Vratič obecný - Tanacetum vulgare L. - není dosud v běžné chovatelské praxi používán ke krmení.
Naleznete ho na rumištích, na náspech, podél cest, v lomech, na pasekách, na březích potoků, při okrajích lesů na suchých stráních, dokonce i „hnízdovitě“ na loukách. Kvete od července do října a dosahuje výšky od 50 do 150 cm. Každého upoutá zářivě zlatožlutými květy, které jsou uspořádány do nápadných chocholičnatých lat úborů.
Vratič silně aromaticky voní při trhání, zvláště ale, když rozemneme světle zelené lístky, které jsou zespodu mírně plstnaté. V odborné literatuře se uvádí, že je vratič léčivý, ale také slabě jedovatý. Proto zde asi není zmínky o možném využití této rostliny jako krmiva v chovu různých zvířat. Ve svém chovu papoušků jsem vyzkoušel vratič ke krmení a nikdy jsem se nesetkal s žádnými negativními jevy. Papoušci zvláště rádi konzumovali celá květenství bezezbytku, ale ani zelené listy neunikly jejich pozornosti.
Literatura připomíná účinky látek obsažených v rostlině proti vnitřním cizopasníkům, proti poruchám trávení a proti nemocem žaludku. Shodné účinky má i výluh z vratiče, který lze čas od času používat k napájení zvířat. Rozmělněnou nať i s úbory lze používat proti blechám a doporučuje se také proti svrabu. Rozmačkané listy účinkují při léčení ran a pohmožděnin.
Na zimu si můžeme v době vegetace květy vratiče sušit do zásoby. Květy asi s 20 cm stonkem svážeme do menších kytiček, rozvěsíme je na půdě a necháme dokonale uschnout. Takto nám vydrží po neomezenou dobu v použitelném stavu. Při krmení dáváme kytičky na zem nebo na krmítko, případně je zavěšujeme na pletivo. Papoušci nikdy vratič neodmítnou.