Ludvíkov Horses & Holiday
Kdy jsi propadla islandským koním?
Já jsem měla koně ráda už v dětství, a i když jsem ještě neměla vlastního koně, mohla jsem se stát členkou Jihonizozemského klubu chovatelů islandských koní, kde vlastnictví nebylo podmínkou. K 22. narozeninám mi dal Gideon dvouletou islandskou kobylku Brunku, kterou jsem si sama obsedala a je se mnou dodnes. Později mi maminka koupila druhou klisnu – Rindu, obě s námi přicestovaly do Česka a mám od nich také několik potomků.
Proč ses rozhodla právě pro islandské koně? U nás to není právě často viděné plemeno…
Islandští koně mi učarovali zejména dobrým charakterem, který je pro ně typický, a svými speciálními chody (tölt a mimochod). Jsou to koně zvyklí žít přírodně, tedy celoročně venku ve stádě, a nepotřebují neustálou péči člověka jako například teplokrevníci.
Jak se pozná, zda kůň bude mít čtyři, nebo pět chodů?
Jak se narodí hříbátko, tak to chovatel pozná v průběhu několika dní. Speciální chody mají islandští koně vrozené a dědí se, proto je dobré do chovu zařazovat koně jak se čtyřmi chody (krok, klus, cval a tölt), tak s pěti (navíc s mimochodem), protože jejich potomci pak mají výrazně lepší laterální chody a lépe se s nimi pracuje i v töltu.
Mají nějaké problémy při chovu? Četla jsem, že koně odvezení přímo z Islandu se již nikdy nemohou vrátit kvůli nemocem…
Ano, když kůň jednou opustí Island, nesmí se již vrátit, takže po světovém šampionátu nebo jiné velké soutěži jsou tito koně určeni k prodeji. Islandští chovatelé totiž mají velký strach ze zavlečení nákazy, a tak i lidé, kteří si tam chtějí zajezdit, musejí mít vydezinfikované jezdecké věci včetně oblečení, bot atd. Co se týká problémů, u islandských koní se vyskytuje letní vyrážka, což je genetický problém, který se u tohoto plemene objevil až s příchodem do Evropy. Chovatel by pak koně s tímto problémem neměl zařazovat do chovu, jinak se vyrážka bude šířit dál. Takoví koně musejí mít v létě speciální deku a také by měli mít možnost pohybovat se v místech, kde není tolik hmyzu, který všechno ještě zhoršuje (nejlépe je jim na kopci, kde je vítr, nebo blízko moře).
Kdy se obsedají, mají nějakou speciální výstroj?
Islandští koně jsou sice menšího vzrůstu (KVH se pohybuje mezi 130 a 145 cm), ale jsou silní a běžně unesou dospělého člověka. K tomu je ale potřeba, aby mělo toto plemeno delší čas na zesílení zádových svalů. Běžně se tedy s obsedáním začíná tak ve čtyřech a půl letech, kdy stačí vzít koně na lonž, zvyknout ho na sedlo a váhu jezdce. Já pak našim koním dám na několik měsíců volno a na začátku pátého roku začneme pracovat s jezdcem. Samozřejmě, že záleží na konkrétním koni – je-li drobnější, není kam spěchat, když má silnou kostru, může se s ním začít pracovat ve čtyřech letech, ale nikdy ne dřív, protože jinak mohou mít problémy se hřbetem! Používáme speciální sedla určená pouze pro toto plemeno – mají rovná posedlí, díky kterým jezdec přenese váhu dozadu a učí tím koně speciální chody. V ČR se nedají sehnat, ale v Německu a v Nizozemsku ano, je však potřeba počítat s cenou kolem 1 500 eur. Stejně tak mají islandští koně jednoduché uzdečky bez podhrdelníku a čelenky. Při soutěžích se používá i speciální udidlo, které je však ostré a patří jen do rukou zkušeného jezdce.
Je potřeba je kovat?
Žijeme v hornatém terénu, ale pokud naši koně chodí pod sedlo jednou až dvakrát týdně, podkovy nejsou potřeba, stejně tak jsou zbytečné v zimě. Na léto k nám však jezdí nejen hosté z Česka a z Nizozemska, ale i Německa, Anglie, Ruska a dalších zemí a koně jsou pod sedlem až čtyři hodiny denně, chodí na dlouhé vyjížďky do hor, a proto je kováme.
