Zajistit dostatek živočišného krmiva pro ptáky, zvláště v době, kdy mají mají v hnízdě mladé, není snadnou záležitostí. Chtěl bych upozornit na jeden zdroj, který je chovateli opomíjen.
Ve sklepích, pod kameny, mezi trámy, pod kůrou odumřelých stromů, všude tam, kde je vlhko a přítmí se často setkáváme se šedými oválnými zvířátky, dosahujícími délky až 18mm, která mají mnoho nožiček. Jedná se o snítky /nebo berušky/ zední /Oniscus asellus/ a stínky obecné /Porcellio scaber/, drobné korýšky, patřící do řádu stejnonožců.
Zmínil jsem se o nich ve své knize Astrildovití pěvci /SZN, 1. vydání 1978, s.56/. Ve svém chovu jsem poznal, s jakou chutí je konzumovali např. pásovníci krátkoocasí zvláště v době, kdy měli v hnízdě mladé.
Pořídit si chov stínek zedních /berušek/ nebo stínek obecných /někdy se jim říká svinky, protože se při nebezpečí svinují do klubíčka/ je snadné. Na stinném místě v zahradě nebo za domem, vyhrabeme asi 40 cm hlubokou díru, vyložíme ji rašelinou, slámou, listím, nahnilým dřevem ap. opatříme si dostatečně velkou násadu a uložíme ji do připravené díry. Díru potom zakryjeme dřevěnou deskou pobitou plechem nebo asfaltovou lepenkou, která má násadu chránit před přílišným zatékáním dešťové vody. Tím jsme připravili vše k plynulému rozmnožování stínek. Občas přikrmujeme zbytky zeleniny, ovoce ap.