Pomoc při kašlání koní

Při ranním nebo večerním krmení jsme jednoho dne zaslechli zakašlání koně. Ze zdánlivě nevinného kašle, kterému jsme nevěnovali pozornost se může však rychle vyvinout kašel chronický. Potom je každá rada drahá. Co můžeme udělat se samotným pacientem a se stájovým prostředím, to je námět této stati o zdravotní problematice koní.

Terapie chronického kašle - dušnosti

V tomto článku se budeme zabývat onemocněním, které chovatelé znají pod názvem d u š n o s t - oficiálně chronické obstruktivní onemocnění plic ( mezi veterináři je vžitá zkratka COPD z anglického originálu "chronic obstructive pulmonary".
Dušnost je definována jako dýchací potíže, zapříčiněné chronickým neléčitelným stavem onemocnění plic nebo srdce anebo obou orgánů společně. Dušnost je příčinou nejdříve jen snížené výkonnosti koně, později i zhoršení výživného stavu a může končit vyřazením - utracením koně.

Příčiny

Podle současných poznatků se jedná o opožděnou alergickou reakci na vdechnuté antigeny, především prachové částice sena nebo slámy, určité druhy plísní a antimycety, které rostou na vlhkém seně. Nesmíme zapomenout, že i kryté jízdárny, které nemají zabezpečené vlhčení mohou být významným zdrojem těchto částic, které kůň při intenzivním tréninku vdechuje. Ale i nevhodně umístěné otevřené boxy v blízkosti průmyslové koncentrace produkující prachový spad nebo stavebních firem mohou být potencionálním zdrojem vzniku dušnosti. S tímto problémem se potýkají např. na západě jezdecká centra ve velkých městech situovaná v tzv. průmyslových zónách. Potom se onemocnění vyvíjí stejně jako u pracovníků rizikových profesí (štěrkovny, pískovny, betonárky, vápenky, lomy apod.). Vedle endotoxinů a jiných nespecifických dráždivých látek hraje důležitou roli i dědičná imunodeprese na plísně a pyly. Ty se právě ve velkém množství nachází v seně a slámě. Potom nezbývá nic jiného než seno nahradit v létě zeleným krmením, v zimě senáží, siláží, popřípadě seno před krmením kropit vodou . Slámu vyměnit za hobliny, řezaný papír nebo gumové matrace. Na západě jsou k dispozici odprašovací čističky na seno a slámu.

Diagnostika

Jedinou průkaznou diagnostickou metodou pro stanovení COPD je endoskopie.Existují však i jiné příznaky, které mohou mnoho napovědět.
V časných stádiích COPD koně kašlou na začátku práce nebo během zátěže. Pokud zátěž pokračuje, kašel ustává. Právě v těchto stádiích má majitel šanci zabránit tomu, aby se onemocnění rozvinulo a způsobilo další problémy. Dýchací potíže se projeví změněným typem dýchání - dvojfázovým výdechem s vyšší dechovou frekvencí. Při zjišťování choroby plic musíme vyloučit stenózy v horních dýchacích cestách, překážku nadměrným naplněním břicha, zvětšení jater, onemocnění dýchacích svalů, rupturu bránice, anemií, onemocnění srdce. Musíme prokázat neléčitelnost. Musí být vyzkoušeny kortikosteroidy, testace atropinem nebo jiného bronchodilatátoru.
Vzhledem k obstrukčním změnám v plicích, kůň není schopen při jednom nádechu přijmout a krví předat dostatečné množství kyslíku, dochází k hypoxemií. Aby tento nedostatek vyrovnal, začne nadměrně prohlubovat dech. V plicích se hromadí abnormální množství vzduchu, které brání dalšímu nadechnutí. Proto se do výdechu zapojí i břišní svaly a ty jako pumpa tlačí vzduch z plic ven. Kůň dýchá velmi usilovně, dme se mu hrudník i břicho, nozdry se rozšiřují až je vidět chřípí. Později se vyvíjí tzv. dýchavičná stružka - rýha za posledním žebrem. Dalším příznakem je bílý zpěněný výtok z nosu a chronický nebolestivý kašel, který se zhoršuje během krmení nebo krátce po zátěži. Koně nemocní COPD se nikdy nevyléčí a pouze prevence je jedinou spolehlivou cestou jak se tomuto onemocnění vyhnout.

