Domov pro koně Díl 5: Přístřešky – jaké, proč, jak…
Co je to přístřešek?
Definici přístřešku nikde nenajdeme, pro naše účely si ji však můžeme vymyslet: Přístřešek je jednoduchá umělá stavba, která poskytuje koním žijícím trvale nebo dočasně venku přechodnou ochranu před nepřízní počasí. Jinými slovy: koně se do něho zajdou schovat, pokud jim momentální počasí není příjemné.
Takto o přístřešku mluví i naše zákony a vyhlášky. Nařizují všem chovatelům, aby svým koním zajistili stáj nebo přístřešek čili ochranu proti nepřízni počasí. V první řadě je dobré si uvědomit, co je to nepřízeň počasí, před čím tedy mají přístřešky koně chránit? Vraťme se zpět k podstatě koní, jejich životním návykům a potřebám. Zjistíme, že tato zvířata snášejí výkyvy počasí velmi dobře – když nejde o extrémy. Přístřešek by proto měl koně chránit před
– trvalými srážkami,
– studeným větrem nebo kombinací nízké teploty a silného větru,
– letním slunečním žárem,
– hmyzem.
Z toho vyplývá, že by se mělo jednat o nějakou stavbu nebo přírodní překážku, která by zajistila „střechu nad hlavou“ a závětří, tedy určitou ochrannou „stěnu“.
Další otázka zní, kteří koně přístřešek potřebují. V první řadě se bude jednat o případy, kdy jsou ustájeni pastevně, 24 hodin pobývají venku, mimo řádnou stáj. Přístřešek ale budou potřebovat i ti koně, kteří pobývají ve výbězích nebo na pastvinách pouze větší část dne, popřípadě ti, kteří jsou na nepříznivé počasí citliví, ale přesto je pro ně lepší, aby žili mimo řádnou stáj. Příkladem budiž starší dušní koně. Tráví-li koně venku jen pár hodin, nebude pro ně přístřešek nutný. Nevyužijí ho ani koně, které majitelé nebo ošetřovatelé při delší nepřízni počasí odvedou z výběhů/pastvin do stájí.
Přístřešek ve výbězích či na pastvinách, pokud je správně provedený, šetří lidskou práci: není nutné koně vodit do stájí při nepříznivém počasí. Schovají se do přístřešku ve chvíli, kdy jim venku už skutečně nebude příjemně.
Nežijí-li koně venku po celý rok 24 hodin denně, bude jim stačit i přirozená ochrana. Může se jednat o skupinu stromů či vyšších keřů nebo dostatečně světlý a prostorný lesík, může to být skála, dostatečně vysoká/hluboká terénní nerovnost, která poskytne koním dostatečné závětří. Je-li výběh nebo pastvina nechráněný, jsou-li koně venku po celý den nebo vyžadují zvláštní ochranu, je nutné přistoupit k vybudování umělé „ochrany“.
Jaké požadavky by měl přístřešek splňovat?
Než se rozhodnete po koupi nebo postavení určitého typu přístřešku, je dobré si ujasnit, co od něho očekáváte a pro kolik koní bude sloužit. Podle toho budete vybírat vhodnou konstrukci i velikost nebo členění.
Požadavky na přístřešek v zimě jsou jasné: musí v první řadě chránit před mokrem a větrem, protože takové počasí koním vadí a může je poškodit. Suchý mráz, sněžení, mrholení, to jsou situace, kdy většina koní ochranu přístřešku nepotřebuje. V zimě proto budeme kromě střechy nad hlavou chtít i dobré závětří v podobě stěn. Do přístřešku nesmí foukat ani pršet. Zároveň je třeba myslet na to, že v období mokra se snadno okolí přístřešku rozšlape a změní v bahniště, často tak dopadne i jeho vnitřek, pokud tam koně pobývají častěji a vykonávají své vylučovací potřeby. „Zimní“ přístřešek by proto měl mít následující vlastnosti:
• Stěny umístěné tak, aby chránily před převažujícími větry; ty jsou u nás většinou severozápadní, proto by vchod do přístřešku měl být z východu nebo jihu.
• Přístřešek by měl mít více stěn, minimálně dvě, ideálně tři, aby dostatečně chránily před větrem.
• Stěny by neměly být děravé, do výšky koně by neměly propustit vítr ani déšť nebo sníh.
• Podlaha přístřešku i jeho okolí by měly být zpevněné, aby se netvořilo bláto.
• Pokud přístřešek nestojí na nejvyšším místě pastviny/výběhu, měl by být drénovaný, aby do něho netekla voda z vyšších míst (kanály, strouhy apod.).
• Přístřešek musí být dobře ukotvený v zemi a dostatečně stabilní i mohutný, aby odolával i nárazům silného větru.
V létě jsou požadavky na přístřešek podobné, ale protože v tuto roční dobu má chránit především před slunečním žárem, do popředí se dostává něco jiného: musí poskytovat koním dostatečný stín, a především se v něm musí hýbat vzduch, tedy nesmí být přehřátý, ale naopak chladný. Svým způsobem nemusí mít ani jednu stěnu – stačí jen střecha beze stěn. Anebo košatý strom… Ale podívejme se, jaké vlastnosti má mít „letní přístřešek“:
• Má chránit koně před slunečním žárem, proto je vhodné, aby byla jeho jižní a jihozápadní stěna uzavřená; vchod je nejlépe udělat na východní straně přístřešku.
