V posledním článku miniseriálu o roselách žlutolících se budu věnovat tomu, pro co většina chovatelů mutací vlastně geneticky odlišné jedince chová, a to jsou kombinace různých barev. Ještě předtím se ale v krátkosti budu věnovat poslední nezmíněné kategorii, dominantním mutacím. V chovu rosel žlutolících se vyskytují teoreticky dva typy dominantních mutací, teoreticky proto, že jedna z mutací je neúplně dominantní.
Neúplná dominantní mutace
Jako neúplná dominantní mutace je prezentován tmavý faktor, o kterém se vedou spory, zda je, či není pravou mutací. Část chovatelů zastává názor, že tmavý faktor jako takový neexistuje. Podle nich se jedná pouze o tmavé zbarvení zapříčiněné selektivním výběrem vhodných jedinců a opravdoví ptáci, co nesou „tmavý faktor“, jsou ve skutečnosti mutací misty, která je autozomální neúplně dominantní (při páření přírodní × misty se získá jen jakási kombinace v procentuálním odchovu mláďat, 100% odchovů v mutaci misty se dosáhne až při páření misty × misty) a při níž dochází k rozdílnému uložení melaninu – tmavého barviva – v peří ptáků. „Tmavý faktor“ jako takový je rozdělený na 1f a 2f. Odchovů 1f jedinců dosáhneme již při křížení mutačního s přírodním ptákem – ale jen v poměru 50:50 (mutace se projevuje ve fenotypu, přírodní ptáci na ni neštěpí). 1f je víceméně přechodem mezi nemutačním a mutačním ptákem. Při křížení nemutačního (přírodního) a 2f jedince získáme všechny jedince 1f. K odchovu 2f jedinců potřebujeme alespoň dva 1f nebo jednoho 2f a jednoho 1f jedince. Tmavý faktor není vázaný na pohlaví, tudíž není důležité, jakou barvu nese samec a jakou samice. Tmavofaktoroví ptáci se dají sehnat v České republice i v zahraničí za velmi přívětivou cenu, je ale pravda, že chovatel, který se v mutacích stanleyů nevyzná, jednofaktorové ptáky bez výkladu znalejšího člověka zřejmě zamění s přírodně zbarveným jedincem. Kombinace mutací ptáků s tmavým faktorem jsou pro mě trochu neznámou. Vím o 1f i 2f v modré barvě, kteří jsou i sehnatelní i u nás, v Německu je samec, který je 1f tmavý v mutaci dilute. Dále vím o nějakých opalínech i lutinách v tmavém faktoru. Na vlastní oči jsem je ale neviděl, takže nemohu přesně popsat rozdíl mezi normálním lutinem/opalínem a tmavofaktorovým. Mezi další neúplně dominantní mutace patří bělokřídlá straka, která se v Evropě zatím vyskytuje zřídka. Ptáci v generaci bělokřídlá × přírodní plodí jednofaktorové straky, zde je genetika stejná jako u rosel pestrých, tedy jednofaktoroví ptáci jsou nazývání šedokřídlí.
Co-dominantní mutace
Co-dominantní mutací je mutace, kde jsou dvě alely navzájem ve stejné rovině (ani jedna z nich tedy není „nad“ nebo „pod“ tou druhou) a jejich překřížením vznikne jedinec, který ve fenotypu nese obě mutace. Příkladem co-dominantní mutace je tyrkysová (oranžová nebo taky parblue). To platí pouze při kombinaci s modrou nebo druhou tyrkysovou. V jiných případech se chová jako recesivní modrá (ze které vychází) – lze tedy získat genotypové (štěpitelné) přírodní jedince z kombinace tyrkys × přírodní, zde není podstatné pohlaví mutačního ptáka, štěpit budou samci i samice z odchovů, přírodního jedince štěpitelného na oranžovou však stačí spárovat s obyčejným modrým a v hnízdě se objeví polovina tyrkysových mláďat. Druhá polovina budou pouze přírodní kusy, které budou štěpit na modrou. Z toho vyplývá, že tyrkysová mutace je vlastně alelická co-dominantní mutace. V roce 2009 se tahle mutace objevila v Německu, kde zůstala a dále se zatím nerozšířila. O mutacích jinde po Evropě nemám žádné validní informace. Parblue se vyskytuje nejen v základní oranžové, ale i v kombinaci s mutací faded.
