V německém časopise AZ-Nachrichten 3/2000, píše chovatel WENDT o svých zkušenostech s jikavcem severním (Fringilla montifringilla L.). Jako zimní host zaletuje až do střední Evropy někdy i ve velkých hejnech. Hnízdí v Norsku, Švédsku a Finsku. Obývá sever Asie, především světlou tajgu, břízové lesy a prostory porostlé vrbinami.
Ačkoliv se mezi chovateli traduje zkušenost, že se jikavci mají umisťovat do chovatelských zařízení pouze po párech, W. je chová a pravidelně odchovává ve společnosti našich domácích ptáků. Má-li voliéra potřebnou velikost a není přeplněna, především je přírodně zařízena, může být někdy svárlivý a plachý jikavec dán do společenosti jiných druhů ptáků (např. pěnkav, dlasků ap.). Chov kteréhokoliv druhu našich domácích ptáků po páru, lze pokládat za optimální.
Jikavec je robustní a vytrvalý pták, kterého můžeme přezimovat v zahradní voliéře bez uzavřeného prostoru, stačí pouze vhodně upravené závětří. Chovatel W. má voliéry osázené zelenými rostlinami, zem vysypanou zahradní a lesní hlínou. Je zde také pískoviště na popelení ptáků. K osázení voliéry, kde budeme chovat naše ptáky, se hodí smrčky a černý bez. Na boční stěny se rozvěsí borové větve. V případě, že se jedná o skutečně prostornou voliéru, můžeme do ní umístit také větší kameny, pařezy apod. Dno voliéry osázíme trávou, různými druhy léčivých bylin. Takto upravená voliéra činí dojem výseku přírody a je to pastva pro oči. Zde se ptáci cítí opravdu dobře. Jikavec, jako pták severu, zde nachází dostatek stínu, který rád vyhledává.
Krmivo doporučuje chovatel W. podávat na stolku vysokém asi 80-100 cm. Je vhodné umisťovat i nádobu s vodou trochu výše. Krmení má být střídavé. Základem je směs pro lesní ptáky (niger, perila, čekanka, smrkové a salátové semeno, různá travní semana a loupaná slunečnicová jádra. Semena nakličuje W. denně čerstvá. Zelené krmení a bobuloviny podle ročního obodbí, dále sladká jablka, hrušky a salátové okurky. Živočišné krmení je nutné a při odchovu mláďat naprosto nezbytné. Larvy potemníka moučného (mouční červi), larvy plesnivce obilního, mravenčí kukly, muší larvy. Tato krmiva se mírně zvlhčí olivovým, klíčkovým olejem nebo rybím tukem a popráší směsí pivovarských kvasnic, hroznového cukru, květního pylu, krmného vápence a multivitaminových přípravků. Více než uvedená živočišná potrava se uplatní luční plankton. Jeho sběr však vyžaduje mnoho času. Dostatek vápence je nutností (krmný vápenec, ptačí grit, sepiová kost, holubí kámen a rozdrcené vaječné skořápky).
Na hnízdění přijmou jikavci dřevěná nebo umělohmotná císařská hnízda, drátěná hnízda nebo kapsy zhotovené ze snítek keříčku kručinky. Ptáci si také často postaví hnízda volně, nejraději ve smrkovém houští. Jako stavivo se uplatní bavlněná cupanina, kokosová vlákna i spec. vata na leštění auta, případně ještě v jakémkoliv množství přírodní materiál - peří, slabé kořínky, suchá tráva a na základ také březové nebo vřesové snítky. Lze říci, že na výběr staviva nejsou jikavci vůbec nároční.
Na ochranu ptáků před škodnou se doporučuje zhotovit dvojité pletivo u voliér, v noci by mělo trvale svítit orientační světlo, které ptákům umožňuje orientaci v případě, že je něco náhle vyplaší.
Chovatel W. má nyní pár jikavců po celý rok ve venkovní voliéře. V časném jaru postupně zvyšuje dávky živočišné potravy, aby se dostavila hnízdní aktivita. Od začátku května začne samec často samici pronásledovat, dochází k toku a ptáci se zklidní. V polovině května si ve voliéře postavil hnízdo pár strnadů obecných. Když bylo dokončené, zpozoroval chovatel W., jak samice jikavce s kouskem jemného staviva leze do hnízda strnadů, aby zde materiál uložila. Již o dva dny později nalezl v hnízdě první jikavčí vejce. Strnadi si ale hnízdo bránili, nechtěli ho opustit. Jikavčí vejce zničili a do svého hnízda se opět vrátili a odchovali zde svá mláďata.
Jikavci si asi za 10 dnů ve vzdálenosti asi 6 m od hnízda strnadů postavili úhledné, silnostěnné hnízdo. Na začátku června zde samička snesla 5 vajíček a po snesení třetího začala s vysezováním. Za 13 dnů se vylíhla tři mláďata, jedno vejce nebylo oplozené a později vylíhlé čtvrté mládě bylo z hnízda vyhozeno. Staří krmili mláďata velice pilně především hmyzem, který si nachytali ve voliéře, ale také spotřebovali hmyz, který jim chovatel denně předkládal. Mláďata dobře rostla a již po šesti dnech mohla být okroužkována kroužky o průměru 3 mm. Asi po třech týdnech mláďata hnízdo opustila a byla i nadále rodiči dobře krmena.
Svým pěkným zbarvením jsou jikavci severní obohacením každého chovu lesních ptáků a proto by si zasloužili více pozornosti chovatelů.