Jak jste začali se zemědělstvím a koňmi?
Vše začalo v roce 1991 vrácením rodného statku Sixtových ve Vysoké Libni a pronájmem obrocké výkrmny prasat. Po privatizaci části státního statku Dubá jsme se stali farmáři zaměřenými na chov dobytka, prasat a časem k tomu přibyl i chov koní. Navázali jsme na tradici sedláků rodu Sixtů, kteří měli pracovní koně na sedláckém gruntu odjakživa, ale manželův otec měl díky pochopení rodičů vždy také jednoho nebo dva koně sportovní, a to už mezi válkami a především po druhé světové válce, kdy s nimi sportoval po celé republice, po kopytě nebo železnicí se dopravoval na závody a určitou raritou je, že své parkurové koně půjčoval i slavné jezdkyni Evě Palyzové, která s nimi bez problémů startovala ve steeplechase v Lysé nad Labem i v Pardubicích! Dovedete si to dnes představit?! Koně tedy byli u Sixtů nepřetržitě, když už nemohli být soukromými, byli oddílovými zdejšího státního statku Dubá. Láska ke koním a talent pro skokové ježdění zdědil nejen manžel a jeho sestra, ale i v současnosti naše dcera.
Kolik koní v současné době máte a jak zvládáte práci kolem nich?
V současné době máme dvanáct haflingů a sedm teplokrevných koní. Staráme se o ně v podstatě v pěti lidech – naše placená ošetřovatelka Terezka Frankeová, naše dcera Tereza, obě s nimi také závodí, občasně syn Jan a manžel Pavel, kteří nám pomohou při kování nebo na závodech, jinak se starají víc o farmu, a já coby vedoucí chovu. Od dubna do října máme koně neustále na pastvinách a chodí domů 2× denně na příkrm – takže ubude trochu práce, ale zase přibudou závody a výstavy s koňmi, přes zimu jsou přes den ve výběhu a na noc chodí do stáje, kde si mohou odpočinout.
Jaká plemena chováte v současnosti? (Pokud nyní pomineme haflingy.)
Zaměřujeme se na sportovní koně plemene český teplokrevník, holštýn a oldenburský kůň, s našimi odchovanci se zúčastňujeme především skokových soutěží, ale občas zkoušíme i nižší všestrannost nebo drezuru. Snažíme se odchovávat co nejkvalitnější koně, u kterých jednoznačně preferujeme perfektní charakter, a v tomto případě nám nevadí, pokud kůň skáče nižší parkury, ale spolehlivě. Dbáme ale samozřejmě i na kvalitní exteriér a velice pečlivě vybíráme nejen klisny do chovu, ale i hřebce, kterými je připustíme (pokud je to v rámci našich finančních možností). Za ta léta jsme odchovali skoro čtyřicet hříbat, která dostala za jméno přívlastek „Obrocký/Obrocká“, a moc nás těší, když vidíme naše odchovance na kolbištích, kde nám rozhodně nedělají vzhledem ani výkony ostudu. Také letos jsme připustili dvě klisny hřebcem Cardiff Dwerze Hagen Z a jednu plemeníkem El Paso II. Hříbata (zejména hřebce či valachy) po čase nabízíme k prodeji, některé vybrané klisny u nás zůstanou jako nový potenciální chovný materiál. Letos připouštíme opět dvě haflingské klisny, tudíž kdyby všechno vyšlo, mohli bychom mít příští jaro pět hříbat.
Které teplokrevné koně byste vyzdvihla za sportovní úspěchy?