Kombinace mutací
Konečně se dostáváme k hlavnímu tématu tohoto článku a tím jsou kombinace mutací. Velké množství kombinací je známé, na velkém množství se dá ještě dále pracovat, ať už pro ustálení kombinace, nebo pro vývoj nových barev. Kombinovat se dají mutace bez závislosti na dědičnosti mutace, při účelném párování jedinců vhodných barev lze dříve či později dosáhnout cíleného výsledku. K tomu samozřejmě je nutná i malá dávka pověstného „štěstíčka“. Pokud se nepáří dva ptáci, kteří již nesou ve fenotypu stejnou kombinaci, líhne se v hnízdě i velké procento primární barvy. Krásným příkladem je všude známá (díky roselám pestrým) mutace rubino. Z genetického hlediska se jedná o multi-alelickou recesivní mutaci vázanou na pohlaví. Pokud budeme pářit samce štěpitelného na rubino a přírodní samici, dostaneme v odchovu jen 17,5 % kusů v barvě rubino, dalších 7,5 % odchovů bude opalinových a 7,5 % odchovů bude lutino, protože zrovna rubino je vázané na pohlaví, uvedl jsem jen ptáky v barvě (samice) procentuálně z celého hnízda. Samci budou štěpit (ve stejném poměru, jako jsou samice v barvě), ale i tak budeme mít stále 35 % potomků čistě přírodních. A to je právě to zmíněné štěstí, může se stát, že v hnízdě budou 3 rubina, stejně jako se může stát, že v hnízdě budou 3 přírodní kusy. U kombinací nikdy člověk vlastně neví, co se v hnízdě objeví, a čekání na cílenou barvu se může protáhnout i na několik let, výsledek pak ale stojí za to, to je další z důvodů, proč jiné chovatele, ale i mě cílená kombinace tolik zaujala.
Známé kombinace: modrá, dilute, opalín, skořice, parblue
Modrý faded: Pochází, jako velké množství jiných kombinací, z Německa, kde vznikla asi 10 let po odchovu první přírodní faded mutace. Jedná se o světlejší zbarvení klasické modré. Mladí ptáci mají červené oko, které ale věkem tmavne.
Parblue faded: V Německu se nyní vyskytuje pár kusů v mutaci parblue faded, bohužel k ptákům nemám bližší informace.
Dilute
Známé kombinace: modrá, faded, tmavý faktor.
Modrý dilute: Jako první, a zřejmě zatím i poslední (alespoň v Evropě) ji odchoval Heiner Kastens v Německu. Ptáci mají oči i drápky tmavé (vychází to z čisté dilute, která je na tom stejně), modré peří je zesvětlené, trošku došeda.
Tmavofaktorový dilute: Tmavofaktorový dilute jedinec (samec) se nachází také v Německu, zatím vím o jediném samci, který je chovný. Jistě bude zajímavé sledovat dále vývoj této krásné kombinace.
Heiner Kastens chová i ptáky kombinace faded dilute, bohužel k těmto ptákům nemám víc informací. Předpokládám, že ptáci zdědili po faded světlejší oko a odstín peří.
Známé kombinace: faded, dilute, tmavý faktor, opalín, skořice, lutino (albino), bronzově plavá, skořicový opalín, skořicové lutino
Kombinace s modrou mutací jsou v nejširším zastoupení ze všech kombinací nejen u nás, ale i v zahraničí, vše je samozřejmě způsobeno tím, že modrá mutace je ze všech nejstarší.
Modrý opalín: Ptáci mají na křídlech výraznější „zrcátka“ než opalíni. Křídla mají výraznější modrou barvu než primární modrá, samci mají tělo až do bíla, samice mají těla stříbrná.
Bronzově plavá modrá: Jedná se zřejmě o čistě australskou mutaci. Od roku 2006 ji odchovává kousek od Perthu známý fotograf a chovatel Ben Pearce. Ptáci mají našedivělá těla, někdo říká, že jsou světle modří. Nohy i drápky jsou tělově zbarveny, oči jsou červené. Údajně se v Evropě vyskytují modří fallow ptáci, křídla by měli mít modrá a těla světle šedá, skoro bílá, bohužel o korektnosti této zprávy nemám dostatečné informace.
Modrý skořicový opalín: O existenci této mutace vím jen krátkou dobu, mé informace tvrdí, že je jeden nebo dva kusy tohoto zbarvení v Holandsku, jedná se zřejmě o samičky. Záda jsou podobně jako u modré skořice šedá, modrá se přeměňuje v šedomodrou a tělo je světle šedé až do bíla. Vzhledově mutace může někomu připomínat bronzově plavou.
