Kakadu bílý (Cacatua alba) patří do skupiny „bílých kakadu“. V rámci této skupiny je to běžný domácí mazlíček a zároveň v ní patří mezi největší. Mezi jeho příbuzné chované jako domácí mazlíček patří kakadu žlutočečelatý (Cacatua galerita), kakadu šalamounský (Cacatua durcopsii), kakadu naholící (Cacatua pastinator), kakadu molucký (Cacatua moluccensis), kakadu Goffinův (Cacatua goffinii) a další.
Kakadu žlutolící (Cacatua sulphurea) je chován spíše v chovech papoušků než jako domácí mazlíček, což je správné. V přírodě je totiž kriticky ohrožený a měli bychom dbát nejen na to, aby se zdraví jedinci množili, ale také na čistotu jednotlivých poddruhů. Pořizovat si tedy kakadu žlutolícího jako domácího mazlíčka není rozumné. Obecně by se dalo říct, že informace napsané o kakadu bílém částečně platí i pro další bílé kakadu. Ne však zcela. Mezi druhy v přírodě ohrožené patří také kakadu bílý a kakadu molucký, Goffinův. Ohrožený kakadu filipínský (Cacatua haematuropygiea) je v ČR chován velmi vzácně, a to pouze pro chov – doufejme, že nikoliv jako domácí mazlíček.
Kakadu bílý je velký papoušek s velmi milou povahou. Obvykle je miláčkem celé rodiny, a to doslova. Na papouška až v neobvyklé míře vyhledává fyzický kontakt, vybízí k hlazení, laskání, drbání… a to daleko více než průměrný pes. Je to od přírody šašek, rád předvádí různé kousky, které sklidí ocenění diváků. Hodí se pro něj dětské skládačky, hry s míčkem, který má papoušek umístit na určité místo, apod. I kakadu bílý však může své majitele potrápit různými zdravotními problémy, obvykle plynoucími z jeho společenské povahy. Naše obecné a hrubé rozdělení na příjemné a nepříjemné vlastnosti snad čtenáři nastíní jeho povahu více.
Mluvení
S imitací řeči na tom není bílý kakadu nijak dobře. Jsou jedinci, kteří „mluví“ velmi dobře, ale je vhodné tuto vlastnost spíše neočekávat.
Inteligence
Kakadu bílý patří mezi papoušky s nejvyšší inteligencí. Někdy to může být až na škodu. Je dost vnímavý na odjezd majitelů na dovolenou, necitlivé chování některých lidí apod. Může se urazit, být velmi smutný, případně si pamatuje staré křivdy mnoho měsíců, až let. Je však milujícím členem domácnosti, který je pro každou legraci a při správné výchově a citlivém přístupu zvládá všechny situace s nadhledem.
Přítulnost
Jak je zmíněno výše, kakadu se extrémně rád mazlí. Měli bychom si však stanovit určité hranice, protože přemíra mazlení vede u kakadu bílého k psychickým i fyzickým poruchám. U samic se často stává, že laskaní a drbání může vést k tzv. „orgasmu“, kdy se samička začne lehce chvět slastí a mnohdy přitom roztahuje kloaku. Většinou to po majiteli stále vyžaduje a časem může dojít k výhřezu kloaky, který je třeba řešit chirurgickým zákrokem. Tento problém se může opakovat i po chirurgickém zákroku. Léčbou je pak změna přístupu k papouškovi, což je pro všechny zúčastněné dost náročné. U samců (méně i u samic) se často může projevit škubání jako porucha v důsledku příliš silného citového pouta k majiteli nebo majitelům. Zkrátka mazlení je třeba provozovat s mírou. Je lepší aktivně si s papouškem hrát – dětské skládačky, létání, fyzické cviky, míčové hry atd.
Dlouhověkost
Jako ostatní velcí papoušci, také kakadu se dožívá desítek let, je-li o něj dobře postaráno. Kolem 40 let je přibližná horní hranice, bohužel se tohoto věku většina kakadu nedožije kvůli špatné péči a různým nehodám.
