Co potřebuje kůň v krmné dávce?
V podstatě je nutné koni krmnou dávkou zabezpečit příjem bílkovin, energie minerálních látek, vitamínů a vody. Ale otázkou je kolik a z čeho?
Než jídelníček sestavíme
Při sestavování krmné dávky bychom měli vycházet ze základních znalostí fyziologie trávení, stravitelnosti, plemenné příslušnosti, požadované užitkovosti, technice krmení, živé hmotnosti, množství živin a klimatickým podmínkám.
Anatomicky jsou koně klasifikováni jako nepřežvýkaví býložravci. V evolučním procesu se zažívací aparát přizpůsobil postupnému a dlouhodobému příjmu krmiva a trávení živin z krmiv bohaté na vlákninu. Koně celodenním spásáním stepních, živinami chudých travin, proto nejsou přizpůsobeni k příjmu a trávení velkého jednorázového množství koncentrovaných krmiv. Koně mají proti na rozdíl od skotu jednoduchý žaludek a vlastní trávení probíhá hlavně v tenkém a tlustém střevě. Tenké a slepé střevo svoji mikrobakteriální činností vlastně nahrazují činnost a funkci bachoru u skotu. Mikroorganismy produkující enzymy štěpí krmivo a konvertuji na organické kyseliny (zdroj energie), mikrobiální protein, vitaminy skupiny B (biotin) a plyny. Koně si tyto enzymy nejsou schopni vytvořit a proto funkce mikroorganismů pro trávení je nezbytná.
U koně je kapacita trávicího ústrojí ze 60 % tvořena tlustým a slepým střevem, žaludek se podílí pouze 9 %. Takto utvářené trávicí ústrojí umožňuje přijímat pouze velké množství krmiva kontinuálně po dlouho dobu. Na příjem 1 kg sena potřebuje asi 40-50 min. Tento fakt je chovateli velmi často opomíjen. Často jsou koně krmeni pouze 2x denně a nuceni tak přijmout velké množství krmiv (hlavně koncentrátu) během krátkého času. Toto krmivo se potom nestačí rozložit v tenkém střevě a ve formě sacharidů postupuje do tlustého střeva, kde negativně ovlivňuje prostředí pro mikroorganismy a mohou tak vzniknout podmínky pro vznik zácpy nebo koliky.
Co tedy kůň potřebuje a z čeho krmnou dávku sestavit?
Prvním požadavkem je zabezpečení zdravotně nezávadné vody. V dnešní době rozvinutých vodovodních řádů a tím tedy i možnost napojení samonapáječky by neměl být problém s množstvím a kvalitou vody. Pro chovatele, kteří budou využívat vlastních vodních zdrojů je nutné vědět, že potřeba pro hříbě je 7-10 l/100 kg ž. hm. a 3-10 l/100 kg ž. hm. pro dospělého koně. Kvalitu vody je žádoucí zjistit rozborem v laboratoři OHES.
Energie a bílkovina: Z tab. č. 1 je možné vyjít z potřeby těchto živin a ž. hm. Samozřejmě u laktujících klisen a intenzivně zatěžovaných sportovních nebo dostihových koní je potřeba vyšší. Odhad živé hmotnosti pro chovatele, kteří nemají k dispozici váhu, může vycházet ze vzorce pro výpočet:
| Živá hm. | 100 | 150 | 200 | 250 | 300 | 350 | 400 | 450 | 500 | 550 | 600 | 650 |
| Potř. ener. | 18,9 | 25,4 | 31,9 | 37,8 | 43,2 | 48,5 | 53,4 | 58,6 | 63,4 | 68,2 | 72,7 | 77,7 |
| Potř. bílk. | 94,8 | 129 | 159 | 189 | 216 | 242 | 269 | 293 | 317 | 340 | 363 | 386 |
tab. č. 1
Potřebu energie v MJ je nutné podle hmotnosti koně přepočítat na kg ž. hm.