Modré skořicové lutino: O této kombinaci se dá říct víceméně totéž jako o modrém skořicovém opalínu. Vzhledově ptáci připomínají mutaci platino, kterou známe například u papoušků zpěvavých, ta je ale kombinací modré-opalín-lutino, která momentálně v chovu rosel žlutolících odchovaná není, nebo o ní alespoň nemám informace.
Známé kombinace: modrá, skořice, lutino (rubino), faded, modrá skořice
Skořicový opalín: Skořicoví opalíni mají nohy i drápky v tělové barvě, světlé oko postupem věku tmavne do standardní černé. Zelená a modrá je zesvětlená jako u skořice. Meruňkově zbarvený ocas poděděný po opalínech je „říznutý“ khaki. Někteří jedinci mají zachovaná bílá „zrcátka“ na křídlech po opalinové mutaci, někteří mají křídla spíše do skořice.
Opalín-ino (rubino): Rubino mutace je podobná rubino u rosel pestrých. Červené oko, nohy a drápky v tělové barvě doplňuje krásné červené břicho a červeno/žlutě lemovaná záda. Modrá je, stejně jako u lutina, přeměněna v bílou.
Opalín faded: Pták má v hnízdě červené oko, stejně jako všichni faded ptáci, které stárnutím tmavne. Opalinový faded má zesvětlené peří, někteří chovatelé tvrdí, že je podobný skořicovému opalínu.
Známé kombinace: opalín (rubino), modrá (albino), modrá skořice, skořice
Modré lutino (albino): Albinistického ptáka si jistě dokáže představit každý chovatel. S touto kombinací se setkáváme prakticky u všech druhů, kde se vyskytuje modrá i lutino (neplést si prosím lutino a žlutou, jako je tomu u některých chovatelů kakariků). Papoušek v mutaci albino je celý bílý, červené oko doplňují nohy a drápky v tělové barvě.
Modré skořicové lutino: O této kombinaci se dá říct víceméně totéž jako o modrém skořicovém opalínu. Vzhledově ptáci připomínají mutaci platino, kterou známe například u papoušků zpěvavých, ta je ale kombinací modré-opalín-lutino, která momentálně v chovu rosel žlutolících odchovaná není, nebo o ní alespoň nemám informace.
Známé kombinace: faded, modrá, opalín, modrý opalín, albino
Skořicový faded: Při této kombinaci se líhnou mláďata s tmavě červenýma očima, které postupem věku ztmavnou do černa. Světlé nohy i drápky zůstávají po skořicových vlohách. Peří ptáků je hodně zesvětlené, až do žluta, říká se, že kombinace skořice+faded je nejkrásnější známá kombinace s faded.
Modrá skořice: Modrá skořice je v Česku málo zastoupena, více kusů se dá nalézt za hranicemi s Rakouskem a Německem. Ptáci jsou světle modří, šedavá záda mohou místy připomínat zelenou. Nezkušený chovatel si je může splést s mutací modrý faded.
Známé kombinace: dilute, modrá (1F i 2F)
První „kombinací“ u tmavého faktoru můžeme nazvat samotný tmavý dvoufaktor, ptáky, kteří nesou dva tmavé faktory a tím pádem tvoří jakousi „greygreen“ neboli „šedozelenou“ mutaci.
Modrý tmavý faktor: Jednofaktorové (kobalt) a dvoufaktorové (mauve) ptáky můžeme potkávat ve voliérách již z 90. let, kdy se poprvé podařilo tuto mutaci odchovat v Německu. V současné době se nachází kobaltoví i mauve ptáci i v České republice, jejich pořizovací cena není tak závratná a mauve ptáci mohou být ozdobou každé voliéry.
Závěrem
Stručný miniseriál o roselách žlutolících končí. Zajisté bude zajímavé sledovat, jak se bude chov mutací stanleyů vyvíjet v následujících letech. Jsou otevřené dveře ještě pro obrovskou řadu kombinací. Protože myslím, že by měl mít každý chovatel nějaký svůj krátkodobý cíl, mým cílem pro letošní sezonu je odchovat modré opalinové samičky štěpitelné do pastelů, nějaké lutino a snad se zadaří a v létě vyletí i nějaké skořice štěpitelné do faded, případně skořicové fadedy. Na podzim přinesu článek o tom, jak probíhala moje letošní sezona a kolik z vytyčených cílů se mi podařilo splnit.