O psech, kteří zachránili životy lidí nebo jim dlouhodobě pomáhají, už bylo napsáno hodně, ale že pes splnil svůj úkol, přestože ho dopadený zločinec těžce zranil, jsme v posledních desetiletích nezaznamenali. Tentokrát se takový pes stal vítězem jedné ze čtyř kategorií 5. ročníku celostátní ankety Statečné psí srdce.

Překousala vodítko a pomohla

Výsledky ankety Statečné psí srdce byly vyhlášené 1. dubna 2015 v Praze. Byla udělena i cena hlavního partnera ankety, kterou byla společnost Super ZOO a Calibra. Tu obdržela fenka Flat coated retrívra Colleta, která je nezastupitelným pomocníkem Václava Komárka, jenž trpí epilepsií. Colleta ho doprovází do školy a plní řadu úkonů. „Tím nejdůležitějším však je, že dokáže ohlásit epileptický záchvat dopředu, a tak už se nestane, že zůstanu někde ležet bez pomoci,“ říká Václav. Vítězem v kategorii Záchranný čin neslužebních psů laiků se stala fenka Hovawarta Dona. A to za záchranu života své paničky, Evy Gojdové, která při návštěvě hřbitova upadla do hypoglykemie, což mohlo mít fatální následky. Diabetem trpí už dvacet let, a přestože je pozorná pacientka, tříkilometrová cesta na hřbitov, zima a práce okolo hrobu natolik ovlivnily její zdravotní stav, že vlivem náhlého poklesu hladiny cukru pociťovala silnou únavu a postupně ztrácela vědomí. Až náhle ji vyrušilo rázné olizování tváří fenkou Donou, kterou předtím paní Gojdová jako obvykle přivázala k plotu na okraji hřbitova. Dona překousala vodítko, protože panička dlouho nešla. Jakmile paničku olizováním probrala k vědomí, doslova ji odtáhla na zbytku vodítka na obecní úřad. Tam paní Gojdová pracuje, a občas brala fenku s sebou. Na úřadu se Evy Gojdové ujala přítomná paní a postarala se o pomoc.

S Kavim je vše snazší

V kategorii Pomáhající srdce vystoupila na pomyslný nejvyšší stupínek sympatická Terezka se svým německým ovčákem Cave Gymorem, kterému říká Kavi. Terezka trpí atypickým autismem a vývojovou poruchou chování, avšak s pomocí psa všechno zvládá mnohem snáze. Skvělí dárci pomohli opatřit psa, Helpes se postaral o profesionální výcvik, a tak se Terezka ani její maminka díky věrným službám Kaviho nemusí obávat cest do kroužků, snazší jsou s pejskem i náročná lékařská vyšetření. S Kavim Terezka zvládá návštěvy hypermarketu, divadla, kina, kavárny i výstav. „Jsme šťastní, že takového pomocníka máme. Kavi dodává dceři jistotu a pocit bezpečí. Pomáhá jí přes den, ale i v noci, kdy dceru budí noční děsy. Kavi se k ní přitulí, Terezka hladí jeho kožíšek a je klidnější. Jde-li o závažnější stav, Kavi mě přiběhne vzbudit,“ uvedla Terezčina maminka při přebírání ceny.

Našel ženu v bažinách

Cenu Spící srdce, tedy ocenění in memoriam, získal za záchranu ženy policejní pes Metis, kterému nikdo neřekl jinak než Bubák. Byl to Německý ovčák černý jak uhel, ale říkalo se mu tak možná i proto, že se stal postrachem pachatelů trestných činů. Byl sice specialistou na pachové práce, ale dokázal si poradit i s agresivním lumpem. Jednou však dostala jeho panička, policejní psovodka Sabina Humpálová, zvláštní úkol. Vyhledat v šumavských močálech za Volyní paní, která ztratila orientaci a za tmy se bála pokračovat v hledání cesty domů. Do neobvyklé situace se dostala při procházce se dvěma bígly. Ti mají rádi volnost a využili ji tak, že je paní našla, až když se stmívalo. Noc začala být chladná, ale s tím by si zdravotní sestra poradila. Horší bylo, že cítila, jak se pod ní propadá zem. Proto zavolala mobilním telefonem o pomoc. Policejní hlídka v hledání neuspěla, a tak operační důstojník vyslal na pomoc podpraporčici Humpálovou s Metisem. Německý ovčák byl nasazený v předpokládané lokalitě, brzy narazil na stopu ženy a hodinu před půlnocí ji našel. Ženu snad ani nenapadlo, že před ní spokojeně štěká policejní pes, který se v jiných situacích dokáže pořádně rozzlobit. Cestu zpět už policistka znala. Ačkoliv si Metis dokázal poradit v řadě nelehkých situací, aby ochránil občany i majetek lidí na jihu Čech, s jeho zdravím to bylo horší. Po několika operacích nakonec odešel v létě roku 2014 do psího ráje. Bylo mu dvanáct roků.

