Domov pro koně Díl 7: Stájové klima
Na začátku znovu (asi už posté) upozorním, že kůň se vyvíjel ve stepích, a proto má velké nároky na čistotu vzduchu a dostatek světla. Jeho velké, výkonné plíce jsou odkázané na přísun čerstvého vzduchu, aby zůstaly zdravé a funkční. To většinou nebude problém, pokud zůstane i v lidské péči žít v přirozeném prostředí – ve venkovním ustájení nebo aspoň v otevřené stáji. Tráví-li však nějaký čas ve stáji uzavřené, vše se velmi rychle a mnohdy velmi výrazně mění. Uzavřené budovy totiž v sobě udržují jiný vzduch, než je venku – a o to právě jde. Oddělí venkovní podmínky od vnitřních, které si v tu chvíli začnou žít jiným životem; mluvíme o stájovém mikroklimatu, které může být někdy velmi, velmi odlišné od venkovního klimatu.
Čím se liší vnitřní – stájový – vzduch od venkovního?
• Většinou má vyšší teplotu (protože zvířata si ho vytopí sama svým tělesným teplem);
• má vyšší vlhkost (zvířata při dýchání vylučují velké množství vodních par);
• má vyšší koncentraci prachu, mikroorganismů a různých – především dráždivých či škodlivých – plynů;
• je tmavší, protože stěny brání průchodu slunečního záření a umělé světlo ho většinou nenahradí.
Podívejme se na jednotlivé parametry a nakonec si řekněme něco o tom, jak je třeba stáje uzpůsobit, aby koním zajišťovaly skutečně co nejkvalitnější vzduch – nejvíce se podobající vzduchu venkovnímu.
Teplota vzduchu
Každý živočišný druh – a v jeho rámci i každý jeden jedinec – má svoje tepelné rozmezí, tzv. termoneutrální zónu, v němž se cítí příjemně, tedy není mu ani zima, ani horko. Říkáme tomu tepelná pohoda. Při ní mu nejlépe funguje organismus a netrpí ani psychika. Pocit tepelné pohody samozřejmě významně ovlivňuje teplota vzduchu, ale i jeho vlhkost a proudění a do velké míry i teplota okolních předmětů, například zdí a podlahy.
Koně jsou zvířata s vrozenými vynikajícími termoregulačními mechanismy a velmi dobře se umějí přizpůsobit okolní teplotě; pokud k tomu mají příležitost a dostatek času. Mohou pak bez problémů snášet horko i zimu a za vhodných podmínek péče zvládnou i výraznější teplotní výkyvy.
Pro zdraví a pohodu koní je nejvýhodnější, když teplota jejich prostředí během dne i roku rozumně kolísá. Tak by se měla chovat i stáj: měla by kopírovat venkovní teplotu v denním i ročním rytmu, pouze bude mírnit teplotní extrémy. Rozmezí teplot, v nichž se zdraví, adaptovaní koně cítí dobře nebo je bez problému zvládnou a zvyknou si na ně, uvádí obrázek 1.
Rozhodně není dobré ve stáji udržovat stálou teplotu. Termoregulace koní se přestává otužovat a kůň je pak výrazně náchylnější na onemocnění. Samozřejmě se v tomto případě bude cítit v prostředí s jinou teplotou hůř, což může ovlivnit i jeho ochotu pracovat a výkonnost. Výhoda proměnlivé stájové teploty se projeví už při každodenním ježdění venku; bude-li mezi stájovým a venkovním vzduchem příliš velký teplotní rozdíl, kůň může tuto situaci nést skutečně velmi špatně.
S teplotou prostředí je třeba myslet především na koně, kteří se přistěhovali do otevřené stáje nebo do venkovního ustájení, popřípadě koně, kteří nejsou zvyklí na místní klimatické podmínky. Je dobré je navykat opatrně a dát jim asi tři týdny na adaptaci na nové klimatické podmínky. To může znamenat dekování v zimě, zajištění závětří a ochrany před vlhkem v chladném počasí nebo naopak umožnění stínu a větru v horkém počasí.
