Sultanát Omán se rozkládá na jihu Arabského poloostrova, z velké části je jeho pobřeží otevřené do Indického oceánu, přesněji do Arabského moře. Na severovýchodě země, kde se nachází i hlavní město Muscat, jsou zase uzavřenější vody Ománského zálivu. Už jenom díky tomu je jasné, že v Ománu najdeme dvě úplně odlišné potápěčské destinace.
V zásadě se do Ománu jezdí za potápěním do Muscatu nebo na jih do okolí Salalahu. Zajímavé potápění nabízí i poloostrov Musandam v Hormuzském průlivu mezi Ománským a Perským zálivem – tam ale bohužel naše potápěčská cesta zatím nevedla.Musím říct, že podmořský život a celkově potápění mne v Ománu velmi mile překvapilo. Korálové útesy zde byly plné života, spousta drobných organismů se tu schovávala a bylo radost objevovat další zdejší obyvatele. Viděli jsme hlavně roztodivné krevety, strašky a nahožábré plže.
Ale ani o opravdu úžasná setkání s velkými zvířaty nouze nebyla. Hojně se tu vyskytovaly jinde celkem vzácné druhy murén – muréna síťovaná, muréna tygří a muréna zebrovitá. Velké i malé trnuchy, rejnoci a parejnoci nám také zpestřili několik ponorů, potkali jsme také několik želv. Ovšem hlavním hřebem celého potápění bylo dvojité setkání s asi šestimetrovou samičkou žraloka velrybího (Rhincodon typus). Mě se pak s tatínkem ještě na jednom ponoru podařilo vidět tři žraloky najednou, z toho jeden byl čtyřmetrový žralok bělavý (Carcharhinus leucas), který vypadal jako prehistorické monstrum. I přes celkem špatnou viditelnost jsem si žraloka mohla velmi detailně prohlédnout a je to jeden z mých nejlepších potápěčských zážitků. Všechny žraloky jsme potkali u chráněného ostrova Fahal Island. Na své si zde přijdou i milovníci vrakového potápění, např. vrak lodi Al Munassir je 83 m dlouhý a byl záměrně potopen, aby zde vznikl korálový útes.
Mirbat a okolí je vyhlášenou oblastí hlavně pro delfíny a velryby. My jsme měli štěstí vidět delfíny několikrát hned před naším hotelem z pláže kousek od břehu. Prostě delfíni jsou zde úplně všude a celoročně. Na pozorování velryb je nutné vyjet lodí na otevřené moře, největší šance je zejména v období leden až duben, ale dají se zde pozorovat celoročně. Zajímavostí je také výskyt kelpových lesů až 10 metrů vysokých, které jsou v oblasti k vidění od května do září.
Omán je také významnou lokalitou pro mořské želvy, které jsou tu chráněné. V době rozmnožování (červenec–říjen) se tisíce mořských želv ročně vyrojí na plážích, aby zde nakladly svá vejce. Kromě pozorování velryb tu tedy můžete zažít i noční pozorování kladoucích želv. Mezi nejvýznamnější hnízdiště patří Ras Al Hadd, Ras Al Jinz, ostrov Masirah, ostrovy Daymaniyat a pobřeží Dhofaru.
Velkou nevýhodou pro potápění v Ománu je celkově zhoršená viditelnost v moři, která je ovlivňována nejenom množstvím planktonu ve vodě, a tedy sezonou, ale i množstvím sedimentů. Zejména po bouřlivém počasí není na některých místech vůbec vidět, člověk si kolikrát vidí jen na svou nataženou ruku – a dál už nic. Ale i tak se zde v místním moři dá vidět velká spousta věcí: od těch nejmenších až po opravdu veliké. Právě díky velkému množství planktonu tu lze potkat žraloky velrybí, někdy i manty, měsíčníky svítivé a hlavně velryby. Pokud byste chtěli vidět z mořského života v Ománu úplně všechno, museli byste tam strávit celý rok, protože každé období roku má svá specifika.