Farmakoterapie

l/ sekretolytika - vyloučení hlenu: u COPD se vždy zvětšuje sekrece hlenu a je proto nutné zlepšit jeho vylučování a na druhé straně omezit jeho sekreci. Mezi tyto preparáty patří bromhexin, dembrexin (Sputolysin). Jako účinné sekretolytikum je acetylcystein, který můžeme podávat poměrně dlouhou dobu krmivem, aniž bychom se obávali vedlejších negativních účinků. Tyto preparáty jsou sice pro koně dostupné, ale speciálně pro zvířata nevyráběné, proto si musíme pomoci humánními výrobky. Rovněž inhalace (mlžení) solného roztoku (sterilního) má stejný účinek.

2/ bronchospasmolytika - jako spasmolytikum dýchacích cest je atropin . Vedle svého silného účinku není však vždy použitelný, protože musí být transportován přímo do plic. U koní se dá využít Ipatroiumbromid Spray používaný v humánní medicíně, jeho aplikace však vyžaduje respirační masku na koně, přes kterou tento medikament vdechuje. Druhou skupinou léčiv , která uvolňuje dýchací cesty jsou - 2 mimetika, která stimulují 2 receptory dýchacích cest. Tyto medikamenty omezují produkci hlenu, usnadňují vylučování a brzdí produkci zánětlivých látek. Sem patří Clenbuterol (Ventipulmin), který se může podávat krmivem. I zde můžeme použít řadu preparátu z humánní medicíny hlavně ve formě inhalačních sprajů (Theophylin, Salmeterol).
3/ protizánětlivé preparáty - tato skupina je založena na účincích mobilizace imunitního systému. Tyto zánětlivé a imunodepresní procesy souvisí s uvolňováním histaminu, které jsou příčinou spasmu bronchů. Současně dochází k otoku sliznic, takže dýchání je velmi ztíženo a dochází k rozvoji COPD - abdominálního dýchání - dušnosti . Kortisonové preparáty mají účinek jak protizánětlivý, tak ochranný. Omezují produkci zánětlivých buněk a podporují průnik protizánětlivých látek, ochraňují receptory dýchacích cest, zabraňují spasmu a redukují produkci sekretu. Nesteroidní protizánětlivé látky- Equipalazone - preparát, který se rovněž může aplikovat krmivem. Jeho účinek na terapii COPD je však malý. Brzdí sekreci prostaglandinu E2, které působí jako spasmolytikum a proto jeho vliv je spíše negativní.

Antalergika - Cromolyn (Dinatriumcromoglycáte) má vliv pouze ve formě spraje nebo inhalační, protože musí působit přímo na plicní epitel a sliznice. Klasická antihistaminika jsou při COPD neúčinná.

Antibiotika - u COPD se bakterie mohou nacházet pouze jako sekundární infekce v hlenu, ale nejsou jeho primární příčinou. Proto, pokud máme koně pod bakteriologickou kontrolou s negativním výsledkem - můžeme se bez jejich aplikace obejít.
Inhalace - problém převedení účinných látek do aerosolové formy je hlavně ve velikosti partikulí v kapičkách. Pokud jsou malé, jsou hned výdechem opět vylučovány.Pokud jsou velké, zůstávají v horních dýchacích cestách a nedostanou se do spodních cest. Vývojem respiračních masek je možné rozšířit spektrum o humánní preparáty. Ty mají odpovídající velikost partikulí a žádaný průnik do dýchacích cest. Délka aplikace se pohybuje od 2-5 min. Inhalační preparáty by měly obsahovat kombinaci účinných látek (kortison, bronchodilatans a antialergikum) a mít co nejméně vedlejších účinků. Tyto preparáty jsou zatím však pouze v humánní praxi a proto pro léčbu koní neúměrně drahé.