Vlhkost vzduchu
Vlhkostí vzduchu rozumíme většinou obsah vodní páry ve vzduchu vyjádřený jako měrná neboli relativní vlhkost. Udává se v procentech a je dána vícero fyzikálními zákonitostmi, například:
• teplotou (teplejší vzduch může obsahovat více vodních par, při ochlazení páry kondenzují – tvoří se kapky na chladných předmětech nebo přímo námraza);
• vydechováním vodní páry zvířaty čili závisí na jejich množství a intenzitě dýchání;
• tvorbou vodních par například z povrchů (vlhký beton, omítka, kropení…);
• přísunem vlhkého vzduchu zvenčí.
Podobně jako teplota vzduchu i jeho vlhkost kolísá během dne a během roku.
Optimální relativní vlhkost vzduchu v koňské stáji má být mezi 60 a 80 %. Vyšší vlhkost, je-li dlouhodobějšího charakteru, podporuje množení a růst bakterií, plísní a parazitů a tím se zvyšuje riziko onemocnění koní a oslabení jejich imunity. Pokud je hodně vlhký vzduch o vysoké teplotě, koně mají problém se ochlazovat, protože se nevypařuje pot. Může dojít k přehřátí snáze než v klimatu horkém, ale suchém.
Obsah plynů
Stájový vzduch, tedy vzduch v uzavřených prostorách, je koncentrovanější. Kromě vyššího množství vodních par obsahuje i více dalších plynů. Jedním z plynů, které se měří a sledují, je oxid uhličitý CO2. Je to plyn, který se do vzduchu dostává dýcháním zvířat. Nepatří mezi škodlivé, ale je výborným ukazatelem celkové kvality vzduchu; pokud je ho hodně, říká, že je celkově vzduch „špatný“ (a obsahuje dost možná i hodně prachu či mikroorganismů). V koňské stáji by se koncentrace CO2 neměla dostat nad 1 000 ppm (= 0,10 objemových %). Nadbytečného oxidu uhličitého se lze zbavit jednoduše: účinným větráním stáje a udržováním optimálního množství koní.
Mnohem závažnější je však zvýšené množství čpavku (amoniaku, NH3), protože se jedná o velmi dráždivý plyn poškozující závažným způsobem dýchací cesty koní. Vzniká mikrobiálním rozkladem moči a v koňských stájích je velmi běžný. Čpavek je těžký plyn a drží se většinou u svého zdroje: u podestýlky čili u země. Koncentrace čpavku v koňských stájích se má pohybovat do 10 ppm.
Poměrně dobrým návodem, jak poznat, zda není ve stáji hodně čpavku, je sednout si v boxu na bobek a číst knížku. Pokud vás do 15–20 minut začnou pálit oči, je třeba změnit hygienické parametry stáje! Koně, kteří se část dne prohrabávají hubou (a tedy i nozdrami) v podestýlce, jsou čpavkem velmi ohroženi!
Množství čpavku uvolněného do vzduchu, a tedy ohrožujícího dýchací cesty koní, lze do jisté míry omezit péčí o podestýlku a úpravou stěn boxů:
• Pravidelně uklízejte podestýlku, nevybírejte několikrát denně pouze hromady trusu, ale i mokrá místa, a to důkladně.
• Když vyklízíte boxy, koně odveďte ze stáje.
• Nenechávejte kolečka plná hnoje a mokré podestýlky ve stáji či v blízkosti koní.
• Pokud nastýláte pilinami / hoblinami, dejte přes ně ještě dobrou vrstvu slámy; sláma sice moč tolik nesaje, ale dobře ji izoluje od okolního vzduchu.
• Zajistěte, aby podlaha stáje byla rovná, bez prohlubní (drží se tam moč) a mírně skloněná, aby moč odtékala pryč (do kanálu).
• Stěny boxů opatřete otvory ve spodní části, aby byl prostor boxu větrán pořádně i u podlahy.
Další škodlivý plyn, sirovodík H2S, který vzniká rozkladem bílkovinných látek obsahujících síru, se v koňské stáji normálně nevyskytuje. Pokud se zjistí jeho stopy (> 0,2 ppm), je to známka extrémně nehygienického prostředí.
