Srí Lanka aneb Letíme za zvířaty

Vzhůru do vnitrozemí! Ostrov jen o trochu menší než Česko (65 610 km2) nabízí i poměrně dost památek. Byla povinnost něco z toho cestou k jižnímu pobřeží okouknout.

Park Minnéria

Nejdřív ještě jeden park, který byl na ptáky docela bohatý. Třetí noc na Srí Lance jsme přespali na kraji města Habarana, kde jsme dva špinavé a smradlavé hotely v naší cenové relaci do 20 dolarů za osobu odmítli. Třetí byl pěkný, měl i bazén, ale pro změnu po setmění asi dvě hodiny nešla elektřina, což byl při množství schodů docela problém.

První papoušci!

Ráno za rozbřesku jsme navštívili Minnériu, opět povinně na palubě džípů. Spousta mokřadů, kolem kterých pózovali ledňáčci a vlhy několika druhů, ale i pěkně hustý les.

Na mělčině kráčel zejozob asijský, na mýtině bylo slyšet pronikavý křik. Papoušci! Na Srí Lance žijí jen tři druhy alexandrů a tohle byl ten, který je k vidění dokonce i v Evropě, třeba v Barceloně, alexandr malý. Hlavně za letu jsou krásní.

Skála

Ta masa kamene se jmenuje Sigirija (v překladu lví skála) a trčí z rovné krajiny jaksi nečekaně a zcela osamoceně. Pohled je to úžasný a dá se vylézt nahoru, což jsme ovšem z časových důvodů vypustili. Král Kassapa kolem roku 480 dal na plochém vrcholu postavit palác a zahrady, měl tam prý i početný harém. Pak tam stál pro změnu buddhistický klášter. Teď jsou tu trosky a masy turistů.

Kandy

Město s hezky znějícím názvem leží 500 metrů nad mořem a nám se vynořilo při jízdě po mokré silnici z mlžného oparu. Uprostřed je jezero, dobrý a hezký orientační bod. Často sprchne, i tak teplota skoro denně šplhá ke třicítce.

Kvůli památkám sem míří zástupy turistů, které se mísí s davy domorodců. Všichni pěkně zout, botky schovají v šatnách, jsou tu na to připraveni. Vítejte v Chrámu Buddhova zubu, kde se zaručeně budete tlačit a zcela jistě žádný zub neuvidíte.

Skrytý řezák

Relikvie ukořistěná z Buddhovy hranice roku 483 let př. n. l. je pečlivě ukrytá. Ono tedy o tom, co přesně v krabičkách je, není jasno.

Původní zub (pro dentisty upřesním – jde o pravý řezák) prý v 16. století ukradli Portugalci. Podle jiných zůstal na Srí Lance, ale v chrámu je jen kopie, cenný originál ukrývají jinde.

Jak to je opravdu? Buddhisté, ke kterým se hlásí sedm z deseti Srílančanů (pro zajímavost: muslimů tu žije jen 7 %), to neřeší a houfně jezdí zub uctívat právě sem. Jde přece o víru – a kdo věří, nešťourá.