Klinická canisterapie v podání magistry Ivy Bajtlerové XIII. Psí terapeuti ve škole
Sandra Blažková si už při studiu na gymnáziu vybrala za čtyřnohého společníka Labradora Arta Cour Royal s představou, že až bude mít více času, zkusí to s canisterapií. Když v lednu roku 2011 nastoupila do zaměstnání jako vychovatelka a učitelka, nabídla ředitelce školy magistře Martině Brhelové, zda by měla zájem o využívání psů ve škole. S kladnou odpovědí paní ředitelka neváhala, neboť měla osobní zkušenosti s terapeutickými účinky psů a koček. Sandra se hned vrhla do studia odborné literatury a už s patřičnými vědomostmi nastoupila s Artem v červnu téhož roku do základního canisterapeutického kurzu vedeného Ivou Bajtlerovou. A protože jak Sandra, tak paní ředitelka, ale i další učitelky školy byly přesvědčené o prospěšnosti terapie i výuky pomocí zvířat, zooterapie měla ve škole zelenou. Art byl využívaný hned po canisterapeutickém kurzu a v následujícím školním roce 2011/12 už Sandra nastoupila jako vychovatelka s částečným úvazkem zaměřeným na zooterapii. Ve školním roce 2012/13 se Sandra stala třídní učitelkou a ve své pracovní náplni měla ještě šíř zakotvené povinnosti zooterapeutky. V té době se škola rozhodla přispět na pořízení druhého psa, neboť Art nemohl zvládnout velký zájem o asistenci při výuce v dalších třídách. V roce 2013 se tak ve škole poprvé ukázala mladá labradorka Grace.
Nejprve testování
Jak uvedla ředitelka Martina Brhelová, čtyřletá historie zooterapie na Speciální základní škole v Ústí nad Labem není dlouhá, zato intenzivní a promyšlená. Na počátku měla škola k dispozici kromě labradora také dva zástupce velkých plemen koček – perského červeného a mainského mývalího kastráta. Postupně se testovaly možnosti výchovy a výuky i různých terapeutických aktivit se psem, s kočkami, později i se dvěma králíčky. Když pedagogové zhodnotili využití zvířat ve škole jako výrazně pozitivní prvek při práci s dětmi, uvažovalo se jak dál. Součástí školy je také mateřská škola při nemocnici a škola praktická, jejíž absolventi získají výuční list. Protože pedagogové všech tří částí školy měli o zooterapii a další využití zvířat při výuce nebývalý zájem, ředitelka Martina Brhelová rozhodla, že od školního roku 2013/14 bude výuka s využitím zvířat zakotvená ve školních programech. „Naše školní osnovy jsou dosti specifické, neboť musíme přihlížet k potřebě vysoce individuálního přístupu k dětem. Máme 425 žáků s různě těžkými handicapy. Takže jinak probíhá výuka ve třídě se čtrnácti žáky s lehkým mentálním postižením a jinak se středním a těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami a autismem. Podle toho je také počet žáků ve třídě, nejvíce to bývá zmíněných čtrnáct, většinou méně, a v některých případech musí probíhat vyučování i individuálně s jedním žákem,“ vysvětluje paní ředitelka.
Předpoklady
Šéfka školy odpovídá nejen za kvalitu přípravy dětí s postižením, aby se pokud možno co nejvíce naučily a alespoň část z nich mohla v dospělosti vést samostatný život, ale také chce, aby si prožily školní léta co neradostněji. K tomu nepochybně přispívá i využívání zvířat ve výchovně–vzdělávacím procesu, což však přináší sebou další povinnosti. „Je samozřejmé, že musíme mít zdravá, správně opečovávaná a také vychovaná nebo vycvičená zvířátka. O to se starají Sandra Blažková, vychovatelka Zdeňka Ipserová, která má na starosti králíčky, a asistentka Táňa Budská, jež využívá kocoura Valdy především při výtvarné výchově. V souvislosti se zooterapií bych chtěla jmenovitě poděkovat MVDr. Ondřeji Mikulicovi, který zajišťuje bezplatné prohlídky zvířat, ale rovněž hlavnímu sponzorovi, kterým je ČEZ. Díky tomu nemáme starosti s pokrytím většiny nákladů na péči o zvířata. Využívání čtyřnožců musí mít i právní zakotvení, to znamená, že kromě zapracování jejich role do školních osnov máme rovněž vnitřní směrnici, kde jsou zahrnuté bezpečnostní a hygienické aspekty. V neposlední řadě máme rodiči podepsané písemné informace, ve kterých mj. uvádíme možná rizika při zooterapiích. S využíváním zvířat při výuce souhlasí 70 % rodičů. Ostatní sice nejsou proti, ale považují za zbytečné přispívat třemi sty korunami ročně za zooterapii, když sami mají doma psa nebo kočku. Náklady za využívání zvířat ve škole totiž ministerstvo školství nehradí, proto si financování musí zajistit škola ve spolupráci s rodiči. U nás je to tak, že zmíněnou částku dají rodiče do fondu Sdružení pro pomoc mentálně postiženým a sdružení pak s využitím sponzorů a darů zajišťuje vše potřebné pro naše zvířata,“ upřesnila ředitelka Martina Brhelová.
Realita
Ke konci školního roku 2013/14 měli tedy v ústecké škole pro terapie a výuku k dispozici celkem devět zvířat – dva králíčky, pět koček a dva psy. Sandra Blažková je v tomto roce učitelkou tělesné a zdravotní výchovy, kde je její stěžejní náplní zooterapie. Týdně je to celkem 25 hodin, což pokryje výuku v téměř všech třídách školy. Tělocvik s využitím psů a koček se však prolíná s řadou dalších předmětů. „Hodně záleží na míře postižení dítěte. Často psy využívám třeba pro nácvik předložek. Oproti klasické výuce s obrázky nebo nějakými předměty jsou děti více motivované. Vědí, že když použijí předložku správně, mohou psa odměnit nebo si s ním pohrát. Navíc třeba předložky na, před, za, pod a slova pro orientaci jako přední, zadní, pravá, levá a další se učí naprosto reálně, neboť to předvádějí na psovi,“ uvádí terapeutka některé z výukových momentů. Psi jsou důležitými motivátory i proto, že postižené děti se při standardní výuce nedokážou déle soustředit, kdežto se psem je učební lekce pestřejší a zábavnější. Proto pedagog dokáže žáka naučit více a pojem či téma v jeho mysli pevněji ukotvit. A jestliže při výuce dětí platí Komenského zásada „škola hrou“, na speciální škole to platí dvojnásob. Sandra však dodává ještě jednu zásadu, která na speciální škole platí více než jinde: „Vyučující musí vytvořit takové podmínky nebo navodit takovou situaci, aby dítě bylo co nejvíce úspěšné, a tedy chválené či odměňované.“ Zajímavých způsobů využívání zvířat v ústecké škole je mnoho, takže příště nám Sandra mj. prozradí, proč si k bílému labradorovi záměrně vybrala černého nebo proč se při volbě třetího psa rozhodla namísto zvažovaného Huskyho pro Samojeda.
