Zařazení: původní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H1).
Původ: Belgie
Kroužek: kohout 11 mm, slepice 9 mm.
Vznik plemene
Také antverpští vousáči patří ke starým zakrslým plemenům. Obraz se slepičkami, které bychom i dnes nazvali antverpskými vousáči, namaloval v křepelčím rázu Albert Cuyp už v 17. století, ale všimli si jich také další umělci…
První písemná zmínka o vousáčích je údajně ve francouzsky psané knize ze začátku 19. století. Některé prameny uvádějí, že plemeno pochází z Nizozemska, ale oficiální zemí původu je Belgie. Vousáči zřejmě pocházejí z okolí města Antverp, hned druhého nejlidnatějšího belgického města, kde jsou častými chovanci.
Kdy přesně začalo šlechtění a cílený výběr antverpských vousáčů, není přesně známo, ale jako plemeno je zmínil už v roce 1858 Ch. Jaques. Poprvé byli vystaveni v Bruselu, a to v roce 1881 v krahujcovitém rázu, v zemi původu byl klub založen v roce 1904. Úspěch klubu byl obrovský a během krátké doby měl 450 členů. Dalším rázem, který se objevil na výstavách, byl černý. Tvorba několika barevných rázů a dnešního typu se přičítá Michaelu van Gelderovi, bohatému chovateli z Bruselu. V roce 1905 byl v Belgii přijat oficiální standard pro černé, bílé a krahujcovité antverpské vousáče.
Vousáči pak uchvátili chovatele do té míry, že v roce 1916 byly jejich chovatelské kluby založeny také v Nizozemsku, Německu a v Británii.
Plemenné znaky
Jedná se o robustní, zavalité slepice s výraznými vousy a krčním závěsem. Dojem zdůrazňují plná, vysoce vypjatá prsa a svěšená křídla.
Hlava je v poměru k trupu velká, zobák krátký a zahnutý, barva se přizpůsobuje zbarvení peří. Hřeben se požaduje růžicový, typický hřeben je v základně široký, jemně perlený, při pohledu ze strany tvoří oblouk, při pohledu shora připomíná klín. Trn sleduje linii týlu. Také barva velkých očí je závislá na zbarvení peří. Obličej má být červený, převážně jej zakrývá zaoblený, plný, ale nerozdělený vous. Ten by měl také zcela zakrývat laloky a ušnice.
Krátký, v horní části dozadu prohnutý krk je opeřený bohatým krčním závěsem, který spadá až na ramena. V zadní části tvoří bohaté opeření „hřívu“.
Ač jsou antverpští vousáči velmi malého tělesného rámce, trup je široký a krátký, působí zavalitě. Nesený je vysoko. Záda musejí být velmi krátká a široká, spadající nazad, horní linie vytváří úzkou lyru.
Ocas by měl být středně dlouhý, široce nasazený pod úhlem 60°, velké srpy kohouta se požadují široké, mírně zahnuté do tvaru šavle. Přesahují rejdováky maximálně o 5 cm. Vedlejší srpy mají také šavlovitý tvar, nekryjí rejdováky, jsou kratší než ony. Slepice má ocas částečně rozevřený, při pohledu z boku je po celé délce stejně široký.
Důležitým znakem jsou také plná, široká a vysoce vypjatá prsa. Široké, plné břicho i krátké silnější holeně jsou zakryté svěšenými křídly. Běháky mají být spíše kratší, jemné, zbarvení je podle barevného rázu v různých odstínech břidlicové.
Opeření se jeví jako bohaté, letky a rejdováky jsou tvrdé.
Nejčastější exteriérové vady
Mezi nejčastější vady patří delší nebo dlouhá záda. Vyskytují se výše nesená křídla. Hřeben mívá hrubé perlení, je vysoko nasazený nebo má zvednutý či plochý trn. Nepřípustné jsou nedostatečné vyvinuté nebo řídké vousy nezakrývající ušnice či laloky i křivý zobák.
Srpy mívají větší délku a jsou více zaoblené, někdy až do tvaru podobného srpům bantamek, nebo jsou naopak velmi málo vyvinuté. Vyskytují se i vady jako nesprávné zbarvení očí, nakřivo nesený ocas nebo zachmýření běháků.
Barevné rázy
Vousáči se dnes nejčastěji chovají ve zbarvení křepelčím, černém a bílém, k vidění jsou také v modrém, šedém, černém bíle skrvnitém, krahujcovitém, ale i v dalších rázech. Jejich seznam v jednotlivých zemích EE naleznete v tabulce.
