Výhodou chovu mozaikových kanárů je skutečnost, že je nemusíme barvit ihned po vylíhnutí, aby měli probarvená pera v křídlech a ocase, která při prvním přepeřování nemění. Kdybychom jednolité červené kanáry nebarvili již po vylíhnutí, nevyhovovali by parametrům pro výstavy a za neprobarvená pera v křídlech a ocase by byli trestáni stržením bodů. Mozaikovým kanárům stačí podávat barvivo až při přeměně z šatu mláďat do šatu dospělých. Při podávání barviva musíme dbát na probarvení znaků, které jsou typické pro mozaikové kanáry, tj. hlava, prsa, křídla a kostřec.
Mozaikoví kanáři v lipochromu nesmí mít v křídlech a ocase žlutý nádech, což bývá častá chyba. Docílíme to tím, že nepodáváme řepku, a to ani naklíčenou. Další otázkou zůstává, jakou podáváme vaječnou míchanici, která může rovněž ovlivnit uvedené zabarvení per v křídlech a ocase. Já podávám kupovanou vaječnou míchanici od belgického výrobce a podařilo se mi žluté zbarvení v křídlech snížit. Ideální je dosáhnout bílého zbarvení per v křídlech a ocase, čímž docílíme požadovaného kontrastu u červených mozaikových kanárů v lipochromu.
U melaninových kanárů je mozaika v kategorii černých, achátových, hnědých, izabelových a saténových. Zejména u saténových kanárů v červené barvě mozaika působí velmi exkluzivně. Odchovat tyto kanáry je však dosti náročné, a proto se na výstavách objevují jen sporadicky. Na výstavách se většinou setkáváme s mozaikovými kanáry v achátu a občas v černé řadě. V roce 2014 jsem se na žádné výstavě nesetkal s mozaikovými kanáry v řadě izabela ani satén. V rakouském Linci byla vystavena kolekce mozaikových kanárů v řadě izabela CII, která obsadila v této kategorii druhé místo. Mozaikoví kanáři v červenočerné a achátové barvě byli vystaveni i s přídavným faktorem opál.
Pro čtenáře jsem některé uvedené kanáry nafotil pro lepší představivost a přehled. Jedná se o kanáry z mého chovu a je pořád co zlepšovat. Chov barevných kanárů je vlastně sportovní odvětví, které nám zaplňuje volné chvíle a stává se naší zábavou.