• Musí být velmi dobře větraný, proto by jeho stěny neměly být uzavřené od země až nahoru, ale je potřeba, aby měly dostatečné otvory umožňující proudění vzduchu; jeden otvor níž pro nasávání venkovního vzduchu (okno…) a další výš (škvíry pod střechou) pro odvádění vnitřního vzduchu.
• Měl by být dostatečně hluboký, aby koni poskytl stín a ideálně i chládek.
• Měl by být co nejvyšší, protože teplý vzduch stoupá nahoru ke stropu.
• Měl by být z materiálu, který se snadno nerozpálí od slunce (např. ne z kovu, plechu…).
• Je dobré, aby v jeho vchodech visely vzdušné „závěsy“, které budou překážkou pro případný hmyz.
Naštěstí zimní i letní požadavky se dají dobře zkombinovat a finální přístřešek může sloužit dobře po celý rok:
• Vchod z východu, popřípadě druhý z jihu.
• Nad vchody ještě může být přesahující střecha poskytující dodatečnou ochranu i stín nebo ještě jedna jednoduchá zástěna.
• Do vchodu je dobré dát plastové nebo podobné závěsy chránící před větrem a deštěm, ale i před hmyzem.
• Přístřešek má být dostatečně vysoký, ideálně dva metry či více, i hluboký.
• Dobrá je izolovaná střecha, popřípadě střecha s půdičkou, kam se bude uskladňovat například sláma či seno a poskytne dostatečnou izolaci před slunečními paprsky opírajícími se do střešní krytiny.
• Vhodné je zpevnit vnitřek i okolí přístřešku, samotnou podlahu přístřešku udělat ještě o stupínek nad okolním terénem.
• Stěny přístřešku mají být v horní části otevřené, v létě více, v zimě lze část otvoru zakrýt například pevnou hustou sítí používanou pro ochranu před větrem; ideální je, když se může na léto jedna nebo více stěn odstranit či více otevřít.
Velikost a členění přístřešku
Při budování přístřešku myslete na to, že musí poskytnout ochranu všem koním, i těm hierarchicky níže postaveným. Musí proto být natolik prostorný a tak dobře členěný, aby se v něm mohla navzájem vyhnout zvířata, která se nesnášejí. Jinak by se snadno stalo, že se podřízení jedinci dovnitř nedostanou. Je proto třeba, aby vchod do přístřešku byl hodně velký (například bude chybět celá jedna stěna), ideální je udělat vchody dva, pokud možno ne proti sobě, aby nevznikal průvan. Má-li se v přístřešku schovávat více koní, lze jeho prostor rozčlenit neúplnou přepážkou, za kterou se mohou zvířata „schovat“. Lepší však než jeden velký je několik menších přístřešků.
Velikost přístřešku není zákonem dána, ale řídí se údaji ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. V její příloze č. 3 jsou uvedené rozměry individuálních boxů pro koně podle kohoutkové výšky a plocha pro skupinové ustájení koní. Například u dospělého koně kohoutkové výšky 160–170 cm má mít individuální box plochu 9 m2 (nejkratší stěna musí být minimálně 2,5 m dlouhá) a tolik prostoru musí jednomu koni poskytnout i skupinový box (čili krát počet koní, kteří tam budou trávit čas). V případě haly určené k odpočinku může být tato plocha menší, jako minimum (!) se uvádí 80 % této plochy. Mluvíme o minimech, optimum a ideál budou samozřejmě větší.
Jak přístřešek vybavit?
Na to mám jednoduchou odpověď: nijak. Přístřešek není od toho, aby v něm koně trávili velkou část času! Má sloužit pouze pro přechodné ukrytí koní v případě nepříznivého počasí. Proto by neměl být nijak vybaven, nemělo by tam být krmení, napájení a většinou ani není nutná podestýlka. Naopak, pokud koním dáte do přístřešku podestýlku, snadno se stane, že ji budou využívat jako toalety a značně to zhorší kvalitu a čistotu vzduchu, koně budou kopyty šlapat po nevhodném povrchu. Dáte-li do přístřešku i krmení (seno), může se stát, že v něm koně budou trávit příliš mnoho času, opět zde budou kálet a močit, dýchat špatný vzduch a šlapat po špatném povrchu.
Možná někdo namítne, že by bylo dobré, aby koně mohli v přístřešku odpočívat. Znovu zopakuji, že přístřešek není místo k odpočinku, ale úkryt před počasím. Pokud přesto budete chtít, aby zde měli koně možnost si lehnout, je lepší vnitřní prostor udělat ještě větší, rozčlenit ho neúplnými přepážkami na více částí, aby odpočívající koně měli klid, zajistit zvláště dobré větrání – a samozřejmě ho často uklízet. Koně chovaní venku však většinou raději odpočívají v otevřeném prostoru a nevadí jim ani hlína, ani tráva; může mít smysl jim proto nastlat pod širé nebe v případech, že je kolem pouze rozšlapané bahno, sníh nebo zmrzlé tvrdo.
