1. Není noc příliš dlouhá? Osm až deset hodin může být maximum, po které pes zavřený uvnitř vydrží.
2. Neruší psa po ránu někdo nebo něco (například sousedi, popeláři)? Jakmile se pes probudí, může chtít ven.
3. Vykonal pes při večerní vycházce skutečně svou potřebu? Pokud ho pouze vypouštíte do zahrady, možná byste měli jít s ním a povzbudit ho, aby se na vykonání potřeby soustředil a stalo se to pro něj zvykem.
4. Nepomůže změna jídelníčku/doby krmení?
5. Netrpí pes nějakým problémem, který má vliv na jeho trávicí nebo močové ústrojí? V takovém případě musí následovat konzultace s veterinářem.
6. Nepáchne podlaha v místě, kde pes spí, močí nebo výkaly, takže si nemusí být jistý, kde správné místo pro vykonání potřeby vlastně je? Zbytkové pachy zlikvidujete vyčištěním silným roztokem bělidla, který necháte na podlaze působit asi deset minut a pak ho smyjete čistou vodou.
Pokud všechny nápady selžou, zvažte, zda psovi nepořídit uzavíratelnou drátěnou klec, ve které bude spát – ovšem jen za předpokladu, že ho na ni navyknete a nebudete ho do ní zavírat na dobu delší než osm hodin v noci a čtyři až pět hodin ve dne.
2. Co když můj pes znečistí podlahu močí nebo výkaly?
Okamžitá reakce: čí je to chyba?
• Vaše, protože jste psovi nedali příležitost, aby mohl jít ve vhodnou dobu ven.
• Jeho, protože vám nedal najevo, že potřebuje jít ven, nebo protože odmítl vykonat potřebu, když byl venku.
• Ničí. Jestliže je pes starý nebo nemocný, popřípadě má průjem, je třeba tyto nehody tolerovat.
Okamžité opatření
1. Tuhé výkaly seberte papírovou kuchyňskou utěrkou, zabalte do novin a co nejdříve vyhoďte.
2. Loužičku moči setřete houbou nebo hadrem, které máte speciálně vyhrazené pro tento účel, a důkladně je vymáchejte.
3. Podlahu umyjte saponátem, který neobsahuje amoniak (čpavek).
4. Podlahu umyjte a přetřete vodou s obsahem dezinfekčního prostředku.
Kroky 3 a 4 je nutné provádět následně, protože dezinfekční prostředek na znečištěné podlaze neúčinkuje. Při realizaci kroků 1 až 4 vyjádřete výrazem obličeje i slovně svou nespokojenost, pokud za nehodu mohl pes. Plácnutí ani jiná forma trestu nejsou vhodné, a zastaralé „vymáchání čumáku v tom, co natropil“ ukazuje pouze na neznalost přirozených funkcí psa.
Prevence
Znovu se zamyslete nad rutinními činnostmi psa a poskytněte mu více příležitostí, aby mohl ven do zahrady – např. „lítacími“ dvířky ve dveřích. Pokud potřebujete nechat psa uvnitř po delší dobu a očekáváte, že bude muset vykonat potřebu, pokryjte podlahu silnou vrstvou novin. Máte-li podezření na nějakou nemoc, poraďte se s veterinářem.
3. Co když můj pes močí na koberec?
Okamžité opatření
1. Odsajte moč kuchyňskou utěrkou nebo v případě, že jí je hodně, položte na louži(čku) několik vrstev novin, něčím je zatižte, jakmile nasáknou močí, ihned je vyměňte.
2. Plochu vyčistěte přípravkem na čištění koberců, který neobsahuje amoniak (čpavek).
3. Koberec vysušte žehličkou, vysoušečem vlasů nebo lahví s horkou vodou.
Prevence
Přehodnoťte každodenní program svého psa, ale ujasněte si, čí to byla chyba. Podle potřeby vytvořte pro psa volný průchod do zahrady, například „lítací dveře“. Máte-li podezření na nějaké onemocnění, poraďte se s veterinářem.
4. Co když můj pes vykoná potřebu na koberec?
Okamžité opatření
1. Poznamenejte si konzistenci a obsah pro případ nemoci.
2. Výkaly seberte papírovou utěrkou, zabalte do novin a vyhoďte.
3. Koberec rychle vyčistěte a vysušte, aby na něm nezůstala skvrna.
4. Snažte se eliminovat veškerý zápach, protože především štěňata se mohou vracet na stejné místo.
Poznámka
Ideální krytinou pro plochy, na kterých se psi pohybují, jsou kobercové dlaždice, protože se dají jednotlivé kusy vyjmout, vyčistit a vyvětrat, popřípadě vyměnit za nové, pokud se skvrna nedá vyčistit.
5. Co když se můj pes vyzvrací na koberec?
Okamžité opatření
1. Všimněte si barvy a obsahu zvratků a jakýchkoli cizích předmětů v nich pro případ, že budete muset vyhledat veterináře.