Pro nás nejlepší byla již nežijící Libelay sportující pod jménem Latina, která výborně chodila parkury stupně do S a soutěže mini-maxi, měla jistě ještě na víc, jenže my jsme pouze amatéři a neměli jsme čas na soustavný trénink. Nikdy jsme ji neprodali, ač zajímavé nabídky byly, a nechali jsme ji u nás dožít, odešla letos 1. ledna doma na statku ve věku 23 let. Chovali jsme na ní, ale bohužel nám dala jen dva hřebce, takže nemáme její pokračovatelku. Zatím nejúspěšnějším naším odchovancem byl Apríl Obrocký, který skákal parkury na úrovni ST. Úspěšná je také hnědka Cortina Obrocká z našeho chovu, která zvítězila v oblastním kole přehlídky ČT, následně ve Zduchovicích ve finále obsadila šesté místo a už druhým rokem začíná chodit úspěšně parkury. Parkury ZL chodí Hermína a sportujeme také s haflingy. Trénujeme s panem Milošem Steinem a aktivně se zapojuje také manžel.
Jaká byla vaše cesta od sportovních teplokrevníků k haflingům?
Chtěla jsem na stáří pár těchto koní, abych je mohla zapřahat do vozíku. V roce 2004 jsem si tak pořídila první dvě odstávčata a postupně začala studovat toto plemeno, jejich původ, využití, trendy ve šlechtění… Posléze jsme se začali vydávat na studijní cesty do Itálie a Rakouska – kolébky haflingů, protože jsme začali toužit po moderním typu haflinga a ten tehdy ještě v Česku nebyl téměř k mání. V roce 2007 jsme na rakouské aukci zakoupili dvě odstávčata a pak jsme se sem vraceli pro další akvizice každým rokem. Začali jsme na nich jezdit a pomalu jsme třídili, kteří koně jsou vhodní pro sport a kteří budou spíš jen pro hobby jezdce. Ty jsme prodávali a rozhodli jsme se jen soustředit na sport a chov haflingů pro sport vhodných. V současnosti máme čtyři klisny (Arezzu, Cabinu, Campbellu a Homy), které se účastní nižších parkurů s velkými koňmi sportovních plemen, a zkoušeli jsme také všestrannost. Zatím jsme vždy středem velkého zájmu a také mnoha poznámek o „vychrtlých“ haflinzích, ale to jen laici mají chybně vžitou představu, že hafling musí být „malý tlustý kůň“! Přitom se ve světě tito koně běžně účastní soutěží spřežení, westernových závodů (jsou velice obratní), parkurů, drezur nebo všestrannosti.
A jak docílíte toho, aby vaši koně měli odpovídající vzhled?
Toto plemeno se ve své domovině pase na méně výživných horských pastvinách. Pokud jim tady dopřejeme pastvinu s trávou po kolena, brzy se zakulatí a ztratí vzhled elegantního jezdeckého koně, který je v současné době žádoucí. Naše klisny jsou sice celý den ve výběhu, ale ten je nejprve spasen teplokrevníky, někdy ještě dobytkem, a teprve když je tráva přepasená, mohou tam jít. V zimě dostávají seno se slámou, která není tak energeticky výživná. Není možné jim dát do výběhu balík sena, protože by ho obstoupily a celý den nedělaly nic jiného, než se krmily!
A jak začaly vaše výstavní úspěchy?
Nejprve jsme začali pořádat výstavy společně se Studničkovými z naší JS Vrchovany-Obrok a chovateli poníků. Takto proběhly první dva ročníky, ale posuzování nebylo ideální, chtěli jsme, aby haflingy posuzoval někdo se specializací na toto plemeno, a ne hodnotitel pony plemen. Nakonec jsme kontaktovali prezidenta světového svazu haflingů a ten nám zajistil akreditované posuzovatele, kteří jezdili do Vrchovan. Samozřejmě že jsme začali toužit po porovnání s dalšími koňmi ostatních chovatelů ve světě. V roce 2010 jsme tedy poprvé vyjeli na Světovou výstavu haflingů v rakouském Ebbsu – my s jednou klisnou a Studničkovi s druhou. Obě byly hodnocené jako průměrné (1 B), ale to nám neubralo nic z nadšení – spíš to byl impulz pro další zlepšení chovu.
Můžete nám přiblížit, jak vypadá světová výstava?