Škubání
Škubání se dá označit za jeden z hlavních problémů kakadu bílých. Nejčastěji bývá důsledkem psychických potíží. Příliš silné citové pouto k majiteli, případně nevhodné chovatelské podmínky jsou hlavními důvody, částečně následované překrmováním. Pravidelné sprchování nebo koupání je podmínkou pěkného peří – jak z hlediska čistoty, tak především škubání. Přeschlé peří a kůže můžou svědit.
Hlasové projevy
Kakadu bílý je obecně tichý papoušek, dokud nezačne křiče… Ve voliérách křičí více než v domácím prostředí. Při pořízení mláděte ale nelze dopředu říci, jestli bude tichý společník projevující se pouze příjemným hvízdáním, nebo si pravidelně vyloženě zakřičí.
Již mnohokrát zde bylo zmíněno, že většina papoušků v lidské péči chovaných jako domácí mazlíčci umírá velmi brzy. Je to smutný důkaz nevhodné péče pramenící z mylných informací. Proto je třeba před pořízením papouška nastudovat co nejvíce zdrojů a zvážit, jestli jsme připraveni nést zodpovědnost za velmi inteligentního tvora a zda mu dokážeme vytvořit správné životní podmínky. Je třeba počítat i s nemalými finančními výdaji, které snadno a brzy mohou převýšit pořizovací cenu.
Kakadu bílý je velmi všetečný. Což majitel většinou ihned pozná a měl by zabránit pozření cizích předmětů, obzvláště kovových. Pokud chováme papouška doma, je doporučené nepoužívat vůbec teflonové nádobí, protože výpary teflonu jsou pro papoušky toxické. I když je tento fakt známý snad od doby vzniku teflonu, stále na otravu umírají další a další papoušci kvůli nevědomosti svých majitelů.
Krmná dávka se podobá krmné dávce amazoňanů, rozhodně by neměla být tučná, kterou dostávají ary nebo papoušci žako. Pobyt venku by měl být pro papouška samozřejmostí. Buď v prostorné voliéře, nebo třeba na kšírech na výletech s majitelem.
Krmná dávka by měla být co nejpestřejší, podávejme všechny druhy zeleniny a ovoce. Výjimkou je toxické avokádo, kterému je třeba se vyhnout. Existuje mnoho druhů granulí a směsí zrnin, které jsou pro kakadu bílé vhodné. Měly by obsahovat nízké zastoupení tuků. U granulí mezi 5–10 %, u zrnin je třeba vybírat směsi bez ořechů a slunečnice. Tučná semena a ořechy je vhodné podávat spíše jako odměnu z ruky, nalámané na malé kousky. Granule mají velkou výhodu v tom, že zamezí vybírání jen určitých druhů zrnin, a navíc obsahují složky stravy, v nichž zrniny nejsou a papoušci je potřebují. Granule jsou prosté plísní a většinou i mykotoxinů. Lze jen doporučit vybírat granule bez barviv, bez konzervačních látek a jiných aditiv. Důležité je podávat větve na okus, občas můžeme podat nějaké luštěniny, bylinky apod. Pro mláďata do cca 6 měsíců a pro páry v období rozmnožování se krmná dávka doplňuje o živočišné bílkoviny, nejčastěji v podobě vejce nebo vaječné směsi. Fyzicky dospělý domácí mazlíček však živočišné bílkoviny nejen nepotřebuje, ale při nadměrném podávání mu škodí. Zatěžují játra, ledviny a způsobují mnohdy i poruchy chování. Pro domácí mazlíčky jsou tedy živočišné bílkoviny nevhodné.
Příklad krmné dávky na 24 hodin: 1–2 lžíce granulí (např. Harrison Bird Foods Adult Lifetime Coarse) nebo zrnin
1–2 lžíce ovoce a zeleniny (nedávat toxické avokádo!)
Občasně doplnit papouščím koláčem, který si doma napečete do zásoby do mrazáku, kouskem piškotu nebo ořechu (různé druhy) za odměnu při výcviku. Zbývá-li v misce jídlo, uberte množství.
Kakadu bílý je milým společníkem, který se velmi rád mazlí a předvádí se. Je však citlivé povahy, a pokud není majitel vnímavý, kakadu se snadno stane psychicky nevyrovnaným. Jeho pořízení by mělo být promyšleným krokem, nejlépe se zk ušenostmi s chovem nějakého menšího druhu papouška.