2. Nedovolte psovi, aby zvratky sežral.
3. Tuhý obsah sesbírejte papírovou utěrkou, zabalte do novin a vyhoďte.
4. Vyčistěte plochu koberce teplou vodou a biologickým pracím prostředkem. Nejprve ale vyzkoušejte stálost barev koberce vůči danému prostředku. Koberec vysušte vysoušečem vlasů nebo žehličkou.
Prevence
Pokud pes často zvrací, položte kolem něj igelit pokrytý novinami. Dlouhosrstému psovi otřete obličej a hruď. Můžete mu také vytvořit bryndák z ručníku nebo utěrky, aby se znovu neušpinil. V některých veterinárních ordinacích se dají koupit čisticí přípravky, které odstraňují skvrny a zápach.
6. Co když má fena hárá a v domě jsou jiní psi-samci?
Prakticky všichni psi rozpoznají pach hárající feny, protože je to dané od přírody. Je kruté nechat psa ve stejném domě, kde je i hárající fena. Psi téměř jistě obejdou vaše pokusy udržet je od sebe, protože fena je v prostřední třetině říje stejně dychtivá spářit se se psem, jako pes prahne po tom, aby ji našel. Může se stát, že pes z důvodu frustrace odmítá žrát, hubne a ztrácí srst. Je vynervovaný a často vyvolává šarvátky s jinými psy.
Okamžité opatření
Různé i certifikované pilulky a mléka nemají obecně žádný účinek a pach hárající feny nezakryjí. Fenu nebo psa je třeba přemístit někam jinam.
Následné opatření
Poraďte se s veterinářem o dočasné nebo trvalé prevenci hárání. Možností je kastrace nebo využití chemických metod. U psa může být kastrace účinná, přesto může dál vykazovat chování jako při páření.
7. Co když má hárající fena znečisťuje koberec a nábytek?
Množství krvavě zbarveného výtoku během hárání je u každé feny jiné. Některé feny se během hárání mnohem častěji olizují (čistí) a tím pádem působí malé problémy, jiné feny tak úzkostlivě čistotné nejsou.
Okamžité opatření
1. Na vyčištění krve z látkových potahů nejdříve použijte sůl a studenou vodu.
2. Místo omyjte biologicky aktivním pracím prostředkem.
3. Podobně vyčistěte podlahu a koberce.
Prevence
1. Hárající feně dovolte pohyb jen po snadno čistitelných plochách.
2. Nábytek zakryjte starými prostěradly nebo podobným bavlněným materiálem.
3. Dejte feně hygienickou vložku a kalhotky, které lze koupit v obchodech s chovatelskými potřebami, popř. jí kalhotky vyrobte improvizovaně doma (pozn. překl.: ze starých dětských slipů, podle velikosti psa).
4. Nehodláte-li fenu využít k chovu, zvažte možnost se všem nepříjemnostem spojeným s háráním vyhnout. O prevenci se poraďte s veterinářem – kastrace nebo léky (chemicky).
8. Co když můj pes pouští chlupy na nábytek, oblečení nebo čalounění auta?
Psí chlupy jsou velice rozdílné ve způsobu přilnutí k textiliím. Dlouhé chlupy lze odstranit mnohem snáz než chlupy krátkosrstých plemen, např. bulteriérů, dobrmanů atd. Možná se vám bude hodit některá z následujících rad:
• Otírání čalouněného nábytku a oblečení rukou s gumovou rukavicí.
• Látku s chlupy přejeďte rukou omotanou lepicí páskou – lepicí stranou vně. (Pozn. překl.: Dobrou pomůckou jsou běžně prodávané odchlupovače – válečky s navinutou lepicí páskou, kterou lze postupně odtrhávat.)
• Kartáčování vlhkým kartáčkem na ruce; otření vlhkou utěrkou.
U všech těchto „metod“ se chlupy shluknou do chuchvalců, které pak lze snadno odstranit. Dobrým pomocníkem může být speciální nástavec na vysavač, který lze také koupit v prodejnách s chovatelskými potřebami.
Prevence
Často psa kartáčujte – při silném línání nejlépe denně. Pokud pes líná nadměrně nebo během celého roku, nechte ho prohlédnout veterinářem, protože důvodem může být skryté onemocnění nebo hormonální nerovnováha. Prodiskutujte s veterinářem potravu, kterou pes dostává, především zda obsahuje dostatek vitaminů B a nenasycených mastných kyselin.
9. Co když můj pes „podniká nájezdy“ na kuchyňské odpadky, kdykoli vytáhnu paty z domu?
Okamžité opatření
Pokuste se zjistit, co pes sežral, pro případ, že by později onemocněl.
Následné opatření
Než odejdete z domu, koš s odpadky vyprázdněte nebo odneste. Pomocí metod popsaných v kapitole 4 psa naučte, že se odpadků nesmí nikdy dotknout.
Prevence
Správné chování psa podpořte tím, že při práci v kuchyni necháte koš s odpadky stát na viditelném místě a otevřený. Psa varujte slovy „Fuj!“ („Ne!“), popřípadě okamžitě, když se pes ke koši přiblíží, několikrát udeřte o koš třeba pánví.
