„Hračky“ z marcipánu – část 1. – Roční monitoring kachniček mandarinských na řece Svratce
Jako gumové hračky…
Náhodní pozorovatelé jsou půvabem kachniček mandarínských bez výjimek uchváceni a ohromeni, ale takřka žádný z nich je nedokáže určit. „Myslel jsem, že někomu uplavaly gumové hračky,“ přiznal se nám jeden pán s fotoaparátem na krku, který okouzleně sledoval plovoucí kačírky.
Díky kachničkám se pro nás stal úsek městské Svratky, kterou lemuje hlučná doprava, kouzelným místem, svatostánkem, jenž nás stále neodolatelně vábí a přitahuje. Každé další pozorování je pro nás vzácným objevem nového střípku do mozaiky života těchto nadpozemsky krásných okřídlených bytostí.
Pohádkové bytosti
Kachničky mandarínské (Aix galericulata) jsou drobným východoasijským druhem kachen plovacích (délka těla 41–49 cm, hmotnost 500–625 g) – plovací kachny mají zvýšenou zadní část těla s ocasem, jen výjimečně se potápějí a mnohé z nich „panáčkují“ překlopením do půli těla pod hladinu. Co příroda mandarinkám ubrala na velikosti, o to více jim přidala na fantasmagorické pestrosti. Vzhled samečků jako by vznikl v bujné fantazii a v ateliéru nějakého hodně extravagantního malíře, ostatně právě proto jsou mandarinky považovány za jedny z nejkrásnějších vodních ptáků světa. Kačírek má široký, červený zobák, na hlavičce bílý nadoční pruh a na krku impozantní oranžový límec z péřových třásní. Na křídlech jsou nepřehlédnutelné rozšířené oranžové letky a na černé hrudi dva bílé pruhy. (Nápadná loketní letka v křídle samců je příkladem ritualizace, kdy se prvky určitého neutrálního chování změní na výrazový prostředek.) Samečkové se pyšní svým exkluzivním hávem od října do května.
Samičky mají exteriér skromnější, jejich šedé hlavičky jsou ozdobeny bílými „brejličkami“, mají světlejší krk a tmavě zelenohnědý hřbet; bělavý střed břicha a tmavohnědou hruď a boky poseté hustými bílými perličkami. Jako ostatní kachny usedající na větve stromů mají mandarinky ostré drápy, které jim pomáhají k pevnému uchopení větve; široký ocas, který pomáhá jako brzda ke zpomalení letu, jim zase usnadňuje přistání.
Mandarinky hledají potravu ve vodě čvachtáním; procházejí se i po souši a sbírají rostliny, semena a loví i drobný hmyz, malé vodní živočichy a drobné rybky. Největší aktivitu projevují tyto kachničky ráno a večer.
Během nápadného toku, který se skládá ze složitých zásnubních tanců a který probíhá v jejich domovině v dubnu a v květnu (v Česku v březnu a dubnu), soupeří vždy několik samečků o pozornost své vyvolené. Když se samička konečně pro jednoho krasavce rozhodne, vybírá hnízdní dutinu ve starém stromu, která může být někdy poměrně daleko vzdálená od vodního toku a může být umístěna i vysoko nad zemí (i 10 metrů), což ochrání její drahocenný poklad před predátory. Do hnízda snese kachnička osm až patnáct vajíček a na snůšce sedí osmadvacet až jednatřicet dní.
Ohrožení v zemích původu
Původním areálem výskytu kachniček mandarínských je povodí Amuru, Sachalin, Mandžusko, Čína, Severní a Jižní Korea, Tchaj-wan a Japonsko. V zemích původu (kromě Japonska) ohrožuje tyto vodní skvosty nadměrný lov (v Japonsku zase znečištění vodních toků). Když pozoruji nádherné kačírky, jak pózují na vodní hladině jako pestrobarevné marcipánové ozdoby na svatebním dortu, nejde mi do hlavy, kdo a proč může tyto ptáky lovit?! Kvůli masu – při jejich zanedbatelné hmotnosti – těžko. Snad z perverzní lidské rozkoše ničit krásu?
Kolonizátoři nových území
Kachničky mandarínské byly do Evropy poprvé přivezeny v 18. století jako okrasní vodní ptáci na rybníčky do zámeckých parků šlechty. Na britských ostrovech byly kachničky vypuštěny na vodní plochy a v současnosti tu žije asi sedm tisíc exemplářů. V ostatní Evropě se početnost těchto vodních ptáků žijících ve volné přírodě odhaduje na 850–3 000 hnízdních párů. Mandarinky objevíme v malých počtech ve Francii, Belgii (80–95 párů), Nizozemsku (200–260 párů), Německu (350–450 párů), Švýcarsku (10–15 párů) a mizivé počty najdeme i v Dánsku, jižním Švédsku a Polsku.
Mandarinky v Česku
Předpokládá se, že kachničky mandarínské vyskytující se na území České republiky jsou ptáci, kteří ulétli ze soukromých chovů či zoologických zahrad. Jsou brzy vzletné, a pokud nejsou zavčas křídlovány, v úniku jim nic nebrání.
