Chodský pes

Chodský pes je ideální volbou pro rodinu s dětmi, ale i pro zájemce o sportovní kynologii nebo sportování se psem. Proč začínám touto větou? Když jsem začala psát článek, chtěla jsem začít základními informacemi o plemeni, typu, kdy vzniklo a jak. Nakonec jsem se rozhodla na prvním místě vyzdvihnout všestrannost tohoto plemene a hlavně vztah těchto psů k rodině a dětem. Možná i proto, že to bylo jedno z mých základních očekávání v době, když jsem štěně sama vybírala. Hlavně ale proto, že si choďáčci status všestranného rodinného psa prostě zaslouží. Posuďte sami…

Historie

Chodský pes patří mezi česká národní plemena, mezi plemena ovčácká. Mnoho lidí má tendenci zaměňovat chodského psa s německým ovčákem. Když se ovšem na obě plemena podíváte pozorněji, zjistíte, že rozdíly nejsou rozhodně tak malé. Ve vzhledu, využitelnosti ani v povaze. Chodský pes není nové, ale regenerované plemeno. Znamená to, že jsou sice o něm dochované zprávy již ze 13. století, zejména z dobových románů a kreseb, ale pak plemeno víceméně zaniklo či přestalo jako samotné plemeno vystupovat. Teprve v 80. letech 20. století začaly pokusy o jeho regeneraci. Dnes už můžeme vidět, že byly úspěšné. Regenerace začala výběrem vhodných chovných párů psů, které odpovídaly dřívější charakteristice plemene. Hlavním cílem regenerace plemene bylo odchovávat zdravé, velmi odolné a nenáročné psy, vysoce temperamentní, s chutí do práce, výborné hlídače a společníky za každé situace a pro všechny kategorie zájemců.

Člen rodiny

Péče o chodského psa není náročná. S přehledem ho lze mít venku i v bytě, samozřejmě za předpokladu, že bude dodržen pohybový režim. Venku může být celoročně, nevyžaduje zvláštní zázemí, plně postačí suchá bouda, která psa v případě potřeby ochrání před průvanem. Jeho dlouhá srst s bohatou podsadou je samočisticí, není tedy třeba každodenní kartáčování pro udržení srsti v kondici.

Psi milují odpočinek na vyvýšeném místě s dobrým výhledem na domovní dveře či branku. Však jsou také výborní hlídači, kteří rádi štěkotem upozorní i na sebemenší pohyb kolem svěřeného území. K cizím lidem se chovají tolerantně, ke členům své rodiny jsou velmi přítulní, velmi laskaví a trpěliví k dětem již od nejútlejšího věku. Chodský pes miluje svou rodinu a jejím členům chce být co nejvíce na blízku. Vyhledává kontakt a každou příležitost zažívat se svými lidmi jakékoli zážitky. Toto bych chtěla podtrhnout, protože tento pes nikdy nebude spokojený například celodenně zavřený v kotci s tím, že sice dostane najíst i napít, ale majitel ho vytáhne jen několikrát týdně ven za účelem výcviku a pak ho vrátí zpět. Tento pes chce cítit blízkost svých lidí a vyhledává s nimi kontakt, chce být členem rodiny.

Je učenlivý

Chodský pes velmi rád spolupracuje, je prakticky schopen naučit se cokoli, co ho nadchne, a proto větších úspěchů rozhodně dosáhnete spíše důmyslným výcvikem a pozitivní motivací než drilem. Díky této vlastnosti je vhodný i pro děti, které se o výcvik zajímají. Jsou to právě děti, jež jsou schopny naprosto spontánně a otevřeně zapojit psy do těch nejneuvěřitelnějších aktivit, které by dospělí pokládali za „zcela zbytečné“, ale věřte, že tak bude choďák ten nejspokojenější pes pod sluncem. Chodský pes není konfliktní, ale je-li napaden, umí se bránit. Přestože se vyznačuje temperamentní povahou, je lehce ovladatelný a velmi chápavý.

Sportovní i jiné aktivity

Pohyb chodského psa je lehký, rychlý a volný. Je to pes střední velikosti i hmotnosti (průměrně 20–26 kg). Elegance pohybu je předpokladem vysoké obratnosti, což uvítají zejména příznivci dogfrisbee a agility.

Další disciplínou, ve které choďáci dosahují velkých úspěchů, je dogdancing – tanec se psem. I zde je kladen vysoký důraz na schopnost maximální koncentrace, výborné koordinace a spolupráci (souhře) s majitelem.

Jeho ideální střední velikost a již zmíněná dobrá ovladatelnost jsou dobře využitelné i při výcviku doprovodného (slepeckého) psa, nejeden chodský pes se uplatnil v aktivní záchranařině. Úspěchů v tomto oboru dokonce v poslední době výrazně přibývá, a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí, odkud přicházejí na choďáčky velmi dobré reference.

Podobným tématem je i canisterapie – léčba psí duší. K náročným canisterapeutickým zkouškám a do ještě náročnější dobrovolnické canisterapeutické činnosti se dnes s nadšením zapojuje čím dál víc týmů. A věřte, že tato pravidelná činnost povahu psa opravdu prověří. I když se to nezdá, pes je vystavován silnému emocionálnímu a psychickému tlaku, a přesto má na každé terapii zůstat vyrovnaný, klidný a chápavý k potřebám klientů.

Ani ve sportovní kynologii se chodský pes neztratí. Pro jeho dobrou motivovatelnost a cvičitelnost se hodí i pro mladé či začínající kynology. Stále více psů má složeny nižší zkoušky z výkonu, ale již nejsou výjimkou ani zkoušky 3. stupně, účast na výběrových závodech či mistrovstvích.

