Ve svém článku chci popsat neobvyklý odchov kříženců čížek ohnivý × kanár a tím poukázat na rozmary přírody, jak působí na odchovy ptáků ve venkovních voliérách. Odchov se uskutečnil v roce 2014 u Mirka Frainšice, o kterém je známo, že chová evropské ptactvo a jeho křížence s kanáry. Každý rok pravidelně odchovává i křížence po čížkovi ohnivém, a to i straky, se kterými se umísťuje na prvních místech na různých výstavách jak v Česku, tak v zahraničí.

Čížky ohnivé chová přes zimní měsíce doma a na jaře je umísťuje do venkovních voliér i s příslušnou kanářicí, se kterou společně zimují. Jedná se o kuchyni, kde se netopí, ale probíhá vaření. Ptáci jsou umístěni po párech v jednotlivých klecích.

První tři hnízdění

Pár, o kterém píši, je složen z Čížka ohnivého ročník 2010 a kanářice červené saténové neintenzivní ročník 2011. Společný pár tvoří již tři roky a pravidelně odchovávají mláďata, z nichž některá jsou krásné straky. V roce 2014 přemístil ptáky do venkovní voliéry v měsíci květnu. Ve voliéře jsou samostatně, a tak nejsou rušeni ostatním ptáky. Zde odchovali dvě hnízda s celkovým počtem pěti mláďat. V prvním hnízdění byla dvě mláďata, z toho jedna straka. Ve druhém tři mláďata, z toho dvě straky. Nasedli na třetí hnízdění, v měsíci červenci. Samička však z vajíček slezla, protože i se samečkem začali přepeřovat. V hnízdě byla čtyři oplozená vajíčka, která se již nepodařilo zachránit. Mirek nevěnoval tomuto hnízdění potřebnou pozornost, protože se domníval, že když je sameček rozpeřený, budou vajíčka neoplozená. Podotýkám, že hnízdění probíhá rychle za sebou, kdy samička již sedí na další snůšce a sameček čížka ohnivého mláďata z předcházejícího hnízdění dokrmuje. Kříženci opouštějí hnízdo ve stáří 17–20 dnů, kdy samička začíná s další snůškou.

Překvapení v listopadu

Po odstavení mláďat z druhého hnízdění ptáci v klidu přepeřovali a v měsíci říjnu se znovu začali zajímat o hnízdění. Ve voliéře hnízdo měli a samička začala s jeho úpravou. Koncem měsíce října Mirek zjistil, že samička opět sedí a sameček ji na hnízdě krmí. Znovu předpokládal, že vajíčka budou neoplozená, a proto hnízdění nevěnoval pozornost. Začátkem listopadu při krmení však zjistil, že na dně voliéry jsou skořápky od vajíček – začal se tedy zajímat, co se ve voliéře děje. Zjistil, že po nakrmení samičky čížkem tato krmí mláďata. Začal řešit dilema, zda pár s mláďaty přemístit do místnosti, anebo nechat hnízdění volný průběh. V této době probíhala naše výstava v brněnské botanické zahradě a Mirek byl celé dny na této výstavě. Došel k závěru, že hnízdění nechá volný průběh. Každé ráno dostali ptáci příslušné krmení a vše ostatní bylo na nich. V tomto hnízdění byla čtyři mláďata, která úspěšně odchovali, a jedno z mláďat je opět pěkná straka. Měsíc říjen i listopad byly teplotně nad normálem, což ptákům vyhovovalo. Zajímavá je ale časová délka možnosti krmení mláďat vzhledem ke krátkému dni. Je vidět, že i s tím si ptáci poradili. Mláďata opustila hnízdo koncem listopadu a hned začala sama přijímat potravu.

Svědčí to o tom, že uvedený pár byl ve výborné kondici a rovněž jejich mláďata byla životaschopná. Velikou výhodou bylo, že sameček se podílel na krmení mláďat, a to zejména když krmil samičku po jejich vylíhnutí na hnízdě. Svoji roli sehrála skutečnost, že kříženci jsou vitálnější.