Vše se koná v nádherném areálu v Ebbsu ,a to vždy jednou za pět let. Této světové výstavy se skutečně účastní koně z celého světa, není výjimkou, že tam jsou k vidění koně z USA nebo Austrálie. Účastníků letos bylo přibližně 700 (!), koně byli rozděleni do jednotlivých kategorií a ringů, kde je posuzovali vždy tři hodnotitelé, každý z jiné země. Ve finále pak bylo hodnotitelů pět a ti pak ze všech koní vybrali vždy tři nejlepší jedince. Prvním krokem k úspěchu je, aby vystavovaní koně měli odpovídající původ, což v praxi znamená, že mohou mít maximálně 1, 56 % arabské krve, koně s vyšším procentem nežádoucí arabské krve nejsou na akce světového svazu připuštěni. Ta totiž v současnosti není v chovu haflinga žádoucí. My jsme se tedy od prvopočátku soustředili na tyrolského haflinga, který má 0 % arabské krve, a to jak při nákupu klisen, tak při vybírání hřebce, kterými připouštíme. Koně musí mít samozřejmě nejen dobrý původ, ale i exteriér a musí být náležitě upraveni – hříva se již několik týdnů před výstavou češe a upravuje jen na jednu stranu krku, neboť porotci posuzují koně vždy ze strany bez hřívy, kde vynikne linie krku. Dále se jim přistřihnou chlupy ve spodní linii hlavy, přečnívající chlupy v uších a zastřihnou se rousy. Kopyta se černí a předvedení samotné je v kroku, klusu a postoji, na jemné výstavní ohlávce, která nezkresluje tvar hlavy. Nejhorší je pak čekání na verdikt poroty – stále se posuzuje, majitelé nic netuší, a najednou zazní jméno vašeho koně!
Představíte nám vaše úspěšné klisny?
V Ebbsu jsme měli tři klisny – roční Seiju, dvouletou Amelinu a sedmiletou Campbellu. Seiju (Alpenstein × Anselazio) jsme přihlásili na poslední chvíli jako náhradnici za jinou klisnu, která se nám v době uzávěrky přihlášek nezdála v dobré kondici, ale příliš nadějí jsme do ní nevkládali. Campbella (Avalon × Standschütz), loňská národní šampionka plemene z Lysé, skončila mezi sedmi- a osmiletými klisnami na devátém místě, což je také velmi slušné umístění. Dvouletá Amelina (Stainz × Amadeus) svoji kategorii vyhrála (bylo v ní 24 koní) a ocenění světové vítězky míří tak poprvé v novodobé historii chovu haflingů do ČR! Navíc si kromě titulu Světové vítězky odvezla ještě titul Národní vítězky České republiky, protože z české ekipy byla komisí vybrána jako nejlepší. Za zmínku také stojí celkově velice dobré výsledky ostatních českých chovatelů, Studničkovi se svým hřebcem a klisnou získali dvě pátá místa a pan Andrej Babiš páté a sedmé místo.
Dovolím si impertinentní otázku – dostanete nějakou finanční odměnu?
(Úsměv.) Co byste řekla? Zaplatíme si cestu, ubytování pro nás (koně mají ustájení zdarma), poplatek za přihlášku je 200 eur za koně. K tomu připočítejte pojištění lidí a koní, cestovné a další nutné výdaje… Ne, opravdu nedostáváme žádné finanční ohodnocení, ale pouze šerpy, a samozřejmě jde o obrovskou chovatelskou prestiž!
Jaké máte plány do budoucna?
27. června vezeme klisnu Homy na národní šampionát mladých klisen na Propet do Brna.
1. a 2. srpna nás čeká Mezinárodní výstava a svod koní plemene hafling ve Vrchovanech, kam vezmeme téměř všechny koně. V neděli proběhne Šampionát haflingů v sedlových disciplínách, všichni jsou srdečně zváni. Jinak se naše starší klisny (Arezza, Cabina, Campbella a Homy) připravují na zářijové Mistrovství Evropy v Miláně, pro které už mají udělené kvalifikace. A jinak si přejeme, aby klisny zabřezaly po vybraných hřebcích, rodila se zdravá hříbata a ve sportu aby nám chodily dobře dokola!
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů!