Drobní exoti - co dál

Na podzim minulého roku se uskutečnil již 8. ročník výstavy drobných exotů v Nymburce. Ze statistických údajů, které byly zveřejněny, vyplývá, že se v průběhu let stala tato specializovaná výstava drobných exotů jednou z největších a nejobsazovanějších v České republice.

Výstavu pořádá několik organizací i jednotlivců.. Každý přispívá určitým dílem k společnému úsilí o vytvoření kvalitní výstavy, která má za cíl zhodnotit chovatelskou práci za uplynulé období nejenom na poli bodovaných ptáků, ale v doplňkové expozici i práci při odchovu nedomestikovaných druhů, ať už běžných nebo vzácně v zajetí rozmnožovaných.

Přesto, že naši chovatelé neměli možnost v poslední době změřit své síly na mezinárodním poli svou účastí na Světových šampionátech nebo jiných zahraničních výstavách, lze na základě porovnání např. s 53. šampionátem DKB, který se konal 6.ledna 2001 v Ulmu, že v určitých kategoriích dosahujeme dobrých výsledků. Toto potvrdil i mezinárodní posuzovatel z SRN pan Hans Harting, který posuzoval v roce 1999 v Nymburce zebřičky.

Základ pro rozvoj chovu drobných exotů je vybudován a musíme si říci, jak jej rozvinout. Domnívám se, že nastává čas vybudovat novou výstavu za pomoci dalších organizací a chovatelů na výstavu o stupínek dokonalejší, významnější a pro chovatele přitažlivější, na výstavu, která by měla statut „mistrovství republiky“.

Některé z principů pro pořádání takovéto výstavy jsou uvedeny v následujících řádcích.

O pořádání výstav by se měly ucházet každým rokem jiné organizace z různých regiónů republiky s tím, že by byla povinnost dodržovat pouze základní, předem dohodnuté propozice.

Jelikož u nás existuje několik velmi aktivních pořadatelů výstav, například Klub chovatelů domestikovaného ptactva se sídlem v Olomouci, Klub přátel exotického ptactva Praha, ZO ČSCH CHOP Kladno, Klub chovatelů Plzeň a další organizace, ať již samostatné nebo pracující pod Českým svazem chovatelů, bylo by dobré spojit síly i cíle a takovouto výstavu vytvořit.

Takovéto uspořádání by si jistě vyžádalo spojení prostředků a pomoc při získávání sponzorských darů, ale také výraznou podporu při přípravě a obsazení výstavy od ostatních regionů.

Dnes, v době moderní elektronické pošty již není problémem komunikace mezi kluby i jednotlivci. Tato komunikace by mohla podstatně usnadnit přípravu výstavy, seznamy chovatelů, klubů, ptáků a další organizační záležitosti.

V poslední době se u nás projevuje tendence „hrát si na svém písečku“. Pro chovatelství je to trend velmi nebezpečný a může mít za následek jedině krok zpátky. Je potřeba porovnávat výsledky práce co nejvíce chovatelů, předávat si zkušenosti nejenom na stránkách časopisů nebo internetových stránkách. Výstavní činnost je základním kamenem úspěšného rozvoje odbornosti.

Při rozhovoru s chovateli se na otázku, proč nevystavují na vzdálenějších výstavách, velmi často objevuje argument, že doprava ptáků je drahá a složitá. Svým způsobem mají pravdu, vždyť je třeba ptáky na výstavu dopravit před bodováním a zahájením (většinou v polovině týdne) a pak je opět vyzvednout po skončení výstavy. I to však lze velmi dobře a s minimálními finančními náklady řešit. Například již dnes řeší KPEP dopravu ptáků na výstavy (např. na Exotu Olomouc, do Nymburka a podobně) hromadně. Chovatelé donesou ptáky na smluvené místo, kde je převezme jeden člen klubu a dopraví je na místo konání výstavy včetně povinnosti jejich řádného předání. Vyzvednutí ptáků z výstavy je pak řešeno většinou formou zájezdu, kdy si všichni chovatelé výstavu prohlédnou, mohou navázat užitečné kontakty, uskutečnit výměny nebo nákup ptáků potřebných do chovu. Tím se podstatně sníží náklady chovatele na účast na výstavě. A to nemluvím o tom, že část těchto nákladů může hradit např. i organizace, sponzor a podobně.

Myslím, že by celé problematice prospělo, pokud by aktivní přístup zaujaly i firmy, zabývající se např. výrobou krmných směsí, kroužků či chovatelských zařízení a doplňků, či dovozem ptactva, ale především redakce chovatelských časopisů, jako je např. i časopis Fauna.

Pravděpodobně by nebylo možné celou výstavu organizovat svépomocí několika chovatelů, ale byla by nutná spolupráce mezi kluby a to jak po stránce materiální (výstavní klece), tak i po stránce vlastní realizace. Zřejmě by se musely zvažovat návrhy například na vybírání klecného, či vystavování ve vlastních výstavních klecích, vybírání a výše vstupného, vhodného termínu konání výstavy či zajištění účasti na výstavě na základě bodového hodnocení ptáků z „postupových“ výstav a mnohé další. Možná, že by se snížil počet vystavovaných ptáků, ale určitě by se zlepšila celková kvalita výstav, zvýšil by se kredit vystavovaných ptáků a tím jejich chovatelská hodnota.

Mistrovství republiky, které by se mohlo konat v lednu či únoru, by měly předcházet „místní (okresní) výstavy“, které by alespoň částečně posouvaly kvalitu exponátů nahoru a nedocházelo by k zaplnění mistrovské soutěže velkým množstvím ptáků s nízkou bodovou hodnotou.

Samozřejmě je velmi mnoho otevřených otázek, jistě je hodně argumentů proti, ale jestliže nenajdeme ještě více argumentů pro, nebudeme moci srovnávat výsledky své práce s vyspělými chovatelskými státy. Myslím, že bychom neměli dávat levně v šanc práci, která byla zhodnocena již při organizaci Světového šampionátu v Olomouci v roce 1980.

Tento článek se svými náměty by měl vyzvat zástupce všech klubů či organizací zabývajících se problematikou drobných exotů, ale i jednotlivé chovatele, posuzovatele, zástupce časopisů a firem, aby se k uvedené problematice vyjádřili, a to na stránkách odborného tisku nebo formou diskuse na internetových stránkách Klubu přátel exotického ptactva na adrese www.exota.cz.