Hledá se nebezpečný muž

Ani bodné a řezné rány dlouhým nožem neodradily policejního psa Romera od držení nebezpečného pachatele do příchodu psovoda. Pes svým rozhodným zákrokem předešel zranění a možná ohrožení života svého páníčka. Stalo se tak 23. září 2014 v odpoledních hodinách na Domažlicku. Policisté tam pátrali po nebezpečném pachateli trestných činů krádeže a loupeže, kterých se zřejmě dopouštěl dokonce v organizované skupině. A protože věděli, že může být ozbrojený i střelnou zbraní, záleželo jim na jeho včasném dopadení. Když už měla policejní hlídka muže na dohled, náhle se jim ukryl v lese. Proto byli vyžádáni k pátrání dva služební psovodi se psy. Když se psovodi dostavili na místo, hlídka jim popsala oblečení a postavu dvaačtyřicetiletého zločince a pak už se jeden psovod vydal se psem po stopě pachatele. Druhý psovod, podpraporčík František Kohout, s dalším policistou šli podél lesa ve směru, kterým se mohl pohybovat hledaný muž. Intuice policisty nezklamala – třicet metrů před nimi se vynořila z lesa postava známého lumpa. „Jakmile nás hledaný spatřil, okamžitě se otočil a zaběhl zpět do lesního porostu. Na to jsem reagoval hlasitou a srozumitelnou zákonnou výzvou, na kterou však muž nereagoval. Proto jsem následně výzvu zopakoval – Zde policie, jménem zákona stůjte, jinak bude použit služební pes!“ popisuje podpraporčík Kohout situaci před zákrokem svého německého ovčáka Romera. Protože pachatel mohl být ozbrojen střelnou zbraní, byl v souladu se zákonem použit pes bez náhubku.

Zákrok, který nemá obdoby

Jen co dostal Romer povel k zadržení, vběhl do hustého porostu a podle štěkotu bylo jasné, že během necelé půl minuty byl u pachatele. Jenomže v té chvíli psovoda nemohlo napadnout, že krátké Romerovo zasténání něco signalizuje. Vzápětí psovod zaslechl štěkání psa ze vzdálenějšího místa, opět se zasténáním. Když se psovod přiblížil na desetimetrovou vzdálenost, uviděl, jak pes drží mužovu levici v zubech, přičemž zadržený klade aktivní odpor pravou rukou, ve které drží zakrvavený nůž. Psovod v souladu se zákonem vyzval pachatele k odhození zbraně, načež on nůž upustil, ale vzápětí se opět snažil uprchnout. Pes však nepovolil sevření paže a to umožnilo psovodovi ukončit zákrok mírnějšími donucovacími prostředky – hmaty a chvaty. Psovod a pes jako dokonale sehraná dvojice pachatele složili na zem, a jakmile měl muž nasazená pouta, podpraporčík Kohout psa odvolal ze zadržení. Nadále už měl Romer zadrženého pouze hlídat. V tu chvíli však psovod zjistil, že Romer silně krvácí z krku a hrudníku. A protože se v ten okamžik po stopě dopracoval do místa zákroku druhý psovod se psem, podpraporčík Kohout předal dopadeného této dvojici a on sám informoval mobilním telefonem nadřízeného o vážném poranění psa. Brzy nato dorazilo na okraj lesa policejní vozidlo, a za pár desítek minut psovod svěřil Romera do péče zvěrolékaře v Blažejově. Pes, který svým rozhodným zákrokem předešel zranění a ohrožení života svého páníčka, měl zároveň ohromné štěstí. Rány nožem byly sice hluboké, ale minuly životně důležité orgány, jako je mícha či srdce. Operace a léčení byly úspěšné a už po dvou týdnech mohl zvěrolékař konstatovat, že Romer je mimo ohrožení života. Za další měsíc si psovod ověřil, že jeho parťák se dostává do bývalé pracovní kondice a nebál se ani náznaků útoků nožem. A tak se v listopadu 2014 mohl psí hrdina Romer vrátit do služby. A právem mu také náleží nejvyšší ocenění za záchranný čin služebních a záchranářských psů v roce 2014.