Život s koňmi – 2 Kam vkročí kůň

Cookie je citlivý mladý hřebeček. Někdy až moc citlivý, když se jedná o jeho vlastní tělo. Jeho reakce bývají i v porovnání s jinými koňmi silnější, prudší, jakoby přehnané. Jenže Cookie nepřehání. On to tak vnímá a cítí. Dává si moc dobrý pozor na všechno, co se kolem něj děje, a reaguje na všechno, co se hýbe i co se nehýbe. Když se v hale na zemi mihotají světlé sluneční odrazy od chvějících se větráků, bude to Cookie, který se rozhodne si tyto odrazy očichat a zděšeně odskočí, když mu vinou jeho stínu pod nosem zmizí.

Důvěra

Z koňského pohledu je jeho chování velmi chytré. On se snaží si dát pozor na nebezpečné věci ve svém okolí. Všechno podezřelé může být pro mladého býložravce nějak ohrožující. Cookie hned tak nevstoupí do nebezpečného místa, a nebezpečným může být vše, co nezná. Cookie byl ochotný skočit na člověka, kopnout jej nebo kousnout, jen když se mu pokusil zvednout nohu. Když jsem se začala Cookiemu věnovat, první, co jsem potřebovala, byla jeho důvěra.

Důvěra se u takto citlivého koně nezískává ze dne na den, musí k ní dozrát. Nožky jsme začali zvedat nejdřív na výběhu, pod ochranou stáda. Ani nevím, jestli okolní hřebci a valaši chránili víc Cookieho než mě, ale postupně začal Cookie tát. Trávili jsme čas i pasením Cookieho v okolí výběhu. A občas jsme víceméně jen prošli halou na lepší trávu. Časem jsme si v hale obešli i kroužek nebo překročili nějakou tu kavaletku ležící na zemi. Toho dne jsem se rozhodla poprvé přejít s Cookiem přes dřevěný jízdárenský mostek z palet. Pro mé předchozí koně to bylo jednoduché, kůň se navedl na mostek a kůň ho bez váhání přešel. Cookie se nechal k mostku navést (obr. 1), ale před mostkem zastavil, aby si ho očichal (obr. 2). To není nic zvláštního u koně, který je s takovou překážkou konfrontován poprvé, a podobně jako při nastupování do přepravníku nechávám koně prozkoumat, kam vlastně má vstoupit. Cookie však vyhodnotil situaci jako podivnou a nebezpečnou (obr. 3). Zůstal sice se mnou, ale nohama „zarostl do země“ a zvedl hlavu. Tuto pozici zaujímají koně ve chvílích vzrušení a ohrožení. Mozek koně přitom pracuje víc směrem k sebezáchově koně než k úkolu. Proto bylo dalším krokem snížení hlavy koně za pomoci tlaku vodítka společně s masáží krku koně. Když se jeho hlava octla níž, začal kůň řešit situaci konstruktivněji a opět svolil k prozkoumání mostku čichem (obr. 4). Na výzvu „jít vpřed“ však zvolil jako řešení pokusit se mostek obejít směrem ke mně, ale narazil na bariéru mého těla, tak mi aspoň „skončil v náručí“, tedy se svým krkem v mých rukách (obr. 5). Tato pozice není pro práci s koněm nevýhodná. Masáží krku se kůň opět zklidní a nabídnutí kontaktu je jednou z variant, jak se posunout dál.

Když kůň zjišťuje, že řešení situace je potřeba hledat opět na mostku, zase zkouší čichem povrch, tentokrát již o něco dál (obr. 6). Je velmi pozitivní, že jeví zájem o překážku, ale jeho nohy se přisouvají jen minimálně. Nenechávám jej v řešení mostku samotného a jako první na něj vstupuji (obr. 7). Tato pozice je z hlediska důvěry výhodnější, koni stačí „jen“ následovat člověka, ale hůř se řeší situace, kdy kůň volí cestu útěku. Cookie však je již v pozici, kdy nabízí dobrou vůli vyhovět požadavku a dává ji najevo pohybem nohou vpřed. Ovšem jen tolik, co hranice mostku dovolí. Za tu obrovskou snahu (obr. 8) je již odměněn pamlskem. Na pamlskování není moc zvyklý, protože patří k těm neuplatitelným koním, kteří řeší příliš mnoho věcí se stresem, při němž ani nevnímá, že někde nějaký pamlsek je. Nyní je však v pozici, kdy není nijak vytočený, jen se snaží najít řešení, a pamlsek může být odměnou i motivací k další snaze. Na obr. 9 je již v zajímavé pozici – kombinace „horská koza“ a „žirafa“ v jednom. Je znát, že hlava by ráda vyhověla, kůň má již snahu dostat se blíž, ale tělo ještě setrvává v pozici s nohama bezpečně na zemi. Zde je mnoho místa pro pochvalu a s ní spojenou motivaci přiblížit se k člověku víc. Kdyby jen nebyl v cestě ten mostek…

A pak přichází moment odhodlání to zkusit (obr. 10). Kopyta testují podivný povrch, spolu s tím opět nastupuje kontrola povrchu i dalšími smysly. Kůň za velkého chválení vstupuje na mostek (obr. 11).

Samotné vstoupení do „nebezpečného místa“ problém „nebezpečného místa“ neřeší, podobně jako samotný vstup do přepravníku není celý úspěch. Cookieho na mostku zastavuji v pohybu, což opět vyvolává jeho stresovou reakci s vysoko zdviženou hlavou a pohledem zaměřeným mimo halu (obr. 12). Hlazením strhávám opět pozornost na sebe (obr. 13) a posléze i na hranu sestupu (obr. 14). Poté je kůň vyzván ke spořádanému sestoupení z mostku (obr. 15). Odcházíme s pochvalou ven na trávu a posléze na výběh za stádem. Dnešní lekce stačila.