Zajímaví jsou také stříbrokrcí antverpští vousáči, ti byli uznáni roku 1992, ač se poprvé předvedli mnohem dříve – už v roce 1978. K jejich šlechtění byly použity také holandské zakrslé a rousné zakrslé. Nejčastějšími vadami jsou hrubé otevřené hřebeny, nedostatky v šířce prsou a utváření ocasu. Zejména v závěsech se často objevuje příměs žluté až mosazné barvy.
Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE |
|||||
Původ | Česká republika | Německo 1) | Belgie | Velká Británie | Francie |
B | Antverpští vousáči |
Antwerpener Bartzwerge | Antwerpse baardkriel | Barbue d'Anvers | Barbu d'Anvers |
modří | blau | blauw | self blue | bleu | |
modře porcelánoví |
blaubunt | blauwbont | bleu tacheté blanc | ||
modří s lemy | blau-gesäumt | gezoomd blauw | blue | bleu liseré | |
modří stříbrně křepelčí | blau-silberwachtelfarbig | blauwzilverkwartel | |||
modře křepelčí | blau-wachtelfarbig | blauwkwartel | blue quail | caille bleu doré | |
modří bíle skvrnití | blau-weissgeschekct | blauw witgepareld |
bleu caillouté blanc | ||
hnědí | braun | ||||
žlutí | gelb | buff | fauve | ||
žlutí černoocasí | gelb mit schwarzem Schwanz | geelzwartstaart | |||
žlutí bíle tečkovaní bíloocasí | gelb mit weißen Tupfen | okerwitporselein | |||
žlutí modře kolumbijští | gelb-blaucolumbia* | buff blauwcolumbia |
|||
žlutí kolumbijští | gelb-schwarzcolumbia | buff zwartcolumbia |
|||
krahujcovití | gesperbert | koekoek | cuckoo | coucou | |
zlatokrcí | goldhalsig | patrijs | saumon doré | ||
porcelánoví | gold-porzellanfarbig | duizendkleur | mille fleur | mille-fleurs | |
izabeloporcelánoví | isabell-porzellanfarbig | isabelporselein | porcelain | Porcelaine | |
šedí | perlgrau | parelgrijs | self blue | gris perle | |
šedě porcelánoví | perlgraubunt | parelgrijsbont | |||
šedí stříbrně křepelčí |
perlgrau-silberwachtelfarbig** | ||||
šedí křepelčí | perlgrau-wachtelfarbig | lavender quail | |||
šedí bíle skvrnití | perlgrau-weißgescheckt | parelgrijs witgepareld | |||
červení | rot | rood | |||
červení modře porcelánoví | rot/blau porzellanfarbig |
||||
červeně sedlatí zlatokrcí | rotgesattelt | witpatrijs | |||
černí | schwarz | zwart | black | noir | |
trojbarevní | schwarzbunt | zwartbont | noir tacheté blanc | ||
černí bíle skvrnití | schwarz-weißgescheckt | zwart witgepareld | mottled | noir caillouté blanc | |
stříbrokrcí | silberhalsig | zilverpatrijs | |||
stříbrní černě lemovaní | silber-schwarzgesäumt | ||||
stříbrní křepelčí | silber-wachtelfarbig | zilverkwartel | silver quail | caille argenté | |
křepelčí | wachtelfarbig | kwartel | quail | caille | |
bílí | weiß | wit | white | blanc | |
bílí modře kolumbijští | weiss-blaucolumbia | wit blauwcolumbia |
|||
bílí kolumbijští | weiß-schwarzcolumbia |
wit zwartcolumbia |
|||
citrónoví porcelánoví |
zitron-porzellanfarbig | ||||
Původ | Itálie | Chorvatsko | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie |
B | Barbuta d'Anversa | Antverpenska bradata patuljasta | Antwerpse baardkriel | Brodacz Antwerpski | Antwerpener Skaeghons |
blu orlata | blauw (gezoomd) |
niebieski z obwódką |
bla-randtegnet | ||
quaglia blu | blauwkwartel | niebiesko przepiórczy |
guld bla/vagtelfarvet | ||
blauw witgepareld |
|||||
brune | |||||
fulva | buff | żółty | |||
fulva a perle bianche | oker witgepareld |
żółty biało nakrapiany | guld hvid porcelaensfarvet ** | ||
gul bla columbia | |||||
fulva columbia nero | buff zwartcolumbia |
żółto czarny kolumbia | gul sort columbia | ||
sparviero | koekoek | krogulczy | grastribet | ||
collo oro | patrijs | złotoszyji | |||
millefiori | porselein | złoto porcelanowy |
guld sort porcelaensfarvet | ||
