaná | |||||
| modrá zlatokrká | |||||
| žltá | |||||
| žltá bielobodkovaná | |||||
| žltá kolumbia | |||||
| krahulcová | |||||
| pásikavá | |||||
| modrá porcelánová | |||||
| zlatokrká | |||||
| trojfarebná | |||||
| izabelo porcelánové | |||||
| oranžovoprsá | |||||
| oranžovokrká | |||||
| perlovošedá | |||||
| perlovošedá bielobodkovaná | |||||
| červená | |||||
| červená bielobodkovaná | |||||
| čierna | |||||
| čierna bielobodkovaná | |||||
| čierné zlatokrké | |||||
| červenosedlaté | |||||
| striebrokrká | |||||
| strieborno porcelánová | |||||
| biela | |||||
| bielo modrá kolumbia | |||||
| svetlá | |||||
| citronovo porcelánová | |||||
| * Uznané 2009; ** Uznané 2010; *** Uznané 2013; 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko; 2) uznané s vousem i bez něj |
Užitkovost
Snáška se pohybuje od 100 do 150 vajec s bílou až krémovou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 30 g. Uvádí se hmotnost až 38 g. Rozdíl v produkci vajec je jak mezi jednotlivými barevnými rázy, tak liniemi. Snáška je situovaná především do teplejších měsíců. Poměrně často kvokají.
Specifika chovu
Chov rousných zakrslých slepic je téměř bezproblémový, jsou odolné, otužilé a shánlivé. Mají relativně nízké nároky na prostor, pokud je ale chceme vystavovat, je potřeba přizpůsobit podlahu tak, aby nedošlo k poškození rousů. Nevhodné jsou tvrdé betonové povrchy, potřebují čisté prostředí a speciální podestýlku. Vhodná je např. hluboká podestýlka z hoblin.
I když nelze popřít výhody zatravněného výběhu, co se týče vitality a posílení imunitního systému, u výstavních zvířat jsou vhodné výběhy kryté, měli bychom zabránit smáčení rousů.
V zahrádce rousné zpravidla méně hrabou a jen sbírají, přesto ale dochází k poškození rousů. Zkrátka, vše musí být přizpůsobeno tak, aby se co nejméně namáhala jejich hlavní pernatá ozdoba – rousy.
Pokud chcete mít plně vyvinuté jedince v listopadu nebo prosinci, postačí líhnutí v dubnu. Životaschopnost kuřat bývá velmi dobrá. Kritéria výběru by měla být vždy zaměřena na vitalitu, dalšími kritérii jsou plemenné znaky a charakter kresby. Vhodné je odchovávat odděleně kuřičky a kohoutky. Trénování výstavního postoje většinou není potřeba a praktikuje se jen řídce. Podmínkou správného vývoje je samozřejmě dostatečné krmení. Doporučuje se zařazení dostatečného množství kvalitního zeleného krmení.
I přestože jde o selské slepice, většinu je možné snadno zkrotit, jsou vhodné jako mazlíčci pro děti.
Anglické stránky uvádějí větší citlivost k Markově nemoci.
Zahraničí
Informace o Klubu chovatelů rousných zakrslých v Německu naleznete na stránkách http://www.federfuss.de/, je zde uveden i seznam chovatelů jednotlivých rázů, řada fotografií a kreseb i jiné zajímavé informace.
Také anglický klub má své stránky: http://bootedbantamsgroup.webs.com/booted–bantam, nizozemský se prezentuje na stránkách http://www.zeldzamerassen.nl/ Sabelpootclub, švýcarský klub byl založen roku 1992 a informace o něm naleznete na stránkách www.skfzw.ch/
Zatímco v Evropě jsou rousné zakrslé ve většině zemí uznané bez vousů i vousaté, Američané mají rousné zakrslé (booted bantam) pouze bezvousé. Klub jejich chovatelů je společný i pro belgické plemeno Barbu d'Uccle nebo také Ukkelse baardkriel, ukkelské vousáčes kratším trupem, vousy, velmi malými laloky a linii zad tvaru písmene V.
Klub
Jednatelem Klubu rousných zakrslých slepic je Ing. Stein Gerhard, Mlýnská 21, 746 01 Opava, tel. 608 712 436, e-mail: stein@staz.cz, http://www.rousnazakrsla.estranky.cz/
Rozmnožovací chov rousných zakrslých slepic porcelánových má Ing. Bohumil Vlasák, Nová 251, 285 31 Nové Dvory u Kutné Hory, tel. 606 143 663, e-mail: boh.vlasak@seznam.cz