10. Co když si můj pes znečistí srst ropnými látkami (dehtem, naftou)?
Okamžité opatření
Buďte velice opatrní a dobře zvažte působení hořlavého čistidla, například benzinu nebo tetrachlormetanu, na srst a kůži psa. Možná bude lepší co nejvíce srsti ostříhat a psa pak umýt slabým saponátem, popř. šamponem na psy, a nakonec opláchnout čistou vodou. Někdy může pomoci nanesení opalovacího krému a vetření do postižené plochy. Tu pak umyjte teplou vodou s přídavkem „měkkého“ saponátu, například tekutého prostředku na mytí nádobí.
11. Co když si můj pes znečistí tlapky asfaltem?
Okamžité opatření
Opatrně vystříhejte chlupy se žmolky asfaltu mezi polštářky. Tlapu namočte do nádoby s rostlinným olejem, popřípadě ji natřete silnou vrstvou másla nebo opalovacího krému, máte-li ho po ruce. Jakmile se asfalt uvolní, odstraňte mastnotu omytím tlapy teplou vodou s přídavkem „měkkého“ saponátu, například tekutého prostředku na mytí nádobí. Tlapu pak důkladně opláchněte čistou vodou, aby na kůži nezůstal žádný saponát. Pokud je množství přichyceného asfaltu velké, poraďte se s veterinářem, protože možná bude třeba využít speciální čisticí metody.
12. Co když nedokážu svého psa zvednout do vany?
Velké psy lze docela dobře umýt na podlaze v kuchyni nebo za dobrého počasí venku na trávníku. S výhodou lze použít následující postup:
1. Nosí-li pes kožený obojek, sundejte mu ho a místo něj použijte k provizornímu připoutání silný bavlněný nebo nylonový materiál.
2. Přichystejte si dvě houby a tolik kbelíků s teplou vodou, kolik dokážete opatřit. Šampon nařeďte v nádobě s teplou vodou (vždy používejte šampon určený pro psy, nikoli šampon na vlasy).
3. Kůži kolem očí psovi potřete vazelínou, aby se do nich nedostala mýdlová voda.
4. První houbou namočte srst psa teplou vodou.
5. Druhou houbou naneste zředěný šampon, napěňte, namočte první houbou a opět napěňte.
6. Nakonec psa oplachujte čistou vodou, dokud ze srsti neodstraníte všechen šampon. V létě můžete mycí proces zakončit postříkáním zahradní hadicí.
7. Psa vytřete ručníky dosucha, popřípadě použijte vysoušeč vlasů.
13. Co když musím svého psa seznámit s novým štěnětem?
Mnoho starých psů dostane novou chuť do života, když do domácnosti přibude štěně. Je třeba ale zavčas učinit určitá opatření.
1. Pořiďte si co nejmladší štěně. Šestitýdenní štěňata jsou důvěřivá a nebojí se, ale u osmitýdenního štěněte může právě začínat období strachu a může se hůře aklimatizovat.
2. Nechte staršího psa seznámit se se štěnětem za vaší přítomnosti, teprve potom psům umožněte v krátkých časových úsecích, aby se seznamovali volně, avšak vždy pod dohledem.
3. Možná vám pomůže, když pro první týdny připravíte pro štěně ohrazený prostor, ve kterém bude za vaší nepřítomnosti v bezpečí. Lze například využít desky určené pro ohrazení kompostů, ale ideálním řešením pro tento účel je klec pro psy.
4. Dbejte na dodržování práv staršího psa. Štěněti nedovolte, aby neomezeně používalo jeho hračky, pelech nebo mu konzumovalo potravu. Pokud se chcete vyhnout problémům, bývá někdy dobré nejoblíbenější „vlastnictví“ psa schovat.
5. Zajistěte, abyste staršímu psovi věnovali plnou pozornost, vždy když štěně krmíte, dejte nějaký pamlsek i staršímu psovi, protože staří psi nedostávají krmivo tak často jako štěňata.
6. Za vaší nepřítomnosti nenechávejte spolu psy samotné, dokud spolu nejsou v naprosté pohodě – dobrým znamením je, když se oba rozhodnou sdílet stejný pelech.
7. Štěňata často starší psy dost bolestivě koušou do nohou a uší. Dospělý pes většinou zavrčí a chňapne po štěněti, aby ho varoval, že takové chování je nepřípustné, ale některá štěňata na varování nedbají a reakce některých dospělých psů mohou být nepřiměřené, proto je občas třeba zasáhnout.
8. Veterinář vám jistě poradí, abyste se se starším psem neúčastnili akcí pro psy nebo s ním nedocházeli na místa, kde se pohybuje hodně psů (cvičiště), dokud není štěně naočkováno, protože by na ně mohl přenést nějaké nakažlivé onemocnění.
(Ukázka z knihy Průvodce péčí o psa, kterou vydalo Nakladatelství Brázda.)