Turako červenokorunkatý – zkušenosti s umělým odchovem
Nezájem o vejce
Za pár dní jsem si vezla páreček těchto krasavců domů. Naše zděné voliéry s venkovním výletem se jim hned zalíbily a já uvítala, že jejich voliéra může být osázena rostlinami, aniž by je hned zničili jako papoušci. Od chovatele jsem dostala radu, abych jim hned umístila hnízdní budku a nemusela je stresovat na jaře. V rohu voliéry, asi půl metru pod stropem, jsem tedy umístila dřevěnou bedýnku a do ní vložila proutěný košík s větvičkami. Turakové pěkně harmonizovali, pořád něco hledali v trávě a byl na ně úžasný pohled. Jednoho dne při krmení jsem zjistila, že samička sedí v bedýnce. Jaké bylo mé překvapení, když jsem tam objevila dvě čistě bílá vejce. Musím hlavně dodat, že mému párečku bylo teprve 9 měsíců. Má radost netrvala dlouho, protože jsem si všimla, že samice poskakuje venku a o vejce nejeví zájem. Vejce jsem prosvítila a zjistila, že jsou obě oplozená. Umístila jsem je do líhně při teplotě 37,4 stupě a vlhkosti 55 % a začala hledat informace o ručním dokrmovaní. Moc jich tedy nebylo, ale měla jsem nějaké zkušenosti s ručním dokrmením loriů a eklektusů, tak jsem si říkala, že to snad dám.
Líhnutí a první krmení
Rodiče dál dostávali každý den čerstvé ovoce nakrájené na malé kousíčky – jablko, banán, hroznové víno, podle sezony jahody, broskve, meruňky, kiwi. Dále dostávají granulky T16. Dny plynuly a já netrpělivě čekala, kdy se malí vylíhnou. 22. den od snesení vajíček jsem si všimla, že jedno vejce je trošku naklubané. Podle mých zkušeností s papoušky jsem si říkala, že máme čas, že se klidně můžou líhnout za 2 až 3 dny. Ještě proběhla kontrola, jestli máme všechno připraveno k líhnutí: pinzeta, dezinfekce, chlorid sodný 0,9 %, krmná kaše Nutri bird A 21, ubrousky. Tak snad jsme připravení. 23. den vedou mé první kroky k líhni. K mému úžasu se tam točí malý černý střapatý ptáček a hned, jak mě spatří, otvírá zobáček a žadoní o něco k snědku. Měl bobek smůlu, byla jsem poučena od pana Gajdoše, že u turaků znamená méně více. První krmení bylo tedy jen NaCl. Druhé krmení následovalo za 2 hodiny – dostal Nutri Bird 0,3 ml injekční stříkačkou. Druhé mládě se vylíhlo za 3 dny, taky bez mé pomoci. Turačci baštili skvěle a každý den se jim o 1 ml zvedala krmná dávka. Krmíme každé dvě hodiny, i v noci.
Problémy
Rostli jako z vody, ale asi po 14 dnech jsem si všimla, že se začínají jednomu z nich rozjíždět nožičky. Snažila jsem se přijít na to proč. Zřejmě papírové ubrousky, které sloužily jako podestýlka, byly kluzké, ale jaký materiál zvolit? Zkusila jsem bukovou štěpku XXL na radu prodavačky ve zverimexu. Dobře sají a při znečištění ztmavnou, neplesniví, a tak je vyzkoušíme. Problém nastal při krmení, kdy se mi zdálo, že turačci mají doslova hranatý krček. Vzala jsem pinzetu a z krku jsem jim vytáhla pět kousků této štěpky. Modlila jsem se, aby to bylo všechno… Štěpku jsem prozatím vyměnila za starý ručník. Ještě dva dny měli štěpku v trusu. Naštěstí turačci nemají volátko, takže co projde krkem, projde i „zadkem“. Ručníky byly super, ale nožičky se nelepšily. Při rozhovoru s jednou známou chovatelkou a prodejkyní krmiv pro papoušky jsme usoudily, že to nebude jen podestýlkou, ale také tím, že turačci příliš rychle rostou a v krmné kaši není dostatek vitaminů na tak rychlý vývoj. Začala jsem teda podávat vitaminy, do každého krmení kapku. Nejprve Kompleo B8, za další dvě hodinky dostali Promotor S a při dalším krmení jsem do kaše přidala Vegasin. Nožičky jsem jim svázala, aby se nerozjížděly. Za čtyři dny byly nožky v pořádku.
Opakování je matka moudrosti
Časem jsme začali přidávat do kaše granulky T16. O 3 dny později začali papat granulky namočené. Je úžasné, že v prvním měsíci života turakové již samostatně sedí na bidélku a jsou schopní sami přijímat potravu. U papoušků na to čekám tři až čtyři měsíce. Mezitím nám rodiče opět zahnízdili a opět nesedí. Pokračujeme tedy v líhnutí a dokrmovaní. Takhle to udělali pětkrát po sobě, takže líhnutí a dokrmovaní už jsme trochu dopilovali. Když to shrnu, tak jsem zjistila, že vejce jsou náchylná na pokles teploty – nejrizikovější jsou do 14. dnu od snesení. V té době pokud možno vůbec neotevírám líheň. Líhnu o teplotě 37,4 stupně a vlhkosti 55 %. Inkubátor je nastaven na 37 stupňů a postupně snižuji teplotu.
Vitaminy podáváme hned od prvního krmení, po týdnu přidáváme do krmné kaše pár namočených granulek. Ve 14 až 16 dnech už podáváme 50 na 50 trochu granulí namočených v teplé vodě a pak dokrmujeme Nutri Birdem A 21. Ve třech týdnech podáváme namočené granulky plus kousíčky banánu a hroznového vína.
Jako podestýlku používám momentálně slámu a ve voliéře mulčovací kůru – a ta jim moc nechutná. Problém s nožičkami jsem zaregistrovala u více chovatelů, kteří ručně dokrmují. Naší turačí rodiče mají konečně pauzu, ale já v dokrmování pokračuji. Momentálně dokrmuji kolegovi z Polska malé turaky persa persa.
Naklubaný je i turaček od jiného kolegy – turako Fišerův. Tak nám držte palce, ať to dobře dopadne. Všem chovatelům turaků přeji zdravé, silné odchovy bez komplikací a doufám, že moje zkušenosti pomůžou alespoň jednomu chovateli k úspěšnému odchovu těchto krasavců.