Mandarinky jsou pozorovány zejména v mimohnízdním období, respektive v zimních měsících (v zimě bylo u nás zaznamenáno prozatím nejvíce třiasedmdesát exemplářů). V loňské zimě byly tyto kachničky již pozorovány na několika lokalitách, například v Praze na Vltavě, v Olomouci na řece Moravě, v Lověšicích na Olomoucku, v Prostějově, v Pelhřimově na rybníce, v Lomnici nad Popelkou, v Přerově, na Berounce v Českém krasu, v Nymburce na Labi, v České Lípě, v Benátkách nad Jizerou, na Podblanicku a v jižních Čechách – u Vodňan. Na všech těchto lokalitách se vyskytovaly většinou osamělé exempláře. Na řece Svratce v Brně jsme soustavně sledovali jednadvacet kachniček mandarínských (dvanáct samečků a devět samiček), které obývají řeku zhruba od Pisárek (od pavilonu Anthropos) přes Jundrov do Komína.
První pár kachniček mandarínských zahnízdil v rybníku v Lednici na jižní Moravě již v roce 1980. Mnoho let potom nebylo žádné hnízdění potvrzeno, až o deset let později byly na Podzámeckém rybníce v Lednici pozorovány čtyři mladé kachničky (1. srpna 1990). Od roku 2011 hnízdí úspěšně a pravidelně mandarinky na Svratce v Brně.
Záhadná metamorfóza
Samičky kachniček mandarínských mají plně funkčně vyvinutý pouze jeden vaječník. U starých samic postupně zakrní a druhý – jen nedokonale vyvinutý vaječník – se začne přeměňovat na samčí pohlavní žlázu. Kachnička se tak změní v neplodného kačera. Proč tomu tak je, se ornitologové pouze dohadují. Nejpravděpodobnější snad bude hypotéza, že zájem samečků v toku o samice, které jsou již pro reprodukci neperspektivní, by vyšel vniveč. Proměnění „samičko-samci“ mají klid a láska může vypuknout mezi silnými plodnými jedinci.
Mesaliance vyloučena
Kachnička mandarínská je jediným druhem kachny, který se nemůže křížit s ostatními druhy, poněvadž počet jejích chromozomů se liší od počtu chromozomů všech dalších druhů.
Jackie Chan
Při pravidelném pozorování hejnek kachniček mandarínských a při jejich zimním přikrmování jsme se některé exempláře dokonce naučili rozeznávat. Bezkonkurenčním samurajem však pro nás byl srdnatý sameček, který trávil zimu bez svých pobratimů mezi divokými kachnami, racky a holuby. Kvůli jeho šikovnosti a odvaze jsme ho pojmenovali Jackie Chan, podle legendárního herce a mistra kung-fu. Jackie si oblíbil okolí mostu v Bystrci, který vede k brněnské zoologické zahradě, poněvadž na tomto místě často krmí důchodci a maminky s dětmi kachny a holuby. Jackie suverénně vybíhal na břeh do hejna holubů, fackoval je křidélky a agresivně se kolem sebe oháněl zobákem, aby ukořistil co nejvíce potravy. A byl – více než úspěšný! Často měl volátko tak přecpané, že při sestupu do Svratky přepadával… Podívaná k popukání!
Útok sladkovodního „žraloka“
Přirozenými nepřáteli kačenek jsou samozřejmě pernatí dravci. Výjimečně ovšem může přijít nebezpečí i z hlubiny… Prosincový podvečer jsme krmili mandarinky, březňačky a racky u jundrovského mostu v Brně. Náhle mezi ptáky vypukl poplach – z hlubiny Svratky zaútočil vodní dravec: nad hladinou se zablesklo štíhlé tělo nejméně metrové štiky. Kachny ulétly včas a ty, které zůstaly, zkameněly a přestaly pohybovat i svýma nohama opatřenýma plovacími blanami. Instinktivně nechtěly přilákat pohybem dravcovu pozornost.
Lovy vodních dravců na pernatou zvěř bývají úspěšné jen zřídka. Fotografka Zdeňka kdysi sledovala na Brněnské přehradě rovněž nezdařený lovecký pokus sumce na volavku popelavou. Já jsem však v Dunajské deltě viděl úspěšný lov obřího sumce na psíka – voříška velikosti foxteriéra, který bezstarostně plaval vedle pramice svého pána rybáře.
P. S. aneb zimní přikrmování
Mandarinky vzbuzují v lidech obdiv, sympatie a – v zimním období i soucit. Shánění živobytí není snadné a dobrosrdeční lidé je rádi přikrmují. Přilepšování rohlíky a chlebem však není příliš vhodné a může vodním ptákům přivodit i potíže (pečivo by alespoň nemělo být čerstvé, respektive dobře vysušené). Co se k přikrmování hodí nejvíce? Obilniny – například oves, pšenice, zadina. Chutná jim i kukuřice (lépe dávat menší množství, neboť kukuřice je tučná) a míchanice z ovoce (nakrájená jablka, hrušky atd.). Občas předkládáme těstoviny, vařené rozkrájené brambory a za silných mrazů někdy vylepšíme i mletým masem.
(Dokončení příště)
