Leskoptev bělobřichá je menší špaček velikosti 18 cm s výrazným pohlavním dimorfismem. Zbarvení je dobře vidět na přiložených fotografiích. Rozlišují se tři poddruhy, které se liší menšími rozdíly v odstínu zbarvení.

Cinnyricinclus l. leucogaster – obývá Senegal, Etiopii, Gabon, Demokratickou republiku Kongo, Ugandu, Keňu a severozápadní Tanzanii.

Cinnyricinclus l. verreauxi – Demokratická republika Kongo, Uganda, Keňa, Namibie a jižní Afrika.

Cinnyricinclus l. arabicus – severní Etiopie, Eritrea, východní Súdán, severozápadní Somálsko a jih Arabského poloostrova.

V přírodě obývá otevřené nížinné lesy.

Potrava

V přírodě se živí různým hmyzem, bobulemi a ovocem. V mém chovu je krmím směsmi All pet Olandese a Orlux Uni patee, granulemi Nutribird Uni, T16 a F16. Z ovoce jsou to jablka, hrušky, banány, hroznové víno, červený rybíz a další dostupné ovoce. Při odchovu více hmyzu poslouží například larvy zavíječe voskového, zophobasy, mouční červi, cvrčci, švábi a smýkaný hmyz. Z vitaminů podávám Avian Trio-Vit směs vitaminů a minerálů určenou pro hmyzožravé ptáky, Calcilux na doplnění vápníku při snášení a jako prevenci.

Hnízdění

Leskoptve bělobřiché hnízdí v přírodě v dutinách stromů ve výšce 2 až 6 metrů. Na vystlání hnízdní dutiny používají větvičky, listí a kusy kůry. Snáší 2 až 4 světle modrá vajíčka s hnědými skvrnami. Vajíčka inkubuje převážně samice. Inkubace trvá 12 až 14 dní. Mláďata vylétají po 19 dnech.

Chov

Chovný pár jsem pořídil na jaře 2005 z dovozu od firmy Aves. Ptáci byli starší, už byli plně vybarveni. Umístil jsem je samotné do venkovní voliéry, ale o hnízdění neměli zájem. V dalších letech jsem je měl přes léto ve venkovní společné voliéře s leskoptvemi smaragdovými, špačky pagodovými, špačky čínskými, drozdíky běločapkovými a křivozobkami tchajwanskými – tato sestava fungovala, ale k hnízdění leskoptví bělobřichých nedošlo.

V roce 2008 jsem se rozhodl nechat pár ve vnitřní voliéře o rozměrech 1,4 m délka, 1 m šířka a 2 m výška. V květnu začal jít samec do toku a v červnu samice zasedla na dvě vejce. Vybrala si k hnízdění klasickou budku pro andulky. Po vylíhnutí mláďat začal samec samici napadat a nechtěl ji pustit do budky. Při kontrole budky bylo nalezeno jedno mládě mrtvé, a tak jsem se rozhodl samce odchytit. Samice dále mládě krmila a zdárně vychovala. Byla to samička.

V dalším roce k hnízdění nedošlo, byli rušeni samcem timálie modrokřídlé, který byl v toku. V roce 2010 šel pár v květnu do toku a 14. 6. samice snesla dvě vejce, ale opakovala se situace s napadáním ze strany samce. Po jeho odchycení samice pokračovala v sezení a 28. 6. se vylíhla dvě mláďata, která samice bez problémů vykrmila. Krmila první týden více hmyzem, později se zvýšil podíl ovoce a granulí. Budku opustila mláďata 18. 7.

V letech 2011 a 2012 odchovali po třech mláďatech a vždy se opakovalo napadání samcem. Po snesení vajec nechtěl samičku pustit do budky a odháněl ji. Na podzim došlo k úhynu chovného samce. Sehnal jsem od známého staršího samce a umístil k samici. V roce 2013 k hnízdění nedošlo. Na jaře 2014 jsem pozoroval nošení hnízdního materiálu do budky. Po kontrole jsem objevil v hnízdě dvě vejce, ale v tentýž den jsem našel jedno vejce rozbité. Odchytil jsem samce a samice snesla ještě jedno vejce. Samice znovu odchovala dva samce.

Od roku 2008 do roku 2014 se mi podařilo odchovat 11 mláďat (4 samce a 7 samic). U mláďat je potřeba udělat test DNA na určení pohlaví, protože samci začínají přepeřovat až v prvním roce a plně vybarvení jsou až druhým rokem.

Závěr

Co napsat závěrem? Leskoptev bělobřichá patří mezi běžněji chovaný druh, který je vhodný i pro začátečníky, odchov je trochu složitější, ale při troše trpělivosti se dá zvládnout. Jsou vhodné do společných voliér, ostatních ptáků se nevšímají. U nás v ČR je chová Zoo Dvůr Králové nad Labem, kde se je daří odchovávat, a má je také několik soukromých chovatelů.