Potřeba bílkovin v g
| ž.hm = [ (obvod hrudi)2 x délka těla (v cm) ] / 11 900 |
Vláknina: Pro fyziologickou funkci trávicího aparátu je nezbytný přísun 0,5 kg hrubé vláininy na 100 kg ž. hm. Z hlediska chutnosti a obsahu specifických látek můžeme počítat s max. množstvím krmiv do KD pro koně o hmotnosti 500-600 kg.
tab. č. 2
Maximální hmotnost krmiv pro koně o hmotnosti 500-600 kg
| Luční porost | 20-40 kg | |
| Jetel a vojtěška na zeleno | 15 kg | |
| Řepný chrást | 15-20 kg | |
| Travní siláž | 10-20 kg | |
| Kukuřičná siláž | 15-20 kg | |
| Siláž z řepného chrástu | 10-12 kg | |
| Seno luční | 15 kg | |
| Senáž z jetele | 5 kg | |
| Sláma krmná | 6 kg | |
| Krmná řepa | 25 kg | |
| Krmná mrkev | 10 kg | |
| Cukrovka | 15 kg | |
| Sušené řízky | 2 kg | |
| Brambory silážované | 15 kg | |
| Kukuřice | 6 kg | |
| Pšenice | 0,5-1 kg | |
| Melasa | 1-1,5 kg |
Minerální látky: Vápník a fosfor mají hlavní význam pro stavbu a funkčnost kostry. Hořčík a vápník hrají významnou roli v řízení a dráždivosti svalových vláken. Nadbytek Ca snižuje využití hořčíku, manganu, železa a zinku. V zimním období, kdy je vysoký příjem vlákniny se využití Ca snižuje a zvyšuje se jeho potřeba. Poměr Ca:P je zhruba 1,6:1. Fosfor je součástí mnoha org. sloučenin - fosfoproteidů, nukleoproteidů, fosfolipidů, ATP, ADP a dalších. Spotřeba stoupá se zvýšeným energetickým výdejem. Důležitý je dostatek vitaminu D, který ovlivňuje jeho metabolismus. Zinek - napomáhá růstu a je součástí enzymu podporující oxidaci. Nedostatek zinku způsobuje poruchy kůže, srsti nebo kopyt. Nedostatek může vzniknout i při zkrmování velkých dávek vápníku. Potem se vylučuje značné množství chloridů a dalších minerálních látek. Je proto žádoucí zabraňovat pocení koní. Trénovat v létě v chladnějších hodinách (ráno-večer) v zimě u koně v celoročním tréninku ostříhat po těle srst a v čase klidu - odpočinku dekovat, omezovat krmiva zvyšující pocení (krmná řepa - saponiny). Mělo by být samozřejmostí, aby koně měli ad libitní přístup k solnému nebo lépe minerálnímu lizu, ve kterém je po zvýšené námaze dostatek mono - dikalciumfosfátu napomáhající odstranit svalovou únavu.
Vitaminy: Potřeba vit. A zabezpečované hlavně - beta karotinem se zvyšuje hlavně v zimním období. Vysoký obsah beta karotinu je v zelené píci, senáži a pícních moučkách. Vit. D se v dostatečné hladině nachází v dobře usušeném seně. Vedle toho hladina vit. E bývá časo opomíjena, přestože zvláště u hříbat a koní v zátěži je nesmírně důležitý. V organismu působí tokofelory jako antioxidanty a na buněčných membránách tak brání oxidačním reakcím. Zabraňuje tak degenerativním změnám hlavně srdeční a kosterní svaloviny. Ve vazbě na Se ovlivňuje také imunitní rekace organismu. Potřeba vit. E je kolem 1-2 mg/kg ž. hm./den. U dostihových koní roste potřeba a proto je doporučováno přidávat vit. E až do výše 4 mg/kg ž. hm./den. Potřeba vit. E stoupá také při zkrmování vyšších hladin mastných kyselin - zelené krmení, lněné semeno a rybí tuk. Pro sající hříbata doporučuji 1x týdně přidat 200 mg vit. E a 1 mg Se, buď ve formě Na- selenitu, nebo lépe ve formě bioplexů.
Z čeho tvoříme KD - co kůň žere?
Krmná dávka se skládá z objemných krmiv a koncentrátů. Základ je tvořen kvalitním zeleným lučním senem, které má příznivé složení základních potřebných živit. Prašné, zaplísněné, vymáčené nebo odrolené seno je pro koně nevhodné a způsobuje koliky. V západních zemích je na trhu sušená celá kukuřice lisovaná do briket. Ty bývají upřednostňovány před senem pro vyšší obsah beta karotinu, konstatní látkový a živinový obsah a bezprašnost. Tento moment je někdy rozhodující u koní, kteří trpí alergií na pylová zrna nebo mají tzv. alergickou dušnost.