Každé plemeno má i negativa

Nechtěla bych tady vzbudit dojem, že plemeno nemá chybičku a že všichni jedinci se již jako bezproblémoví a všestranní narodí a tím je vše dané. Samozřejmě, hodně důležitá je výchova v rodině, zkazit výchovu můžete u kteréhokoli plemene. Jde o to při výběru plemene nepodléhat momentálním módním trendům, ale spíš zapřemýšlet, co jsme schopni nabídnout a co očekáváme, kolik času a prostoru můžeme svému budoucímu pejskovi věnovat, jaké činnosti bychom chtěli provozovat a v neposlední řadě také na jaké úrovni – jestli nám jde o hezké společné chvíle při čemkoli, nebo máme ambice v nějakém oboru vynikat na národní či vyšší úrovni. Všestrannost plemene neznamená, že každé štěně bude podávat automaticky vysoké výkony v disciplíně, na kterou právě pomyslíme. Je to termín, který si choďáci vysloužili díky vysoké rozmanitosti činností, které se svými majiteli úspěšně vykonávají.

Zdraví

Z pohledu sledovanosti zdraví se jedná o zdravé plemeno, které netrpí žádnou vážnou chorobou nadlimitně, to znamená, že se choroby plemeni sice zcela nevyhnou, ale nevyskytují se ve vyšší míře, která by ukazovala na zatížení plemene nějakou konkrétní chorobou. Klub přátel chodského psa prostřednictvím dotazníku zdraví získané informace používá pro zjištění aktuálního stavu zdraví plemene. Také pro uchovnění jedince je jednou z podmínek absolvování vyšetření dysplazie kyčelního kloubu (DKK), přičemž pro chov může být využit pouze jedinec se stupněm max. 2/2 (C/C). Vzhledem k tomu, že chodský pes je menší a výrazně lehčí plemeno než například německý ovčák, nepředstavuje ani vyšší stupeň DKK pro chodského psa výrazný zdravotní pohybový problém.

Klub

Chovatele, zájemce o plemeno a majitele chodských psů sdružuje v ČR Klub přátel chodského psa, který podporuje chov, pořádá výstavy, svody, bonitace, ale i výcvikové a jiné akce pro své členy i nové zájemce o plemeno. S téměř pěti sty členy se řadí mezi nejpočetnější chovatelské kluby. Na jeho webu www.kpchp.org jsou všechny dostupné a potřebné informace o plemeni, databáze psů, kontakty na chovatele, chovatelská inzerce a další informace o tomto plemeni. Klub přátel chodského psa je členem ČMKU prostřednictvím subjektu ČKS a již několik let pracuje na uznání plemene FCI. Žádost o mezinárodní uznání chodského psa byla již na FCI zaslána a čekáme na projednání. Klub též pořádá několikrát do roka klubové akce, na něž má přístup široká veřejnost a kde si lze udělat celkový přehled o plemeni i se osobně poznat s chovateli.

Chov

Chovem chodských psů se zabývají ve velké míře menší chovatelé, vlastnící jednu až tři feny, je tedy předpoklad, že štěňata vyrůstají v rodinném prostředí. Feny a psi, kteří mají mít potomky s průkazem původu, musejí získat status „chovný jedinec“, kdy se v několika krocích posuzuje exteriér odpovídající standardu, povaha a zdraví. K získání statutu „chovný pes/fena“ je potřeba úspěšně absolvovat tři akce pořádané klubem (výstavu, svod dorostu a bonitaci) a doložit vyhodnocení RTG DKK (do chovu nutný výsledek do II. stupně – C/C).

Zahraničí

O toto plemeno je velký zájem i v zahraničí. Každoročně se do cizích zemí rozjíždí mnoho štěňat. Daleko nejsou ani takové destinace jako USA, Kanada, Finsko, a dokonce Kolumbie a Kambodža. O zemích, jako je Německo, Rakousko, Polsko, Itálie, Anglie, Francie, Nizozemsko, Litva, ani nemluvím. Nejedná se o jednotlivce, chodských psů v zahraničí je více než 150 a toto číslo každoročně stoupá. V některých zemích, například ve Finsku, Švýcarsku, Švédsku, na Slovensku a v Polsku, založili oficiální chovatelský klub, což vzhledem ke skutečnosti, že plemeno na FCI uznání stále čeká, není jednoduché. I zahraniční kluby pořádají setkání svých členů, výstavy. Oficiální chov v zahraničí není snadný, aby štěňata FCI neuznaného plemene dostala platný průkaz původu (ne pouze jakési registrační karty, které za PP nejsou uznávány), musí je zaštítit chovatelský klub – buď přímo daného plemene, nebo se jedná o místně působící kluby málopočetných plemen. I přes tuto nesnáz se již několik oficiálních zahraničních vrhů narodilo.

Co nás čeká…

V říjnu letošního roku se bude naše plemeno chodský pes prezentovat s ostatními českými národními plemeny na European Dog Show Czech republic. ČMKU umožnila klubům našich národních plemen jejich představení v závěrečném kruhu každý den (23.–26. 10.) formou prezentace a poskytováním materiálů a informací ve stáncích v areálu výstavy. Naší zastřešující kynologické organizaci ČMKU patří velký dík za tuto vstřícnost.

V roce 2016 oslaví Klub přátel chodského psa 25. výročí svého založení. Při této příležitosti bude pořádána v rámci týdenní akce klubu 1. evropská výstava chodských psů. Vzhledem k tradici plemene tato prestižní akce proběhne na Chodsku. Budou pozváni zahraniční majitelé chodských psů. Těšíme se na tuto velkolepou akci, na kterou se klub připravuje již nyní.