Svým zvláštním tvarem a protiklady utváření jednotlivých tělesných partií musejí zaujmout snad každého. Někdy je jim přiřazen i přívlastek groteskní. Jsou vyšlechtěny v celé řadě barevných rázů, ale i s různou strukturou peří.
Zařazení: původní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H1)
Kroužek: kohout 13 mm, slepice 11 mm
Japonky jsou velmi staré původní zakrslé plemeno, které v zemi původu dlouhou dobu patřilo k symbolům společenského postavení. Mají za sebou více než tisíciletou historii. Nejčastěji prý byly chovány v bambusových klecích nebo volně v zahradách japonky čabo.
Předkové japonek byli zřejmě dovezeni do Japonska z Číny a pravděpodobně také z Indočíny a Vietnamu. Existenci slepic podobných japonkám v Indočíně zmiňuje japonský spisovatel Choking Inagaki ve své knize Chabo a chov v roce 1951. Název chabo je údajně odvozen od slova Chiyanpa – jižní Čína. Uvádí se ale také, že pochází z oblasti Chamra ve středním Vietnamu, kde se chovají slepice s veveřími ocasy, které by mohly být předky japonek. Slepice se vzpřímenými srpy byly nalezeny také v Malajsii.
První zmínky o dovozech do Evropy pocházejí ze 16. století. První japonky, které začaly psát historii evropských chovů, však uvádějí Angličané roku 1856 (některé zdroje již 1850), krátce nato se dostaly i do Nizozemska, kde byl první standard uznán v roce 1938. Německo uvádí první přivezené japonky v roce 1860. Japonky jsou dnes rozšířeny po celém světě, vyskytují se v mnoha barevných rázech a v několika varietách.
V našem vzorníku najdeme právě japonky čabo, dále jsou tu nově zařazeny vousaté japonky okina čabo (článek o nich bude v příštím čísle Fauny); k japonkám se mnohdy řadí i další plemeno ohiki s dlouhým ocasem a bílými ušnicemi.
Kromě variet s červeným obličejem se vyskytují také japonky s modročerveným hřebenem a obličejem – shikuro chabo. Existují i variety s velmi velkým hřebenem – daruma chabo, taikankatsura chabo – standard říká, že rozpětí horního bodu hřebene a spodní linie laloků má být u kohouta až 20 cm, u slepice 10 cm. Higo chabo – daruma mají poměrně krátký ocas, pojmenování higo se odvozuje od starého pojmenování prefektury Kumamoto. Daří se jim především v oblasti, ze které pocházejí. Většina zvířat dovezených do Evropy strádala a měla problémy se zdravotním stavem. Kohouti japonky maruha mají slepičí opeření, chybí jim úzké kohoutí peří v závěsech a srpech. Chovají se černé bíle tečkované, původní se líhnou bílé, ale středomořské strakaté se líhnou jako černé s bílou skvrnou na hlavě.
Japonky maruha goiši byly přivezeny do Evropy ve 20. letech minulého století, slepičí opeření u nich časem vymizelo. Zajímavé jsou i belgické bezocasé japonky.
Japonky se chovají také s kadeřavým a hedvábným peřím – jako bezocasé, nebo s vousem. Japonky s hedvábným peřím se do Německa dostaly z Japonska v roce 1900. „Hedvábné“ japonky nejsou vyšlechtěny ve všech barevných varietách.
K typickým plemenným znakům patří malý tělesný rámec, oválnost těla, krátká záda, vodorovné nesení těla, šířka trupu, krátkonohost, vysoký, kolmo nesený, téměř veveří ocas, velikost hlavy a tvar částí hlavy (hřeben, laloky), stabilní a nízký postoj. Důraz je kladen na harmonické proporce. Hmotnost kohoutů je 600 g, slepic 500 g.
Horní linie zad připomíná díky bohatě opeřenému krku a vzpřímenému ocasu písmeno U, záda jsou velmi krátká, křídla musejí být spuštěná a špičkami se dotýkají země.
Ocas je velký, vzpřímený, vějířovitý, rejdováky přesahují asi o třetinu nad hlavu, velké srpy jsou dlouhé mečovité nebo šavlovité (kromě ohiki a bezocasých). Holeně vystavovaných zvířat ba měly být velmi krátké, dobře opeřené, běháky kratičké, ale silné, hladké, jen málo viditelné, zbarvené podle zbarvení peří.
