Kdo se z našich čtenářů zabýval chovem evropského ptactva, určitě si uvědomoval náročnost a odpovědnost při sestavování krmných dávek. Ptačí organismus vyžaduje pro své zdraví bílkoviny, glycidy, tuky, minerálie, vitaminy, vodu a na to je nutno stále pamatovat.Kdo se z našich čtenářů zabýval chovem evropského ptactva, určitě si uvědomoval náročnost a odpovědnost při sestavování krmných dávek. Ptačí organismus vyžaduje pro své zdraví bílkoviny, glycidy, tuky, minerálie, vitaminy, vodu a na to je nutno stále pamatovat.
Německý chovatel měl ve svých voliérách tyto druhy ptáků: jikance, pěnkavy, zvonky, hýly, dlasky, čížky, zvonohlíky a hýly rudé.
Jako základ dával tyto zrniny: řepka, lněné semeno, proso, lesknice, oves, slunečnice, semenec, mák. K tomu přidával ještě pšenici, ječmen, žito (též v polozralém stavu), semena salátu, lopuchu, bodláku, okurky salátové, dýně i kapusty. Vyhledávané byly klásky jitrocele, různé trávy se zralými i polozralými semeny v klasech nebo celých stvolech, dále semena břízy, olše, smrku, borovice, modřínu, lípy, javoru, vrby. Všichni ptáci si pochutnávali na suchých semenech smetánky, ptačince žabince, řebříčku a mnoha dalších druzích plevelných rostlin.
Z ovoce a plodů nechyběly na jídelníčku tyto druhy: jablka, hrušky (nakrájené na kostky), jeřabiny, černé bezinky, jalovčinky, borůvky, maliny, jahody, ostružiny. Některé z uvedených druhů si chovatel pro zimní období nasuší.
Druhy ptáků, vyjmenované v úvodu tohoto krátkého příspěvku, jsou převážně zrnozobí, ale stejně ochotně berou, zvláště od jara do podzimu, na doplnění živočišnou potravu. V první řadě to jsou kukly lučních mravenců a pak hmyz sbíraný pomocí entomologické síťky na kvetoucích loukách. Neodmítnou ani moučné červy nebo jejich kukly.