porcellana | isabelporselein | izabelinowo porcelanowy | isabell porcelaensfarvet | ||
grigio perla | parelgrijs | perłowo szary | perlegra | ||
parelgrijs witgepareld | perłowo szaro biały srokaty |
perlegr?-hvidplettet | |||
rood | czerwony | ||||
rod bla porcelaensfarvet | |||||
roodgeschouderd wit | czerwono siodły | ||||
nera | crna | zwart | czarny | sort | |
nera picchiettata bianco | zwart witgepareld | czarno biały srokaty |
sort-hvidplettet | ||
collo argento | zilverpatrijs | srebrnoszyji | solvhalset | ||
zilver zwartgezoomd * | srebrny z czarną obwódką | ||||
quaglia argento | srebrno-prepeličasta | zilverkwartel | srebrno przepiórczy |
solv-vagtelfarvet | |
quaglia | prepeličasta | kwartel | przepórczy | vagtelfarvet | |
bianca | wit | biały | hvid | ||
bianca columbia nero | bijela-crnokolumbijska | buff zwartcolumbia |
biało czarny kolumbia (jasny) | ||
citron sort porcelaensfarvet | |||||
Původ | Slovensko | ||||
B | Antverpský bradáč |
||||
modrý | |||||
modrý-lemovaný | |||||
modrý prepeličí | |||||
žltý | |||||
žltý bielo bodkovaný |
|||||
žltá kolumbia | |||||
krahulcovitý | |||||
zlatokrký | |||||
izabeloporcelánový | |||||
perlovo šedý | |||||
perlovo šedý prepličí | |||||
perlovo šedý bielo strakatý | |||||
červený | |||||
červenosedlatý | |||||
čierny | |||||
trojfarebný | |||||
čierny-bielostrakatý | |||||
striebrokrký | |||||
strieborný čierno lemovaný | |||||
strieborno prepeličí |
|||||
prepeličí | |||||
biely | |||||
bielo čierna kolumbia | |||||
* Uznané 2010; ** Uznané 2011; 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko |
Užitkovost
V poměru k velikosti těla snášejí vousáči poměrně velká vejce, snáška je okolo 90 vajec s bílou nebo téměř bílou skořápkou. Náš Vzorník uvádí minimální hmotnost násadových vajec 25 g, mívají však až 35 g.
Specifika chovu
Vousáči jsou klidní, krotcí, přátelští a přizpůsobiví. Při dobré péči zvířata ztrácejí plachost. Najdou se ale kohouti, kteří se vůči lidem chovají více agresivně. K jejich dalším vlastnostem patří shánlivost, dobře využijí i výběhy. Můžeme je ale chovat také v malých prostorách.
Nevhodné je pro ně krmení kašovité konzistence, které by se lepilo na vousy a provokovalo ozobávání. Také je nutné přizpůsobit napáječky a dbát na to, aby se vous nenamáčel. Doporučují se menší přístupové otvory a nižší hladina vody nebo kloboukové napáječky. Tato pravidla platí už pro kuřata, u kterých je vous také patrný.
Kohouti antverpských vousáčů kokrhají hlasitě, tón jejich kokrhání se nese o poznání výš než u větších plemen. Uvádí se, že kohouti antverpských vousáčů často vítězí na soutěžích v kokrhání.
V oblasti vousu se také rádi zdržují cizopasníci, jejich výskyt je dobré pravidelně kontrolovat.
Zahraničí
Kromě země původu – Belgie – jsou antverpští vousáči oblíbeným sportovním plemenem také v Německu, Švýcarsku a Nizozemsku. Chovají se také na Slovensku a u nás v Česku. V menším počtu barevných rázů jsou známí také ve Španělsku, Itálii a Skandinávii. Stále větší oblibě se těší také v Británii http://www.jatman.co.uk/belgians/, chovají se i v Austrálii, Jižní Africe i v Americe.
Německý klub umístil své informace na http://www.antwerpener-bartzwerge.de/.
Informace nizozemského klubu naleznete na stránkách http://www.antwerpsebaardkriel.nl/.
Právě v Belgii, v Nizozemsku a v Německu údajně nalezneme nejkvalitnější zvířata.
Klub
Klub chovatelů antverpských vousáčů u nás nepracuje. Plemenný chov antverpských vousáčů křepelčích vlastní pan Oldřich Šálek, Volárna 98, 280 02 Kolín, tel. 602 280 756, e-mail: autodopravasalek@seznam.cz, na antverpské vousáče v černém, černém bíle skvrnitém a stříbrném křepelčím rázu má tento chovatel uznané rozmnožovací chovy.