Máš i plemenného hřebce a již několik ročníků jeho hříbat, budeš časem hledat jiného? Jak je to s inseminací u islandských koní?
Naším plemeníkem je od roku 2009 letos desetiletý hřebec ryzé barvy Baldi frá Breidablik od chovatelky Carly van Nunen z Breidabliku. Ten získal na körungu za exteriér 7,8 bodu, za chody (krok, klus, cval, tölt) 7,9 bodu a za celkový dojem 7,8 bodu. Až tu budu mít moc jeho potomků, budu se muset poohlédnout po jiném hřebci, ale zatím to není potřeba. S inseminací se u islandských koní teprve začíná, je to velmi drahé oproti přirozené plemenitbě, kde skok vyjde na 500–600 eur, kdežto inseminace se všemi náklady třeba až na 1 100 eur.
Pokud si někdo chce koupit islandského koně, jaké jsou ceny?
Ceny hříbat a mladých koní jsou vyšší (40 000–50 000 Kč), samozřejmě, že čím je to zkušenější kůň s více chody, tím se cena zvyšuje. My v současné době nabízíme k prodeji pět mladých atraktivních valachů. Pokud by někdo chtěl koně na závody, musí počítat s tím, že za něj zaplatí i více než 10 000 eur! Já ale říkám, že to je první a jediná velká investice, protože pak už můžete islandského koně chovat celoročně na pastvině s minimálními náklady. Potřebují však žít venku a ve stádu, tito koně budou ve stáji nešťastní. Pokud na ně nemá majitel čas každý den, nevadí jim to, stačí jim pohyb ve výběhu a samozřejmě velkou výhodou je, že unesou jak děti, tak dospělé.
Kde se mohou noví majitelé registrovat, jaké možnosti mají?
Administrativu islandských koní zajišťuje Světová chovatelská organizace FEIF (International Federation of Icelandic Horse Associations), která sdružuje 19 členských zemí. Zaštiťuje chov, dodává praktické informace chovatelům a jednou za dva roky pořádá Světový šampionát, který se koná vždy v jiné členské zemi (loni to bylo například v Berlíně). Naši koně přísluší pod nizozemskou plemennou knihu (NSIJP – Nederlands Stamboek voor IJslandse Paarden). Členové zde platí roční poplatky (ve výši přibližně 100 eur), dostávají z organizace časopis s informacemi o dění a samozřejmě se mohou účastnit chovatelských přehlídek. V rámci PK jsou také registrována hříbata, stačí doklad o plemenné příslušnosti obou rodičů, termín připouštění a posléze oznámení o narození hříběte. Organizace pak chovateli zašle čip a vystaví průkaz původu koně. Hříbata i dospělí koně se mohou účastnit svodů pořádaných v zahraničí, při kterých je hodnocen exteriér, chody a celkový dojem, v ČR bohužel není vedena plemenná kniha. Je-li hřebec řádně registrován, nepotřebuje v Nizozemsku licenci pro připouštění a automaticky jej chovatel může využívat.
Neohrožuje to kvalitu chovu? Když v podstatě jakýkoli hřebec může připouštět?
A proč by chovatelé dělali nekvalitní hříbata?! V Nizozemsku chovatelé vědí, že z nekvalitního spojení bude jen nekvalitní hříbě, protože dědí genetickou výbavu po rodičích. Dobře si rozmyslí, jakým hřebcem budou připouštět a zda jejich koně budou prodejní. Nepouštějí se do křížení s jinými plemeny, jak je to zvykem tady! Němečtí chovatelé však kříží jihoamerické plemeno Paso fino s islandskými koňmi, těmto koním se říká Aegidienberger. Jsou to vyšší koně (140– –155 cm), kteří mají zachovány speciální chody, ale stále je třeba pracovat na zdokonalení tohoto mladého plemene. Já ale nejsem příznivcem křížení islandských koní s jinými plemeny, protože tím se vytrácejí jejich jedinečné vlastnosti, které mě tolik fascinují!
Děkuji za rozhovor.
