Člověk si od pradávna potřeboval zajistit obživu a zvířata mu pomáhala. Domestikací lovců (vlka) si zajistil důležitého pomocníka. Chrti se šlechtili primárně k tomuto účelu. Rychlí lovci, kteří neomylně dostihnou svou kořist.
První nálezy zobrazující předky moderních chrtů byly objeveny již ve starověkém Egyptě. Dnešní chrti se liší jen velmi málo od psů zobrazených na stěnách hrobek egyptských faraonů. Rychlí lovečtí psi byli nejvzácnějším pokladem faraonů a králů. Staroegyptští faraonští chrti se používali při lovu antilop a gazel. Když pes zemřel, rodina držela smutek, oblíbení psi byli mumifikováni a pohřbeni se svými pány. Stěny hrobek byly často zdobeny obrazy jejich psů. Řekové pravděpodobně koupili psy od egyptských obchodníků zhruba 1 000 let před naším letopočtem. Řečtí bohové byli často zobrazováni s chrty. Nejčastěji je pes zobrazován, jak doprovází Hekaté, bohyni bohatství, a také s Polluxem, ochráncem lovu. Římané při lovu zajíců testovali rychlost a obratnost psů. Historické prameny dokládají, že již v pátém století před naším letopočtem římský voják Xenofón, žák Sokratův, napsal příručku o lovu se psy. Coursing zobrazují nádherné římské mozaiky pocházející pravděpodobně z třetího století. Lovecké plemeno je dokonce uvedeno v bibli.
Ve středověku byli chrti vysoce ceněni jako nejušlechtilejší, nejelegantnější, nejrychlejší a nejlepší psi na lov. Lov se psy byl výsadou králů a šlechty.
Později už chrti nesloužili pouze pro shánění obživy. Šlechta chtěla měřit schopnosti svých psů, a tak vznikl první coursing (běhá se v obměněné podobě dodnes), který byl velmi populární ve středověké Evropě po celá staletí. Startující chrti byli vypouštěni po dvou, zajíc před nimi dostával neveliký náskok. A bylo tak možné posoudit lovecké schopnosti jednotlivých psů.
První pravidla tohoto sportu dala napsat v 16. století královna Alžběta I. Pověřila tímto úkolem Thomase, vévodu Norfolkského, aby sepsal pravidla coursingu. Body byly udělovány za obratnost a úsilí při pronásledování zajíce. Také se přičítaly body za spolupráci se soupeřem. Zajíc nemusel být vždy uloven, aby pes zvítězil, hodnotil se styl a iteligence. Proto se tomuto lovu říká „sport královen“.
Později se chrti dostali do nižších vrstev obyvatelstva. Vznikla potřeba zpřístupnit podívanou i širší veřejnosti, a tak přišel nápad nechat psy běhat po oválu, kde mohou diváci sledovat výkony psů. První moderní dostih, jak je známe dnes, se konal v Anglii 24. července 1926. Před zraky 1 100 diváků vyběhlo sedm chrtů na dráhu v Belle Vue Greyhound Stadium v Manchesteru za elektrickým zajícem. Brzy poté se chrtí dostihy objevily po celém Spojeném království. Dostihy si našly své pevné místo na sportovní scéně. V průběhu dvou světových válek sport ztratil své příznivce, stejně jako ostatní sporty. Ale poté, co válka skončila, závody chrtů v Británii získaly zpět svou popularitu. Tak vznikly dva způsoby, jak s chrty závodit – dostihy a coursing.
Coursing
Coursing v dnešním podání plně nahrazuje lov, pomocí kladek se postaví dráha, která má simulovat běh zajíce nebo jiné kořisti. Návnadu (zajíce) imituje igelitový střapec, který je pomocí navijáku tažený po zemi. Chrti mají tento sport ve velké oblibě. Lovecké schopnosti hodnotí dva až tři nezávislí rozhodčí na trati. Chrti startují ve dvojicích. Body se udělují v rozmezí 0–20 bodů za každé kritérium. Hodnotí se 5 kritérií:
Obratnost
Jak rychle je chrt schopen zareagovat při změně směru návnady – střapce.
Rychlost
Rychlost nezbytná k ulovení návnady. Projevuje se rychlostí, jakou se chrt při startu dostane do popředí po překvapivém rozjezdu návnady. „Go–bye“ je způsob vybuzení chrta, který se nachází na druhé pozici a běží se zvyšováním rychlosti na úroveň svého soupeře, dokud ho nepředhoní. Rychlost chrta se projevuje po celé délce trati, ale především ve fázi chycení návnady.
Vytrvalost
Hodnotí se, v jaké fyzické i psychické kondici chrt doběhne.
Úsilí
Hodnotí se, jak je chrt fixovaný na návnadu, nenechá se ničím rozptylovat a stále ji sleduje. V cíli se hodnotí, jak se chrt vrhne na návnadu a snaží se ji ulovit.
Inteligence
Hodnotí se, jak chrt přemýšlí při běhu a snaží se zkrátit trať, aby byl co nejblíže k návnadě.
Chrti ve svorce spolupracují, stejně jako vlčí smečka. V některých zemích je dodnes povolen lov živé kořisti. Chrti byli výsadou pouze šlechty, některá plemena, jako třeba Barzoj, se nedala koupit, chrt mohl být pouze darován. Každé plemeno má své zvláštnosti, každé plemeno si našlo své příznivce.
FCI European Coursing Championship 2014
ME se konalo 27.–9. 6. 2014 v lyžařském středisku Lavarone nedaleko Trenta. Na tento sportovní svátek dorazilo 721 chrtů z celé Evropy. Z České republiky letos přijelo 52 chrtů. Nejvíce účastníků mělo již tradičně Německo, a to 140 chrtů. Pro české barvy bylo toto mistrovství velmi úspěšné, stejně jako minulé roky.
Tratě
Italští pořadatelé vybrali pro konání ME náhorní plošinu porostlou lesy, které protkávají pastviny. Byly postaveny dvě tratě – jedna připomínala spíše dostihový ovál a měla pravděpodobně prověřit rychlost a vytrvalost psů, druhá trať byla postavena v mírném kopci a byla pro chrty náročnější. Každý pes běží dva běhy, každý na jedné trati, kde hodnotí jejich výkony tři nezávislí rozhodčí. Bohužel se ani toto ME neobešlo bez zranění chrtů, určitě k tomu přispěl povrch tratí (zůstala tam mokrá posekaná tráva) a také některé nerovnosti, kde se mohla zaklesnout noha.
Atmosféra
Ti, co se těšili do Itálie na krásné počasí, se neradovali dlouho: jak už to v horách bývá, je každou hodinu jinak, a kromě sněhu se závodníci dočkali všeho. Dokonce se kvůli mlze muselo přerušovat. V českém a slovenském týmu panovala přátelská nálada a všichni si tento sportovní svátek užívali. Většina účastníků kempovala na loukách vedle tratí. Všude vlály vlajky, takže už na první pohled bylo jasné, kdo kde je. Každý večer po skončení běhů se konal slavnostní ceremoniál, na který se všichni účastníci patřičně ustrojili, i své psy oblékli do národních barev, a fandilo se. Nejvíce byli vidět Němci, Nizozemci, Francouzi. Někteří měli i trubky, byl to velký zážitek. Češi se radovali také, získali tři mistry Evropy, několik vicemistrů a další umístění.
Umístění
Mistrovský titul získal Petr Smrček s fenou Bekure Mahi Wai–Wad – faraonský pes, v psech má druhé místo Ankh–Anubis Temple of Sachmet Lenky Lichtenbergové, na 3. místě byl pes Sawhorse´s Party Crasher Maňasových. Na 2. postu doběhla fena Petra Smrčky, Yina i de Canera de Mouclem – kanárský podengo. A dalšího 2. misto získala fena Miroslavy Kuželové Naomi dell' Etna – sicilský chrt. Třetí příčku si vyběhal pes Filipa Machovského – Ibizský podenco. Eva Dufková vyhrála se svou fenou greyhound Jingle Bells Riuna a její pes Jarvis Aston Riuna byl na čtvrtém místě. 1. místo si vyběhala i Dusha Ochotnika Mraja – barzoj Dagmar Fialové. 2. místo si vyběhal Italský chrtík Heleny Šebestové Esserino Annaperla. Stejně jako loni bylo toto mistrovství pro naše barvy velmi úspěšné. Kompletní výsledky najdete na http://eurocoursing2014.it/en/.