Proudění vzduchu
Vzduch, ať už má jakékoli parametry, nesmí ve stáji nikdy stát; musí proudit. Vnitřní vzduch se musí odvádět ven a s ním i vodní páry, škodlivé plyny, prach a mikroorganismy, přivádí se čerstvý vzduch z venku. Mluvíme o větrání. Směrodatným údajem je rychlost proudění vzduchu, která má být minimálně 0,2 m/s. Přitom rychlost vzduchu zvyšuje teplotní výdej zvířat, proto je při vyšších teplotách vhodné, aby byla rychlost vzduchu ještě vyšší – koním nebude tak horko, budou mít lepší teplotní pohodu. Naopak v zimě může příliš rychlé proudění vzduchu koně nadměrně ochlazovat. Vhodné proudění vzduchu však dobře působí na termoregulaci koně i na jeho zdraví.
V souvislosti s prouděním vzduchu, které je vždy nutné, se zmíním ještě o průvanu:
Pod pojmem průvan se rozumí proudění vzduchu, který je chladnější než okolní teplota, ve srovnání s okolním vzduchem má vyšší rychlost proudění a působí jen na část těla. Vyvolává proto ochlazení pouze malé části těla, takže na to termoregulace nereaguje. Naopak o proudícím vzduchu (větru) mluvíme tehdy, když je teplota proudícího vzduchu přibližně stejná jako teplota okolí. Proud vzduchu působí přitom na velkou část těla. Dochází k dostatečnému dráždění chladem, na což reaguje termoregulace (Mehlhorn, 1979).
Světlo
Přirozené spektrum slunečního světla má velký vliv na chování zvířat i na jejich metabolismus, pozitivně ovlivňuje obranyschopnost, výkonnost i plodnost. Proto se mají koně denně dostávat na denní světlo (výběh, otevřená okna atd.). Komerční zdroje světla nemohou nahradit přirozené světelné spektrum.
Aby bylo ve stáji dostatek světla, má být plocha oken aspoň jednou dvacetinou plochy stáje a v případě menšího světla venku ještě větší. V koňské stáji by měla navíc být intenzita světla aspoň 80 luxů v místě pobytu zvířat po dobu nejméně 8 hodin denně.
Stáje pro koně proto musejí být postavené, zařízené a větrané tak, aby v nich byl dostatečně kvalitní vzduch. To znamená, že ve stáji musí být dostatečný přísun čerstvého vzduchu a odpovídající cirkulace vzduchu a musí se udržovat přiměřený obsah prachu a mikroorganismů, relativní vlhkost vzduchu a koncentrace škodlivých plynů, které jsou pro zdraví koně nezávadné. To se zajistí vhodným větráním, péčí o podestýlku a uložením neprašné podestýlky a krmiv prostých mikroorganismů. Jakékoli činnosti, které víří prach (zametání, nastýlání, rozvážení sena) nebo plyny (vyklízení boxů), je nutné provádět za nepřítomnosti koní ve stáji.
Kromě toho je dobré myslet i na pár dalších faktorů, které mohou výrazně zlepšit mikroklima stáje:
• Pokud stavíte stáj, umístěte ji co nejvhodněji z hlediska převládajících větrů (závětří, dveře) a slunečního svitu (okna).
• Zajistěte vhodné obvodové zdi, aby mírnily extrémní klima, ale umožnily stáji kopírovat do jisté míry venkovní teplotu; především je třeba zajistit, aby v létě nerozpálilo slunce střechu a s ní i vzduch ve stáji.
• Zajistěte optimální koncentraci zvířat na jednotku plochy a prostoru (viz minulý díl) – čím méně, tím lépe.
• Zorganizujte si běžné pracovní úkony, aby neprodukovaly prach, plyny, vlhko či jiné škodliviny (úklid hnoje, příprava krmiv, uskladnění a rozvoz píce a podestýlky apod.).
• Neuskladňujte přímo ve stáji nebo nad boxy prašná krmiva/podestýlku, pokud píci shazujete z půdy, udělejte shozy zvlášť mimo prostory obývané koňmi.
Příště se podíváme blíže na to, jak co nejlépe stáj větrat, aby v ní zůstal kvalitní vzduch.
| Přehled zoohygienických doporučení pro koňské stáje, jak je navrhují německé směrnice: | |
| Parametr | Hodnota |
| Teplota vzduchu | Teplota ve stáji má kopírovat venkovní teplotu |
| Relativní vlhkost vzduchu | 60–80 % |
| Rychlost proudění vzduchu v oblasti pobytu zvířat | >_ 0,2 m/s> |
| Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu | < 1 000 ppm |
| Obsah čpavku ve vzduchu | < 10 ppm |
| Obsah sirovodíku ve vzduchu | 0 ppm |