Hlavním druhým objemným krmivem je sláma. Je zdrojem hrubé vlákniny vitamínů a minerál. látek. Nejvhodnější je opět ovesná sláma, která je nejbohatší na listy a chuťově koním nejvíce vyhovuje. Denní dávky slámy by neměla překročit 1,2 kg na 100 kg ž. hm./den. Vyšší dávky vedou k obstipaci tlustého střeva. Doporučit můžeme i siláž. Kvalitní senáž nebo siláž koně rádi přijímají a zase svoji bezprašností může přispět ke zlepšení onemocnění horních dýchacích cest. 2,5 kg siláže může nahradit 1 kg sena.
Jako koncentrát k objemu můžeme použít jak granulované, mačkané a celé jádro a přídavek sušeného ovoce - müsli. Pšenice a žito vzhledem ke svému obsahu lepkových bílkovin jsou méně vhodné. Obsah energie v 1 kg ovsa odpovídá 0,9 kg ječmene nebo 0,85 kukuřice. Je proto důležité při změně jádra dodržovat týdenní navykací období.
K dispozici jsou často sušené cukrovarnické řízky, které by však v KD neměly přesahovat 10 %. Řížky je nutné před krmením rozmočit asi 1 hod. (1 kg řízků a 4 l vody). Při nedodržení této podmínky dochází k bobtnání řízků v žaludku, což může skončit rupturou.
Pšeničné otruby jsou pro koně atraktivní a dle kvality jich můžeme zkrmovat do 0,2 kg/100 kg ž. hm. Obsahují mnoho fosforu a skoro žádný vápník. Proto při zkrmování otrub musíme vyrovnat poměr P:Ca - přikrmováním např. krmným vápencem.
Rostlinné oleje (slunečnicový kukuřičný) jsou primárním zdrojem energie. Koně krmeni vysokou dávkou oleje vykazovali vyšší hladiny glukózy v krvi než krmení klasickou KD. Při pokusech, kdy se porovnávala chutnost 10 různých olejů přidávaných do KD v množství až 15 %, dávali přednost KD s kukuřičným olejem. Lněné semínko se rovněž vyznačuje vysokým obsahem tuku (30 %) a bílkovin (25 %). Podáváme ho vždy převařené. Jinak ve střevě váže vodu v poměru 1:8. Rozmočením uvolňuje mucinozní látky, které vytváří ochranný film na střevní sliznici. Lněně semeno je bohaté rovněž na selen. Dospělému koni podáváme 100-150 g/den. Převařením musíme docílit inaktivaci enzymu (lipázy), aby nedošlo ke štěpení a vzniku kyanovodíku z linamarinu.
Bylinné směsi se začínají i u nás uplatňovat jako doplněk KD, kde působí jako zchutňovadlo, ale i celou řadou pozitivních vlivů na zdravotní stav organismu. Jsou podávány převážně při chronických poruchách jater, ledvin, dýchacího aparátu, artheritídám aj. Exaktně jejich vliv nebyl sice zatím průkazně dokázán, ale řada bylin - jejich výtažků je součástí celé škály léčiv. Výtažek z ipecacuanhy působí jako sekretolytikum a expektorans. Jsou podávány směsi složené z anýzu, fenyklu, heřmánku, česneku, meduňky, rozmarýnu, tymiánu aj. Osobně mohu potvrdit pozitivní vliv zkrmování česneku jako insekticidní látky při výskytu subklinické letní vyrážky. Pivní kvasnice obsahují okolo 50 % bílkovin a jsou bohaté na vit. skupiny B. Dlouho trvající zažívací problémy, potlačená střevní mikroflora po aplikaci antibiok, nechutenství - to jsou všechno indikace pro zkrmování kvasnic v množství cca 50 g/100 kg ž. hm.
Problematika výživy koní je však natolik široká, že ji nemohu jedním sdělením obsáhnout. Doporučuji každodenní kontrolu krmiva, jeho příjmu, znalost intenzity zátěže a zdravotního stavu koně. Doporučuji pravidelný kontakt s veterinářem - specialistou, který ve 1/4letním intervalu pravidelně vyšetří koně z krevního vzorku na metabolismus nebo se obrátit na naše pracoviště. Můžete tak předejít riziku trvalého poškození zdravotního stavu vašeho koně.