Hlava musí být velmi široká, působí mohutný dojmem, zobák se požaduje krátký a silný, barva odpovídá zbarvení peří stejně jako barva očí. Typický je velký, jednoduchý, široce nasazený, silný, hrubozrnný listový hřeben, u slepic může být klopený. Masivní základna hřebene nese 4–5 pravidelně řezaných zubů. Velké silné a široké jsou také laloky. Obličej by měl být červený, hladký, u starších masitý, nad očima zduřelý, také hrubší ušnice mají červenou barvu. Výjimkou je varieta černého rázu, kde se požaduje tmavý – modročervený – obličej i hřeben. Opeření se požaduje pevné, dlouhé, široké.
Nepřípustné jsou hrubé odchylky v typu, jako např. dlouhá záda, strmé držení těla, úzký nebo mělký hrudník, trup trojúhelníkovitého tvaru, delší běháky, našlapování na paty, stranou nesený ocas, vysoko nesená křídla, silně zahnuté velké srpy. Delší záda se objevují zejména u slepiček. Dlouhé srpy kohoutů bývají více zahnuté. Je třeba rozlišovat měkký ocas – je úzce nasazený, naklání se ze strany na stranu. U japonek jsou patrné velké rozdíly v tělesném rámci, mají sklon k nadváze.
Snahou docílit co možná nejkratších běháků dochází k jejich deformacím. Zvířata mívají pokřivené prsty a často se u nich objevuje „kachní běhák“ – zadní čtvrtý prst otočený směrem dopředu. U kohoutů mnohdy chybějí ostruhy nebo jsou nedostatečně vyvinuté. Ojediněle se vyskytuje zachmýření běháků.
U kohoutů bývají jemnější hlavy, u obou pohlaví pak menší hřebeny neodpovídající struktury a nedostatečně vyvinuté laloky, vyskytují se zelené nebo šedé oči. Hřebeny bývají měkké, hrubě perlené i nepravidelně řezané, častý je silný záhyb před zobákem nebo příliš dlouhé kornoutovité laloky. Přehyb – proláklina podél hřebene – se připouští.
U kadeřavých variet bývá peří často narušené struktury s nedostatečně vyvinutými prapory.
Počet barevných rázů, ve kterých jsou vyšlechtěny japonky, přesáhl dvacítku. Jejich seznam naleznete v tabulce. Většina barevných rázů vznikala v Evropě, tedy mimo zemi původu.
Nejběžnějšími jsou bílé, žluté, modré s lemem, modré bez lemu, černé, bílé s černým ocasem, žluté s černým ocasem, černobílé, chovají se také žíhané, koroptví, stříbrokrké, černé zlatě lemované, černé stříbrně lemované, pšeničné, trojbarevné, žluté s modrým ocasem, břízové, červené bíle tečkované a žluté kolumbijské.
Zajímavým rázem, který se u dalších plemen nevyskytuje, jsou rotgeschultert (s červenými rameny). Jejich barva je krémově bílá jednotlivá světle žlutá pera jsou povolena na krku, horní část zad a ramena jsou nažloutlá, letky tvoří krémový trojúhelník. U slepice jsou nažloutlé až světle hnědé kryty křídel, zbytek trupu je krémově bílý. Barva očí se požaduje oranžová, běháků žlutá. Nepřípustná je načervenalá barva na krku, hlavě a na prsou, v křídlech a v ocase.
Na našich výstavách se objevují japonky kadeřavé. Krycí opeření se u nich stvolem obrací do protisměru. V zahraničí jsou k vidění také hedvábná zvířata, která mají peří nitkovité, stvoly měkké a vlasovité bez praporku.
Všechny barevné rázy mají žlutou barvu běháků, u černých jsou běháky černé, u tmavých rázů jsou žluté s tmavým nádechem.
Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE | |||||
Původ | ČR | Německo 1) | Belgie | Velká Británie | Francie |
Japonky 6) | Chabo 6) | Chabo 6+9),3),4) | Japanese Bantam | Chabo 6) | |
JP | černé stříbroprsé | birkenfarbig | berken 8) | birchen grey | |
modré | blau | blauw 8) | blue | bleu | |
modré bíle skvrnité | blau mit weissen Tupfen | blauwberken 8) | blue mottled | ||
modré zlatokrké | blau-birkenfarbig | gezoomd blauw | |||
modré a lemy | blau-gesäumt | blauwpatrijs | |||
modré zlatokrké | blau-goldhalsig | blauw witgepareld | |||
modré oranžovoprsé | blau-orangebrüstig | blauwgoudberken 8) | |||
modré bíle skvrnité | blau-weissgescheckt | ||||
modré zlatě pšeničné | blau-weizenfarbig | blauwtarwe | blue-red | bleu froment | |
pestré | bunt | tri-coloured | |||
žluté | gelb | buff | |||
žluté modroocasé | gelb mit blauem Schwanz | geelblauwstaart | fauve a queue bleue | ||
žluté černoocasé | gelb mit schwarzem Schwanz | geelzwartstaart | black tailed buff | fauve a queue noire | |
žluté bíle tečkované | gelb mit weißen Tupfen | ||||
žluté kolumbijské | gelb-schwarzcolumbia | buff columbian | |||
krahujcovité | gesperbert | okerwitporselein | cuckoo | coucou | |
zlatokrké | goldhalsig | koekoek | golden duckwing | ||
porcelánové | gold-porzellanfarbig | patrijs | tri-coloured | mille-fleurs | |
zlatě pšeničné | gold-weizenfarbig | tarwe | froment | ||
žlutě plavé | hellgelb | ||||
millerovy šedé | Miller's gray | Miller's gray | |||
černé oranžovoprsé | orangebrüstig | goudberken 8) | brown-red | noir a camail doré et poitrine liserée | |
oranžové pšeničné | orange-weizenfarbig | geeltarwe | |||
šedé | perlgrau | parelgrijs | lavender | ||
perlově šedé bíle tečkované | perlgrau gesperbert | parelgrijs witgepareld | coucou gris perle | ||
trojbarevné | perlgrau mit´ weißen Tupfen | porselein | |||
koroptví vlnité | rebhuhnfarbig-gebändert | meerzomig patrijs | partridge | perdrix doré maillé | |
červené | rot | red | |||
červené bíle skvrnité | rot weissgescheckt | red mottled | |||
s červenými rameny | rotgeschultert | witpatrijs | |||
červené bíle tečkované | rot mit weißen Tupfen* | ||||
černé 8) | schwarz 8) | zwart 8) | black | noir 8) | |
černé bíle skvrnité | schwarz mit weißen Tupfen | zwart witgepareld | black mottled | noir caillouté blanc | |
černé zlatě lemované | schwarz-gold | zwart goudhalzig 8) | noir a camail doré | ||
černé stříbrně lemované | schwarz-silber | zwart zilverhalzig 8) | dark grey | noir a camail argenté | |
stříbrně koroptví vlnité | silberfarbig-gebändert | meerzomig zilverpatrijs | gray | perdrix argenté maillé | |
stříbrokrké | silberhalsig | zilverpatrijs | silver gray | ||
stříbrně pšeničné | silber-weizenfarbig | zilvertarwe | froment argenté | ||
bílé | weiß | wit 8) | white | blanc | |
bílé modroocasé | weiß mit blauem Schwanz | witblauwstaart | blanc a queue bleue | ||
bílé černoocasé | weiß mit schwarzem Schwanz | witzwartstaart | black tailled white | blanc a queue noire | |
pšeničné | weizenfarbig | wheaten | |||
Původ | Itálie | Chorvatsko | Nizozemsko | Polsko | Skandinávie |
JP | Chabo | Šabo | Chabo 3),6),8),9) | Chabo | Chabos |
berken | |||||
blu | blauw (ongezoomd) | niebieski | bl? | ||
blauwberken | |||||
buff | |||||
fulva a coda blu | geelblauwstaart | żółty z niebieski ogonem | |||
fulva a coda nera | žuta s crnim repom | geelzwartstaart | żółty z czarnym ogonem | gul sorthalet | |
fulva picchiettata bianco | oker witgepareld | żółty z biało nakrapiane | |||
sparviero | koekoek | krogulczy | |||
collo oro | złotoszyji | guldhalset | zlatokrké | ||
porselein | guld sort porcelaensfarvet | ||||
dorata frumento | tarwe | złoto pszeniczny | |||
lichtgeel | |||||
goudberken | |||||
geeltarwe | |||||
grigio perla | perłowo szary | ||||
grigio perla picchiettata bianco | perłowo szary biało nakrapiane | ||||
millefiori | złoto porcelanowe | perlegra-hvidplettet | |||
perniciata a maglie nere | meerzomig patrijs | kuropatwiany jasno obrzeżony | |||
rood witgepareld | |||||
spalle rosse | roodgeschouderd wit | ||||
nera 8) | crna | zwart | czarny | sort (5+6) | |
nera picchiettata bianco | zwart witgepareld | czarny biało nakrapiany | sort - hvidplettet | ||
nera oro | crno-zlatna | zwart goudhalzig | czarno złoty | ||
nera argento | crno-srebrna | zwart zilverhalzig | czarno srebrny | sort solvhalset | |
perniciata arg.maglie nere | meerzomig zilverpatrijs | srebrny jasno obrzeżony | |||
collo argento | srebrnoszyji | ||||
argentata frumento | zilvertarwe | srebrno pszeniczny | s?lv-hvedefarvet | ||
bianca | bijela | wit | biały | hvid | |
bianca a coda blu | witblauwstaart | biały z niebieskim ogonem | |||
bianca a coda nera | bijela s crnim repom | witzwartstaart | biały z czarnym ogonem | hvid sorthalet | |
Původ | Slovensko | ||||
JP | Chabo | ||||
brezová | |||||
modrá | |||||
žltá | |||||
žltá s modrým chvostom | |||||
žltá s čiernym chvostom | |||||
žlté bielo bodkované | |||||
krahulcovitá | |||||
zlatokrké | |||||
zlatá pšeničná | |||||
perlovošedé | |||||
perlovošedé bielobodkované | |||||
porcelánová | |||||
jarabičia vlnitá | |||||
čierna | |||||
čierna bielobodkovaná | |||||
černá zlato lemovaná | |||||
čierno strieborno lemovaná | |||||
striebornosfarbené vlnité | |||||
striebrokrká | |||||
striebornopšeničné | |||||
biela | |||||
biela s modrým chvostom | |||||
biela s čiernym chvostom | |||||
* Uznané 2011, 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko, 3) Také s vousem, 4) Také se slepičím opeřením, 6) S normálním opeření, kadeřavé i s hedvábným opeřením, 8) Také s tmavým obličejem, 9) Také bez ocasu |
Snáška se pohybuje okolo 80–90 vajec s bílou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 28 g.