Výplach plic - u extrémně zahleněných plic se nabízí výplach dýchacích cest. Nejedná se však o vlastní průplach dýchacích cest , ale o infúzi až 30 l tekutin do krevního oběhového systému. Takto zavodněný organismus se snaží vyloučit nadbytečnou tekutinu všemi možnými cestami. Proto se také rozpouští hlen a volně odtéká z dýchacích cest. Přestože se koni asi na 3 dny uleví COPD to nevyléčí a pouze dojde ke krátkodobému zklidnění procesu.
Pohybování - hraje při terapii COPD významnou roli. Naproti akutním onemocněním dýchacích cest, kdy koně naopak potřebují klid u COPD je aktivní pohyb a tím i dýchacích cest nutný! Pokud kůň není pohybován stěžuje se vylučování hlenu a tím kůň je nucen aktivněji zapojit dýchací svaly hrudního koše. Klesá tak výměna vzduchu v plicích a ty postupně kolabují. U koní, kteří již mají dýchavičnou stružku, je jejich zátěž samozřejmě limitována.

Alternativní metody

Také tzv. alternativní medicína při terapii COPD může sehrát pozitivní roli. Homeopatika a tradiční čínská akupunktura může být úspěšná. Je nutné však říci, že reakce pacientů je individuální a limitovaná.

Souhrn

Jak jsme se již výše zmínili, COPD je neléčitelná. Nejlepší terapií je prevence tohoto onemocnění. Prvním krokem je zabezpečit správné mikroklimatické podmínky ve stáji. Kůň, jako stepní zvíře, se pohyboval neustále na vzduchu. Člověk mu "zabezpečil" úplně opačný režim. 23 hod. je ve stáji a pouze 1 -2 hod. pracuje v terénu nebo kryté jízdárně. Množství plísní a prachových částic ve stáji lze omezit nebo vyloučit pravidelnou dezinfekcí stěn a podlah, při zametání vlhčit plochy, neskladovat objemná krmiva ve stáji. Ze stáje je potřeba pravidelně odklízet hnůj, aby se snížilo množství čpavku ve vzduchu. Zvláště v těchto parných dnech, kdy přestává fungovat samotížné větrání stájí, se v našich uzavřených boxech přestává vzduch prakticky pohybovat. Proudění vzduchu si můžete vyzkoušet tzv. dýmovou metodou. Preferuji proto boxy se štěrbinami i ve spodních dílech nebo lépe celomřížové. Důležitým bodem je kvalita krmiva a způsob krmení. Ventilaci vzduchu podpořit instalací ventilátorů. U tohoto onemocnění se jedná i o dědičnou predispozici. Bylo by proto žádoucí vědět při sestavování připařovacího plánu všechno o zdravotním stavu hřebce i klisny, včetně minimálně dvou generací nazpět. Zde zůstáváme mnoho dlužní v evidenci tzv. zdravotních karet. Naše pracoviště se problematikou dědičnosti chorob koní zabývá a proto vaše podklady a sdělení o projevech tohoto onemocnění např. u určitých linií budou přínosem nejen pro nás, ale později pro všechny chovatele. Chápu, že každý chovatel se raději pochlubí úspěšným odchovem, než zveřejňováním zdravotních problémů. Přesto zde nabízíme naši diskrétnost a vaši anonymitu. V dalších článcích se dozvíme o dalších onemocněních, které mají opět dědičný podklad, a proto je nutné jejich výskyt sledovat a selekčními metodami jejich výskyt snižovat nebo dokonce eliminovat. Jen tak se vyhneme dědičně podmíněným zdravotním poruchám v budoucnu a tím i nemalým finančním výdajům při jejich terapii.