Statečné psí srdce má čtyři vítěze
Vítězem v kategorii Záchranný čin služebních a záchranářských psů profesionálů se stal Německý ovčák Saros podpraporčíka Jiřího Císaře z policejního Oddělení kynologických činností v Liberci, který po dlouhé stopě našel muže, jenž se chtěl připravit o život. V kategorii Záchranný čin neslužebních psů zvítězil Labrador Endy, který ubránil svého páníčka, když ho napadlo divoké prase. Titul Spící srdce, tedy ocenění psa in memoriam, byl udělen armádnímu německému ovčákovi Ulfovi psovoda Ondřeje Novotníčka za odhalení nastražené výbušniny, čímž uchránil zdraví a životy vojáků v Kosovu. V kategorii Pomáhající psí srdce hodnotící komise nejvýše ocenila fenku Peruánského naháče Agátu, kterou není třeba více představovat, neboť mnohé jsme se o ní dozvěděli v seriálu Fauny pod názvem Klinická canisterapie v podání magistry Ivy Bajtlerové. Pro milovníky zvířat snad bude zajímavé dozvědět se, jak ocenění čtyřnožci konkrétními činy pomohli lidem. Nejprve si stručněji připomeneme tři příběhy. Ten čtvrtý, o labradorovi, který se pustil do kance mordujícího na zemi ležícího páníčka, zmíníme později.
Záchrana přišla po půlnoci
Když první prosincovou sobotu roku 2013 před půlnocí oznámila žena z Liberecka na tísňovou linku 158, že pohřešuje svého otce, bylo policistům brzy jasné, že nepůjde o snadné pátrání. Ukázalo se, že muž rozeslal členům rodiny e-mail na rozloučenou. Příčinou jeho myšlenek na ukončení života bylo zřejmě rozvodové řízení, které těžce nesl, a proto také užíval antidepresiva. Policejní hlídka řešící tento případ byla rovněž informována, že muž vlastní zbraň, kterou se doma nepovedlo nalézt ženě a později ani policistům. Muži zákona usoudili, že v hledání by mohl pomoci služební pes. A jak se ukázalo, bylo to šťastné rozhodnutí. Během několika minut dorazil do Krásné Studánky podpraporčík Jiří Císař a zakrátko nato zkoušel nasadit svého psa na stopu poblíž rodinného domku pohřešovaného. Německý ovčák Saros se vehementně pustil po stopě, která však byla stále namáhavější, zvláště když dvojice dorazila do lesa. Po dvou a půl kilometrech se dostali na okraj lesa a vzápětí pes označil v hluboké trávě přítomnost člověka. Ležící muž byl sice prochladlý, ale naštěstí živý. První pomoc poskytl policista a o další už se postarala přivolaná zdravotní záchranná služba. Díky Sarosovu skvělému výkonu se policistům podařilo zachránit život člověka. A to byl důvod, proč hodnotitelská komise rozhodla o vítězství Sarose za záchranný čin služebního psa v roce 2013.
In memoriam Ulfovi
Druhé Statečné psí srdce získal za vítězství v kategorii in memoriam německý ovčák Ulf armádního psovoda Ondřeje Novotníčka. Již několik let nežijícího psa si vybrala hodnotitelská komise na základě řady článků, které se objevily v tisku před několika roky. A protože řada mladších psů byla za své působení v zahraničních misích oceněna představiteli naší, americké i dalších spojeneckých armád, a Ulf se žádné medaile nedočkal, bylo rozhodování jednoznačné. Komise konstatovala, že Ulf působil v zahraničích misích u našich i spojeneckých jednotek v Kosovu a v Iráku, kde provedl řadu zákroků na obranu vojáků a našel desítky ukrytých zbraní. Například v roce 2002 za působení v Kosovu se jeho nálezy zbraní počítaly na desítky. „Zpočátku jsem byl takřka každý den účastníkem akcí zvaných SEARCH, což je mezinárodní zkratka pro prohlídky domů, různých objektů i volného terénu, kde bylo podezření na ukrývání nelegálně držených zbraní a střeliva. Se stejným cílem jsme prováděli také kontroly na Vehicel Check Point, což byla místa na silnicích vyčleněná pro prohlídky všech druhů vozidel. Bylo to v době, kdy ještě mezi Kosovany bylo hodně zbraní držených načerno, a tak měl Ulf nejméně každou druhou operaci nějaké nálezy,“ vzpomíná Ondřej Novotníček. Kvality Ulfa brzy zaznamenali spojenečtí vojáci, a tak si ho často vyžadovali pro své pátrací výjezdy Finové, Norové a Britové.
Všestranný pes
Ulf byl nejen specialistou na vyhledávání zbraní a střeliva, ale stejné kvality prokazoval jako obranář. Osvědčil se tak v irácké Basře, kde plnil především úlohu psího obranáře při ochraně české 7. polní nemocnice. Místní lidé nejednou napadali vojáky, jak se předháněli ve frontách na ošetření. Přitom ani krajní hrozby vojáků pistolemi a samopaly nebrali nijak vážně, protože takové zbraně byly pro domorodce běžnou součástí života. A když už se zdálo, že dojde k nejhoršímu, musel zasáhnout služební pes. Pokud byl ke kritické situaci povolaný Ulf, už svým vzezřením budil respekt, natož když začal štěkat. Pak si dal říci i rozvášněný dav a v tu chvíli poslechl psovoda na slovo. Anketní porota však zvláště vyzvedla výkon Ulfa při rutinní kontrole velkého domu v Kosovu. Tehdy označil v jedné místnosti skříňku, což byl jasný signál, aby se podezřelému místu nadále věnovali s nejvyšší opatrností pyrotechnici. Jak se posléze ukázalo, pes svým nálezem uchránil životy a zdraví vojáků, neboť dveře skříňky byly drátkem spojené s odjištěným granátem, aby tímto smrtonosným způsobem jistily úkryt arzenálu zbraní a střeliva.
Naše známá
Jak už bylo uvedeno, vítězství ve třetí kategorii, Pomáhající srdce, získala fenka peruánského naháče, která působila deset let v ordinaci magistry Bajtlerové v Poděbradech. Pomohla přitom tolika dětem a dospělým jako žádný jiný canisterapeutický pes. Ačkoli o fence Agátě už čtenáři Fauny ze seriálu o canisterapii vědí hodně, statistika, která mimo jiné přesvědčila hodnotitelskou komisi, asi bude novinkou. Za svoji desetiletou canisterapeutickou kariéru odpracovala v ambulanci více než 420 hodin čistého času a ročně pomohla průměrně 165 dětem, které na běžnou terapii nereagovaly. Její další aktivity ve speciálních školách, zdravotnických a sociálních zařízeních, stejně jako v kurzech a na konferencích, se dají jen těžko spočítat. Agáta se dočkala ocenění už v psím důchodu, proto nezbývá než si přát, aby v pomoci dětem měla stejně úspěšné následovníky.