Whippeti
Elegantní a rychlí whippeti jsou na závodních drahách zastoupeni nejčastěji. Plemeno si chovatele získalo nejen pro možnost sportovního vyžití, ale hlavně svou milou, přátelskou a nekonfliktní povahou. Whippet je otevřenější, více přátelský, hravější, aktivnější než greyhound. Whippet byl vykřížen z malých greyhoundů s teriéry (iredale teriér, Bedlington teriér, manchester teriér, yorkshire teriér, english teriér) a italskými chrtíky. Sloužil jako pomocník k lovu králíků a krys pro chudé. Díky menšímu vzrůstu snědl méně než greyhound a nebyl tak nákladný na chov. V severní Anglii 19. století byli whippeti velice populární, používali se ke štvanici na králíky v otevřeném poli, kde rychlost, obratnost a schopnost chytit kořist byla prioritou. K popsání plemene došlo v roce 1876 na výstavě psů v Darlingtonu (GB), kde byl vytvořen první standard tohoto plemene. V roce 1890 došlo k uznání plemene. Ve Spojených státech byl whippet uznán v roce 1888 v American Kennel Clubu. Na počátku 20. století začala popularita tohoto plemene rychle stoupat, chrtí dostihy dnes přitahují stále větší pozornost i širší veřejnosti.
Dnes si tento sport získává další příznivce, coursing neběhají jen chrti, můžete ho běhat i s jinými plemeny. Na závodech jeden den běhají chrtí plemena a druhý den nechrtí. Je to ideální sport, kde psi mohou uplatnit své lovecké schopnosti.
Jak začít
Začít trénovat coursing můžete klidně i doma, na louce, na jakémkoli trochu větším prostranství. Nejdřív je potřeba psa nafixovat na návnadu, při závodě musí pes sledovat pouze návnadu, kterou má ulovit, a nemá se nechat ničím rozptýlit. Toto můžete trénovat v podstatě kdekoli tak, že si vyrobíte střapec z igelitu, přidáte kus zaječí kůže, který uvážete na asi 2 m dlouhý provaz, a hrajete si se psem 5 až 10, maximálně 15 minut denně tak, že taháte návnadu po zemi a pes vám návnadu „loví“. V momentě, kdy uvidíte, že to psa přestává bavit, je třeba návnadu schovat. Ze začátku se s ním můžete o tuto návnadu i přetahovat. Když ji bude pevně držet v tlamě, tak mu ji necháte na chvíli požvýkat a vyhrát si s ní, aby měl pocit vítězství a aby si zafixoval, že pokud něco „uloví“, je to jeho „kořist“. Později můžete tuto návnadu uvázat na asi 2 metry dlouhou tyčku, čímž si vyrobíte udičku a tím zvětšíte okruh, ve kterém bude váš pes lovit návnadu. Vedle takových her je důležité, aby na coursing měl pes dobrou kondici. Tu mu vytvoříte tak, že pes bude běhat v klusu vedle vás. Dobré jsou delší procházky ve svižném tempu a také začněte s krátkými sprinty na dobrém povrchu. To je velmi důležité, aby nedošlo ke zranění psa. Prohlédněte místo, kde chcete trénovat, aby tam nebyla díra, kam by si pes mohl nohu zaseknout a mohlo by dojít i ke zlomenině. Samozřejmě je třeba dávat pozor na správný vývin kostí a kloubů u mladých psů, nepřetěžujte psa. Začněte na krátkých tratích a postupně přidávejte. Pozor, u rychle rostoucích plemen, jako je třeba barzoj, mohou být při nesprávné výživě problémy s klouby.
Dalším krokem je kontaktovat některý ze sportovních klubů, jichž je u nás celá řada, zajít se psem na trénink a poradit se, jak trénovat.