Tímto článkem bych vám chtěl přiblížit osobní kouzlo ručně odchovaných andulek, ale nejen těch, a změnit tak pohled na tento druh. Jedná se o drobného papouška pocházejícího z Austrálie, kde se vyskytuje v mnohdy obrovských hejnech a přelétá velké vzdálenosti za potravou a vodou. Jeho přírodní zbarvení je zelené, to bohužel v čisté formě z chovů postupně vymizelo a nahradily je nejrůznější mutace, a to i v zelené, ale již ne přírodní barvě. Chov v zajetí má dlouhou tradici a za řadu let a generací se andulka ve značné míře domestikovala a to ji předurčilo na ideálního domácího mazlíčka dostupného každému.
Po několika letech jsem se rozhodl dokrmit na požádání andulku, jelikož jsem s chovem dočasně skončil. Po domluvě jsem vyrazil pro slíbená dvě devítidenní mláďata, přivezl jsem je domů do předem připraveného a již vytopeného inkubátoru. Jako krmnou směs jsem opět zvolil léty ověřenou značku instantní směsi Nutribird A21, i když tato směs patří mezi dražší, je velice kvalitní – a to je základ pro zdárný vývoj mláděte. Poprvé jsem mladé nakrmil přibližně tři hodiny po příjezdu domů, a to 5 ml krmné kaše pro každou andulku, první dvě až tři krmení jsou vždy nejhorší, chce to nutnou dávku trpělivosti při přesvědčování mláděte, aby se najedlo. Takto malé mládě je potřeba krmit poměrně často a v menších dávkách, aby nedošlo ke zdravotním potížím důsledkem přeplnění volete, které nesmí být po nakrmení nikdy tvrdé. Večerní krmení probíhalo kolem desáté hodiny, další v jednu ráno, dále pokračovalo v pět, v jedenáct dopoledne, kolem třetí odpoledne a potom znovu v sedm. Takto jsem krmil přibližně dva týdny, po uplynutí této doby, kdy andulky značně povyrostly, jsem krmil již jen v pět ráno, v jednu odpoledne, v šest a v deset večer.
Při umělém odchovu je velice důležité udržovat čistotu a zabránit tak zdravotním potížím, které u takto křehkých tvorů můžou mít smrtelné následky. Jak andulky rostly, s nimi rostla i chuť k jídlu a tím i větší dávky krmné směsi, které už bylo potřeba při jednom krmení pro obě mláďata 30 ml. V tuto dobu byly andulky již plně opeřené a neodkladně tak přicházel čas odstavení od současného krmení na krmení pro dospělé jedince, tedy semena trav. Toto období je v celém odchovu nejcitlivější a někdy s sebou nese značná úskalí, na která by měl být chovatel připravený a rychle je řešit. Teplotu v inkubátoru jsem den po dnu opatrně snižoval a dostal se tak na běžnou pokojovou teplotu. Zdravým silným mláďatům to zpravidla větší problémy nedělá, protože je v tuto dobu chrání vrstva opeření a jsou tak dobře izolována.
Bylo nutné připravit menší klícku, do které se andulky umístí, a začne se přecházet na „tuhou“ potravu. Základní vybavení takové klece je zprvu miska se zrním a po několika dnech se přidá i miska s malým množstvím vody. Počet krmení kaší se sníží nejprve na tři denně, ráno, v poledne a večer, a po dvou až třech dnech, kdy si mladé andulky zvyknou na nové prostředí, se vynechá polední dávka, menší častost krmení, zvídavost a přirozený instinkt nutí papoušky hledat potravu, většinou se po pár dnech naučí konzumovat předloženou potravu v misce a tím je z velké části vyhráno. Ne vždy to jde tak snadno a obezřetný chovatel by měl zasáhnout, případně opět častěji krmit umělou potravou a o odstav se pokusit opět za několik dní. Odstav však nejde oddalovat do nekonečna, pokud se tak nepovede do měsíce, mládě zpravidla uhyne, protože nedokáže dále přežít na umělé stravě.
Do ručního odchovu mláďat by se v žádném případě neměl pouštět začátečník, ale chovatel s několikaletou praxí v chovu papoušků a mnoha hodinami teoretické přípravy na tuto zcela odlišnou část chovatelství. Uměle odchovaná andulka se stává velkým kamarádem, je silně vázána na člověka a bere ho jako neodmyslitelnou součást svého života. Tuto důvěru by jí měl člověk oplácet vlídným chováním a svou náklonností. Společník, jako je dokrmená andulka, bude svému majiteli dělat radost po mnoho let. Čím dál častěji se stává, že jsou nabízeny andulky dokrmované pouze týden před výletem z budky a prodávány jako ručně odchované, často se záměrně špatně uvedeným údajem, kdy začalo dokrmování. Na to existuje velice snadný rozpoznávací znak. Andulka poctivě dokrmená od útlého věku je po odstavu krotká, kamarádská, není bázlivá, bojácná a rovněž nekousne při uchopení do ruky. Vysvětlení chovatele, že je bázlivá, protože vidí neznámého člověka, a podobné výmluvy jsou pouze východiskem, jak skrýt nekvalitně dokrmeného papouška. Těm, kteří už mají tohoto kamarádského mazlíčka, přeji mnoho radosti ze společných chvil a těm, kteří se chystají ručně odchovávat, přeji mnoho úspěchů.