Chov japonek není náročný, pokud se vhodně přizpůsobí podmínky chovu. Japonky nejsou náročné na množství a druh krmiva, nepotřebují mnoho prostoru. Nutností je zateplený, suchý kurník, postačí menší, suchý, čistý výběh nebo voliéra. Krátké nožky nejsou uzpůsobené k pohybu v terénu nebo vysoké trávě. Hodí se pro ně rovné podklady nebo pískované výběhy. Vyniknou na zatravněných plochách, tráva ale musí být nízká a suchá. Téměř nelétají (najdou se výjimky), postačí nízké oplocení, hřady se umisťují nízko nad podlahou kurníku.
Prostředí je nutné udržovat čisté a suché, protože japonky si kvůli svým kratičkým nohám v mokrém nebo znečištěném kurníku ušpiní i spodní část trupu. V zimním období hrozí omrzání hřebenů, v mrazivém počasí se japonky do výběhu nepouští. Vhodné je hřebeny potírat vazelínou.
Pokud se japonky rozhodnete líhnout, pak ač standard předepisuje co nejkratší nohy, při sestavení hejna se nepoužijí jen jedinci s velmi krátkými běháky, např. krátkonohé slepičky a kohoutek s normálními běháky. Je to z toho důvodu, že znak je v homozygotní formě letální (smrtící), kuřata, která jsou jeho nositeli, umírají ještě před vylíhnutím. Krátkonohost je způsobena genem Cp. Páříme-li krátkonohá zvířata, jejich potomstvo se bude štěpit v genotypovém štěpném poměru 1:2:1 a fenotypovém štěpném poměru 1:2. Vylíhne se 25 % dlouhonohých kuřat, 50 % krátkonohých kuřat (heterozygoti) a 25 % zárodků ve vejcích odumře. Při páření krátkonohých s jedinci s normální délkou nohou se vylíhne 50 % krátkonohých a 50 % s normální délkou běháků.
Japonky poměrně často kvokají a o kuřata se vzorně starají. Kvočnu je možné nechat ve stejném výběhu jako ostatní slepice i s kohoutem.
Plemeno je přítulné, přátelské a důvěřivé, má velmi klidnou povahu a snadno se ochočí, proto jsou vhodné i pro děti. Na rozdíl od jiných zakrslých plemen nemají kohouti tak pronikavý hlas.
Hlavní speciální výstava německého klubu se bude konat 8.–9. 11. 2014 v Langenbergu, další speciální výstavy budou v Hannoveru 18.–19. 10. a v Lipsku 5.–7. 12. 2014. Švýcaři svou speciální výstavu plánují na 3.–4. 1. 2015 v Oberbippu.
Informace o německém klubu chovatelů chobo naleznete na stránkách: http:// www.chaboclub.de/, nizozemský se prezentuje na stránkách: http://www.chaboclub.nl/, švýcarský na: http://www.chaboclub.nl/, americký na: http://www.bantamclub.com/aba/, japonský na stránkách: http://homepage2.nifty.com/choumeikei-chabo/ a belgický na: http://vlaamsechaboclub.franksite.be/. Klub chovatelů japonek pracuje i v Maďarsku: http://www.chaboklub.eoldal.hu/.
U nás se japonky vyskytují zřídka a klub jejich chovatelů tu nepracuje.