Můj chov papoušků rodu poicephalus
Ptáci
Papoušky senegalské jsem měl ve třech párech, jeden byl odchytový. Sameček byl strakatý, od tohoto páru jsem si nechal samičku, která již také odchovává. Podařilo se mi od ní odchovat strakatého samečka, jehož jsem si nechal do chovu a nyní zjišťuji, jaký k němu sehnat protějšek. Chtěl bych se pokusit o odchov strakatých senegalců. Bohužel genetice moc nerozumím, tak to bude zřejmě běh na dlouhou trať. Ze tří párů senegalců jsem si nechal pouze tento a lichého strakáče.
Majeráky jsem dlouho vybíral. Mým cílem bylo získat čistý poddruh, ale zjistil jsem, že sehnat k chovu čistý poddruh je u nás téměř nemožné. Různé formy jsou již mezi chovateli prokřížené (podobně je to již viděl i u některých papoušků konžských, kde se také kříží formy gulielmi a fantiensis). Nakonec jsem pořídil krásné modrobřiché mladé majeráčky, odchované pod rodiči, a sestavil z nich pár, který již také odchovává a má krásná modrobřichá mláďata. Ač jsou oba odchováni pod rodiči, sameček se již tak „otrkal“, že se nechá podrbat přes pletivo a bere si z ruky. Samička je stále bojácná a drží si mírný odstup.
Papoušky konžské gulielmi jsem vybíral podle podílu červené barvy od párů chovatelů. Podařilo se mi takové chovné ptáky najít a mláďata jsem od chovatelů koupil. Samička začala již v prvním roce červenat a dodnes jí barva intenzivně přibývá. Sameček začíná s přepeřováním do červena o poznání méně. I když je také od hodně červených rodičů. U mých dříve chovaných papoušků konžských fantiensis tomu bylo právě naopak. Sameček byl již v roce oranžový a samička stále zelená. Konžáci jsou oba dokrmení, ale ze své krotkosti již něco ztratili. Hlavně samička. Sameček je stále kontaktní – přiletí na zavolání k pletivu a nastavuje hlavu na drbání. Jinak už si přece jenom více všímá samičky. Páří se spolu sice už od prvního roku věku, ale je to jen forma hry. Loni, ve třech letech, začali navštěvovat budku, předpokládám tedy, že bych se již na zimu mohl dočkat odchovu. Oba mluví pár slov, aniž bych je cokoli učil.
Poslední do mého chovu přibyli papoušci šedohlaví fuscicolis. Pořídil jsem si je jako starší pár. Ptáci jsou hodně plaší. Při vstupu do voliéry okamžitě přeletí na druhou stranu. Zatím jsem u nich žádného kontaktu ani přes pletivo nedocílil. V tomto páru je o dost vystresovanější samička. Řekl bych, že u mých papoušků dlouhokřídlých jsou samečci méně vystresovaní a méně plaší. Dříve si zvykají na kontakt s člověkem, to platí hlavně o ptácích odchovaných pod rodiči. Ale u jiných chovatelů to může být samozřejmě jinak.
Chovatelská zařízení
Papoušky chovám ve vnitřních ubikacích, o rozměrech 2×2×1 metr a 1×1×1 metr. Prostory vytápím na 15 stupňů celsia a vlhkost udržuji kolem 70 %. Zhruba v polovině dubna papoušky přemísťuji do venkovních voliér o rozměrech 2×2×2 metry a 2×2×1 metry, kde zůstávají do konce září. Ptáci naberou síly po a před hnízděním, přepeří a krásně se vybarví. Původně jsem plánoval stavět vnitřní voliéry s venkovními výlety propojené vletovými okny. Venkovní voliéry ale byly pro mě méně finančně náročné. Ptáci chytaní a přemísťovaní dvakrát ročně jsou rozhodně za čerstvý vzduch a sluníčko vděčni.
Krmení a chov
Ptáky krmím směsí zrní Deli nature 62 a přidávám ostropestřec (na 15 kg směsi přidávám 2 kg). Každý den dostávají ovoce a zeleninu, jako základ jablko, mrkev, červenou řepu (kterou berou nejvíce při odchovu mladých). K tomuto základu přidávám to, co právě roste na zahrádce nebo mám doma k dispozici (třešně, hrášek, ostružiny, rybíz…). Nepravidelně dostávají ořechy, proso v klasech, zelené krmení a piškoty. Do vody přidávám Acidomid E. Po přemístění do vnitřních prostor začínám podávat klíčené zrní, vaječnou míchanici, na piškot olej (pupalkový, palmový, rakytníkový), které po určitém čase střídám. Ptáci nasedají pravidelně kolem Vánoc a jak senegalci, tak majeráci začínají snášet ve stejném týdnu. Loni poprvé nasedli papoušci šedohlaví. Snesli dvě vajíčka a opět to bylo ve stejném týdnu jako papoušci senegalští a Majerovi. Snůška byla čistá, což jsem také očekával. Na samci je vidět, že je ještě nezkušený a při páření si moc se samičkou neumí poradit. Doufám, že letos v zimě se již u tohoto páru zadaří. Papoušky nechávám hnízdit jednou a po hnízdění je dávám do již zmíněných venkovních výletů.
Mláďata
Senegalci i majeráci jsou schopni mláďata vyvést až na bidlo. Nyní mladé odebírám k ručnímu dokrmení. Odebírám je zhruba kolem pětadvacátého dne věku a umisťuji do doma vyrobené odchovny. Z časových důvodů, protože chodím do práce, mladé odebírám až v tomto věku. Místo vynechání nočního krmení vynechávám krmení přes den, kdy jsem v práci. Z takto dokrmených mláďat jsou skvělí přítulní společníci a klauni, ostatně jako i dospělí papoušci, kteří mně někdy připomínají synchronizované plavání, jak oba v páru dělají přesně totéž, jako na povel.
Závěr
Tímto článkem jsem chtěl popsat svoji nepříliš dlouhou zkušenost s papoušky rodu poicephalus. Věřím, že jsem alespoň někomu přiblížil jejich chov a odchov, a byl bych rád, kdybych alespoň jednoho z vás přiměl k pořízení těchto krásných papoušků.
